Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Tradiční vynášení Smrťačky v Suchovršicích na Trutnovsku. Připravila Eliška Pilařová.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 9:30 h).

Jak se u nás daří fenoménu booktubingu a oč vlastně jde? Prozradí jeden z nejznámějších českých booktuberů Vojtěch Maedhros Hamerský. Šéfredaktor nakladatelství Paseka Jakub Sedláček je zaujat novinkou o Janu Švankmajerovi – proč, a jaké daší knihy doporučí? A upozorníme i na poslední díl tetralogie Geniální přítelkyně – Příběh ztracené holčičky. Moderuje Karolína Koubová.

Natočeno 2018. Premiéra 24. 3. 2018 (ČRo Plus, 23:04 h).

Přímý přenos udílení cen Herecké asociace za mimořádné jevištní výkony uplynulého roku. Večerem v pražském Národním divadle provází Václav Moravec. Přenos z rozhlasového studia doprovodí Václav Žmolík.

Natočeno 2018. Premiéra 24. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 – 22:00 h).

Dnešní Historie Plus připomene 15. výročí začátku americké invaze do Iráku. Válka byla už od počátku sporná svým zdůvodněním a provedením – vojáci vtrhli do země v domnění, že režim Saddáma Husajna vlastní zbraně hromadného ničení, ale žádné nenašli. Tažení zahájené bez posvěcení Rady bezpečnosti OSN přitom podpořila i Česká republika. Rekapitulaci postojů českých politiků připravil očitý svědek tehdejších událostí Vít Pohanka.

Natočeno 2018. Premiéra 24. 3. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h.). K poslechu zde.

 Lit.: -vpo- (= Pohanka, Vít): Jak Češi (ne)válčili v Iráku. Šlo o náš diplomatický „majstrštyk“? In web ČRo Plus, 24. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu).  – Cit.: Před 15 lety byla americká invaze do Iráku v plném proudu. Spojené státy zařadily oficiálně Česko do mezinárodní koalice. Václav Havel jako dosluhující prezident podepsal spolu se sedmi premiéry jiných evropských zemí takzvaný „Dopis osmi“, který Američany podpořil.

Jenže to udělal bez vědomí a souhlasu vlády, kterou válka v Iráku rozdělila. Česko tak sice vyslalo do Kuvajtu vojenskou protichemickou jednotku, ale ta nedostala od parlamentu mandát vstoupit na irácké území. Dal jí ho až v polovině dubna 2003, kdy už byli Američané dávno v Bagdádu a bylo fakticky dobojováno.

V médiích se zažilo přirovnání české zahraniční politiky k chytré horákyni: poslala do oblasti vojáky, ale ti nesměli bojovat. Česko bylo oficiálně součástí Američany vedené koalice, současně ale například na rozdíl od Polska neriskovali životy svých občanů.

Praha poslala do irácké Basry vojenskou polní nemocnici. Když ji ale tehdejší šéf diplomacie Cyril Svoboda po nějaké době navštívil, byl podle vlastních slov „v šoku“, jak neplní svůj účel:

„Ta nemocnice byla úplně netknutá. Tam nebylo nic utrženého nebo poškrábaného. Moje představa byla taková, že přijdu do zařízení, kde bude úplně narváno, budou tam pacienti a třeba i fronta lidí žádajících ošetření. A měl jsem najednou pocit, že jsem na nějaké výstavě o tom, jak má vypadat polní nemocnice.“

Zvláštní doprovodnou kauzou celé války bylo a samostatným příběhem by mohla být kauza české velvyslankyně v Kuvajtu Jany Hybáškové. Ta vystupovala na začátku války v českých i světových médiích, sršela optimismem ohledně výsledku invaze a co to přinese pro české firmy.

Jenže pak se stále aktivněji angažovala v dobytém Iráku, který nebyl její zemí působení. Kritizovala dokonce vlastní vládu, když se liduprázdnou nemocnici v Basře rozhodla po několika měsících stáhnout domů.

Nadstandardní vztahy s USA

Kabinet Vladimíra Špidly ztratil s hyperaktivní diplomatkou trpělivost, z Kuvajtu ji odvolal a tím v podstatě skončila kariéra Jany Hybáškové v české diplomacii. Později po jednom volebním období v Evropském parlamentu nastoupila do služeb Bruselu a dnes zastupuje Evropskou unii v africké Namibii.

Václav Klaus, který vystřídal Václava Havla v prezidentském úřadě těsně před zahájením války v Iráku, byl důrazně proti české účasti v americké koalici. Dnes je přesvědčený, že čas potvrdil správnost jeho odmítavého postoje.

„To byla totálně mylná, totálně chybná invaze. A to si myslí i dnešní Spojené státy a všichni američtí prezidenti, kteří nastoupili po Georgi Bushovi mladším, stejně jako světová komunita. A teď hodnotit, jestli byla adekvátní česká účast v Američany vedené koalici nedává smysl. Byla to nesmyslná mise, která totálně rozrušila Blízký a Střední východ. To, co se dneska v tom regionu děje, konflikty v Sýrii i Iráku, to jsou plody invaze v roce 2003.“
VÁCLAV KLAUS

V tomhle kontextu možná stojí za to malé srovnání: sousední Polsko podpořilo Američany v Iráku mnohem aktivněji. Poslalo do boje tisíce vojáků včetně elitních výsadkových jednotek, mělo dokonce pod svým velením část země. Víc, než dvě desítky Poláků padly, zraněných bylo podstatně víc.

Verbálně se sice dočkalo Polsko mnohokrát od Spojených států ujištění o nadstandardních vztazích. Možná je to maličkost, ale na rozdíl od Čechů nebo Slováků přitom Poláci dodnes potřebují i při turistických cestách do Ameriky vízum, že by získali nějaký lepší přístup na irácké nebo americké trhy není znát.

Z takového zjednodušeného, ale velmi srozumitelného pohledu dává možná smysl hodnocení někdejšího premiéra Vladimíra Špidly, který hodnotí českou účast-neúčast na americké invazi Iráku před 15 lety bezmála jako diplomatický „majstrštyk“:

„Zachovali jsme dobré vztahy ke Spojeným státům, nedostali jsme se do žádného konfliktu s Evropskou unií. I v tom Iráku nás přijímali pozitivně, ne jako nějaké interventy. Takže když to analyzujete ze všech stran, zjistíte, že jsme úspěšně proklouzli pomyslnou myší dírou.“

Pod křídly se ocitneme v sobotním Klubu Rádia Junior. Vypravíme se na letiště i do ptačí voliéry. Dozvíme se, co to to znamená, když jsme pod ochrannými křídly a v minutové pohádce se ozve Král datlů. Moderuje Romana Růžičková.

Natočeno 2018. Premiéra 24. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

Bez včel by se lidstvo neobešlo. Výroba tří čtvrtin potravin závisí na opylování rostlin včelami. Podpora chovu včel ale není podle poslanců Evropského parlamentu v zemích evropské osmadvacítky dostatečná a měla by být větší, než dosud. Přišli proto s výzvou, aby Brusel zvýšil finanční pomoc včelařům a lépe je chránil před padělky medu ze zemí mimo Unii. Více v Evropě Plus, kterou připravil Pavel Novák.

Natočeno 2018. Premiéra 24. 3. 2018 (ČRo Plus, 16:07 h).

Dějiny v českých i evropských souvislostech. Minulost viděná dnešníma očima a hledání kořenů. Velká i zapomenutá výročí.  O vývoji české společnosti za druhé republiky a na počátku Protektorátu Čechy a Morava. Připravil Martin Groman.

Hovoří Radka Šustrová, Petr Bednařík a Jaromír Mrňka.

Natočeno 2018. Premiéra 24. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h). Repríza 25. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6.00 hodin); 9. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h); 10. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 6.00 hodin).

Lit.: Groman, Martin: O „budování protektorátu“. In web ČRo 3 Vltava, 24. březen 2018 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit: Autor pořadu Martin Groman hovoří s historiky Radkou Šustrovou z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR a s Jaromírem Mrňkou z Ústavu pro studium totalitních režimů. O filmech roku 1939 se v pořadu také zmíní Petr Bednařík z Fakulty sociálních věd UK v Praze.

Hostem Osobnosti Plus Radek Bajgar, který vystudoval medicínu, ale stal se publicistou a režisérem. Vysvětlí, jak se změnil časopis Reflex, do kterého se celkem třikrát vrátil a stál i v jeho čele. Vedl publicistiku televize Nova za časů, kdy byla na vrcholu a pak vymyslel seriál Ulice. Vysvětlí, proč neopovrhuje nízkými žánry a jak můžou spojit rozdělenou společnost, což je věc, která ho dnes trápí nejvíc. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2018. Premiéra 24. 3. 2018 (ČRo Plus, 11:07 h). Repríza 25. 3. 2018 (ČRo Plus, 15:07 h).

Reportážní pořad o pohnuté historii a současnosti instituce, která byla zahájena v roce 1932 jako nadace – Ústav T. G. Masaryka. V nové budově Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd České republiky natáčel Miroslav Buriánek. O mnohostranné archivní, vědecké práci a edičních projektech veřejné výzkumné instituce hovoří její ředitel PhDr. Luboš Velek, vedoucí oddělení edičně badatelského Mgr. Lucie Merhautová, vedoucí archivu PhDr. Helena Kokešová, PhDr. Marie Bahenská, PhDr. Hana Kábová, PhDr. Petra Tomsová, PhDr. Marta Hradilová, doc. PhDr. Martin Franc, doc. Dr. phil. Rudolf Kučera, PhDr. Dagmar Hájková a PhDr. Martin Jemelka.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2018. Premiéra 24. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 11:00 h) v cyklu ČeskoSlovenský rok a Víkendová příloha stanice Vltava.