Phillip Wiebe a Fritz Berhard. Satirické povídky německých autorů. Dramaturg Ilja Kučera. Režie Ludvík Pompe.
Účinkují Oldřich Musil, Bohumil Švarc a Josef Červinka. Průvodní slovo Jindra Hollmanová.
Natočeno 1955 (?). Repríza 11. 12. 1955 (Praha III, 9:30 – 10:00 h.; 25 min.).
Zdeněk Vonásek. Četba na pokračování. Připravil Miloň Čepelka. Režie Jan Fuchs.
Účinkuje Milan Neděla.
Natočeno v roce 1995. Repríza 8. – 12. 5. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).
Bedřich Golombek. Četba na pokračování z psychologického románu s tajemstvím z doby osvobozování Brna na konci druhé světové války od českého spisovatele a novináře. Připravil Jiří Vondráček. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Aleš Procházka.
Natočeno 2017. Premiéra 1. dílu 8. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h).
Lit.: Vondráček, Jiří: Bedřich Golombek: Vysazená okna (12 částí). In web ČRo 3 Vltava, 8. květen 2017 (článek). – Cit.: Slaboch a zločinec, nebo utajený hrdina? Psychologický román s tajemstvím z doby osvobozování Brna na konci druhé světové války od českého spisovatele a novináře. (…)
Prozaik, reportér, fejetonista, soudničkář a novinář Bedřich Golombek (1901-1961) debutoval v r. 1919 v Lidových novinách. Nejrozsáhlejší je autorova tvorba publicistická – množství reportáží, soudniček, sloupků, kurziv a fejetonů. S žurnalistickou profesí bezprostředně souvisí také syrové dokumentární svědectví o tom, jak okupaci prožívali „lidé všedního dne“ – Co nebude v dějepise z roku1945 (třináctidílnou četbu z této knihy vysílal Český rozhlas Vltava v květnu 2014).
Hlavní postavou psychologického románu s tajemstvím Vysazená okna (1947) je mladá žena Michaela, vdova po Jiřím Kavalovském, člověku, o němž ani ona sama neví, zda byl slaboch a zločinec, či hrdina. Michaela se musí potýkat s touto otázkou sama: její pátrání a konflikty, ponižování i vítězství nad zlobou, to vše probíhá v době nejtěžších osvobozovacích bojů o Brno, v posledních dnech druhé světové války a v prvních dnech míru.
… byl konstruktérem zbrojního podniku. Pracoval na magnetronových generátorech k výrobě ultravysokofrekventních radiových vln. (…) Šlo o to vyrobit generátor, který by vysílal radiové vlny na větší dálku, než se to dařilo dosud. Tyto vlny neprostupují předmět, ale odrážejí se od něho tak, že je lze znovu zachytit. Ve válce by tento vynález sloužil znamenitě jako dokonalý zaměřovač letadel, hledač min a oko, které vidí v noci. Kavalovský a jeho skupina byli blízko cíle, když vtrhli Němci do českých zemí. Německý generál a jeho poradci uložili konstruktérům, aby na svém díle nerušeně dále pracovali, ale rychleji. (…) Konstruktéři si přísahali, že budou pracovat, jak jenom lze nejpomaleji, že zatají každý pokrok na svém díle a že výsledky své práce neodevzdají nikdy nacistům.
Vše se zkomplikovalo příchodem Němky Anemarie Krefeldové. Inženýr Kavalovský je nakonec zatčen gestapem, obviněn z vraždy Krefeldové a popraven. Byl zbabělcem, zrádcem a slabochem? Nebo byl utajeným hrdinou, který se zasloužil o to, že se významný vojenský vynález nedostal do rukou nacistům?
Vincenc Kramář. Pořad s úryvky z autorovy obsáhlé studie (1924) připravil Petr Veselý. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.
Účinkuje Vladimír Krátký.
Nastudovalo Brno v roce 2017. Premiéra 8. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou.
Lit.: anonym: Vincenc Kramář: Vznik a povaha moderního zátiší – tvůrčí čin Caravaggiův. In web ČRo 3 Vltava, 8. květen 2017 (anotace). – Cit.: Není většího divu nad pouhé bytí věcí v prostoru, není myslitelný závažnější, hlubší úkol malířského podání, než je zobrazení věcí jako plastických a prostorových bytostí. Vincenc Kramář
Vincenc Kramář se narodil před 140 lety, 8. května 1877, ve Vysokém nad Jizerou. Dějiny umění studoval v Praze, nedlouho v Mnichově a zejména na univerzitě ve Vídni, kde studia v roce 1902 dokončil. Krátce studoval také v Mařákově krajinářské škole na Akademii výtvarných umění v Praze.
Po studiích hodně cestoval, pobýval mimo jiné v Paříži, kde byl přímým svědkem vzniku kubismu, který ho fascinoval a jehož se stal sběratelem. Vincenc Kramář zemřel v Praze roce 1960.
Josef Hora. Přednes Luděk Munzar.
Natočeno 2017 (?). Premiéra (?) 8. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h) v cyklu Sváteční verše.
V Pro a proti odpovíme na otázky, jestli je nárok na dítě základním lidským právem a jestli by tzv. single ženy měly mít možnost umělého oplodnění. Připravila a moderuje Veronika Sedláčková.
Hovoří europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová a advokát a publicista Aleš Rozehnal.
Natočeno 2017. Premiéra 8. 5. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h).
Rozhlasové vzpomínky zemědělce a ovocnáře ze starobylého evangelického selského rodu z Bříství na Kolínsku. Připravil Jiří Vondráček. Technická spolupráce Jiří Slavičínský.
Natočeno 2017. Premiéra 8. – 12. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h).
Wladimír Kaminer. Povídka současného ruského spisovatele a rockera o páté vlně ruské emigrace do Německa. Překlad Jiří Šamšula. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Lukáš Hlavica.
Účinkuje Kamil Halbich.
Natočeno 2017. Premiéra 8. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet. Repríza 8. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 10:08 h).
Žena obdivuhodné životní síly, nadhledu, dáma se smyslem pro humor a sebeironii, která zdolala nejednu pohnutou situaci, vychovala dva syny a k tomu vytvořila stovky ceněných fotografií. Reportážních i uměleckých. Jak se Zuzana Mináčová dokázala vypořádat s bolestnou minulostí? Ptát se bude Jitka Novotná.
Natočeno 2017. Premiéra 8. 5. 2017 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
František Fajtl. Příběh z pera českého letce, legendárního stíhače R.A.F. Připravil Lubomír Koníř. Režie Lubomír Koníř.
Účinkuje Martin Hruška.
Natočeno ve studiu ČRo České Budějovice v roce 2012. Premiéra 15. 7. 2012 (ČRO České Budějovice, 19:05 h.). Repríza 8. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h) v cyklu Noční bibliotéka; 10. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Koníř, Lubomír: V červencových povídkách uslyšíte letecké příběhy Františka Fajtla. In web ČRo České Budějovice, červenec 2012 (článek). – Cit.: V nedělních prázdninových podvečerech zazní celkem čtyři příběhy. Všechny mají společného jmenovatele jednak v autoru, ale zároveň i v tématu – tím jsou neobyčejné osudy mladých mužů – pilotů, Čechoslováků, kteří se na počátku druhé světové války rozhodli nečekat se založenýma rukama a využít svou odvahu a schopnosti pod vlajkou spojeneckých armád.
Jedním z nich byl i František Fajtl, který nejenže sám létal a bojoval, ale navíc si vše během válečných let uchovával ve své paměti, ale také – a to především – ve svých podrobných poznámkách.
Později tak mohly vzniknout nejenom Fajtlovy paměti, ale i mnohé další povídky, romány a svědectví. Jednou z pozoruhodných knih, která takto spatřila světlo světa je i publikace BOJE A NÁVRATY; jde o jistou kombinaci literatury faktu, která je proložena konkrétními příběhy. Jsou to vlastně – mnohdy s komickou nadsázkou – vyprávěné lápálie, jež mají původ v jazykových nedorozuměních (Přistání na dubu, Šálek čaje), v nečekaných událostech „všedního“ dne (Dvojí nepřítel), případně z pocitu nadřazenosti „domácích“ nad hosty z malé země uprostřed Evropy (Lekce učiteli).
Nejde o „velkou“ literaturu, zato však o příběhy zažité na vlastní kůži, které si všímají podstatných drobností, které v knihách o hrdinství obvykle nenajdeme.
(more…)Powered by WordPress