Host: Veronika Křížková, jezdectví. Jak se člověk naučí jezdit na koni? Co je k tomu potřeba? A jak se s koněm závodí? Moderuje Jana Rychterová.
Natočeno 2018. Premiéra 2. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.
3. 2. 2018
Osudové ženy – Kunhuta Uherská (2018)
40. díl cyklu Osudové ženy. Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Ivana Chmel Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Režii má Michal Bureš.
Účinkují Tereza Terberová, Ivan Řezáč, Igor Bareš a Daniel Bambas.
Natočeno 2018. Premiéra 2. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 23. 12. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).
ArtCafé – Senioři píšící Wikipedii (2018)
Mají zkušenosti a znalosti i čas se o ně podělit – páteční ArtCafé bude o seniorech, kteří píšou Wikipedii. Moderuje Tomáš Novotný, hudbu vybírá Pavel Zelinka.
Natočeno 2018. Premiéra 2. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).
Lit.: Novotný, Tomáš: Senioři píší Wikipedii už 5 let a ovlivnili podobu více než 4 000 článků. In web ČRo 3 Vltava, 4. únor 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:
Wikipedie se může stát novou platformou, na které starší generace bude ostatním předávat své vědomosti a zkušenosti. Proto v Česku již 5 let probíhá projekt Senioři píší Wikipedii, kde se starší lidé učí pracovat s Wikipedií.
Česká Wikipedie je jednou z jazykových variant celosvětové encyklopedie s otevřeným obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Tento týden, tj. nejpozději do 11. února 2018, by měla Wikipedie v češtině překonat hranici 400 000 článků. Rozsahem to odpovídá 200 tisícistránkovým, drobným písmem psaným knihám bez obrázků. Kromě článků se na v české Wikipedii nachází také skoro milion stránek s podpůrným obsahem, například médii (fotky, videa, zvuky, obrázky, slovníky, knihy apod.) a profily přispěvatelů.
Typický český wikipedista je svobodný muž do 30 let
Autoři článků sami sebe nazývají Wikipedisté. A jak takový typický český Wikipedista vypadá? „V Čechách přispívají hlavně mladí muži do 30 let, většinou svobodní, kteří začali s přispíváním už na střední škole,” prozrazuje Vojtěch Veselý, spoluzakladatel projektu Senioři píší Wikipedii. S množstvím článků ovšem roste i nutná údržba vložených informací, která potřebuje víc péče. Proto se v tuzemsku pozornost správců Wikipedie upnula i na starší generaci, což je v celosvětovém srovnání skoro rarita.
Zájem obohatit celosvětové vědění i chuť naučit se něco nového
“Přijde mi jako klišé říkat, že senioři mají více času. Trávím s nimi při kurzech několik týdnů a vím, že to s tím volnem není vůbec tak horké. Ve stáří se chtějí věnovat vlastním aktivitám, rodině, hlídat vnoučata, docházejí k lékařům. Jako důvod, proč se pouštějí do psaní Wikipedie, slyším nejčastěji zájem obohatit celosvětovou encyklopedii a také chuť naučit se něco nového,” vysvětluje Vojtěch Veselý.
Za poslední čtyři roky čeští senioři ovlivnili přes 4 000 článků buď tím, že napsali a vložili vlastní článek, anebo editovali stávající text. Jejich oblíbeným tématem jsou biografie, které Vojtěch Veselý doporučuje i začínajícím wikipedistům. Senioři patří také mezi důležité dodavatele obrázků a dalších médií. Nahrávají archivní materiály z domácích zdrojů, ale mnozí z nich jsou aktivními fotografy či ilustrátory. Za poslední dva roky nahráli přes 2 500 médií.
Začínající autoři mají obavy, ale není třeba se bát
Kurz pro seniory trvá 6 týdnů, a účastníci a účastnice se na něm se naučí vkládat a editovat články. V 15 českých městech se wikipedisté potkávají v tzv. Wikiklubech, kde se mohou nováčci i pokročilí o práci na Wikipedii dozvědět víc a vzájemně si poradit. “Veřejná síť knihoven se pro nás stala důležitým prostorem, kde se zájemci dozvídají o Wikipedii asi nejvíce, případně se mohou zúčastnit pořádaných kurzů,” doplňuje Jan Groh, člen rady Wikimedia ČR.
“Jedna z nejtěžších věcí, kterou se snažíme na kurzech překonávat, je obava ze zodpovědnosti a ostych. Proto je lepší začít jednoduššími tématy, na kterých si práci můžeme dobře vyzkoušet,” dodává Vojtěch Veselý. “Imunitní systém Wikipedie je ale robustní a dokáže nedostatky článků v 95 % případů odhalit, takže editujte s odvahou!”
Celý záznam pořadu včetně dalších hostů, reportáže o skupině Květy a také hudby podle výběru Pavla Zelinky si můžete poslechnout zde
Vizitka – Roman Černík (2018)
Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Roman Černík z plzeňského komunikačního prostoru Moving Station. Moderuje Jan Anderle.
Natočeno 2018. Premiéra 2. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 2. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin); 26. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 19:00 h.).
Host do domu – Karel Nešpor (2018)
MUDr. Karel Nešpor je český psychiatr se specializací na léčbu návykových nemocí. Do konce roku 2016 byl primářem mužského oddělení závislostí Psychiatrické nemocnice Bohnice, dnes je jejím emeritním primářem. Je zapřisáhlým abstinentem, vyznavačem jógy, průkopníkem léčby smíchem. Napsal více než 30 knih, je také autorem řady odborných článků. A v neposlední řadě umí o své profesi mluvit jedinečným a neotřelým způsobem. Pokud se chcete dozvědět kdy si dal Karel Nešpor naposledy pivo, nebo jak se smát, aby vás smích léčil, poslechněte si rozhovor, který s ním povede Jiří Holoubek.
Natočeno 2018. Premiéra 2. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
Psí sportovci (2018)
Host: Daniel Žďárský, trenér a závodník. Canicross, triatlony, coursing, lovecká kynologie – víte, o čem bude čtvrteční zvířecí Klub? No přece o psech sportovcích! Daniel zná jednotlivé psí sporty na vlastní kůži a taky potvrdí, že kdo sportuje, ten nezlobí! A do studia přijde představit moderní sportovní disciplíny i s dcerou Matyldou a pitbullem Kildou. Moderuje Veronika Hájková.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.
ArtCafé – Královna duchů (2018)
O inscenaci Královna duchů podle hry Elfride Jelinek, která měla minulý týden premiéru v pražském A studiu Rubín, i o hip-hopových trendech. Moderuje a hudbu vybírá Ondřej Bambas.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).
Pozn.: 28. února 2018 proběhne po představení diskuze s Český rozhlas Vltava: Jak rozpoznat faleš v něčem, co máme tendenci si idealizovat? A jakým jazykem k nám musí skutečnost promlouvat, abychom pochopili, co je pravda a co je lež? Jazyk jako hlavní postava a lid jako svůj vlastní herec. Připojte se do diskuze po představení inscenace Elfriede Jelinek: Královna duchů 28. února s Českým rozhlasem Vltava v A Studiu Rubín. Hlavními diskutujícími bude režisér inscenace Ondřej Škrabal, dramaturgyně Dagmar Radová, teatroložka Eva Kyselová a divadelní publicistka Marie Reslová. Diskuzi moderuje Veronika Štefanová z redakce kulturní publicistiky Českého rozhlasu Vltava. (anotace)
Lit.: Bambas, Ondřej: Královna duchů kritizuje moc. Ať už tu stávající, nebo tu minulou. In web ČRo 3 Vltava, 12. únor 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:
Královně duchů od Elfriede Jelinek můžeme porozumět až teď. Jednoduše těch populistů je dneska tolik, že jsme si dovolili hru přenést do českého kontextu, říká režisér Ondřej Škrabal.
Elfriede Jelinek patří k nejvýraznějším současným rakouským dramatičkám. V roce 2004 obdržela Nobelovu cenu za literaturu. Teď se na české divadelní scéně objevila další inscenace podle jejího textu. Královna duchů je text starý bezmála dvacet let. Ale až nyní se dostává na česká pódia. Jeho zpracování představuje A Studio Rubín ve spolupráci se Studiem Rote.
Až teď nastala doba, kdy můžeme hře dobře porozumět
„Až teď nastala doba, kdy textu můžeme dobře porozumět. My jsme totiž vybrali pro inscenaci tohohle textu jeho krátký citát: Lid jako svůj vlastní herec. Míra, do jaké se pracuje s termínem lid a lidovostí jako takovou právě odpovídá zneužívání jazyka a zneužívání veřejného postavení a moci. Jednoduše těch populistů je dneska tolik, že jsme si to dovolili přenést do českého kontextu,“ říká režisér hry Ondřej Škrabal.
Elfriede Jelinek naráží ve svých dílech pravidelně na dlouho zamlčovanou nacistickou minulost Rakouska. Téma holocaustu je v jejím díle všudypřítomné, jak říká teatroložka a překladatelka Zuzana Augustová: „Královna duchů kritizuje moc. Ať už stávající, která se snaží vytěsnit z veřejného diskursu reflexi vlastní rakouské minulosti, nebo tu minulou nacistickou moc.“
Zamlčovaná nacistická minulost
Podle dramaturgyně inscenace Dagmar Radové promlouvá Královna duchů k divákovi velmi současným jazykem o podstatném tématu mísení moci s uměním a vlivem umělců. „Základním impulsem k napsání této hry byl pro Elfriede Jelinek osud rakouské herečky Pauly Wessely, která měla za sebou bohatou divadelní a později i filmovou kariéru. Byla dlouholetou členkou Burgtheateru. Ve čtyřicátých letech ale natočila film Heimkehr (Návrat domů), což byla nacistická propaganda, která převracela to, jak došlo k obsazení Polska,“ doplňuje Dagmar Radová.
Rakouská herečka tuto svoji roli nějak zpětně nereflektovala a ani společnost se její spoluprací s nacistickými filmaři nějak výrazně nezabývala. I proto považují divadelní tvůrci téma propojování politické moci s výraznými tvářemi kulturního světa za aktuální. Podle hostů ArCafé premiéra inscenace v A Studiu Rubín nepřímo reagovala na druhé kolo prezidentských voleb, protože i jeho součástí bylo zapojení podporovatelů z řad umělců.
Celý záznam pořadu včetně dalších hostů, mezi kterými byl i kolektiv českých rapperů jménem Opak Dissu, a hudby, kterou vybral Ondřej Bambas, si můžete poslechnout zde.
Lit.: Štefanová, Veronika: Kdo se skrývá za hlasem, který se s takovou vehemencí hlásí o slovo? S Vltavou o inscenaci Královna duchů. In web ČRo 3 Vltava, 1. březen 2018 (článek). – Cit.: Jak rozpoznat faleš v něčem, co máme tendenci si idealizovat? A jakým jazykem k nám musí skutečnost promlouvat, abychom pochopili, co je pravda a co je lež? Jazyk jako hlavní postava a lid jako svůj vlastní herec. Tato témata rezonují v inscenaci Královna duchů uváděné na scéně A Studia Rubín ve spolupráci se Studiem Rote. Český rozhlas Vltava uspořádal diskuzi po představení.
Diváci představení inscenace Elfriede Jelinek Královna duchů se mohli 28. února po jeho skončení zapojit do diskuze v A Studiu Rubín. Hlavními diskutujícími byli režisér inscenace Ondřej Škrabal, dramaturgyně Dagmar Radová, teatroložka z Divadelní akademie múzických umění Eva Kyselova a divadelní publicistka Marie Reslová z Divadelních a Hospodářských novin. Diskuzi moderovala Veronika Štefanová z redakce kulturní publicistiky Českého rozhlasu Vltava.
Královna duchů (Erlkönigin) z roku 2001 je první titul z trilogie Nevadí. Po ní následovaly hry Smrt a dívka I. a Poutník. Královna duchů je často představována jako doslov ke starší hře Elfride Jelinek Burgtheater z roku 1985, v níž se objevuje postava rakouské herečky Pauly Weselly, která kolaborovala s nacisty během druhé světové války.
Dramatika Elfride Jelinek je označována za silně angažovanou a společensko-politicky kritickou, toho je příkladem i hra Královna duchů. V této hře se zcela otevřeně jedná o rakouskou herečku, dlouholetou členku Burgtheateru Paulu Wessely. Jelineková ji považuje za herečku, která svým uměním podporovala nacistický režim a obohacovala se díky propagandistickému filmovému průmyslu. Na příkladu této ženy poukazuje Jelineková na rakouský lživý a vykolejený postoj k vlastní minulosti. Režisér Ondřej Škrabal na toto téma poukazuje skrze nacistickou minulost folklorních spolků na Moravském Slovácku během druhé světové války.
Jak už bývá v případě her Elfride Jelinekové zvykem, i Královna duchů klade režii nemalé nástrahy, a to svou nedramatickou povahou, kdy text není členěn na dialogy ani nenabízí žádné konkrétní dramatické situace. Jako další postavu této hry lze vnímat tedy i jazyk slavné herečky, manipulativní i skrytě násilný, který v inscenaci interpretují – Lucie Roznětínská a Gabriela Míčová.
O tématech, která v inscenaci tvůrci akcentují – o moci jazyka, o neochotě otvírat palčivá témata spojená s naší minulostí, o „lidu a lidovosti“, ale také o režijní interpretaci textu, o srozumitelnosti scénických metafor a o svých dojmech z představení hovořili s tvůrci a divadelními odbornicemi během diskuze diváci.
Vizitka – Jan Baset Střítežský (2018)
Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Jan Baset Střítežský, kameraman a hudebník. Moderuje Bohdan Bláhovec.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 1. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).
Lit.: anonym: Jan Střítezský: Kameraman je básník. In web ČRo 3 Vltava, 8. únor 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: M
V profesním i soukromém životě rodáka ze Zlína Jana Střítezského neosloví nikdo jinak než Baset. Majitel hlubokého hlasu a ostřížího zraku je za poslední dekádu podepsán pod tak rozmanitými snímky jako Alois Nebel, Křižáček či Prezident Blaník.
Pokud jsem osloven ke spolupráci na film, jeho příběh mě osloví a mám pocit, že ho dokážu rozvinout, je to ta správná spolupráce.
V loňském roce krom ceněných filmů navíc uzavřel jednu životní etapu a nahrál folkové album svých písní, které za svůj život sepsal.
Kameraman je básník. Obrazy v textech jsou pro mě podobné, jako obrazy, které komponuji v záběrech, vzájemně se prostupují, doplňují.
O vztahu kameramana a režiséra, o pozici českého filmu doma i ve světě a o písničkách, si s Janem Basetem povídal Bohdan Bláhovec.
Host do domu – Jan Kříž (2018)
Jan Kříž je jedním z našich nejúspěšnějších muzikálových zpěváků, možná úplně nejúspěšnější – měřeno dvěma Tháliemi, zahraničním angažmá, kritikami v superlativech a nadšenými fanoušky. Původně scénograf si dodnes občas v muzikálu nejen zazpívá, ale navrhne i scénu, jako třeba V někdo to rád horké. Jednu z prvních hlavních rolí získal díky televizní muzikálové castingové show Robin Hood – cesta ke slávě, která ho skutečně ke slávě dovedla. Dnes zpívá hlavní roli Krolocka v Plese upírů v Hamburku a desítku hlavních rolí v muzikálech v Česku. Na zákulisí muzikálu u nás i v zahraničí se zeptá Martina Kociánová.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
Fórum mladých autorov IV 1/13 (Fórum mladých autorů, 2017)
Cyklus rozhlasových minidramat posluchačů autorského semináře Divadelnej fakulty Vysokej školy múzických umení. Dramaturgie, pedagogické vedení Peter Pavlac a Dušan Kozák. Zvuk Michal Horváth (1), Tomáš Bauer (2), Gergej Both (3), Emil Smoliga (5), Natália Jancová (6), Tomáš Baľak (7), Tomáš Bauer (7, 9), Matúš Imríšek (8), Samuel Škubla (9), Karol Kulifaj (10), Ondřej Vančát (11), Vlado Krištín (12), Daniel Dzoba (13). Hudba Emil Smoliga (5), Lenka Novosedlíková (11).
Hudobná dramaturgia Katarína Bielčíková (1, 3, 7, 13), Matúš Wiedermann (2, 8-10, 12). Produkce Silvia Lukáčová. Režie Daniela Brezániová (1), Rebeka Valábková (2), Barbora Nitschová (3), Klára Madunická (4), Lenka Čepková (5), Nikoleta Tužinská (6), Alexandra Rychtarčíková (7), Brian Brestovanský (8), Bohuslava Vaňková (9), Jakub Molnár (10), Juraj Hanulík (11), Mário Drgoňa (12), Patrik Samohýl (13).
Účinkují Sarah Arató (1, 3, 7), Martin Vitek (1), Matúš Kvietik (1), Edita Borsová (2, 7, 11), Helena Geregová (2, 5), Ján Mistrík (2), Alexandra Richtarčíková (2), Dušan Kaprálik (3), Anna Šišková (5), Miroslav Noga (5, 7), Michaela Piesik (5, 7), Miroslav Trnavský (5, 7-8, 12), Martina Kapráliková (5, 9), Beáta Eibenová (5, 7), Krištof Tobiáš Zachar (5, 7), Zuzana Šuvadová (6), Natália Fašánková (6), Peter Ondrejička (6), Laco Kerata (6, 10), Matúš Kvietik (6), Nikoleta Tužinská (6), Zuzana Porubjaková (7), Lena Košická (8), Monika Stankovičová (8), Daniela Brezániová (8), Michal Blaho (9), Dušan Vaňo (9), Damián Hamada (10, 12), Přemysl Boublík (10), Mária Šumerová (11), Marek Majeský (11), Martin Kaprálik (12), Timea Rošková (13), Kristán Kozmenko (13), Anna Lehotská (13), Erik Žibek (13), Patrik Samohýl (13), Ráchel Šoltésová (13), Michal Kiník (13) a Ivan Hrúz (13).
Připravil Slovenský rozhlas ve spolupráci s VŠMU pro RTVS v roce 2017 (13 x 12 min.). Premiéra 4. 7. 2017 (SRo 3 Rádio Devín). Repríza 5. dílu 2. 12. 2018 (Rádio Devín, 22:10 hod.).
Obsah: 1. Daniela Brezániová – Experiment Marex; 2. Rebeka Valábková – Regina; 3. Barbora Nitschová – Chlebom a soľou; 4. Klára Madunická – Hrdina; 5. Lenka Čepková – Kde je Hanka?; 6. Nikoleta Tužinská – MIR; 7. Alexandra Rychtarčíková – René mal pravdu!; 8. Brian Brestovanský – Komisia; 9. Bohuslava Vaňková – Les; 10. Jakub Molnár – Persona škrata; 11. Juraj Hanulík – Hlava rodiny; 12. Mário Drgoňa – Vladár; 13. Patrik Samohýl – Po Wagnerovi príde noc.