Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

28. 1. 2018

Tři cesty za vodou (2017-2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 0:51

Brit Jensen, Ivan Studený, Jiří Slavičínský. Tři dokumentaristé ve třech zemích. Barma, Etiopie, Mongolsko. Téma – lidé a voda. Projekt Českého rozhlasu a organizace Člověk v tísni, pod záštitou Evropské unie, přestavuje život, který je nám velmi vzdálený – kulturou, pojetím, přístupem, ale lidé, jejich touhy, obavy a radosti, jsou všude stejné.

Natočeno 2017 – 2018. Premiéra 28. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h). Repríza 1. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h), 8. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).

Po premiéře následovalo Noční Mikrofórum (ČRo 2 Praha, 22:40 h). Moderuje Dan Moravec. Host: Ivan Studený, Brit Jensen, Jiří Slavičínský, autoři dokucyklu Tři cesty za vodou.

Pozn.: Dokument V mongolské stepi získal nominaci na One World Media Award v kategorii Radio and Audio.

Lit.: Jensen, Brit: V horách teče jedna řeka. Myanmar: přehrady, zaplavování a proč se o tom nesmí mluvit. In web ČRo 2 Praha, 28. 1. 2018 (článek + ukázka z dokumentu + rozhovor s Petrem Drbohlavem). – Cit.: Barma nebo Myanmar? Nejdřív to byla Barma a my si na to zvykli. Ale pak to tam změnili a nějakou dobu mohl člověk vyslovením jména „Barma“ vyjádřit nesouhlas s vládnoucí armádní diktaturou. Dnes se zdá, že se mezi lidmi ustálil spíš název Myanmar.

Jela jsem do Barmy točit audio dokument. Mělo to být o tom, jak lidé trpí zaplavením, i o tom, jak se jim jiní lidé snaží pomoci. Jela jsem točit do jedné vesnice uprostřed hor ve státě Šan. Jenomže to nebylo možné. Anebo takhle: nejdřív to šlo a pak už vůbec. Zapletli se do toho totiž tajní. A taky strach z nich.

Když jsem na jaře 2017 dostala zadání, skoro nic jsem o Myanmaru nevěděla. Byla jsem si tak akorát schopná vybavit jméno Aung San Su Tji, ale tím to končilo. Musela jsem otevřít mapu, abych zjistila, kde se země přesně nachází. Moje neznalost je samozřejmě nectná. Ale domnívám se, že v tom nejsem sama. A vlastně i z očividného důvodu: Myanmar byl donedávna skoro úplně odříznutý stát, zavřená země, do které se ani cestovatel ani žádný zahraniční byznys moc nemohl dostat.  (more…)

Rabelaisovský smích K. M. Čapka-Choda (2017?)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 0:49

Karel Matěj Čapek-Chod. Životem a dílem Karla Matěje Čapka Choda putuje autor pořadu literární historik Martin Tomášek. Připravili Martin Tomášek a Eva Lenartová. Režie Simona Nyitrayová.  Zvuk Vojtěch Dluhý.

Účinkuje Tomáš Jirman a Eva Lenartová.

Nastudovala Ostrava v roce 2017 (?). Premiéra 28. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu ČeskoSlovenský rok a Schůzky s literaturou. Repríza 3. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6.00 hodin).

Lit.: anonym: Rabelaisovský smích K. M. Čapka-Choda. In web ČRo 3 Vltava, 28. leden 2018 (článek). – Cit.:

Prozaické dílo Karla Matěje Čapka Choda si, jak je přesvědčen ostravský literární historik Martin Tomášek, zaslouží pozornost. Nikoli pouze pro své poselství, ale jako zvláštní, přes všechny odkazy k realitě fantastický svět, nesoucí originální pečeť Čapkova vypravěčského umění. Umění, v němž Martin Tomášek zaslechl Rabelaisovský smích…  (…)

Spojení Karla Matěje Čapka-Choda s Francoisem Rabelaisem je možná trochu odvážné, ale, jak uslyšíte, nikoli nesmyslné. Literární historik Martin Tomášek se ovšem nezabývá hledáním, ani dokazováním přímého vlivu Rabelaisova románu na Čapkovu poetiku. Jde mu spíše o určitou podobnost vypravěčského typu, která se mu nedlouho po fascinujícím literárním setkání s Gargantuou a Pantagruelem vnucovala jako nejasný dojem při četbě Čapkových próz. Jak sám říká, patrně by se neodhodlal tyto v mnoha ohledech vzdálené spisovatelské osobnosti vážněji srovnávat, kdyby na postřehy stejného druhu nenarazil rovněž v dobové kritice. Rutte k románu Turbina mimo jiné poznamenal:

Z oněch pepanských typů z periferie, chorobných podivínů a nalíčených hejsků, kteří tu byli umístěni přímo do středu obrovité fresky, zavála na mne jakási nová odvaha, nový živelný nápor na umění. Bylo v tom cosi ryze českého, ale současně i světově rozmáchlého, neznámá, syrová vůně hmoty a těl, z nichž chvíli co chvíli probleskla rabelaisovská smyslnost, zkroucená do pitvorné křeči. Miroslav Rutte

Šalda také v souvislosti s Turbinou vytváří paralelu mezi Čapkovou a Rabelaisovou filologickou obrazností. V Sezimově recenzi Antonína Vondrejce najdeme zase následující postřeh:

Nejednou se vše rozesmekne v široký úlevný rabelaisovskýsmích, jenž je aspoň na chvíli s to přinésti oproštění od empirického chaosu a tísně, nýbrž i od vesmírného pocitu lidské bezvolnosti a nicoty. Karel Sezima

Konečně A. Novák označuje jednu z klíčových postav románu Řešany Honzu Peklo za rabelaisovského obra. Také R. Pynsent ve své studii Čapek-Chod and the grotesque sice opatrně, ale jednoznačně píše:

Když beru v úvahu celého Čapka, nechtěl bych ho srovnávat s jinými zjevnými experimentátory jako byli Cervantes, Rabelais, Voltaire, Sterne a Joyce, i když je jim daleko bližší než otřepaný Jaroslav Hašek, který byl s nimi všemi srovnáván. Robert Pynsent

Schůzky s literaturou věnované Karlu Matěji Čapku-Chodovi se tedy pokusí přiblížit komiku jednoho z nejpozoruhodnějších českých autorů minulého století a jako vodítka přitom využijí „ozvěny Rabelaisova smíchu“ znějící v Čapkově díle.

 

 

Loutky v nemocnici (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 0:47

Host: Marka Míková, herečka, zakladatelka projektu a Jakub Matějka. Už jste byli někdy v nemocnici? Můžou se tam ocitnout i loutky? Komu pomáhá projekt „Loutky v nemocnici?“ Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

 

ArtCafé – Provoz Hlubina (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 0:43

Připravila Jaroslava Haladová.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h).

Lit.: Haladová, Jaroslava: Ostrava bude vždycky jiná. A to je dobře. Víc bílých domů na tom nic nezmění. In web ČRo 3 Vltava, 26. leden 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: H

„Nikdy nebudeme klasické město, které postupně roste od svého historického středu. Vždycky tu hlavní roli hrála drsná práce,“ říkají v bedekru po ostravské alternativní kulturní scéně hosté ArtCafé.

„Já bych začala odpoledne nějakou brutální ostravskou procházkou – kousek industriálem, nějakou tou džunglí náletových dřevin, nějaký divný kus vesnice. Ať ví, jaká ta Ostrava je, jak se ta prostředí tady střídají,“ odpovídá Marta Pilařová, dlouholetá redaktorka České televize aktuálně spojená s prostorem Provoz Hlubina na otázku, kam by vzala někoho, kdo právě přijel do Ostravy. Provoz Hlubina, o který se stará, najdete v areálu Dolních Vítkovic, nedaleko známé Boltovy věže a haly Gong. Hlubina je bývalý uhelný důl, 150 let zásoboval přilehlé železárny, dnes tu je sál, kino, kavárna, zkušebny. „Je to krásné, pořádat ty site specific věci v opuštěných budovách, ale nejde to dělat pořád. Tohle byl další krok – obsadit ty budovy trvale,“ dodává. (more…)

Za tajemstvím hlasu Eduarda Vojana (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 0:37

Připravil PhDr. Jaromír Kazda. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h) v cyklu Repete. Repríza 28. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h) v cyklu Repete.

Nechoďte blíže (2018?)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 0:36

Marie Noël. Literárně-hudební pásmo z básní a deníkových zápisků francouzské básnířky. Překlad básní Jiří Reynek Deníkové zápisky přeložila a pořad připravila Lucie Tučková. Režie Vít Vencl.

Účinkují Marta Vančurová, Milena Šajdková a Lukáš Hlavica. 

Natočeno 2018 (?). Premiéra 28. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 58 min) v cyklu Souzvuk.

 

Historie Plus – Liebiegové (2018?)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 0:15

V Historii Plus dnes uslyšíte příběh liberecké rodiny Liebiegů. Na něm je možné demonstrovat rozmach průmyslu a jeho vliv na utváření města, nového životního stylu a kultury. Liebiegové zanechali nesmazatelnou stopu na tváři liberecké architektury, protože byli nejen zdatnými podnikateli, ale i osvícenými stavebníky a štědrými mecenáši. Připravila Lenka Kopecká.

Natočeno 2018 (?). Premiéra 27. 1. 2018 (ČRo Plus, 20:33 h.).

 

Zakopala jsem křišťál do země (2018)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 0:13

Viktorie Rybáková. Z autorčiných básnických sbírek a rukopisů. Připravil Vratislav Färber. Režie Vlado Rusko.

Účinkují Ivana Uhlířová a Jaromír Meduna. 

Natočeno 2018. Premiéra 27. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.; 13 min) v cyklu Svět poezie. Repríza 12. 3. 2023 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.

 

Malý, velký (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 0:09

Jeden se narodí velký, druhý třeba za celý život nevyroste a jiní by zase chtěli být co nejmenšími. V sobotním Klubu Rádia Junior se podíváme mezi miniaturní modely z papíru v Polici nad Metují, povíme si, jak je vlastně velký Malý vůz na obloze i co je to minimax. A malým i velkým holkám a klukům pustíme minutovou pohádku Panenka a medvěd.

Natočeno 2018. Premiéra 27. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

27. 1. 2018

Názory a argumenty Speciál – Prezidentská volba (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:53

Připravil a moderuje Radko Kubičko.

Hovoří David Klimeš (Ekonom), Patrik Eichler (Deník Referenum),  Petr Hartman (ČRo), Jiří Pehe (European University Institute), Ivan Hoffmann (ČRo).

Natočeno 2018. Premiéra 27. 1. 2018 (ČRo Plus, 18:33 h.; 50 min.). K poslechu zde.

Lit.: Kubičko, Radko: Ivan Hoffmann o prezidentské volbě: Velká města a periferie jsou dva světy. In web ČRo Plus, 27. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  „Zeman do prvního kola nedělal aktivní kampaň, tedy nechodil do televizních diskuzí. Účastnit se debat začal až po prvním kole. Tam se teprve začal projevovat jako politik,“ říká politolog Jiří Pehe.

„Myslím, že v odhadech vítěze prezidentských voleb mohlo být několik neznámých, které ještě nedokážeme analyzovat. Za prvé nevíme, kolik Zemanových příznivců zůstalo v prvním kole doma, protože možná předpokládali, že má postup do druhého kola jistý, nebo případně, že vyhraje rovnou v prvním kole,“ říká u kulatého stolu ve speciálním vydání pořadu Názory a argumenty jeden z pěti hostů Radko Kubička, politolog Jiří Pehe.

„Nárůst počtu voličů v druhém kole je možná jedna odpověď na to, proč Miloš Zeman nakonec zvítězil. Druhou věcí je, že Zeman skutečně do prvního kola nedělal aktivní kampaň, tedy nechodil do televizních diskuzí. Účastnit se debat začal až po prvním kole. Tam se teprve začal projevovat jako politik. Tím se mnoha lidem připomněl a právě v debatách bylo vidět, že je zkušenější a má za sebou debatérskou minulost. Že v debatě dokáže využít každé skuliny, každého bodu. To by mohlo být těch 150 tisíc hlasů, o které nakonec vyhrál,“ dodává politolog z pražské European University Institute.  (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress