Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Komponovaný pořad s doprovodem vánočních koled. Vydejte se s námi do pohádkového světa dvou oblíbených spisovatelek. Použité texty  Marie Kubátová a Vítězslava Klimtová.  Připravila Lada Klokočníková.

Připravil ČRo Pardubice v roce 2016. Premiéra 24. 12. 2016 (ČRo Pardubice, 13:04 h.; 42 min.).

Josef Hiršal. Literárně-hudební pásmo ze stejnojmenné sbírky básnických nápodob s úvodním slovem autora. Připravil Václav Daněk. Hudbu složil Petr Mandel, hrají Jaroslava Eliášová (klavír) a Ludvík Hašek (housle). Režie Josef Červinka.

Účinkují Gabriela Vránová, Jan Hartl, Otakar Brousek I. a Jiří Schwarz. Hovoří Josef Hiršal a Josef Červinka.

Natočeno v roce 1992. Repríza 15. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.; 41 min) v cyklu Souzvuk a (77) k 40. výročí dokumentu Charta 77; 27. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Souzvuk; 1. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Souzvuk.

Lit.: Daněk, Václav: Josef Hiršal: Párkař. Literárně-hudební pásmo ze sbírky parodických básnických nápodob. In web ČRo 3 Vltava, 27. červenec 2020 (článek). – Cit.: „Padesátá léta byl čas, kdy čeští básníci skládali většinou ódy, oslavné zpěvy na tehdejší vůdce, na vítězství pracujícího lidu, na šťastnou komunistickou budoucnost. A právě tehdy k pobavení hrstky přátel vznikla řada nápodob zcela odlišného druhu. Jejich tématem byl hrdina, všední, nenápadný, byť užitečný: PÁRKAŘ,“ podotkl Josef Hiršal ke vzniku textů ze stejnojmenné sbírky. (…)

Jako básník debutoval Josef Hiršal na začátku 40. let pod ochrannou rukou Františka Halase. Po válce jako redaktor pracoval v řadě nakladatelství a souběžně se věnoval překladům. Po roce 1968 a zejména po podepsání Charty 77 nesměl publikovat a v těchto temných dobách spolupracoval s rozhlasovou stanicí Vltava – pod různými krycími jmény.

V Hiršalově obdivuhodné paměti i v hravém i experimentálním přístupu k poezii je možné spatřovat prazáklad sbírky Párkař, virtuózně parodující styl českých básníků – od Tháma po Holana. Společným tématem Hiršalových parodií byl párek, případně postava prodavače párků a sbírka vznikala v temných 50. letech.  (…)

Lit.: Doležal, Miloš: Párkař aneb Virtuozita v jemném střívku. In Týdeník Rozhlas 2/2017 (2. 1. 2017), s. 11. (článek) – Cit.: Jako básník debutoval Josef Hiršal (1920-2003) na začátku čtyřicátých let pod ochranou rukou Františka Halase. Po válce jako redaktor pracoval v řadě nakladatelství a souběžně se věnoval překladům. Převedl do češtiny na sedmdesát knih z různých jazykových oblastí a k jeho mistrovským převodům patří přetlumočení poezie Christiana Morgensterna. Po roce 1968 a zejména po podepsání Charty 77 nesměl Hiršal publikovat a v těchto temných dobách spolupracoval s rozhlasovou stanicí Vltava – pod různými krycími jmény a díky tehdejšímu redaktoru Václavu Daňkovi.

Hiršal je také autorem řady vzpomínkových textů (některé napsal společně s Bohumilou Grögerovou), ve kterých udivuje neobyčejně detailní pamětí na situace a mnohé aktéry českého kulturního života od čtyřicátých let 20. století. Byla to ostatně Hiršalova ohromná paměť, jakýsi „rezervoár minulosti“ či „knihovna v hlavě“, která udivovala básníkovy přátele, když při rozličných setkáních dokázal dlouhé minuty zpaměti recitovat z děl českých i světových básníků.

A právě v jeho paměti a hravém experimentálním přístupu k poezii je možně spatřovat prazáklad sbírky, virtuózně parodující styl českých básníků (od Tháma po Holana), s názvem Párkař. Společným tématem Hiršalových parodií byl párek, případně postava prodavače párků a sbírka vznikala v temných padesátých letech. Sám autor ke vzniku textů podotkl: „Padesátá léta byl čas, kdy čeští básníci skládali většinou ódy, oslavné zpěvy na tehdejší vůdce, na vítězství pracujícího lidu, na šťastnou komunistickou budoucnost Vedle veršotepců menšího, někdy i kolibřího formátu, byli to bohužel i básníci slavných jmen. Jejich tvorba postrádala však to nejpodstatnější – uměleckou autenticitu, takže plodili pastiše v nejhorším slova smyslu, totiž slátaniny. A právě tehdy k pobavení hrstky přátel, kteří se pravidelně scházeli v kavárně Slavia, vznikla řada nápodob zcela odlišného druhu. Jejich tématem byl hrdina, všední, nenápadný, byť užitečný: PÁRKAŘ. Pro lyrické vyjádření představitelů poetických škol a směrů od počátku novočeského básnictví bylo to téma přímo groteskní. Zapadlo však dobře do doby, kdy uzeniny byly ještě na lístky.“

Stolní společnost v čele s Jiřím Kolářem, sedící kolem mramorového kavárenského stolu, se tehdy vesele při Hiršabvě recitaci bavila a doufejme, že se těmito „bezelstnými básnickými podvrhy ze lstivě nebásnické doby“ pobaví i posluchači Vltavy v pravidelném nedělním Souzvuku. 

Petr Kabeš. Výběr ze stejnojmenné sbírky. Připravil a úvodem hovoří Rudolf Matys. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkují Jiří Ornest a Bořivoj Navrátil.

Natočeno 2001. Repríza 14. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.; 14 min) v cyklu Svět poezie a (77) k 40. výročí dokumentu Charta 77; 20. 6. 2021 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.

Jazz doprovází poezii, poezie doprovází jazz. Verše Jana Nováka „Týden ženy, měsíce roky muže“ recituje Jiří Zahajský. Použitá hudba John Coltrane. Hudební dramaturg Aleš Opekar. Režie Markéta Jahodová.

Natočeno do 2007. Repríza 14. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:45 h.) v cyklu Jazzový podvečer.