Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Rusínské písně ze Slovenska a Rumunska s láskou donesené. Připravila Michaela Vondráčková.

Natočeno 2018. Premiéra 18. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 9:30 h).

15. března 1939 začalo jedno z nejtemnějších období našich dějin. V době tzv. Protektorátu Čechy a Morava zemřelo v odboji sto tisíc lidí. O hrdinech, kteří se nacistům vzepřeli. Připravila Ivana Chmel Denčevová.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 3. 2018 (ČRo Plus, 20:10 h). Repríza 28. 5. 2020 (ČRo Plus, 12:34 h.; 20:33 – 23:00 h.); 19. 6. 2021 (ČRo Plus, 22:33 h.). K poslechu zde.

Lit.: Chmel Denčevová, Ivana: V bytě naproti wehrmachtu ukrývala parašutisty z operace Anthropoid. Nenašli je ani při prohlídce bytu. In web ČRo Plus, 17. 3. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.:  V Buzulucké ulici v Praze bydlela Božena Kropáčková. Její statečnost během války připomíná pamětní deska.

Dalo by se říci, že to byla běžná pražská rodina. Kropáčkovi, kteří bydleli v Praze v dnešní Buzulucké ulici. Otec – Václav Kropáček byl podplukovníkem československé armády, manželka Božena v domácnosti a měli dvě děti, dceru a syna.

Do jejich života – stejně jako do života celé společnosti – zasáhla tvrdě nacistická okupace. Vlastenecké cítění Václava Kropáčka přivedlo mezi odbojáře, do organizace Obrana národa. 14. prosince 1939 byl ale zatčen gestapem. Vězněn byl ve vazební věznici na Pankráci až do srpna 1943. Poté byl odvezen do německého Budyšína.

„Zatímco Václav Kropáček proslul jako chodbař, kterému se podařilo dostat za zdi věznice desítky zpráv a motáků, důležitých pro domácí odboj, na druhém břehu Vltavy se na jaře 1942 začal odehrávat příběh, který se z dnešního pohledu klidných mírových časů zdá naprosto neuvěřitelný,“ uvádí historik Lukáš Kopecký, host pořadu a autor studie Božena Kropáčková – neobyčejný osud obyčejné ženy.

Na jaře roku 1942 se na ni prostřednictvím její kamarádky obrátil odbojář Jan Zelenka Záhajský s prosbou: zda by nemohla ve svém bytě ubytovat parašutisty. Nejprve to byli Josef Bublík a Jan Hrubý, poté přibyl Adolf Opálka. Ten byl velitelem výsadku Out Distance, který při seskoku – ten se uskutečnil nečekaně u Ořechova na Telečsku – provázela smůla. Možná i v tom, že jeho členem byl posléze neblaze proslulý Karel Čurda.  (more…)

Stres v lidech často vyvolává úzkost, která v některých případech může být tak veliká, že člověku nedovolí žít běžným životem. Podle psychoterapeutky Magdaleny Frouzové si za to hodně často můžeme sami. Proč? Moderuje Eva Kézrová.

Natočeno 2018. Premiéra 18. 3. 2018 (ČRo Plus, 10:10 h.). K poslechu zde.

Zdeněk Zelený se za 2. světové války zapojil do protinacistického odboje ve skupině Obrana národa. Po válce ho komunisté věznili deset let v uranových lágrech. Zemřel letos na konci února, bylo mu 93 let.

Natočeno 2018. Premiéra 18. 3. 2018 (ČRo Plus, 21:05 h.). Repríza 7. 8. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.); 1. 3. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.). K poslechu zde.

Lit.: Kroupa, Mikuláš – Drda, Adam: Lilie z lágru. Příběh vězně, rytíře a skauta Zdeňka Kádi Zeleného, který pečoval o postižené. In web ČRo Plus, 18. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu).  – Cit.: Zdeněk Zelený získal přezdívku „Káďa“, protože tajné zprávy pro odboj ukrýval na půdách, kde se nacházely kádě s pískem pro případ požáru.

Když přišel desetiletý Zdeněk Zelený poprvé do oddílové klubovny v pražských Emauzích, stál ve dveřích tichý a stydlivý kluk.

Maminku jeho plachost znepokojovala, a protože se znala s paní Svojsíkovou, manželkou zakladatele českého skautingu, přihlásila syna do oddílu. Za 2. světové války, kdy skautskou organizaci nacisté zakázali, Zdeněk prokázal neobyčejnou houževnatost a statečnost jako člen Obrany národa.

Získal přezdívku „Káďa“, protože tajné zprávy pro odboj ukrýval na půdách, kde se nacházely kádě s pískem pro případ požáru. Také utekl z lágru u norimberské továrny, kde byl nuceně nasazen. Měsíce se ukrýval na Slovensku, v Maďarsku, „na lehko“ přešel rumunské Transylvánské Alpy. Zapojil se i do Pražského povstání v květnu 1945.

Svůj pevný a zásadový charakter prokázal v roce 1951 během devítiměsíčního komunistického vyšetřování v kobkách ostravského vězení a devítiletého věznění na Mírově, jáchymovských a příbramských uranových lágrech. Káďa, zakladatel pražského skautského střediska Maják, zemřel 21. února 2018 v 93 letech.  (more…)

Hostem Osobnosti Plus je historik Vilém Prečan. Prozradí, jak těžké bylo vyrovnat se především sám se sebou. Přiblíží, jak prožíval válku a padesátá léta. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2018. Premiéra 18. 3. 2018 (ČRo Plus, 11:10 h). K poslechu zde.

Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Politickou elitu tvoří lidé, kteří nasáli nejhorší normalizační přetvářku, říká Vilém Prečan. In web ČRo Plus, 18. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Byl jsem předčasně vyspělé dítě,“ říká o sobě Vilém Prečan.

„Jsem zklamaný falešným odhadem a iluzemi. Myslel jsem si, že překonat padesát let deformovaného politického vývoje od roku 1938 se dá zvládnout za jednu generaci. Ukazuje se, že to byla skutečně jen iluze. Československá společnost se zmohla na převrat, ale už se nezmohla na vyrovnání se s tím. Stejně, jako se v roce 1945 nevyrovnala s tím, co přinesla okupace,“ ukazuje na palčivý problém české společnosti historik Vilém Prečan.

„Od této minulosti, kterou bylo lépe zapomenout, se odvrátila k zářným zítřkům. Intenzivně si uvědomuji, že osmdesát procent naší politické elity jsou lidé, kteří vyrostli v době normalizace a demoralizace a nejhorší přetvářky a že to sáli do sebe. Je to ta generace, která má padesát, šedesát let a dělá nyní aktivně politiku,“ dodává pamětník, který se zabývá moderními českými dějinami.

Historik Vilém Prečan se narodil 9. ledna 1933 v Olomouci. Zabývá se moderními českými dějinami. Dětství prožil v Bystřici nad Pernštejnem, kde jako malý pomáhal spolu s rodiči partyzánům a po válce se stal jedním z nejmladších držitelů medaile Za zásluhy. Vystudoval Vysokou školu politických a hospodářských věd, specializoval se na dějiny KSČ. Podílel se na vydání sborníku dokumentů Sedm pražských dnů, 21. – 27. 8. 1968. V roce 1970 byl propuštěn z ČSAV, vyloučen z KSČ a trestně stíhán. Následně pracoval jako topič v motolské nemocnici, uklízeč, pomocník ve skladu, vrátný a šatnář a zároveň publikoval v exilovém tisku a v samizdatu. (more…)

Připravil Boris Klepal.

Hovoří Miloš Štědroň.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Klepal, Boris: Kdyby nebylo Lidových novin, musel by si je Leoš Janáček vymyslet. In web ČRo 3 Vltava, 17. březen 2018 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Intenzivně do nich přispíval jako fejetonista, ale také z nich čerpal inspiraci pro své dílo. V Lidových novinách vycházela na pokračování Těsnohlídkova Liška Bystrouška, vycházela v nich ale také díla ruských autorů, které měl Janáček v oblibě. O vztahu Leoše Janáčka k Lidovým novinám, Rusku a mnohých dalších janáčkovských tématech hovoří muzikolog, historik a skladatel Miloš Štědroň.

O životě křesťanů ve společnosti, svědectví, portréty osobností.

Hovoří MUDr Jan Vokurka, parodontolog.

Natočeno 2018. Premiéra 18. 3. 2018 (Rádio Proglas, 17:00 h). Repríza 22. 3. 2018 (Rádio Proglas, 22:30 h.), 27. 3. 2018 (Rádio Proglas, 0:05 h.).

Lit.: anonym:  Křesťan a svět. Náš tip. In web Radio Proglas, 18. 3. 2018 (anotace). – Cit.: Parodontolog Jan Vokurka během svých studií medicíny zjistil, že trpí těžkým onemocněním imunitního systému a postižením, které se projevuje jako nemoc motýlích křídel. V pořadu z cyklu Křesťan a svět bude mluvit o svém životě z víry i o tom, jak se srovnává se svým životem v neustálé bolesti a v blízkosti smrti, ale také o své práci, rodině nebo vášni pro moderní hudbu.