Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Záběry z práce opery Státního divadla v Brně. Tvůrci nezjištěni.

Připravilo Brno v roce 1950. Premiéra 19. 10. 1950 (Čs. okruh M, 17:40 – 18:00 h.) v cyklu Pohledy do kultury a umění.

Muž, který rozdal miliony. Před 120 lety se v Brezovej pod Bradlom narodil pozdější významný československý diplomat a blízký přítel Edvarda Beneše Ján Papánek. V únoru 1948 to byl právě on, kdo přenesl téma komunistického puče v Československu na půdu Rady bezpečnosti OSN.

Natočeno 2016. Premiéra 20. 10. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h.). K poslechu zde.

Marta Semelová (KSČM) se za své výroky omlouvat nemusí. Poslechněte si celý pořad na téma: „Kde je hranice svobody slova?“. Moderuje Renata Kalenská.

Hovoří Michael Kocáb, bývalý ministr pro lidské práva a Josef Skála, místopředseda KSČM a bolševik.

Natočeno 2016. Premiéra 21. 10. 2016 (ČRo Plus, 9:35 h.).

Lit.: Kalenská, Renata – Bartoněk, Jan: Komunista Skála o Semelové: „Je lidumil, obrovský člověk, který se pere za práva sociálně zranitelných.“ Kocáb: „Její výroky jsou stalinistického rázu.“ In web ČRo Plus, říjen 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Marta Semelová se nemusí omlouvat za výroky o Miladě Horákové či o roku 1968. Tak zněl verdikt, který potvrdil odvolací soud.

Žalobu podal právník Michal Kincl z TOP 09. Semelová před dvěma lety v České televizi zpochybnila, že přiznání Milady Horákové v politickém procesu bylo vynucené. VIDEO NA KONCI ČLÁNKU.

„Popírání zločinu komunismu sankcionuje náš právní řád deseti lety, podobně jako popírání holokaustu. Výroky, které zazněly… tam je to sporné. Skutečně každý STBák nemusí být zločinec. To by se muselo posoudit případ od případu. Ovšem invazi sovětskou armádou prohlašovat za internacionální pomoc, to přece známe od komunistů. Kvůli tomu byla Sametová revoluce. To byl převrat. To byl jednoznačný okupační akt. A ten výrok, týkající se Milady Horákové, ten je nejproblematičtější,“ říká bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus.  (more…)

Před 40 lety, na konci roku 1976, byl americkým prezidentem zvolen Jimmy Carter. Stal se i kvůli svému důrazu na dodržování lidských práv častým objektem komunistické propagandy. Více se dozvíte v Archivu Plus, který připravil Pavel Hlavatý.

Natočeno 2016. Premiéra 21. 10. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 13. 10. 2020 (ČRo Plus). Ke stažení zde.

Lit.: Hlavatý, Pavel: K domovu pohleď, Jamesi Cartere aneb Prostý muž z lidu prezidentem. In web ČRo Plus, 13. říjen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tak zněl název studie americké komunistické strany z roku 1977, citované naší dobovou propagandou. James Earl Carter jr. byl zvolen 39. prezidentem Spojených států amerických na konci roku 1976. Do úřadu nastoupil 20. ledna následujícího roku. I jako prezident používal svou přezdívku Jimmy.

Narodil se v roce 1924, vystudoval námořní akademii a sedm let sloužil jako důstojník. Poté převzal po smrti svého otce rodinnou farmu a pěstoval burské oříšky – stal se milionářem a počátkem 60. let vstoupil do politiky. Byl zvolen guvernérem státu Georgia a v roce 1976 získal prezidentskou nominaci Demokratické strany.

Ve volbách porazil stávajícího prezidenta Geralda Forda jako „prostý muž z lidu“ stojící mimo stranické establishmenty. (…)