Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Rozhlasová reportáž.

Natočeno 1935. Premiéra 18. 12. 1935 (živě).

Připravila Alžběta Medková.

Natočeno 2017. Premiéra 18. 9. 2017 (ČRo Radio Wave, Lit.: Medková, Alžběta: Kdo smí zabít velrybu? Končí šikana domorodců ve jménu „dobra“? In web ČRo Radio Wave, 18. září 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zabíjení tuleňů a velryb si část západní společnosti zvykla i vlivem kampaní za práva zvířat odsuzovat. Zapomínáme ale, že existují i lidé, kteří jsou na jejich mase a kožešinách závislí. Greenpeace se snaží s domorodci, kteří loví pro obživu, do sporů nepouštět, jiní aktivisté proti nim stále válčí. Budou se ohrožená zvířata lovit dál?   Ty malá k***o. Zasloužíš si chcípnout! Měl bys zharpunovat svoji mámu! Podobných vzkazů dostal Chris Apassingok desítky. Chrisovi je šestnáct a žije v Gambellu na aljašském Ostrově svatého Vavřince. Pochází z domorodého sibiřského kmene Jupiků a jako generace jeho předků i on vyrazil letošního jara na lov velryb. Uspěl, chytil velrybu. Na takovém lovu často pohoří i dospělí, Chris se proto stal mezi svými lidmi hrdinou.

Reportáž. Připravila redaktorka Ota Bednářová.

Natočeno 1960.

Jak by projevilo zastropování dotací EU pro velké farmáře v českém zemědělství? Připravila Karolína Koubová.

Hosty byli viceprezident Agrární komory Martin Pýcha a Petr Zahradník z Evropského hospodářského a sociálního výboru a ekonom České spořitelny.

Natočeno 2017. Premiéra 19. 9. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h). K poslechu zde.

Magdalena Šorelová. Letos tomu je 60 let, co poprvé vyšlo první číslo legendárního časopisu pro děti a mládež ABC neboli „ábíčko“. Na jeho vystřihovánkách, komiksech, miniboxes, obrazové škole či technicko – vědeckých článcích vyrostl nejeden z nás. V dokumentu Magdaleny Šorelové zavzpomínají tehdejší i současní tvůrci tohoto časopisu mladých techniků a přírodovědců.

Hovoří Václav Šorel, Dan Přibáň a další.

Natočeno 2017. Premiéra 24. 9. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:00 h). Repríza 11. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Radiodokument. K poslechu zde.

Pozn.: Po premiéře následovalo Noční Mikrofórum, moderuje Magdalena Šorelová. Hostem byl Zdeněk Ležák, spisovatel, šéfredaktor časopisu ABC.

Lit.: Šorelová, Magdalena: Časopis ABC slaví 60 let. Dokument o jednom neuvěřitelném fenoménu. In web ČRo 2 Praha, 24. 9. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Legendární časopis pro děti a mládež, dříve ABC mladých techniků a přírodovědců, mnohým pomohl nastartovat profesní dráhu. Jak časopis přežil 60. léta, roku porevoluční i současnou digitální dobu? Co z něj dělá takový unikát, že ho čte už několikátá generace čtenářů? Uslyšíte v dokumentu Magdaleny Šorelové Fenomén ABC.

Myšlenka založit časopis ABC vznikla krátce před koncem roku 1957. Tehdy vycházel časopis Věda a technika mládeže určený pro učňovské a středoškolské studenty a ÚV SSSM dal za úkol vymyslet časopis, který by přírodu, vědu a techniku přiblížil i mladším čtenářům. Zakládajícím členem a prvním šéfredaktorem byl botanik, ekolog a ochránce přírody Jan Čeřovský.

„Ve světě existuje spousta časopisů pro děti, kde je obsažena příroda, věda a technika. Ale buď jsou příliš seriózní, a tudíž se dětem moc nelíbí, anebo jsou příliš povrchní, a to není dobře. Váš časopis je vyrovnaný a vyvážený.“
Francouzský profesor na výstavě k 25 letům ABC

Komiksy, vystřihovánky, knížky

V generaci dnešních čtyřicátníků nebo padesátníků neexistuje skoro nikdo, komu by se alespoň jednou v životě nedostalo do ruky ábíčko. Holky si tu mohly najít stránky o vaření, šití, módě a hlavně přírodě. Byly doby, kdy tu vycházely i povídky nebo dobrodružné knížky na pokračování, tzv. ABC do kapsy.

A kluci? Kdo by si nevzpomněl na legendární komiksové seriály na zadní straně – Kruanova dobrodružství, Strážci, Vzpoura mozků nebo Galaxie. V každém čísle se nacházely kartičky (které se daly řadit do tematických krabiček a čtenáři si tak mohli vytvářet svoji vlastní kartotéku pojmů), obrazová encyklopedie, recenze modelů, vystřihovánky (kosmických lodí, ale hlavně hradů a zámků) a podobně.

Silná parta, žádná rivalita

Autoři ábíčka byli i „lingvističtí vynálezci“. Např. redaktor Martin Pilný, který mimo jiné pro ábíčko objevil miniboxy, minikáry (a samozřejmě návody na jejich sestrojení), vymyslel už zmíněnou obrazovou školu nebo kartičky, a je i autorem slova „cyklotrial“. Původní název pocházející ze španělštiny „trialsin“ se mu totiž nelíbil, a proto ho nahradil dnes již zažitým termínem.

Skoro všichni zpovídaní autorce prozradili, že jsou nesmírně šťastní a pyšní na to, že pro tak unikátní časopis mohli psát a pracovat. Byly a jsou silná parta, kde místo rivality jim šlo společný zájem a nikdo z nich se nestydí ohlédnout se za svým profesním životem.