Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

25. 1. 2018

Interview Plus – Robert Záruba (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 19:05

Na letošním hokejovém turnaji na olympiádě bude leccos hodně jinak, než jsme byli v posledních dvaceti letech zvyklí. Nejlepší soutěž světa, kanadsko-americká NHL, neuvolní své hráče. Rusko nebude kvůli dopingovému skandálu reprezentovat klasická sborná, ale tým pod hlavičkou ?olympijských sportovců z Ruska“. A v ženské části turnaje soupisku Koreje sestavují politici. Jaký turnaj sportovce i fanoušky čeká? Jaké budou hry v politicky napjatém regionu ve stínu severokorejských jaderných hlavic? Naším hostem je komentátor České televize Robert Záruba. Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 1. 2018 (ČRo Plus 11:34 h.).

 

ArtCafé – City Primeval (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 19:02

O knize „City Primeval“, která mapuje kulturní subkultury New Yorku, Berlína a Prahy. Moderuje Markéta Kaňková, hudbu vybírá Jonáš Kucharský.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

 

Káva o čtvrté – Zvířata v nouzi (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:57

Moderuje Patricie Strouhalová. Téma: Zvířata v nouzi. Host: Ing. Petr Stýblo, ředitel Kanceláře Ústřední výkonné rady ČSOP.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

 

Mozaika – Černý med (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:55

Reportáž o inscenaci Činoherního klubu Černý med. Připravila Alena Rokosová.

Natočeno 2018. Premiéra 19. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).

Lit.: Rokosová, Alena: Slova jsou zbraní, nástrojem manipulace i svádění. Černý med v Činoherním klubu si hraje s dialogy. In web ČRo 3 Vltava, 19. leden 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Novinkou Činoherního klubu v Praze je původní autorský text režiséra, scénáristy a pedagoga pražské FAMU Vojtěcha Maška Černý med.

V hlavních rolích komorního příběhu, který stojí na hře s dialogy a zkoumá jejich možnosti, se představí Ivana Uhlířová a Vasil Fridrich. Slova a dialogy jsou v této inscenaci zbraní i nástrojem k manipulaci nebo milostným hrátkám.

Scéna je prostá. Na jevišti je otáčející se konstrukce výslechové místnosti, stůl, dvě židle a kotoučový magnetofon. A také ona a on. Ester je vyšetřovatelka vyslýchající spisovatele a dramatika Eugena Loebla, protože v parku na druhém konci města podezřele vyhodil do odpadkového koše štos papírů.

„Kdybychom šli jen po příběhu, byl by to docela fádní, detektivní příběh nebo výslech, a to nestačilo. Potřebovali jsme se emočně posouvat, docílit zvratů,“ říká herečka a režisérka Ivana Uhlířová. (more…)

Pro a proti – Dublin 4 (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:52

Návrh Evropské komise na reformu tzv.dublinského systému o přijímání uprchlíků v Evropě sklízí kritiku mezi českými politiky. Petr Dudek bude se svými hosty mluvit v Pro a proti o tom, jestli tzv. Dublin 4 omezí suverenitu států, když jim uloží povinnost přijímat uprchlíky ze zemí, které jsou imigranty přetížené, anebo jestli naopak nastolí spravedlivější systém. Jeho hosty budou poslanec ČSSD Ondřej Veselý a europoslanec ODS Jan Zahradil.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 1. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.).

 

Vizitka – Barbora Karpetková (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:51

Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Barbora Karpetková, ředitelka Českého centra v New Yorku. Moderuje Renata Spisarová.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.). Repríza  25. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).

Host do domu – Tomáš Slavata (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:50

Moderuje Martina Kociánová. Hodina, v níž budeme hostiteli, ale také hosty mnoha zajímavých lidí. Host: triatlonista, filantrop Tomáš Slavata.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).

Lit.: Kociánová, Martina – Taud, Rastislav: „Nejvíc se bojím, že jako otec a manžel selžu.“ Triatlonista Tomáš Slavata pomáhá dětem z domovů. In web ČRo 2 Praha, 25. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sportovec a filantrop Tomáš Slavata získal cenu Mezinárodního olympijského výboru, Českého klubu fair play a Nadace Via mu udělila titul Srdcař roku. V jednom týdnu uplaval 11,4 km, na kole ujel 620 km a uběhl 188 km.

Sám se dokázal vymanit z problematické rodiny. Jako sportovec dosáhl mimořádných úspěchů. Adoptoval celkem čtyři děti, z toho dva synovce po sestře. Jeden z nich ale momentálně není na dobré cestě.

Jeho maminka-samoživitelka holdovala alkoholu, jeho sestra propadla drogám. On jako dítě ulice, aby utekl realitě dětství, začal běhat a v roce 2009 reprezentoval naši zemi na mistrovství světa v triatlonu. Zjistil taky, že když běh pomohl jemu, může pomoct i dalším dětem vyběhnout z mizerného osudu.

Život tak zasvětil pomoci dětem z dětských domovů a sociálně slabých rodin. Pořádá pro ně sportovní akce, založil oddíl. Aby dětem mohl obstarat kola, prodal byt a přestěhoval se na ubytovnu. Sám dokonce i čtyři děti adoptoval. První dvě, děti své sestry, v době, když mu bylo teprve 21 let.

Poučil jsem se z maminčiných chyb

Pokud něčeho chcete v životě dosáhnout, nesmíte nad tím přemýšlet, říká Tomáš Slavata v rozhovoru s Martinou Kociánovou.

Na svojí maminku ale stále vzpomíná s láskou. „I když se může zdát, že jsme neměli úplně ideální dětství, ona stále za něco bojovala. Jenom to nedokázala dotáhnout do konce. A já se z těch chyb poučil a nechtěl jsem dopadnout stejně. Nechtěl jsem zklamat. Pády v mém životě jsou důležité. Já je potřebuju.“

Jeho proměnu prý odstartovala pochvala od neznámého cestujícího v tramvaji, kterou se snažil předběhnout. „Touha po další chvále byla asi ta nejzákladnější motivace,“ myslí si Tomáš Slavata. Za rozhodnutím k adopci vlastních synovců zase stál úraz páteře, po kterém málem zůstal na vozíku. „Uvědomil jsem si, že život je krátkej. A já jsem pořád toužil po rodině.“

Strašně bych chtěl svojí rodinu

„Já bych strašně chtěl svojí rodinu,“ říká. „Ale zároveň se nejvíc bojím toho, že jako otec a manžel selžu. Pochybuju o sobě. Prostě jsem jenom člověk. Nechtěl bych nikdy zažít to, že se budu rozvádět. To by pro mě bylo velký zklamání. A vím, že se na to trošku dívám asi jako sobec, aniž bych si uvědomoval, že jsme na to dva.“

Jeden z jeho synovců, které adoptoval, začal mít problémy se zákonem. „Já jsem pro něho ten člověk, díky kterému má zkažený život. Je pro něho snazší mě obvinit, místo toho, aby se k tomu postavil čelem a začal za něco skutečně bojovat. Já mu to ale nemám za zlý. Věřím tomu, že se jednou sám postaví na nohy a uvědomí si to.“

Kus poctivé četby (2017)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 18:50

Josef Kroutvor. Překladatel Jiří Reynek a jeho vztah ke světu a jazyku ve vzpomínce historika umění. Připravil Miloš Doležal. Režie Vít Vencl.

Účinkuje Hanuš Bor.

Natočeno 2017. Premiéra 25. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.; 14 min) v cyklu Esej a ČeskoSlovenský rok. Repríza 12. 10. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.

Lit.: Doležal, Miloš: Josef Kroutvor: Kus poctivé četby. Vzpomínka historika umění na překladatele Jiřího Reynka. In web ČRo 3 Vltava, 12. říjen 2024 (článek). – Cit.: Dne 15. října uplyne 10 let od smrti překladatele Jiřího Reynka. Jeho život i dílo připomíná esejista Josef Kroutvor se zvláštním zřetelem k literatuře Henriho Pourrata, kterého Reynek překládal.  (…)

Josef Kroutvor (1942) je historik umění a spisovatel, nositel Ceny Jaroslava Seiferta. Velkou část svého profesního života strávil v Umělecko-průmyslovém muzeu, kde se specializoval na plakát, později grafiku a fotografii. Po revoluci přednášel na Umělecko-průmyslové škole a na Fakultě sociálních věd.

Píše básně, prózy a především je autorem rozsáhlého a hlubokého esejistického díla (Pražský chodec, Potíže s dějinami, Můj Mácha, Nové cesty na jih, Lesní glosy…) a výtvarných monografií (Jiří Sopko, Egon Schiele, Josef Váchal atd.). (…)

Człowiek z katalogu 13b (Člověk ze svazku 13b, 2017?)

Filed under: Cizojazyčné,Radiodokument — Premek @ 18:20

Agnieszka Czyżewska-Jacquemet. Reportáž.

Natočeno 2017 (?). Premiéra 24. 1. 2018 (Polskie Radio Lublin, 20:00 h). Repríza 7. 11. 2018 (Radio Lublin, 21:00 h).

Lit.: anonym: 24.01.2018 Reportaż Agnieszki Czyżewskiej-Jacquemet „Człowiek z katalogu 13b”. In web Radio Lublin, leden 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Po tym, jak dostałem 6 kul od bandyty – lekarze cudem uratowali mi życie. Myślałem wtedy, że najgorsze już minęło. Niestety myliłem się.

Tak zaczyna swoją opowieść Wojciech Raczuk, któremu ustawa z 16 grudnia 2016 obniżyła rentę powypadkową do wysokości 800 złotych miesięcznie. Powód to katalog 13b wprowadzony w artykule 13b tej regulacji – potocznie zwanej dezubekizacyjną. Na jego podstawie Instytut Pamięci Narodowej stwierdził, że Pan Wojciech służył na rzecz totalitarnego państwa. Jak jednak można to robić na niewymienionym w katalogu stanowisku z przestrzeloną wątrobą i uszkodzonym kręgosłupem? Ustawa objęła 55 tysięcy osób, z czego 24 tysiące odwołały się do sądu, przedstawiając dowody na to, że nie miały żadnego związku z czynnościami operacyjnymi Służb Bezpieczeństwa, a ich obecność w katalogu 13b jest krzywdząca. (…)

Lit.: anonym: 07.11.2018 Reportaż Agnieszki Czyżewskiej-Jacquemet „Człowiek z katalogu 13b”. In web Radio Lublin, 7. 11. 2018 (článek). – Cit.: Z panem Wojciechem spotkaliśmy się pod bankomatem gdy wybierał rentę – nieco ponad 800 zł miesięcznie. Tyle zostało mu po wejściu w życie ustawy potocznie zwanej dezubekizacyjną. Tak zaczyna się opowieść o człowieku który o mały włos nie stracił życia ścigając niebezpiecznego bandytę, a teraz – z mocy ustawy – znalazł się wśród „oprawców”. Choć nie miał związku z działaniami operacyjnymi służb PRL, katalog 13b, który definiuje kto pracował na rzecz totalitarnego państwa, jest dla niego bezlitosny. Podobnie jak dla wielu jego kolegów.

Kim jest człowiek z katalogu 13b? Warto posłuchać o losach, które udowadniają, że czarno-biały podział świata na tych jednoznacznie złych i tych zawsze dobrych nie ma nic wspólnego z rzeczywistością.

Tuż po godzinie 21.00 zaprasza Agnieszka Czyżewska-Jacquemet.

Vražda staré dámy (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:55

83. díl cyklu Historie českého zločinu. Tělo zavražděné 75leté vdovy nalezli brněnští policisté v září roku 1992 v jejím bytě v Grohové ulici. Motivem byla loupež, protože z bytu zmizely zlaté šperky a peníze. Žena byla už delší čas po smrti, a tak na místě činu odebíral vzorky i forenzní entomolog, který pomohl podle stadia vývoje larev hmyzu určit překvapivě přesný čas smrti. Pachatel byl nalezen rychle, šlo však o to usvědčit ho? Kriminální případ podle skutečnosti zpracovala Bronislava Janečková.

Natočeno 2018. Premiéra 24. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 3. 3. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

 

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress