Agatha Christie. Detektivní případ Hercula Poirota. Překlad Eva Kondrysová. Režie Michal Bureš.
Čte Lukáš Hlavica.
Natočeno září 2017. Vydal OneHotBook 7. 11. 2017 (1 CD MP3; katalogové č.: AK163; EAN: 8594169481630, 7 hod., 31 min.). Ukázka k poslechu zde.
Lit.: Špetlíková, Tereza: Už vím, jak se dělá audiokniha – (video)reportáž z účasti na natáčení. In web IDnes blog, 12. 9. 2017 (reportáž z natáčení). – Cit.: Kdo to nezažil, nepochopí… Klišé? Možná, ale aby se jím nějaké zvolání stalo, musí pro to být důvod. Stručně, většinou je to pravda. Měla jsem exkluzivní možnost podívat se do studia vydavatelství OneHotBook, vydavatelství „moderních“ audioknih, jak se dělá audiokniha. A mé postřehy?
Když jsem se před prázdninami poprvé sešla se Šárkou Novákovou, jejíž jméno můžete najít na zadní straně CD přebalu většiny audioknih za tučně zvýrazněným nápisem Redakce, ukázalo se, že je to velmi milá dáma mé krevní „knihomolské“ skupiny. Už nějakou dobu se zabývám recenzováním knih a audioknih, ve druhém případě jsou to nejčastěji audioknihy právě z produkce vydavatelství OneHotBook. Povídaly jsme si o tom, jaké poslechnuté tituly se mi nejvíce líbily a proč, jak se vybírají knižní tituly, které se potom převedou v mluvené slovo, nebo z jakého důvodu nelze angažovat jisté herce jako interprety, ačkoliv by se na první pohled k načtení vybrané knihy vyloženě hodili. Při diskuzi o oblíbených knižních autorech jsme se dostaly k mé nejoblíbenější autorce, královně detektivek Agathě Christie, a ze Šárky vypadlo, že někdy začátkem podzimu se bude nově natáčet Vražda v Orient expresu, a následoval dotaz, jestli bych se ho nechtěla účastnit a napsat o tom reportáž. Samozřejmě jsem nadšeně souhlasila, a minulý čtvrtek v půl druhé už jsem stepovala před studiem v Praze 6.
Hned, jak jsme se se Šárkou na určeném místě „našly“, se k nám připojil ještě exoticky vyhlížející Juan Zamora, místopředseda Společnosti Agathy Christie, a posléze také energický a sympatický Martin Pilař, zakladatel a současný majitel vydavatelství. Po krátkém představení nás Šárka a pan Pilař zavedli rovnou do vnitřních prostor nahrávacího studia, kde jsme před vchodem míjeli, jak jsme se posléze dozvěděli, zvukaře, který právě přijel na motorce. Pan Pilař nás v rychlosti provedl příjemně působící chodbou s několika vystavenými audioknihami, z níž vedly dveře do zadních kancelářských prostor, kde bylo vidět papírové krabice s nápisy Stalker 40x apod., aby nám ukázal režisérské působiště s pohodlně vyhlížející sedačkou v černé kůži, kde jsme si mohli odložit, ale kde zatím nikdo nebyl, jelikož začátek natáčení byl naplánovaný na 14:00. Prošli jsme zpět přes malý předpokoj, kterému rovněž vévodily dvě podobné kožené lenošky, abychom se přesunuli do zvukotěsné místnosti, ve které se odehrává vlastní nahrávání, resp. čtení na mikrofon. Celou dobu – a samozřejmě i v poslední jmenované tmavé místnosti se stolečkem s mikrofony, naproti kterému na zdi visela plazmová televize zobrazující režisérské stanoviště – , jsme si povídali a já jsem plna očekávání nasávala atmosféru místa i právě vyřknuté informace, které jsem si chtěla původně nahrávat, ale v samém úžasu jsem se k tomu zatím nedostala…
Po chvilce se na plazmové obrazovce objevil režisér Vraždy v Orient Expresu, jímž byl zvolen Michal Bureš, a ten se k nám o minutku později s úsměvem připojil, aby nás pozdravil, sdělil nám své postřehy stran nedokonalé vlakové terminologie Agathy Christie v tomto literárním díle, jelikož do vlaků je prý pan Bureš fanda, a aby nám následně mile nabídl kávu nebo jeden z jeho kvalitních čajů dovezených z cest – těžký čínský nebo černý s levandulí (pamatuji-li si dobře). Ihned po něm dorazil i všemi očekávaný nejdůležitější muž – interpret, zkušený herec, dabér, pedagog, režisér, syn neméně známého nebo snad ještě slavnějšího otce, přátelsky působící, ale zároveň úctu vzbuzující Lukáš Hlavica.
Vzhledem k času našeho srazu bylo v plánu, že onu volnou půlhodinu mezi půldruhou a druhou využijeme k případným dotazům, které máme na režiséra a interpreta, abychom se následně podívali, jak probíhá samotné čtení v místnosti s mikrofonem i v té „na druhé straně obrazovky“. Měla jsem akčně připravených hned několik dotazů, ale posléze jsem zjistila, že odpověď na polovinu z nich vyplynula z povídání si s panem Pilařem a samotné návštěvy, resp. účasti na natáčení a na druhou polovinu odpověděl Lukáš Hlavica proaktivně sám, jelikož jak nás uviděl a zjistil, kdo jsme, posadil se a sám se rozpovídal o tom, co by nás asi mohlo zajímat, a samozřejmě se snažil zodpovědět i pár našich doplňujících dotazů. Každopádně rozhodně to v jeho případě neprobíhalo jako klasické interview. Lukáš Hlavica vedl rozhovor sám. Poté jen pro nás a za naší neodbytné přítomnosti podle mě „na první dobrou“ přečetl úvod z právě připravené, v podkladech výrazně podtrhané kapitoly číslo 7, kterou měli ten den v plánu točit. Jeho nesporný talent pro tuto činnost byl patrný od první pronesené věty, jak se konečně můžete sami přesvědčit v tomto videu: www.youtube.com/embed/p5khILwxUdA
Po kapitole nanečisto jsme se přesunuli na režisérské stanoviště, kde jsme měli možnost sledovat, jak vypadá práce režiséra, jak dobře „stereo“ a nahlas slyší interpreta, co všechno hlídá, opravuje a v čem radí, a jak se sám – alespoň Michal Bureš rozhodně – aktivně fyzicky zapojuje, aby byl výsledek co nejlepší a podle jeho představ. Po nějaké době jsme se my čtyři – Šárka, Martin Pilař, Juan a já – odebrali do místnosti za režii k černým sedačkám, abychom si ještě chvíli povídali, a nakonec jsme se zašli ještě občerstvit do nedaleko vzdálené restaurace, jelikož otázky nebraly konce… Plna nových zážitků jsem domů odcházela po čtvrté hodině… A co všechno jsem se vlastně dozvěděla? Hromadu věcí! O ty nejzajímavější se s Vámi podělím a přidám další video, snad až virtuózní číslo, a hlasovou nahrávku interpreta této připravované audioknihy s filmovou obálkou, na kterou se už teď vyloženě těším!
Martin Pilař založil vydavatelství v listopadu 2011, při příležitosti vydání první audioknihy (Muži, kteří nenávidí ženy – první díl trilogie Milénium Stiega Larssona s Martinem Stránským) ještě pod názvem Dragontattoo. Veškerá další produkce již vycházela pod značkou OneHotBook. Zakladatel a majitel na sebe prozradil, že sám umí všechny profese, které jsou třeba pro vznik audioknihy, ale že jeho hlavní náplní činnosti je aktuálně výběr titulů, následný nákup autorských práv (a vyjednávání o nich) a nakonec, spolu s Šárkou, volba vhodného režiséra konkrétního titulu i interpreta (jednoho či více, resp. volba jednohlasé či vícehlasé audioknihy). Spolurozhoduje i o typu hudby, o použitých nástrojích či o atmosféře, kterou má navozovat, a samozřejmě se podílí také na volbě designu přebalu a řeší cenovou politiku. Při dotazech jak na výběr režiséra podotkl, že většinou jednoduše rovnou ví, komu bude titul nejlépe sedět, jelikož každému z nich (uvedl jména čtyř – Michal Bureš, Hynek Pekárek, Jitka Škápíková a Jan Horáček) sedí trochu něco jiného a umí si s tím vhodně „pohrát“, aby to v audioknize vyznělo. V tomto případě byl zvolen první jmenovaný, a to nejen kvůli žánru, ale třeba také díky jeho dobré znalosti francouzštiny (absolvoval Česko-francouzskou sekci Slovanského gymnázia), která se v textu objevuje, ale i vzhledem k jeho zálibě ve vlacích.
Pokud jde o interpreta, zajímalo mě, jestli je v tomto případě napadl jeden z českých dabérů úspěšného seriálového Hercula Poirota (Jaromír Meduna či Petr Kostka), když tady navíc je příběh podáván vlastně jeho očima. K mému překvapení mi bylo řečeno, že vůbec. Že o nich ani chvilinku neuvažovali, naopak pro ně byl rovnou hlavním „koněm“ právě zvolený Lukáš Hlavica. A proč? Jednoduše proto, že ne každý herec nebo dabér umí vyprávět příběh. Málokdo je pak prý tak úžasný speaker jako pan Hlavica, jak si ostatně můžete sami poslechnout. Povětšinou prý spíš herci ze staré školy umějí lépe vyprávět, zatímco mladí herci jsou silní v dialozích a vypravování se musí teprve učit. Rovněž prý platí, že první zmiňovaná kategorie přichází výborně připravena, zatímco druhá, mladší, to bere volněji a spoléhá na improvizaci. Lukáš Hlavica stojí mezi těmito „generacemi“, které jsme si tu pro zjednodušení zaškatulkovali, umí všechno, a navíc je v tom jeden z nejlepších (nemluvě o tom, že je sám rovněž i režisér – divadelní a rozhlasový).
Jaká je příprava režiséra? Michal Bureš přistupuje do Orient Expresu ve chvíli, kdy ví, že bude strojvedoucím celé cesty, zná jejího hlavního pasažéra a dostává do rukou jízdní řád v původním, originálním vydání, aby z něj jako dramaturg připravil text vhodný pro čtení (upraví či smaže zbytečné popisky typu řekl ten a ten, což z čteného projevu vyzní apod.). Dílo si tedy celé přečte, upraví, nastuduje a vyznačí si, na co si chce dát pozor.
Příprava Lukáše Hlavici jako interpreta vypadá následovně. Přečte si připravený text poprvé, podruhé s propiskou (jak moc ji používá vidíte na obrázku níže) a poté už přichází na řadu sraz s režisérem, na kterém si navzájem oba sdělí své postřehy, potřeby, nápady, se zvukařem se nastaví mikrofony a začíná se točit.
Celý rozhovor s Lukášem Hlavicou, který předcházel samotnému čtvrtečnímu natáčení a v němž například Lukáš prozradil, jaký má vztah k dílu Agathy Christie nebo jak funguje jeho podvědomí při tvorbě poznámek, si můžete poslechnout zde: (….)
Několik dní po sobě, dle naplánovaného rozvrhu, se pak ve studiu na vždy zhruba čtyři hodinky času setkávají všichni hlavní spolutvůrci audioknihy – základ jsou režisér, zvukař a interpret. Ze zmíněných čtyř hodin se v případě tak kvalitního a zkušeného interpreta, jakým je právě Lukáš Hlavica, dají použít zhruba dvě natočené hodiny. Na každé jedné hodině je potom třeba ještě až deset hodin práce ve studiu, kdy se stopy čistí, kontrolují, podkreslují hudbou apod. O takzvanou postprodukci se starají opět režisér se zvukařem.
Režisérovu práci lze ale pozorovat i při samotném načítání audioknihy. Do interpretova přednesu vstupuje slovy: laskavěji, pomaleji nebo například zastaví natáčení kvůli nepřesné melodii věty (stoupající tendence tázací věty aj.), špatné výslovnosti určitého slova, a rovněž – konkrétně Michal Bureš – za pomoci všemocných gest diriguje rychlost řeči, konec věty a další. Nutno vidět na videu, ačkoliv jeho kvalita kvůli světlu není valná…
Co jsme měli možnost sledovat, interpret byl sám o sobě skutečně skvělý, jak můžete vlastně i vy sami vidět na videu – režisérových zásahů při kapitole nanečisto nebylo (až v tom druhém videu je jich vidět), ale jak nám bylo později řečeno, někteří herci jsou schopní se s režisérem i pohádat, jelikož věří, že způsob, jakým interpretují, je vhodnější než to, jak to chce režisér. Konkrétně se zmiňovali o herci Janu Vlasákovi, který je prý úžasný starý bard a neskutečný vypravěč, vždy velmi dobře připravený, každé čtení prožívá a mocně u něj gestikuluje, někdy i vyskakuje ze židle, projevuje se jako cholerik a má vlastní názor na věc! Každopádně je to prý práci ku prospěchu. Výsledek stojí za to, ačkoliv kvůli jeho sípavému dechu stráví „postprodukce“ více času čistěním stop.
Jediné, co jsem v případě tvorby této audioknihy neměla možnost slyšet, byla její hudební složka. Ani nevím, kdo přesně se podílí na jejím vzniku. Jen vím, že se opět vůbec nečerpá například z melodií Christophera Gunninga, skladatele hudby seriálového Poirota s Davidem Suchetem. Hudba bude jako vždy originál stvořený přímo pro tuto příležitost a tak, aby ladila k příběhu i hlasovému pojetí…
Jak jsem již zmínila, u audioknihy Vražda v Orient Expresu byla zvolena nová filmová obálka, kde se ale do kostýmu oblékla postava Lukáše Hlavici, jak to tak občas vydavatelství OneHotBook rádo dělá. Ptala jsem se, zda se rozhodli natočit tuto detektivku teď i proto, že brzy půjde do kin nová filmová verze již tolikrát adaptovaného příběhu. Samozřejmě trochu ano, jelikož se tak díla vzájemně marketingově podpoří, ale jak mi také sdělil Martin Pilař, je to i z toho důvodu, že původní, již existující mluvené slovo není natočeno tak dobře a navíc za pomoci režie, jak to udělají oni, takže je tu prostor i příležitost pro kvalitní znovuoživení stálice.
Vydavatelství OneHotBook vydává audioknihy aktuálních českých i světových autorů s kompletní profesionální produkcí zahrnující dramaturgii, režii, hudbu, postprodukci a design. Spolupracují s mnoha knižními vydavatelstvími, ale primárně jdou po konkrétním titulu, který jim přijde jako vhodný pro převedení do audioknižního zpracování. Mají vlastní nahrávací studio, spolupracují s mnoha našimi dobrými herci a dabéry, zaměstnávají několik režisérů, zvukařů, grafiků i grafických studií, ale spoustu práce zastane sám majitel Martin Pilař, který je někdy i – dle svých slov „z donucení“ – režisérem (například jedné povídky v Praze Noir), a samozřejmě Šárka Nováková, která se podílí na všech rozhodnutích, která Martin Pilař dělá, včetně dodávání vlastních tipů na kvalitní literární díla či hlasování pro jednu z patnácti předložených variant obálek právě natáčeného titulu. Její práci můžete navíc vidět na webových stránkách vydavatelství, kam píše anotace, články na blog nebo se stará o sociální média a komunikaci s nimi či blogery. A setkává se s nimi, jako například se mnou. Jsem ráda, že jsem měla možnost poznat ji i celý proces vzniku audioknihy, seznámit se osobně s majitelem firmy, režisérem a zejména s interpretem. Rovnou jsem avizovala, že pokud to půjde, ráda přijdu kdykoliv znovu, abych se podívala zrovna třeba na „představení“ pana Vlasáka při natáčení jeho další maigretovky…
Za každou jednou audioknihou stojí obrovské množství práce mnoha lidí. Važme si jí. Velmi děkuji všem, kteří se na ní podílejí a přinášejí nám tak nezapomenutelné zážitky.
Lit.: Schefik: Agatha Christie – Vražda v Orient-expresu. In web Schefikův blog, 18. 11. 2017 (recenze). – Cit.: Hercule Poirot, jehož naléhavý telegram odvolá z Istanbulu do Anglie, jen tak tak získá místo na palubě luxusního rychlíku Orient-expres, který je mimo sezónu nečekaně plný. Ve vlaku jej osloví bohatý Američan Ratchett, který ho požádá o ochranu, protože se obává, že mu hrozí nebezpečí. Detektiv odmítne a následující ráno je muž nalezen ve svém kupé ubodaný. Následně vlak uvízne v závějích a cestující i posádka zůstanou ponecháni napospas osudu. Je to zvláštní směsice: Američané, Angličané, švédská misionářka, Ital, maďarský diplomat s chotí… Každý se svým tajemstvím, každý se svou záhadnou minulostí – a teď i s podezřením ze zločinu. Protože vrah je stále mezi nimi. A všichni jsou podezřelí.
Agatha Christie je pojem jenž ani více než 40 let po své smrti neztrácí nic ze svého lesku. Fanoušci po celém světě její knihy a hrdiny z celého srdce milují. Není proto divu, že kromě čtenářů její knihy táhnou i tvůrce filmů, jenž stále přináší nové adaptace jejích děl. Nejnověji například i jeden z nejznámějších případů Hercula Poirota – Vražda v Orient-Expresu. A právě u této příležitosti přináší vydavatelství OneHotBook i jedinečnou audioknižní adaptaci tohoto románu v podání Lukáše Hlavici.
Představovat královnu anglické detektivky Agathu Christie, potažmo jejího geniálního excentrického detektiva z Belgie je pravděpodobně zcela zbytečné. Hercule Poirot patří bezesporu mezi nejznámější knižní detektivy a nemalou měrou tomu pravděpodobně přispěl i David Suchet a stejnojmenný televizní seriál dobře známý i těm, kteří za normálních okolností knihám moc neholdují. Vražda v Orient-Expresu navíc patří k tomu nejlepšímu co kdy Agatha Christie napsala, je tedy jasné, že jakékoliv nové adaptace tohoto díla to nebudou mít jednoduché.
Je tak trochu příznačné, že zatímco se do kin chystá druhá filmová adaptace, tou první je film z roku 1974, přispěchalo vydavatelství OneHotBook s audioknihou. A stejně jako v případě filmu i v rámci audioknih se jedná v pořadí o druhou komerčně dostupnou nahrávku tohoto díla. Tou první byla audiokniha v podání herce Pavla Novotného, jenž vyšla na 6 CD v roce 2008. Toho nyní nahrazuje Lukáš Hlavica na sedmi a půl hodinové nahrávce v režii Michala Bureše.
Inspirací pro tuto knihu se autorce stala její vlastní cesta Orient-Expressem, kdy stejně jako v knize vlak z Iráku do Anglie uvízl ve sněhové závěji. Tentokrát se však vydává na cestu Hercule Poirot, jenž se musí urychleně vrátit ze Sýrie do Londýna kvůli jednomu ze svých případů. Na cestě Orient-expresem jej osloví bohatý američan Ratchett, jenž ho pořádá o ochranu. Detektiv však odmítne a následujícího dne je muž nalezen ve svém kupé mrtvý. Mezi cestujícími se s největší pravděpodobností ukrývá vrah. Vlak navíc mezitím uvízne v závějích a posádka celého vlaku musí čekat, než se k nim dostane pomoc. Geniální detektiv se tak zatím pouští do pátrání, přesto nebude mít jednoduchou práci, jelikož podezřelí jsou všichni…
Příběh této knihy je minimálně v hrubých obrysech notoricky známý a autorka v něm, stejně jako její hrdina, ukazuje svou genialitu. Hraje si se svými fanoušky, překládá jim jednu teorii za druhou, aby je následně zase svedla z cesty. Až do samotného konce si tak nemůžete být stoprocentně jistí, jaké bude ve skutečnosti rozuzlení tohoto zamotaného případu. I díky tomu bezesporu patří toto dílko do zlatého fondu detektivní literatury. Vražda v Orient-expresu si tak rozhodně zaslouží náležitou péči a zacházení.
Té se jí naštěstí v rukou OneHotBook skutečně dostalo. Už výběr samotného interpreta dává tušit, že se mají posluchači skutečně na co těšit. Lukáš Hlavica již nejednou dokázal, že patří ke skutečné špičce v tomto oboru. Ostatně v anketě Audiokniha roku 2016 obdržel ocenění za nejlepšího interpreta. Nyní si tak do svého portfolia může zařadit i tuto jedinečnou nahrávku, se kterou se řadí mezi takové interprety, jakými jsou například Jaroslav Frej, Taťjana Medvecká, Jaromír Meduna, Jana Hermachová, či Aleš Procházka.
Jeho výkonu pak není v podstatě co vytknout. Perfektně se mu podařilo zachytit celkovou atmosféru příběhu, kterou umocňuje především jeho vynikající práce s hlasem. Během interpretace tak od sebe perfektně odlišuje jednotlivé postavy, ať už tónem hlasu, barvou, či přízvukem. Hlavica však nikterak zbytečně nepřehrává, jak mají někteří interpreti ve zvyku. To by se ostatně ani k této nahrávce nikterak nehodilo, ba naopak Hlavica společně s režisérem Michalem Burešem zvolili ideální polohu. Vše tak působí naprosto přirozeným a uhlazeným dojmem, díky kterému “staré časy”, kdy muži byli ještě opravdoví gentlemani, z nahrávky přímo čiší.
Pozadu samozřejmě nezůstává ani hudební doprovod, jenž na audioknihách tohoto vydavatelství nemůže chybět. V tomto případě aranžmá obstarávají především klavírní tóny a zvyku jedoucího vlaku, jenž má evokovat jedoucí Orient-expres. Doprovod tentokrát neodděluje každou kapitolu a nedopomáhá tak k celkové orientaci. Při běžném poslechu tak působí vcelku nahodile a nepodařilo se mi plně odhalit, jestli má rozmístění hudebních pasáží nějaký hlubší smysl. To je však patrně jediná menší výtka k jinak naprosto skvělé nahrávce.
Agatha Christie má i přes svou “věkovitost” rozhodně stále co nabídnout a nejnovější nahrávka z vydavatelství OneHotBook je toho krásným důkazem. Hercule Poirot v podání Lukáše Hlavici má navíc jedinečné kouzlo a Vražda v Orient-expresu tak bude bezesporu patřit k těm nejlepším audioknihám od Agathy Christie, po kterých můžete sáhnout.
Lit.: Macháček, Tomáš: Velké sólo pro Hercula Poirota. In web Naposlech.cz, 7. 12. 2017 (recenze). – Cit.: Temnou nocí uhání balkánskou krajinou vlak. Z nebe se na něj snáší záplava sněhových vloček. Žádný z cestujících v té chvíli netuší, že se brzy počasí zhorší natolik, že ve vánici uvíznou v závějích. Poté navíc vyjde najevo, že jeden z cestujících byl ve svém kupé zavražděn. Naštěstí se v témže vagoně nachází i jistý belgický detektiv, který nemá v úmyslu jen nečinně přihlížet. Vrah je totiž zřejmě stále ve vlaku a podezřelí jsou všichni.
Anglická královna zločinu
Agatha Christie se proslavila tím, že ve svých detektivkách bořila do té doby zažitá pravidla žánru.
Vražda v Orient expresu z roku 1934 není výjimkou. O neutuchající popularitě tohoto díla vypovídá i uvedení nového filmového zpracování, které přišlo do kin letos na podzim. Souběžně s ním se na trh pod hlavičkou vydavatelství OneHotBook dostala i audiokniha. Film se zrovna nejpříznivějších kritik nedočkal, bude mít četba větší úspěch? A překoná novinka starší a dnes již
nedostupnou audioknihu v podání Pavla Novotného?Nová zvuková verze
Vraždy v Orient expresu svou grafickou úpravou přímo odkazuje na aktuální film. Do poirotovského kostýmu se ale místo Kennetha Branagha ustrojil její interpret
Lukáš Hlavica, aby se pod režijním vedením
Michala Bureše pustil do své první detektivky. Netřeba se však bát – zkušeností s mikrofonem má Hlavica na rozdávání. A to nejen jako interpret, ale též jako režisér. Loni si ostatně za své herectví ve
Spalovači mrtvol odnesl ocenění Audiokniha roku. Jeho zvučný hlas plně obsáhne všechny odstíny detektivky. Dokáže na posluchače přenést tíživá tajemství, která si v sobě nesou snad všichni přítomní, stejně jako vzrušené napětí ve chvílích, kdy se Poirot krok za krokem přibližuje k odhalení pravdy. Díky svým hlasovým dispozicím pokrývá Hlavica celou bohatou škálu charakterů, které se sešly v osudném vagóně. Pestrý koktejl postaviček si vyžádal jejich výraznější hlasové rozlišení. V jeho podání se z četby stává téměř dramatizace. Lukáš Hlavica je naštěstí příliš velký profesionál na to, aby sklouznul k přehrávání. Četba zní přirozeně, herec v patřičných místech zcela samozřejmě zadrhává, pousměje se či přidává povzdechy a navíc čas od času přihodí francouzskou větičku s přízvukem, za nějž by se nemusel stydět ani skutečný Poirot. Samotný zvuk je však vzorně čistý a jasný, snad jen v některých pasážích trochu kolísala hlasitost četby.Obal audioknihy je stylizován do podoby samotného Orient expresu. Obdobně jako vizuální stránka se v duchu železnice nese i hudební doprovod audioknihy. Ten je tentokrát střídmý v nástrojích, nikoli však ve svém pojetí. Prim tu hraje živé piano, divoce rozehrávající dunivou melodii v rytmu vlaku uhánějícího po kolejích. Jeho tóny pak skvěle doplňuje syčení páry a pískot píšťal. Díky pečlivému číslování kapitol ani příliš nevadí, že zdaleka ne všechny stopy končí zvukovým předělem.
Vražda v Orient expresu patří mezi nejslavnější detektivky vůbec. Agatha Christie zde vystavěla jednu z nejoriginálnějších zápletek, spletitou záhadu zamčeného kupé. Ze všech přítomných jediný Poirot postřehne každý sebemenší detail, který mu pomůže při závěrečném velkolepém odhalení pachatele brutální vraždy. Lukáši Hlavicovi se podařilo překonat nejen aktuální filmové zpracování, ale i starší audioknižní verzi z roku 2008. Jeho hlasová hra s posluchačem je plně srovnatelná s tou, jakou se svými čtenáři rozehrála lady Agatha.
Lit.: Hnilička, Přemysl:
S Poirotem ve vlaku uprostřed sněhové vánice. In web Naposlech.cz, 7. 12. 2017 (recenze). – Cit.: Je to zajímavý paradox. Zatímco v rozhlase kraluje detektiv Maigret v podání Rudolfa Hrušínského, Josefa Somra, Oty Sklenčky či Josefa Vinkláře, belgický pradědeček současných hipsterů Hercule Poirot se dočkal jen několika adaptací. Inscenován byl Královský rubín s Janem Přeučilem, Ztracená školačka s Vlastimilem Brodským a snad ještě něco, o čem autor těchto řádků nemá ponětí.
Na audioknižním trhu je tomu naopak: Hercule Poirot a jeho autorka Agatha Christie je vysloveným hitem. Když pomineme nahrávky pořízené pro nevidomé, je tu více než desítka dalších s nejrůznějšími interprety. Za zmínku určitě stojí vypravěčské umění Ladislava Lakomého ve Vraždě Rogera Ackroyda, Ladislava Freje v Herkulovských úkolech pro Hercula Poirota, Aleše Procházky ve Vraždách podle abecedy nebo Jaromíra Meduny v Záhadě na zámku Styles a v Oponě. Jeden z nejslavnějších detektivních příběhů Agathy Christie – Vražda v Orient expresu – byl v podobě audioknihy zpracován již v roce 2008 firmou Euromedia Group a načetl ji Pavel Novotný. Nové filmové zpracování však podnítilo studio OneHotBook, aby nechalo znovu načíst a souběžně vydat novou audioknihu, tentokrát v interpretaci Lukáše Hlavici.
Rádi můžeme konstatovat, že šlo o dobrý nápad. Zatímco Novotného četba se dala považovat za pouhé seznámení s textem bez větších hereckých ambicí, Lukáš Hlavica rozehrává velkou ansámblovou hru. Je nemožné určit, jak moc se na ní podílel zkušený režisér Michal Bureš, už proto, že herec Hlavica se před lety stal také schopným rozhlasovým režisérem. Ať to bylo s jejich spoluprací jakkoliv, výsledek je pro posluchače neobyčejným zážitkem.
Zápletka Vraždy v Orient expresu je dostatečně známa, proto se můžeme hned věnovat jednotlivým postavám. Ačkoliv jich ve vánici uvízlý vlak nabízí více než desítku, Hlavica nemá sebemenší problém ty podstatné hlasově rozlišit. Jeho situace není lehká: ve vlaku cestují lidé různých národností, s nimiž navíc Poirot mluví různými jazyky. On sám pak během děje hovoří francouzsky, anglicky i německy, nešlo tedy jít cestou nejmenšího odporu, tj. pokoušet se o napodobování či parodování jazykových akcentů. K tomu se herec uchyluje jen v případě, předepisuje-li to výslovně text, například u Hercula Poirota či u německé služebné. V charakteristice postav tedy používá spíše jejich naturel než jazykové zvláštnosti. Řek u něj proto nijak nekomolí angličtinu, ale hovoří bujaře, jakoby měl každou chvíli na jazyku šťavnatější slovo. Madam Dragomirovová hovoří pomalu s jemným ruským přízvukem, zato však nežensky hlubokým basbarytonem. Hercule Poirot naopak ční nad ostatními mužskými hlasy o kvartu či kvintu výše. V průběhu četby zní tento belgický mužíček nenápadně, laskavě až bezbranně, aby pak v závěrečném rozuzlení dal naplno zaznít své samolibosti; Hlavica ho nechává na několika místech potutelně se uchichtnout. Nespoutaným gejzírem výřečnosti se v jeho ústech stává paní Hubbardová, pravé to převtělení zemitých královen pražských pavlačí. Nesmíme zapomenout ani na monsieura Bouca, který v románu zdatně supluje watsonovskou povahu Hastingsovu. V Hlavicově podání je skutečným protikladem Poirotovy tiché úspornosti; často gargantuovsky vybuchuje, není-li schopen pochopit detektivovy myšlenky či je-li překvapen nově vzniklou situací.
Zkrátka řečeno: Hlavica tu jako zručný režisér diriguje „své“ postavy, aby vytvořil nesmírně vrstevnatý a zajímavý svět, který svého posluchače přiláká a nepustí – až u poslední kapitoly. Bez ohledu na to, víte-li, kdo je vrah.
