František Kotleta. Třetí část část postapokalyptické série Spad (1. Spad, 2. Poločas rozpadu, 3. Rázová vlna). Tvůrci nezjištěni.
Čte Borek Kapitančik.
Vydalo nakladatelství Epocha 14. 3. 2018 (1 CD mp3, 8:33 hod.).
Postapokalyptická trilogie #3
Pozn.: Válka skončila. Zbyla jen vzpomínka v podobě zničené planety, na jejíž povrch dopadly stovky jaderných hlavic. Starý svět zmizel a ten nový je jiný – divoký, nemilosrdný, radioaktivní… V jeho troskách řádí měnitelé – nájezdníci, dobyvatelé a hlavně kult, který shromažďuje atomové bomby k jednomu velkému konečnému odpálení. Věří totiž, že Bůh chtěl zničit svět, ale něco se zvrtlo a je třeba dokončit rozdělanou práci za něj.
Ale je pár lidí, kteří nukleární zimu nechtějí. Jsou to ti, kteří si pamatují staré časy a věří na nové začátky a v to, že tento svět stojí ještě za záchranu. „Je to naše práce, protože v tomhle posraným světě je to vždycky naše práce. Nezbyl už totiž nikdo, kdo by to mohl udělat za nás,“ říká plukovník Michálek.
František Kotleta
Rodák z Bruntálu, spisovatel, trestanec, podnikatel, jesenický Mauglí a řezník. Pochází z umělecké rodiny, jeho matka byla tanečnice, gymnastka a špionka, kterou pro neohrožené občanské a politické postoje perzekvovali natolik, že byla nucena před StB uprchnout do zahraničí. Její pozoruhodná kariéra agentky CIA, která po celá osmdesátá léta deptala svými úspěchy jak StB, tak KGB, dosud nebyla publicisticky zpracována a je zahalena železnou oponou ukovanou z tajemství, mýtů, legend a polopravd. V polovině devadesátých let zmizela v Brazílii a nejsou o ní žádné zprávy.
O Kotletově otci se také nic neví. Podle některých indicií je jím Michail Gorbačov, kterého Kotletova matka svedla během jeho tajné návštěvy Bruntálu. Podle zlovolných bruntálských jazyků jím ale může být prakticky kdokoliv, kdo kdy ušetřil padesát korun a mohl si dovolit krátké, avšak vzrušující dobrodružství v ilegálním nevěstinci, který Kotletova matka příkladně vedla jako zástěrku svých špionských aktivit.
Borek Kapitančik
Moderátor, textař, voice-over interpret. Poprvé jeho hlas zazněl v jihomoravském éteru v roce 1991, tehdy na vlnách prvního brněnského soukromého rádia, v letech 1995-2017 působil v Radiu Kiss Hády. Je autorem knihy Pop Story (2003), mapující významná výročí v historii pop-music. Od roku 2006 spolupracuje s brněnským Tyflocentrem, pro nějž načítá časopis Chaloupka a díla nevidomých autorů. Od roku 2008 bývá pravidelně mezi nominovanými na ocenění Brno Top 100 pro nejznámější osobnosti jihomoravské metropole.
Lit.: Tománková, Alena: Z Prahy do Brna a ještě dál. In web Naposlech.cz, 27. 9. 2018 (recenze). – Cit.: Je po jaderné válce a každý kout světa se dává dohromady po svém. Bývalý plukovník československé armády David Michálek například v rozvalinách matičky Prahy provozuje bar. Potom ale dostane zakázku, kterou by moc rád odmítl, kdyby mohl, a celý svět se dá do pohybu. Jenom Michálek to ještě neví.
Epocha vsadila na rozhlasového matadora Borka Kapitančika. Spad byl pro něj jednou z prvních „velkých“ audioknih, ale zatímco v pohádkově laděném Psu jejího veličenstva ze stejného roku se jeho drsný a poněkud nakřáplý hlas se specifickou dikcí nesetkal s pochopením, pro roli plukovníka Michálka jako by se narodil. Tahle kombinace sedla jako plynová maska na vyholenou lebku. Borek Kapitančik se stal Davidem Michálkem.
Jeho projev je dostatečně svižný na to, aby nezačal nudit, a i když text není přečten s takovou rozvážností a pečlivostí jako jiné audioknihy, k této se prostě hodí. Je to jako by plukovník Michálek seděl s vámi nad plecháčem něčeho, co vzdáleně připomíná pivo, a vyprávěl zážitky z cest.
První díl trilogie, Spad, je poměrně přímočarou rubačkou v kotletovském stylu v postapokalyptických kulisách zdevastovaného Česka. Díky jeho poměrně uzavřenému konci jej lze poslechnout jako jednohubku bez dalších souvislostí. Pokud se však pustíte do druhého Poločasu rozpadu, třetí Rázové vlně neuniknete. Poločas totiž končí takovým cliffhangerem, že se vám protočí prázdné věnečky v revolveru. Kotleta vás přitom vyvede z pohodlí brněnského tábora, kde dokonce teče teplá voda, a protáhne přes půl Evropy od Polska až po vzdálený kout Ukrajiny. A možná ještě dál.
Jednotný ráz si zachovávají znělky mezi kapitolami, které s trochou dobré vůle znějí tak, jak by zněly nástroje, které byly schopné apokalypsu přežít. Co se ale díl od dílu mění, jsou úvody do kapitol. V první knize je obstarávají úryvky z japonských novin Hokkaidó Šimbun Press, ve druhém jsou to japonská přísloví, ve třetím poučky z Hagakure: Knihy samuraje. Ta hraje důležitou roli i v samotném příběhu, je kodexem cti pro jednu z postav a předznamenává závěrečnou scénu knihy a vlastně i celé trilogie.
Fanoušci Kotletovi často vyčítají příliš nízký stupeň „kotletovitosti“ v této trilogii, jako by jejich oblíbený autor vyměkl. Pro ty, kteří se s jeho tvorbou zatím nesetkali, nebo se obávají přílišného násilí v populární brakové literatuře, je však Spad ideálním vstupem do světa, kde politická ani jiná korektnost nemá své místo. Borek Kapitančik tomu významně napomohl. Domnívám se však, že pokud se tento rozhlasový moderátor rozhodne u audioknih setrvat (jak tomu napovídá i novinková Jak sbalit ženu 2.0), role plukovníka Michálka ho usadila na lavičku „chlapáckých“ vypravěčů, odkud se bude jen těžko dostávat do jiného proudu. Ale měl by se o to pokoušet? Skvělých drsných hlasů pro drsné role u nás zase tolik nenajdeme.
Vlastimil Vondruška. Jiří Adam z Dobronína v kraji stříbrných žil. Desátý díl série historických detektivních románů, ve kterých zločiny vyšetřuje královský písař Jiří Adam z Dobronína, se vrací v čase k případu z hrdinových začátků. Hudba Pavel Hlaváček (2018). Design obalu Ondřej Fučík (2018). Odpovědná redaktorka Tereza Melicharová (2018). 
Vlastimil Vondruška. V jedenáctém detektivním příběhu Letopisů královské komory opět vyšetřuje mordy zkušený královský písař Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou.