Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

21. 7. 2017

Ars rádio – Zatopené (2017)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 13:43

Připravila Zuzana Golianová.

Hovoří režisérka Soňa Lutherová a producentka Barbara Hessová.

Natočeno 2017. Premiéra 21. 7. 2017 (Rádio Devín, 14:00 – 15:00 h).

Pozn.: V dnešnom Ars rádiu (14.00 – 15.00 hod.) so Zuzana Golianová predstavíme nový dokument etnografky, režisérky Sone Lutherovej Zatopené. V štúdiu privítame autorku filmu aj producentku Barbara Hessová.

Zatopené je dokumentárny film o jednej budove a osudoch ľudí s ňou spojených. Kaštieľ v Parížovciach bol rodinným sídlom, domovom, majetkom, centrom hospodárskeho statku a napokon historickou pamiatkou. Niektoré časti budovy sa zachránili a pretrvali naprieč stáročiami, ostatné zaliali vody Liptovskej Mary. Pre potomkov jeho posledných majiteľov, rodiny Steinovcov, je kaštieľ spomienkou na stratenú minulosť. Pre múzejníkov klenotom – fénixom, ktorý povstal z mútnej vody, pýchou Liptova. Osobitý príbeh Parížovského kaštieľa a jeho posledných majiteľov, ktorý je zároveň odrazom spoločenských premien na Slovensku v dvadsiatom storočí. (anotace)

Sex v pěti dílech světa (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:48

Miloslav Stingl. Kompletní audiokniha. Vyprávění českého cestovatele o milostných praktikách na různých světadílech.  Režie a zvuk Ivo Martiník.

Čte Tomáš Jirman.

Vydal Bookmedia, Audiotéka, Jota v roce 2017 (MP3, celková délka 4 hodiny 32 minut).

Křest audioknihy 21. 7. 2017 u příležitosti mezinárodního fóra Meltingpot.

Pozn.:  Jaká tajemství skrývají svatební či zásnubní rituály některých indiánských či afrických kmenů? Jak a s kým se milovali staří Řekové a Římané? Významný český cestovatel Miloslav Stingl využil svých bohatých cestovatelských zkušeností k vytvoření poutavého vyprávění o milostných a sexuálních praktikách na pěti kontinentech. Vydejte se spolu s ním do exotických míst a poodhalte tajemství tak intimní, jako je sex. Tato audiokniha vznikla ve spolupráci s nakladatelstvím Jota.

Miloslav Stingl (1930)
Miloslav Stingl se narodil v Bílině a řadí se k významným českým cestovatelům, etnografům a spisovatelům. Na svých cestách strávil téměř dvacet let a navštívil asi 150 zemí. Několikrát se osobně setkal a sblížil s řadou domorodých kultur, objevil ruiny mayských měst, plaval v řece plné krokodýlů, dokonce jeden indiánský kmen ho zvolil svým náčelníkem. Miloslav Stingl se částečně domluví sedmnácti jazyky, nejexotičtějším z nich je jazyk papuánského kmene Kumů. Při svých pobytech působil také na zahraničních univerzitách a vědeckých ústavech. Své zážitky z cest popsal také ve svých knihách, psal rovněž články pro různé noviny a časopisy, připravoval i četné pořady pro rozhlas, televizi a napsal scénáře i pro celovečerní filmy.

Tomáš Jirman (1956)
Herec, který zakotvil nastálo v Národním divadle Moravskoslezském, pochází z Trutnova. Vystudoval pražskou DAMU a působil na olomoucké a šumperské scéně. Režíroval rozhlasové pořady a zahrál si také v televizních seriálech, například v Dobrodružství kriminalistiky nebo Četnických humoreskách. Do Ostravy přesídlil v 80. letech a zařadil se k výrazným hercům s nezaměnitelným hlasem. Věnuje se také režii a načítání audioknih.

Cesta pokojného bojovníka (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:46

Dan Millman. Kompletní audiokniha. Životní příběh gymnasty, kterému osud překazil cestu za úspěchem, a tak se vydal hledat sám sebe.  Režie Jakub Tabery. Mistr zvuku Jan Kacian.

Čte Jiří Žák.

Natočeno 2017. Vydal Bookmedia, Audiotéka v roce 2017 (MP3, celková délka 8 hodin 33 minut).

Křest audioknihy 21. 7. 2017 u příležitosti mezinárodního fóra Meltingpot.

Pozn.: Autentický a poutavý příběh autora, bývalého mistra světa v gymnastice, který má vše na dosah a sní i o olympiádě, dokud mu do cesty nevstoupí těžký úraz, který všechno změní. Dan se setká se zvláštním cizincem, který mu pomůže hodně věcí pochopit, mnohému naučit a najít tak na této nelehké cestě sebe sama.

Dan Millman, někdejší vynikající gymnasta, učitel bojových umění a vysokoškolský profesor je autorem sedmnácti knih přeložených do 29 jazyků, mimo jiné i do češtiny. Jedna z nich, Cesta pokojného bojovníka, byla v roce 2006 úspěšně zfilmována.

Jiří Žák (1946) je český herec, spisovatel, scenárista, publicista a překladatel z francouzštiny. Jeho láska k tomuto jazyku ho přivedla také do Francie, kde se seznámil s mnoha francouzskými hereckými legendami (např. Jean-Paul Belmondo, Jean Marais, Annie Girardotová, Pierre Richard, Claudia Cardinalová) a z těchto setkání pak vznikl i cyklus televizních rozhovorů. V současné době je členem Divadla na Vinohradech a rovněž načítá audioknihy.

Lit.: Gregor, Lukáš: Příliš hlučná niternost. In web Naposlech.cz, 12. 8. 2017 (recenze). – Cit.: O málokteré knize z oblasti osobního/duchovního rozvoje se dá bez uvozovek říct, že jde o klasiku či dokonce kult, tak jako o Cestě pokojného bojovníka. Dan Millman ji dle svého vlastního příběhu sepsal už takřka před čtyřmi desítkami let. Nyní vychází i ve zvukové verzi. Má stále ještě co sdělit?

(Audio)kniha Dana Millmana má nyní vlastně svou pozici značně znesnadněnou. Každý o ní alespoň slyšel. Pravděpodobně je víc lidí, kteří tvrdí, že ji četli, znají její dílčí myšlenky a citují je, než těch, co ji skutečně prostudovali. No a pak si ještě z této množiny odečtěte přehršel čtenářů, kteří se jí cítili hluboce zasaženi, ale tím jejich veškerá „aktivita“ skončila. I přesto, že Millman napsal knihu o obrovské proměně vnitřního Já. I přesto, že ji snad/asi napsal proto (a tak), aby mohla pomáhat s proměnou i ostatním. Ale zpět na začátek. Z Cesty pokojného bojovníka se stal kult a ten, kdo se alespoň trochu zajímá o osobní rozvoj, se s ní potkal. Jen se nabízí otázka, v jaké fázi svého rozvoje…

Otázka ale naprosto zásadní. Pokud jste totiž měli to štěstí, že jste na Millmana natrefili v polovině devadesátých let, když ji sem poprvé „přineslo“ v českém překladu nakladatelství Sagittarius, budete na Pokojného bojovníka dodnes v dobrém vzpomínat – a pravděpodobně si i milerádi osvěžíte paměť poslechem nahrávky, s níž nyní přišlo vydavatelství Bookmedia. Další varianta je, že jste četli jiné příspěvky k tématu (Babauta, Covey, Tolle, …). Tím se zvyšuje šance, že vám Millman nic nepředá. Nic nového. V tom lepším případě. V tom horším se budete tak trošku chichotat: ne snad, že byste museli mít notně geny cynického monstra, ale protože Millmanův text vznikl v „osmdesátkách“, neměl tolik konkurence, tak snadno dosažitelné vědecké výzkumy, liboval si v patosu a prvoplánové hře na antickou filozofii. Já osobně patřím do druhé skupiny a – ano – občas jsem se spíše pousmál, než zastavil, zamyslel či dokonce zahloubal. Cesta pokojného bojovníka je totiž knihou, která tak moc chce měnit životy, až si koleduje o úšklebek. Jenže vzhledem k celosvětové popularitě by pro vás tento můj dojem neměl být zas tolik podstatný/směrodatný, a proto se nyní raději zaměřím na samotnou audioknihu.

„Chvíli“ před vydáním Bojovníka vypustily Bookmedia do světa zvukovou verzi Astronautova průvodce životem na Zemi. Obě knihy stojí na osobních zkušenostech, na vyprávění autora textu o sobě samém, o zážitcích. A vlastně obě vám mohou leccos dobrého do života přinést. (U Astronauta to jsou kromě možnosti vás duchovně obohatit také informace.) Každá z nich je však odlišně uchopená co do interpretace textu. Zatímco u Astronauta Ladislav Frej drží barvou a modulací hlasu vše v jednom kompaktním celku, Jiří Žák, který se zhostil vyprávění Dana Millmana, si libuje v emocích – a také v důrazu na změnu postav. Tam, kde je Frej výsostně civilní, přechází Žák až do herecké stylizace. Ne snad, že by se jeho uchopení významově lišilo (a nějak dezinterpretovalo) od předlohy, jen zkrátka na sebe při poslechu skrze řečová gesta notně upozorňuje. Řadě posluchačů to nemusí nijak vadit (třeba jim to naopak poslech osvěží), mně osobně však ta (nad)míra pohrávání si s frázováním, melodikou i barvou hlasů (hlavní hrdina, jeho průvodce Sokrates, občasné vedlejší postavy) odtrhávala od soustředění. A někdy bohužel posilovala „sebeparodičnost“ textu, kterou jsem v něm cítil. (Mimochodem, v řadě momentů Jiří Žák při intenzivním prožívání mluvil hlasem podobném Petru Nárožnému.) Dovolím si tvrdit, že Cesta pokojného bojovníka by si zasloužila intimnější interpretaci, aby měla přirozenější vstup do našeho nitra a měla tak i větší šanci to dobré ze sebe předat dál.

20. 7. 2017

Mezi-obrazy Jaroslava Kučery (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:19

Kateřina Svatoňová, letošní laureátka Ceny F. X. Šaldy, hovoří o monografii o českém filmovém kameramanovi. Připravil a rozmlouvá Vladimír Hendrich.

Natočeno 2017. Premiéra 22. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:05 – 11:29 h).

Hergot! – Čarodějnické procesy, nelidská tvář křesťanských dějin (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:48

Připravil Petr Wagner.

Natočeno 2017. Premiéra 16. 7. 2017 (ČRo Radio Wave, 18:00 h.). K poslechu zde.

Lit.: Wagner, Petr – Škrob, Jan: Hergot!: Čarodějnické procesy, nelidská tvář křesťanských dějin. In web ČRo Radio Wave, 16. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu).  – Cit.: Historik Rudolf Vévoda se tématu čarodějnických procesů rozhodl věnovat mimo jiné proto, že je považuje za jednu z oblastí, kde se Evropa dosud nevyrovnala se svou minulostí, která je často velmi temná a krvavá. Desítky tisíc lidí, kteří byli s požehnáním světských i církevních autorit zavražděni pro údajné spojenectví s temnými silami, si zaslouží, aby se o jejich osudech vědělo.

Rudolf Vévoda ale zároveň zdůrazňuje, že pronásledování čarodějnic je fenomén, který znají různé kultury a náboženské tradice. Zdaleka nejde jen o křesťanskou Evropu. Přesto se zaměřujeme právě na ni. Tato „čarodějnická horečka“, jak Vévoda situaci pojmenovává, propukla v 15. století a v různé míře trvala až do 18. století, ojedinělé případy vraždění čarodějnic – byť už bez podpory úřadů – jsou známy ještě z druhé poloviny 19. století.

Na otázku, zda za pronásledováním těchto žen (ale i mužů) byla spíš autentická víra v temné síly nebo snaha zbavit se nepohodlných lidí, Rudolf Vévoda odpovídá, že o tom s konečnou platností nelze rozhodnout. Jisté je, že existovalo obojí – včetně pevného přesvědčení některých pronásledovaných čarodějnic, že skutečně mají nadpřirozené schopnosti nebo jsou dokonce ve spolku s Ďáblem. Jako příklad cynického kalkulu připomíná Rudolf Vévoda procesy, jejichž cílem bylo poměrně drastické řešení sociálních problémů – chudých lidí v ulicích se mocní mohli jednoduše zbavit tím, že je prohlásili za čarodějnice a čarodějníky. S podporou veřejnosti je pak mohli nechat upálit.  (more…)

„Jack Nicholson, neznámá superhvězda“ 1/4 (2002)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:22

Čtyřdílný cyklus o málo známých osobních a tvůrčích peripetiích slavného amerického herce připravil Vladimír Hendrich. Hudební a technická spolupráce Marek Smetana. Ukázky čte Rudolf Kvíz.

Natočeno 2002. Repríza 1. dílu 22. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 10:00 h).

19. 7. 2017

Káva u Kische – Jaroslav Mihule (1993)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:55

Ota Nutz a Jiří Vejvoda. Hovory o lidech, věcech a událostech poslouchané s odstupem dvaceti let. Hostem byl Jaroslav Mihule.

Natočeno 1993. Repríza 22. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 6:29 h.).

Odpolední Plus – Červenec 1992 (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:48

Slovenští poslanci se na začátku července 1992 postarali o to, že federální parlament nezvolil Václava Havla československým prezidentem. V ten samý den už Havel hledal cestu, jak se stát prezidentem České republiky, která měla teprve vzniknout. Dnes bude v knihovně Libri Prohibiti předána Masarykova cena Českého a Slovenského sdružení v Kanadě. Moderuje Martina Spěváčková.

Natočeno 2017. Premiéra 17. 7. 2017 (ČRo Plus, 16:10 h).

 

Topič (2017)

Filed under: Povídky — Premek @ 15:36

Franz Kafka. Povídka z rané tvorby pražského německy píšícího spisovatele o plavbě do Ameriky, příteli na lodi a setkání vypravěče se strýcem Jakobem. Překlad Věra Koubová. Připravila Alena Zemančíková. Režie Jakub Doubrava. 

Účinkují Marek Adamczyk a Andrea Mohylová.

Nastudovala Plzeň v roce 2017. Premiéra 21. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Pokračování za pět minut.

Lit.: Zemančíková, Alena: Strach a úzkost z moderní doby. In Týdeník Rozhlas, červenec 2017 (článek).

20031663_1637766912931384_8085164148469468624_n

 

 

Interview Plus – Anna Šabatová (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:28

Ústavní soud nedávno zrušil části vyhlášky Litvínova a Varnsdorfu, které zakazovaly sedět na veřejných prostranstvích jinde než na lavičkách. Návrh podala veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, která je hostem Interview Plus. „Napadla jsem jen jedno ze tří ustanovení vyhlášky. Pití alkoholu nebo vynášení různých věcí ven města zakazovat můžou,“ upřesňuje Šabatová. Moderuje Michael Rozsypal.

Hovoří Anna Šabatová (studio Brno).

Natočeno 2017. Premiéra 19. 7. 2017 (ČRo Plus, 11:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Rozsypal, Michael – Erhart, Michael: Sezení není škodlivá činnost. Popíjení alkoholu ale obce zakazovat můžou, říká ombudsmanka. In web ČRo Plus, 19. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ústavní soud nedávno zrušil části vyhlášky Litvínova a Varnsdorfu, které zakazovaly sedět na veřejných prostranstvích jinde než na lavičkách. Návrh podala veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, která ale podle starosty Varnsdorfu zdejší situaci nezná. Dotčená města s rozhodnutím nesouhlasí, lidé sedící na obrubnících prý ohrožují bezpečnost provozu i svoji vlastní.

„Já si stejně jako asi většina lidí myslím, že nejlepší je sedět na lavičkách před domy. Problém je, že v obou městech byly odstraněny. A docházelo k pokutování takových absurdit, jako když si někdo dal deku na trávník nebo si dítě sedlo na balon,“ říká ombudsmanka Anna Šabatová.

„Kdyby ve Varnsdorfu měli dost laviček, tak tam nebudou děti sedět na obrubnících s nohama v silnici. To jim navíc může strážník zakázat i bez vyhlášky.“
Anna Šabatová (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress