Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Konstantin Kinský a Marie Kinská, majitelé zámku ve Ždáru nad Sázavou a organizátoři Mezinárodního festivalu KoresponDance. Moderuje Michaela Vrchotová.

Natočeno 2017. Premiéra 25. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 4. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h).

Tomáš Hořava. Zajímavé osudy filmového režiséra, scenáristy a pedagoga během stoletého plodného života. Režie Izabela Schenková.

Účinkují Lucie Trmíková a Tomáš Pavelka.

Natočeno 2017. Premiéra 25. – 29. 9. 2017 v cyklu Příběhy slavných č. 119 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min.).

Lit.: Hořava, Tomáš – Luptáková, Věra: Za 100 let se dokázal přizpůsobit každému režimu. Příběhy slavných: Otakar Vávra. In web ČRo 29. 9. 2017 (anotace). – Cit.: Pilný, důkladný, řemeslně zdatný a přísný. Anebo přizpůsobivý kariérista? Dožil se sta let. Na vlastní kůži tak zažil první republiku, dvě světové války, totalitní režim i dobu sametovou. Dohromady sedm společenských zřízení. A od všech pak dostal nějaké to vyznamenání. Dnes vzbuzuje kontroverze.

Vždy stavěl na dobrých hercích a ještě lepších literárních předlohách. Jeho snímky z první republiky nebo protektorátu (Panenství, Dívka v modrém, Cech panen kutnohorských) patří do zlatého fondu naší kinematografie. Natočil ale i ploché a tendenční Dny zrady, Sokolovo nebo Osvobození Prahy.

Vybíravý nebyl ani žánrově: od psychologických dramat, intimních sebereflexí, komedií až po historické fresky a reportážní filmy. Jeho úplně posledním režijním počinem (v 95 letech) byl videoklip dua Hapka-Horáček Hlava kance. Ještě o tři roky později na pražské FAMU přednášel teorii a estetiku filmové režie.

FAMU v roce 1946 i spoluzakládal. Tehdy už měl za sebou režii 17 filmů a nespočet scénářů. Řemeslu učil několik generací, sám byl samouk. Jeho první, abstraktní snímek Světlo proniká tmou (1931) má jen 3 min. Pochvalně o něm tehdy psala ale i uznávaná světová média.

Byl prostě jiný. Možná za to mohla předčasná smrt Vávrova otce ještě před koncem 1. světové války. Otce mu pak nahrazoval o devět let starší bratr Jaroslav. Jako nadaný student si doslova mohl vybírat co dělat dál. S architekturou ale nakonec v 5. ročníku seknul. A začal filmovat.

S jediným režimem si ale nikdy nezadal. S nacisty. Nabídky točit pro Němce, kteří už vládli Barrandovem, bez ztráty hlavy nešlo. Ve smlouvě si ale vymínil podmínku, že scénáře si bude vybírat sám. Ob měsíc jim pak prý scénáře vracel s nějakým odůvodněním. Jen tak zvládl protektorátem a válkou proplout.

Ve svých pamětech se otevřeně přiznal k milostnému poměru s manželkou E. A. Longena nebo k vřelým citům k manželce herce Zdeňka Štěpánka Eleně Hálkové. S Adinou Mandlovou se prý domluvili, že když už se tak dlouho znají, tak by byla škoda, kdyby neskončili v posteli…

Životem mnicha určitě nežil a ženatý byl dvakrát. Podruhé se svou studentkou z FAMU, známou režisérkou Jitkou Němcovou. Ale až po 40leté známosti a až v 86 letech. Zemřel 15. září 2011.

Připravil Adam Drda.

Natočeno 2017. Premiéra 24. 9. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h.). K poslechu zde.

Lit.: Drda, Adam: Němci nás pronásledovali a Němec nás zachránil. Příběh Evy Mosnákové. In web ČRo Plus, 24. 9. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Manželství rodičů Evy Mosnákové bylo v jejich prostředí považováno za přinejmenším neběžné. Eva se narodila v roce 1929 v Brně jako jediné dítě židovského otce Andreje Fuchse (později Floriána) a české matky Otílie.

Jako kluk Andrej Fuchs osiřel a vychovávala ho teta, která očekávala, že se stane právníkem a přivede si domů židovskou dívku. Andrej její naděje nenaplnil ani v jednom ohledu: zamiloval se do křesťanky, oženil se s ní a stal se zvěrolékařem.

Evina maminka Otílie pocházela z brněnské rodiny vojenského krejčího, a když se s manželem odstěhovala na Slovensko do Handlové, chvíli trvalo, než ji židovské společenství přijalo. „Ale dítě má ta Gójka pěkné, říkala manželka místního židovského lékaře, když se s maminkou zdravili na procházce. Povídala to jako by důvěrně své sestře, ale tak, aby to maminka zřetelně slyšela,“ vzpomíná Eva Mosnáková.   (more…)

Beseda se stranickými a družstevními funkcionáři o demokratizaci života po lednovém zasedání pléna ÚV KSČ. Besedu řidili Sláva Volný a Čeněk Pražák.

Hovořili Václav Maštalíř (předseda JZD Nový Šaldorf), Miroslav Bartoš (předseda JZD Bidecko), Rudolf Valach (předseda JZD Nový Šaldorf), Josef Kožich (budoucí tajemník OV KSČ Jihlava), Jaroslav Šebesta (ředitel večerní university marxismu-leninismu v Jihlavě),Josef Dobrovolný, tajemník OV KSČ Znojmo), Jaroslava Tlaková (ekonomka JZD Lesná), Alois Švrček (předseda JZD Práče), Jaroslav Šabata (katedra psychologie UJEP Brno), Jan Pánovec (ředitel státního statku Valtice) a ing. Ĺudovít Bučina, CSc. (Košice).

Natočeno 1968. Premiéra 18. 2. 1968. K poslechu zde.

Připravil Marek Chvátal.

Natočeno 2011. Premiéra 15. 6. 2011 (Rádio Proglas).

Lit.: anonym: Stolpersteine – Kameny zmizelých v Olomouci. In web Radio Proglas, červen 2011 (článek). – Cit.:  Dnes, 15. června 2011, se v Olomouci v domě Židovské obce na Komenského ulici sešli zástupci rodin, které ztratily předky v koncentračních táborech za II. světové války. Někteří hosté přijeli až z Austrálie, Nového Zélandu, Velké Británie nebo Izraele.

Hlavním cílem jejich setkání je do pátku umístit v 17 lokalitách Olomouce tzv. Stolpersteine, pamětní kameny se jmény těch, kdo byli z Olomouce deportováni a následně zavražděni v nacistických táborech. Na povrchu kamenů upozorňuje text, kdo v domě, před kterým je tato betonová kostka zasazena do dlažby, žil a jaký byl jeho osud. Stolpersteine patentoval německý výtvarník Gunter Demnig v roce 1993. První byly umístěny v Kolíně nad Rýnem a v Berlíně. V České republice je nalezneme např. v Praze, Kolíně, Brně či Ostravě. V Olomouci umístí Židovská obec do dlažby na 31 Stolpersteinů. Židů Olomoučanů ale zahynulo více jak 2000. Podle člena představenstva olomoucké Židovské obce Tomáše Hrbka se tedy v budoucnu počet těchto kamenů určitě zvýší.

Stolpersteine lze přeložit z němčiny jako kameny, o které se má zakopnout. Organizátoři prvního položení Stolpersteinů v ČR je začali nazývat podle projektu Zmizelí sousedé, který probíhá na řadě škol: Kameny zmizelých. V Olomouci je budete moci spatřit na ulicích Komenského, 28. října, Wellnerově, Dvořákově, Na Vozovce, tř. Spojenců, Švermově, Masarykově třídě, Václava III., Sokolské, Pavelčákově, Uhelné, Dolním náměstí a K Sídlišti.

Pořad ke čtyřicátému výročí RFE.

Hovoří František Meloun, Jan Douba, Karel Jezdínský, Olga Valeská, Jan Čep, Johannes Urzidil, Rudolf Friml, Rafael Kubelík, kardinál Josef Beran – Sláva Volný (reportáž z Václavského náměstí 21. 8. 1968).

Natočeno 1989 (50 min.). K poslechu zde.

Obsahuje také: Svědectví neznámého účastníka ze 17. listopadu 1989; Projev Václava Havla na Václavském náměstí; Ukázka z reportáže Pavla Pecháčka z Václavského náměstí v listopadu 1989.

Připravila Mariana Ambrožová. Zveme na rozhlasovou procházku po několika místech v Brně, kde takzvané Kameny zmizelých upozorňují na poslední bydliště oběti nacismu. Nabízíme rozhovor se zástupci projektu i těmi, kteří tímto způsobem na své příbuzné vzpomínají.

Natočeno 2017. Premiéra  23. 9. 2017 (Rádio Proglas, 22:10 h.). Repríza 28. 9. 2017 (Rádio Proglas, 9.30 h.).

Lit.: anonym: Mezi slovy: Po stopách brněnských Kamenů zmizelých. Pořad v souvislostech. In web Rádio Proglas, 22. 9. 2017 (článek). – Cit.:  Pozlacené dlažební kostky v ulicích procházejícím připomínají jména, osoby a osudy lidí, kteří zemřeli za druhé světové války. Kameny zmizelých do chodníků pokládají příbuzní obětí, noví nájemníci domů nebo členové různých spolků a komunit.

Zveme na rozhlasovou procházku po několika místech v Brně, kde takzvané Kameny zmizelých upozorňují na místo posledního bydliště oběti nacismu. Nabízíme rozhovor se zástupci projektu i těmi, kteří tímto způsobem na své příbuzné vzpomínají.

Pořad Mezi slovy naladíte každou sobotu ve 22.10, reprízu zařazujeme následující čtvrtek o půl desáté dopoledne. (…)