Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Jonáš Zbořil.

Hovoří Pavel Šplíchal a Jakub Ryška.

Natočeno 2017. Premiéra 16. 1. 2017 (ČRo Radio Wave, 11:20 h.). K poslechu zde.

Lit.: Zbořil, Jonáš: Nic jako práce snů neexistuje. S Priglem o trapnosti i utrpení střední třídy. In web ČRo Radio Wave, 16. 1. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Blog Prigl stihl za pět let existence pozurážet snad celou střední třídu. Studenty uměleckých oborů, snaživce z marketingu, mamánky, milovníky tuningu, vyznavače ezoteriky. Výběr textů z blogu vyšel v prosinci knižně – s názvem Úvod do současné trapnosti. Kam se pozérství české střední třídy posunulo, jak vypadají životopisy autorů a kdy už s blogem skončí? Bilancovali jsme v opuštěné dejvické hospodě.

„Teď už ale máte práci snů, ne?“
„Nic jako práce snů neexistuje! Náš sen je nepracovat.“

S Pavlem a Jakubem se potkávám uprostřed pracovního dne u Stromovky. Většina obyvatel města se nahromadila v kancelářích, poštách, vysokoškolských posluchárnách. Předpokládám, že autoři Priglu museli dát šéfům omluvenku, abychom se mohli sejít. „Zdrhli jste z práce?“ ptám se. „Ne. Tys zdrhnul z práce!“ odpovídají. „Tohle je moje práce,“ namítám a mávám s diktafonem v ruce. Svoje současná zaměstnání mi zatím nechtějí prozradit. Místo toho vzpomínají, jaká strašná zaměstnání zkusili dřív. Právě díky nim mohla vzniknout většina článků Priglu.  (more…)

Napsal Jan Jaroš.  Režie Bela Schenková.

Účinkují Jan Hrušínský a Radka Fidlerová.

Natočeno 2016 (?). Premiéra 16. – 20. 1. 2017 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min.).

Lit. Jaroš, Jan – Luptáková, Věra: O své závislosti věděl. Léčit se nechtěl. Příběhy slavných: František Vláčil. In web ČRo 2 Praha, leden 2017 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.:   František Vláčil v životě nestál jen za kamerou. Ale taky před ní. V pěti filmech hrál většinou opilectvím zdevastované muže. Hodně realisticky.

Když se pustil do práce, zapomněl, že má nějakou rodinu, děti. Taky ho všechny tři manželky brzo opustily. A aby mohl pracovat, potřeboval pít. Pil taky, aby zahnal vydírání, tlaky mocných, nepochopení okolí. O své závislosti dobře věděl, léčit se nechtěl. Stálo to za to? Jeho Markéta Lazarová získala divácký titul nejdůležitější český film všech dob.

Tvůrce propagandistických zmetků

Pocházel z důstojnické rodiny velitele pluku a bývalého legionáře z Ruska. Rozhodně nouzí netrpěli. František studoval se střídavým úspěchem. Pražskou UMPRUM po semestru vyměnil za brněnskou filozofickou fakultu. V té době se taky poprvé oženil a vstoupil do KSČ. Jenže pak přišla vojna.

Nedobrovolně tam strávil sedm let. U Armádního filmu se učil filmařskému řemeslu. Postupem času z něj byl major, ale i režisér osvětových snímků. Takových propagandistických zmetků. Na konci 50. let si ho všimli na Barrandově. První jeho barrandovský film byl pro děti. Holubice. Uspěla i ve světě.

Nejlepší (a nejdražší) český film

Natáčení Ďáblovy pasti, boje mezi dogmatismem a tmářstvím 18. století, ho zaujalo tak, že se na minulost podíval detailně. Začaly přípravy na Markétu Lazarovou. Vančurův text pak zasadil do polopohanského 13. století. Od první verze scénáře k premiéře uběhly čtyři roky.

Nakonec to byl nejdražší film 60. let. Stál 12 milionů (běžně filmy přišly na pětinu). Herci museli na vlastní kůži snášet bláto, zimu a chlad, aby zapadli do středověkých poměrů. Množství kostýmů se pak studio snažilo zúročit: nutili Vláčila k dalšímu historickému filmu. Vzniklo Údolí včel.

Psychiatrie a pokání

Snímek Adelheid (1969) hovoří o složitých poměrech v poválečném období. Na protest proti srpnové okupaci tehdy Vláčil vrátil stranickou knížku. A směl už točit jen krátké dokumenty. Začal pít víc než kdy dřív. S depresemi několikrát skončil i na psychiatrii.

Později mu dovolili i krátkometrážní filmy pro děti a v roce 1975 Dým bramborové natě. O věhlasném chirurgovi, který si svůj světonázor musel napravovat jako obvoďák na venkově. A mohl zase točit. Přišly další úspěchy se Stíny horkého léta nebo Pasáčkem z doliny.

Konec filmového Mága

A mezi nimi i ty, které měly být osobní zpovědí: Koncert na konci léta, Hadí jed (o závislosti na alkoholu). Své vlastní závislosti ale propadal pořád víc. Ubývaly mu i tvůrčí síly. Film Mág (1988) už neuspěl ani u diváků, ani kritiků. Vláčil tehdy prohlásil, že už dál nebude pokoušet filmovou múzu. Zbývalo mu přitom asi 10 let života.

Rozhovor. Připravila a uvádí Jitka Novotná.

Hovoří rozhlasový publicista a moderátor Josef Veselý.

Připravilo Brno v roce 2017. Premiéra 15. 1. 2017 (ČRo Brno, 17:05 h.). K poslechu zde.

Lit.: Lukeš, Filip: Vybíráme z vysílání – „Ještě mám něco před sebou,“ ubezpečuje (se) jeden z autorů rozhlasových Toulek českou minulostí Josef Veselý. In web ČRo Brno, 15. 1. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nebuď smutná jedličko, že nevidíš sluníčko, dáme ti nové, pomerančové,“ to je úryvek z úplně první reportáže, kterou Josef Veselý natočil v roce 1973 v mateřské školce v Žabovřeskách.

Historie ho zjevně baví. Jinak by na vlastní kůži nezkoušel, jak se žilo ve středověku. Svěřuje se ale i s pocitem vyhoření.

Už od roku 1995 už se vysílají Toulky českou minulostí. Jejich autor přiznává, že když mu scházely historické prameny, popustil uzdu fantazii. Taky si vyzkoušel leccos na vlastní kůži. Například spal vsedě. Jako lidé ve středověku. „Strašně mě z toho bolelo za krkem,“ směje se.  (more…)

Řízený útok proti Chartě 77 začal hned na počátku ledna. Mnozí lidé dnes říkají, že stále víme jen málo o těch, kdo kampaň proti chartistům organizovali, o hlavních vinících. Ve skutečnosti lze však v případě „Anticharty“ jen těžko najít nějakého speciálního „architekta“: zafungovalo to, co běžně označujeme za „komunistický systém“. Připravil Adam Drda.

Hovoří František Ringo Čech, Petr Blažek, Karel Hvížďala, Michal Prokop a další.

Natočeno 2017 (?). Premiéra 15. 1. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 20. 1. 2017 (ČRo Plus, 4:33 h). K poslechu zde.

Lit.: Drda, Adam: Příběhy 20. století: Čtyřicet let od „Anticharty“. In web ČRo Plus, 15. 1. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kampaň komunistického aparátu proti Chartě 77 (souhrnně označovaná jako „Anticharta“) patří k zásadním momentům v dějinách normalizačního Československa. Bývá pojednávána poněkud omezeně, s rozhodujícím důrazem na shromáždění oficiálních umělců, kteří 28. ledna 1977 v Národním divadle, a poté 4. února v Divadle hudby, deklarovali podporu politice KSČ. Jakkoli jsou tato shromáždění symbolická a měla obrovský dopad, představují „jen“ vrchol masivní akce. I proto se k „Antichartě“ vracíme v Příbězích 20. století.

Řízený útok proti Chartě 77 začal hned na počátku ledna. Mnozí lidé dnes říkají, že stále víme jen málo o těch, kdo kampaň proti chartistům organizovali, o hlavních vinících. Ve skutečnosti lze však v případě „Anticharty“ jen těžko najít nějakého speciálního „architekta“: zafungovalo to, co běžně označujeme za „komunistický systém“.   (more…)

„První dáma cembala“ Zuzana Růžičková vzpomíná. Připravila Eva Ocisková.

Natočeno 2016. Premiéra 15. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 16:45 h.) v cyklu Ad libitum. K poslechu zde.

Pozn.: „Sequel“ k rozhlasovému cyklu Osudy z roku 2003.

Lit.: Ocisková, Eva: Duch je víc než chleba. Mrazivé svědectví Zuzany Růžičkové. In web ČRo 3 Vltava, 13. 1. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Slavíme devadesátiny umělkyně světového formátu, ženy energické, moudré, s jedinečným společenským a kulturním přehledem a nadhledem. K tomtuo výročí zařazujeme premiéru pořadu, ve kterém Zuzana Růžičková vypráví o holocaustu.

„Všechno člověku můžou vzít, ale jednu vkladní knížku má, a to je to, co zná, co zažil z krásy.“

Málokterá osobnost v Čechách se poslední dobou těší tak hojnému a obdivnému zájmu světových médií jako profesorka Zuzana Růžičková, „první dáma cembala“. Poskytuje rozhovory předním světovým deníkům, vznikají filmové dokumenty, rozhlasové pořady.

Vltava vysílá její rozhlasové vzpomínky v cyklu Osudy. V době premiéry pořadu, v roce 2003, ještě paní profesorka nechtěla mluvit o holocaustu. Jak už dnes víme, vedly ji k tomu nejen nepředstavitelně tíživé zážitky a vzpomínky. Důvodů bylo více. Po letech své rozhodnutí ale změnila. Co ji k tomu přimělo, co jí život v nedávných letech (po roce 2003) vzal i dal, o tom bude Zuzana Růžičková vyprávět v mimořádném, premiérovém pokračování Osudů, které na Vltavě uvádíme v neděli 15. ledna v pořadu Ad libitum v 16.45.