Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

6. 3. 2017

Franz Kafka pod mikroskopem (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:48

O prvním díle monumentálního spisovatelova životopisu německého literárního historika Reinera Stacha „Franz Kafka – Rané roky“. Připravil Jiří Kamen.

Natočeno 2017. Premiéra 11. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:05 – 9:30 h.) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.

Post-akusmatické vlny #5 (2017)

Filed under: Radioacustica, Radioateliér — Premek @ 23:38

Akusmatická tradice optikou 21. století. Julius Fujak: Live in Brussels. FOOD & Christian Fennesz: Tobiko.

Natočeno v roce 2017. Premiéra 10. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér.

 

Páteční večer – Sokolovo (2003)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:35

Legendy a skutečnost. Rozhlasová dokumentární kompozice o bitvě u Sokolova (8. 3. 1943), v níž se 1. čs. samostatný prapor v Sovětském svazu poprvé zúčastnil bojů a v níž mezi jinými padl Otakar Jaroš. Autentická svědectví přímých účastníků, příslušníků československé jednotky. Skutečnost a její pozdější ideologická manipulace. O svém útěku z obsazeného Československa, o vzniku čs. jednotky v Buzuluku a bojích u Sokolova vyprávějí gen. mjr. v. v. Miroslav Šmoldas, gen. mjr. v. v. Oldřich Kvapil, plk. v. v. Marie Kvapilová-Pišlová a plk. v. v. Nikolaj Kubarič. Dále hovoří vojenský historik dr. Eduard Stehlík a v záznamu z rozhlasového archivu matka O. Jaroše. Dokumentární kompozici připravili Blanka Stárková a Miloš Doležal. Hudební spolupráce Jiří Teml.

Natočeno 2003. Repríza 10. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h); 11. 3. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Večer na téma.

Lit.: anonym: Sokolovo – Legendy a skutečnost. Autentická svědectví přímých účastníků bitvy u Sokolova v unikátní dokumentární kompozici. In web ČRo 3 Vltava, březen 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Jak skutečně probíhala bitva u Sokolova, kdo byl Otakar Jaroš a jak zemřel? Odpověď hledali autoři Pátečního večera u přímých účastníků, generálů Miroslava Šmoldase a Oldřicha Kvapila, plukovníků Nikolaje Kubariče a Marie Kvapilové-Pišlové. Jejich vzpomínky doplňuje vojenský historik Eduard Stehlík. On-line k poslechu do 7. dubna 2017.

V únoru 1942 se v Buzuluku začala formovat československá vojenská jednotka v Sovětském svazu. Českoslovenští vojáci poprvé vystoupili na východní frontě 8. 3. 1943 v bitvě u Sokolova. Po dlouhá desetiletí se pak psalo o slavném vítězství a o mrtvých vojácích jako o prototypech socialistického člověka. Po roce 1990 se pro změnu tvrdilo, že naše jednotka u Sokolova prohrála na celé čáře a stala se pokusným králíkem Sovětů. O tom, jak se stateční Češi a Slováci dostávali za hranice, aby bojovali za svobodu obsazené vlasti, proč zůstali v Sovětském svazu, jak se utvářela jednotka v Buzuluku, jak skutečně probíhala bitva u Sokolova, vypráví dokumentární kompozice Blanky Stárkové a Miloše Doležala.

K bitvě u Sokolova se v rozhlasovém archivu zachovalo jen několik málo záznamů. Podávají selektivní, avšak výmluvné svědectví svého druhu. Nejstarší jereportážní záznam slavnostního večera k 5. výročí sokolovské bitvy. Konal se v květnu 1948, jen krátce po únorovém převratu. Nad pódiem čte tehdejší reportér nápis „Sokolovo – Bachmač – Zborov“, který ještě odkazuje k legionářské tradici, v projevu však znějí slova o „živlech reakčních mezi sokolováky“, o tom, že „zakuklení reakčníci pohořeli tenkrát a pohořeli i v těchto dnech.“

Další zachovaná reportáž je z jara 1968. Ludvík Svoboda tu na jiném slavnostním večeru, před Dubčekem a Novotným, veřejně zahrnuje do téže věty – po mnoha letech zřejmě poprvé – příslušníky východního i západního odboje, a také španělské interbrigadisty. Po předlouhé době, kdy oficiálně existoval jen východní odboj, opatřený příslušnou stranickou nálepkou, to byl průlom. Trval krátce. Svědčí o tom i rozhlasový archiv. V dochovaném pořadu z roku 1971, tedy z počátku tzv. normalizace, je Otakar Jaroš nazván „mladým komunistou“. Mohl snad Hrdina SSSR nebýt komunistou? Nuže – nebyl.

Ideologická legenda neodpovídá skutečnosti ani v případě mnoha dalších vlastenců, kteří po 15. březnu 1939 odešli bojovat za svobodu okupovaného Československa a průběh počínající války je zavedl na území Sovětského svazu. Další se připojovali tam. Jak to tedy bylo?

Osnova dějin 1/4 (1999)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 23:31

17309622_10158443208060038_5826091495138864631_nJan Patočka. Původně německy napsaný esej českého filozofa. Přeložila Věra Koubová. Připravila Svatava Morávková. Režie Eva Řehořová.

Čte František Derfler.

Nastudovalo Brno v roce 1999. Repríza 1. dílu 10. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h) v cyklu Psáno kurzívou a k 40. výročí dokumentu Charta 77.

 Lit.: anonym: Jan Patočka: Osnova dějin (1/4). In web ČRo 3 Vltava, březen 2017 (článek). – Cit.:  Původně německy napsaný esej jednoho z nejvýznamnějších českých filozofů 20. století.  Čtyřdílný rozhlasový cyklus Osnova dějin čerpá z eseje Jana Patočky, který byl původně napsán německy a byl součástí nedokončeného rukopisu Europa und nach-Europa. V překladu Věry Koubové pak vyšel v roce 1992 v Nakladatelství Lidových novin pod názvem Evropa a doba poevropská.

 

„Dějiny jsou a budou jen potud, pokud budou lidé, kteří nechtějí pouze žít, nýbrž jsou právě v odstupu od pouhého života ochotni klást a hájit základy společenství vzájemného respektu. Co se tímto způsobem zakládá, není bezpečné zajišťování života, nýbrž svoboda. To jest možnosti, které úroveň pouhého života překračují. Tyto možnosti jsou v základě dvojí povahy, totiž zodpovědná péče o druhé a výslovná vztaženost k bytí, to jest pravda.“

 

Filozof Jan Patočka se zabýval zejména fenomenologií, filozofií dějin, filozofickým dílem Jana Amose Komenského, T. G. Masaryka a Edmunda Husserla, dále českou literaturou, uměním a kulturou. Také v důležitém textu Evropa a doba poevropská Patočka navazuje na fenomenologické myšlenky Edmunda Husserla.

 

Shrnuje zde svoji pozdní filozofii dějin a současné dějinné situace. Slábnoucí význam Evropy ve druhé polovině 20. století, kdy je kontinent rozdělen podle sféry vlivu dvou neevropských mocností (USA a SSSR) a dvou politických systémů, vedl Patočku v polovině 70. let k zamyšlení nad kulturními a filozofickými kořeny Evropy. Autor se obrací k řeckým filozofům a především k Platónovi, kde hledá základ evropského myšlení. (…)

 

Host do domu – František Kalenda (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:29

František Kalenda je spisovatel a publicista, autor historických románů, i jedné knihy pro děti a mládež. Kromě psaní toho ale stíhá daleko víc. Působí jako doktorand na Univerzitě Karlově, je expertem na Latinskou Ameriku, spolupracuje s řadou zpravodajských webových portálů. A to všechno zvládl do svých sedmadvaceti let. O historii, psaní knih i cestování po světě bude s mladým, oceňovaným literátem mluvit, a vás srdečně zve k poslechu Jiří Holoubek.

Natočeno 2017. Premiéra 10. 3. 2017 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).

Štvanec osudu (2017)

Filed under: Povídky — Premek @ 23:27

Hector Hugh Munro-Saki. Ironické povídky klasického britského humoristy v nových překladech z knihy Vůl v chryzantémách. Připravila Jana Pithartová. Přeložila studentka Ústavu translatologie FF UK Zuzana Hřebcová. Režie Petr Mančal. 

Účinkují Jaroslav Plesl, Jana Stryková a Petr Čtvrtníček.

Natočeno 2017. Premiéra 10. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet. Repríza 31. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.)

 

Netradiční zvířátka (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:09

Hodina plná zajímavého povídání, písniček a soutěží. Zveme vás do poněkud netradičního zvířecího Klubu Rádia Junior. Všechna zvířata v něm jsou totiž vyrobena z kovového odpadu. Dozvíme se příběhy zvířat, která bydlí v Kovozoo ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Jak vznikala tato Zoo a jak přicházela na svět jednotlivá zvířata? Co mohou děti zažít při místních tvořivých akcích? Nejen o tom si bude moderátorka Veronika Hájková povídat se svým hostem.

Hovoří Bronislav Janeček, ředitel Kovozoo.

Natočeno 2017. Premiéra 9. 3. 2017 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.

 

Matematický člověk (2017)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 23:03

Robert Musil. Překlad Jitka Bodlákov. Připravil Libor Magdoň. Režie Miroslav Zelinský.

Účinkuje Tomáš Jirman.

Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2017. Premiéra 9. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Rakouský rok a Psáno kurzívou.

 

 

Host do domu – Jaroslava Obermaierová (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:59

Jaroslava Obermaierová byla na jevišti Národního divadla už v deseti letech, ovšem jako baletka. Nakonec nezačala studovat tanec, ale herectví. Už na DAMU si zahrála ve filmu Souhvězdí Panny a tato role jí přinesla úspěch v divadle i televizi. Kladivo na čarodějnice, Smrt stopařek, Třicet případů majora Zemana a dnes i nekonečný seriál. V divadle E.,F. Buriana strávila více než 20 let. Jejím hlasem u nás promlouvá třeba Whoopi Goldbergová. Jak chutnal její herecký chléb po celá desetiletí se bude ptát Martina Kociánová.

Natočeno 2017. Premiéra 9. 3. 2017 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).

 

Sedmilháři, Pátrání (2017)

Filed under: Povídky — Premek @ 22:49

Hector Hugh Munro-Saki. Ironické povídky klasického britského humoristy v nových překladech z knihy Vůl v chryzantémách. Připravila Jana Pithartová. Přeložily studentky Ústavu translatologie FF UK Viktorie Lexová a Anna Fazekašová. Režie Petr Mančal. 

Účinkují Petr Čtvrtníček a Ivana Uhlířová.

Natočeno 2017. Premiéra 9. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet.

 

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress