Rozhlasové vzpomínky filozofa, překladatele a vysokoškolského pedagoga. Připravil Jan Kašpar a Vlado Príkazský.
Natočeno 2016. Premiéra 1. dílu 5. 1. 2004. Repríza 18. – 22. a 25. – 29. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 10 x cca 28 min.); 12. – 16. 4. a 19. – 23. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).
Jan Jaroš. Režisér, který je podepsaný pod desítkami filmů i televizních seriálů. Některé dodnes vzbuzují bouřlivé polemiky (Král Šumavy), nebo bezvýhradné uznání (Ucho). Režie Bela Schenková.
Účinkují Jaroslav Plesl a Magdaléna Borová.
Natočeno 2016. Premiéra 18. – 22. 4. 2016 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min).
Díly: 1. Studia a první manžel, 2. Král Šumavy, 3. Směšný pán a Ucho, 4. Normalizace, 5. Samet a nemoci.
Lit.: Jaroš, Jan – Luptáková, Věra: Za kamerou stál i s Alzheimerem a Parkinsonem. In web ČRo 18. 4. 2016 (anotace). – Cit.: Narodil se 1. května 1924 v jihomoravském Vyškově. Dětství prožil v Kroměříži. Pocházel ze zámožnější rodiny, která mu umožnila studia podle jeho představ. Prošel baťovskou uměleckou přípravkou a po vojně (1947) nastoupil na nově založenou filmovou fakultu. Tam se potkal s Vojtěchem Jasným.
Velký ohlas měl jejich první dokument Není stále zamračeno o zemědělcích v poválečném pohraničí. V roce 1950 se Kachyňa oženil s herečkou Eliškou Kuchařovou. Po rozpadu 14letého vztahu se Kachyňovi podařilo na tehdejší dobu nemožné: svěření dcery Elišky do vlastní péče.
První snímky byly poplatné době. Kachyňa tvrdil, že točí pravdu. Věřil v budování socialismu. Legendární Král Šumavy (1959) přilákal do kin čtyři miliony diváků. Je sice prosáklý propagandou, Kachyňa ale poprvé ukázal talent. Po setkání se scénáristou Janem Procházkou dostaly jeho filmy v 60. letech úplně jiný tvar.
Kachyňa se zatím podruhé oženil (s letuškou Ajkou). S Procházkou točil nejdřív filmy pro děti (Trápení, Závrať, Vysoká zeď). Pak přišel zlom: Ať žije republika, Kočár do Vídně, Noc nevěsty a jejich kritika novodobých dějin. Spolupráce vyvrcholila v roce 1969 filmy Směšný pán a Ucho. O podezírání, nejistotě a strachu politiků v 68‘. Čekal je trezor.
Kachyňa se kál a v 70. letech točil, co mu dali (posledním filmem s Procházkou byl Už zase skáču přes kaluže). Z řady vyčnívá tragikomedie z první republiky Lásky mezi kapkami deště (1979). Během natáčení Sestřiček (1983) se zamiloval do Aleny Mihulové. Stala se jeho třetí manželkou.
Velké úspěchy na něj čekaly i v 80. letech. Nerezignoval. Bylo mu 65, když přišla sametová revoluce. Na popud Jiřiny Bohdalové udělali film Fany. Oba pak čekal Český lev (jeho za celoživotní práci). Za kamerou stál, i když se u něj začal projevovat Alzheimer i Parkinson dohromady. Povahově se změnil k nepoznání. Trvalo to celé čtyři roky. Karel Kachyňa zemřel 12. dubna 2004.
„V Rusku jsem básníkem bez knih. V Paříži básníkem bez čtenářů. To, co dělám, nikdo nepotřebuje,“ napsala v polovině 30. let ruská básnířka a spisovatelka Marina Cvetajevová. Pořad připravil David Hertl. Technická spolupráce Petr Janečka.
Hovoří David Hertl a Pavel Hlavatý. Ukázky čte Lucie Vašinková.
Natočeno 2016. Premiéra 24. 3. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h). Repríza 3. 8. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h.); 29. 6. 2021 (ČRo Plus, 11:10 h.); 25. 12. 2023 (ČRo Plus, 11:34 h.; 22:35 h.). K poslechu zde.
Lit.: Hertl, David: Marina Cvetajevová – emigrantka uvnitř emigrace. In web ČRo Plus, březen 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „V Rusku jsem básníkem bez knih. V Paříži básníkem bez čtenářů. To, co dělám, nikdo nepotřebuje,“ napsala v polovině 30. let ruská básnířka a spisovatelka Marina Cvetajevová.
Pryč ze Sovětského svazu
Rodačka z Mosky (1892) přišla na svět do dobře situované rodiny: otec byl univerzitním profesorem, matka pianistkou, žačkou slavného Antona Rubinsteina. Od dětských let byla Marina na cestách po západní Evropě a podle historiků patřila k poslední generaci ruské inteligence, pro niž byly samozřejmostí široké vzdělání, jazykové znalosti a důvěrný vztah k západoevropskému umění.
Když jí bylo šestnáct, matka zemřela; Marina už v té době údajně deset let psala verše. Ve dvaceti se provdala za Sergeje Jakovleviče Efrona – muže, který na trvalo poznamenal její život, spíše však v tom zlém než v dobrém. Dva roky po svatbě Sergej narukoval do ruské armády na fronty první světové války, zatímco Marina živořila v bídě ve válečné Moskvě. (more…)
Příběh J. J. Neduhy zdokumentovali žákyně 9. třídy ZŠ Norbertov Anežka Pavlíková, Johana Ratajová, Marie Špůrová a Anna Žalmanová. Pomáhaly jim jejich učitelky Stanislava Rychtářová, Olga Šátková, a dokumentaristé z Post Bellum. Připravil Mikuláš Kroupa.
Natočeno 2016. Premiéra 17. 4. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h).
Lit.: Kroupa, Mikuláš: Mám na pivo a cigára, a je mi dobře. Nenechám se koupit, aby se člověk mohl sám sobě podívat do očí! In web ČRo Plus, duben 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:
„Estébáčku, kolik prášku musíš denně brát? Abys mohl po své práci v klidu usínat,“ zpívá drnkajíc na rozladěnou akustickou kytaru jednasedmdesátiletý Jaroslav Jeroným Neduha.
Píseň je to stará ještě z dob, kdy tohoto vyzáblého dlouhovlasého undergrounďáka pronásledovala StB. A nakonec ho zlomila. V rámci akce Asanace ho donutila vystěhovat se do Rakouska.
Příběh J. J. Neduhy zdokumentovali žákyně 9. třídy ZŠ Norbertov Anežka Pavlíková, Johana Ratajová, Marie Špůrová a Anna Žalmanová. Pomáhaly jim jejich učitelky Stanislava Rychtářová, Olga Šátková, a dokumentaristé z Post Bellum. Žáci, učitelky a pamětník se zapojili do projektu Příběhy našich sousedů. Tady je jejich dílo, které také uslyšíte jako jednu z pěti rozhlasových reportáží v dokumentu Příběhy 20. století. (more…)
Zamlčovat, zkreslovat a pomlouvat – přesně takovou taktiku zvolil před třiceti lety rozhlas, když měl informovat o havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Tehdejší vysílání vám připomene David Hertl.
Hovoří Jan Petránek, František Janouch, Petr Vavrouška, Václav Havel a další.
Natočeno 2016. Premiéra 15. 4. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h.; 29 min) v cyklu Archiv Plus. Repríza 8. 4. 2023 (ČRo Plus, 17:33 h.). K poslechu zde.
Lit.: Hertl, David: Nic se neděje, říkali Sověti po havárii v Černobylu. In web ČRo Plus, duben 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Třicet let po havárii jaderné elektrárny v Černobylu stále umírají na Ukrajině lidé na následky ozáření. Rok co rok spolknou práce na údržbě elektrárny 6 % ukrajinského státního rozpočtu. A řada z těch, kteří to zažili, dodnes nemůže klidně spát.
Test, který jinde odmítli
Explozi na 4. bloku černobylské elektrárny předcházel běžný test nouzového fungování turbíny. Začal 26. dubna 1986 v 01:23 hodin. Operátoři vypnuli nouzový systém, aby zabránili havarijnímu odstavení reaktoru. Pak uzavřeli přívod páry do turbíny. Tím vzrostla teplota a tlak chladící vody. (more…)
Dnešní Portréty se vrací k osobnosti, kterou znají dnes zejména znalci českého pamětnického filmu. Připomeneme vám komika, který v první polovině minulého století proslul tím, že si dělal legraci ze všeho a ze všech – Ference Futuristu. Připravil Jan Sedmidubský.
Hovoří Radek Žitný. Futuristovy výstupy interpretuje Otakar Brousek II.
Natočeno 2016. Premiéra 14. 4. 2016 (ČRo Plus, 20:10 h).
Lit.: Sedmidubský, Jan: Ferenc Futurista – car Ivan Hrozný české komiky. In web ČRo Plus, duben 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dokážete si představit divadelní výstup s názvem Nálada při loupání buřta? V dobách po první světové válce se touto scénkou proslavil komik Ferenc Futurista – samotný jeho pseudonym poukazoval na to, že se tu objevil zcela nový druh komiky, který byl v jistém smyslu „vyšinutý“ z dosavadních zvyklostí a dělal si legraci z věcí zavedených a všemi akceptovaných. Na pražská jeviště vtrhl živel.
Devatero scén – desátá bída, mohlo by se říct. Ale u Ference Futuristy to neplatilo. Tento muž byl zřejmě unikátním divadelním podnikatelem první republiky. Přestože jako ředitel figuroval postupně v několika souborech, nutno uznat, že byl „řiditelem“ na baterky. Při své přelétavé povaze nevydržel nikde déle než dva roky a v zásadě neustále cirkuloval po pražských divadlech. Mimo jiné byl po 2 roky členem Osvobozeného divadla, kam přišel na naléhání Voskovce a Wericha, kteří ho po dvou sezónách jistě neradi ztráceli.
Není asi obecně známo, že František Fiala, tak znělo občanské jméno Ference Futuristy, se vyučil sochařem na UMPRUM, a pokud si poslechnete náš pořad, dozvíte se i to, kde lze jeho tvorbu dodnes vidět. Jenže touha bavit publikum byla evidentně silnější, a tak se z pivovaru U Halánků na Betlémském náměstí, kde je dnes Náprstkovo muzeum, sláva Ference Futuristy šířila čím dál lavinovitěji. (more…)
Připravila Alena Blažejovská. V pondělí 4. dubna vystoupili Dan Bárta a Aleš Dolný v přednáškovém sále Hanáckého statku v Zoo parku Vyškov s přednáškou o výzkumu vážek. Uvedli svou knihu Vážky České republiky a hovořili o radostech a úskalích výzkumu vážek v tropech. Proběhla i vernisáž tematické výstavy. V pořadu zazní i rozhovor s Danem Bártou a také s Pavlem Klvačem, který má ve vyškovském Zoo parku na starosti vzdělávání a propagaci.
Připravilo Brno v roce 2016. Premiéra 16. 4. 2016 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h).
Tomáš Šebek. Audiokniha. Příběh lékaře Tomáše Šebka, který pobýval v Afghánistánu a pomáhal zachraňovat lidské životy během válečných konfliktů. Režie Miloš Vrána.
Čte Lukáš Hlavica a Tomáš Šebek.
Natočeno 2016. Vydalo nakladatelství Paseka a Audiotéka v roce 2016. Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: „Desetiletý Rahmudin přišel s proraženou lebkou. Nevěřil jsem, že se kdy probudí z kómatu. A po operaci ten malej syčák chodí!“ Tomáš Šebek byl v Afghánistánu dvakrát, v roce 2013 a 2015, pokaždé s Lékaři bez hranic. Mezi zákroky, při nichž operoval těžce zraněné z bojů i léčil docela „běžné“ úrazy, fotil a psal. Výsledkem je soubor záznamů, které zaujmou nejen autentickou a syrovou výpovědí, ale i neotřelým pohledem na život v pusté hornaté krajině. Šebkovo vyprávění je osobité a mnohdy humorné. Je to nepatetické svědectví lékaře a přítele Afghánců, jejichž zemi už několik desetiletí sužují teror a válečné konflikty. Koupí této knihy podpoříte organizaci Lékaři bez hranic. Koupí této audioknihy podpoříte organizaci Lékaři bez hranic částkou 30 Kč.
Lit.: Škytová, Alžběta: Chirurg Tomáš Šebek se dočkal audio podoby Mise Afghánistán. Ostrava, 15. 4. 2016 (tisková zpráva Audiotéky). – Cit.: Jaká je cesta od blogu, přes knihu až k audioknize, to je příklad titulu Mise Afghánistán od autora Tomáše Šebka. Začalo to původně nevinně jako sdělování informací z cesty rodině a nakonec z toho vznikla audiokniha. Ta je jednak inspirací pro budoucí lékaře, ale i popisem situace lékaře, který pracuje v jiných podmínkách, než je u nás standardní. Operování, starost o pacienty a život v afghánském městě Kundúz popisuje Mise Afghánistán, příběh o českém chirurgovi v zemi lovců draků. Knihu vydala Paseka a Audiotéka nyní přichází s audio verzí. Jejím nákupem podpoříte organizaci Lékaři bez hranic. (more…)
Věra Kubánková zemřela. V plné herecké i životní síle zažila nejslavnější éru Krejčova divadla Za branou i hvězdné okamžiky Realistického divadla. V televizi a filmu mnoho rolí neměla, zato v rozhlase archiv uchovává spoustu nádherných rolí.
Osobně ji mám nejraději jako Nancy v temné pohádce O Glashtinovi (1985), ale účinkovala také v rozhlasové kompozici na texty Jana Bora Terezínské rekviem (1963), ve Felliniho Lavičce v parku (2011) či v Hrdinovi zapadákova (1961).
Velké, do hloubi duše prožité a procítěné výkony podala v mikrohře Daniely Fischerové Velká vteřina (1992) a v roli babi Růži ve Schmittově drásavé hře Oskar a růžová paní (2007).
Nezaměnitelná barva jejího hlasu ji předurčila pro pohádkové role; v padesátých a šedesátých letech to byly princezny, později kouzelné stařenky. Zůstala za ní poctivá herecká práce.
(Tisková zpráva ČRo)
K oslavám sedmistého výročí narození Karla IV. se Český rozhlas mimo jiné připojí speciálním projektem „Karel je King!“, který nabídne originální a neformální pohled na mimořádnou osobnost české a evropské historie. V pondělí 18. dubna bude spuštěn stejnojmenný multimediální web, jenž v atraktivním vizuálním provedení představí několik nových audioformátů, například rozhlasové parodie populárních televizních pořadů s vazbou na Karla IV. či taháky s pikantními a málo známými historickými fakty.
„Stanice Českého rozhlasu se budou sedmistému výročí narození Karla IV. ve svých programech intenzivně věnovat. Chtěli jsme zároveň přispět něčím originálním, co by oslovilo především mladší posluchače. Proto jsme se rozhodli podpořit kreativní projekt Karel je King! Jeho součástí je i multimediální webová prezentace, která s nadsázkou, ale současně důstojně seznámí naše publikum se zajímavými a méně známými fakty ze života Karla IV.,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. (more…)
Powered by WordPress