Dr. Jan Evangelista Urban O. Fr. M. Přednáška.
Čte autor.
Natočeno 1939.
Text in: Urban, Jan Evangelista: Slova víru v étheru. Přednášky v Českém rozhlase v roce 1939. Pelhřimov 1940, s. 17-20.
Dr. Jan Evangelista Urban O. Fr. M. Přednáška.
Čte autor.
Natočeno 1939.
Text in: Urban, Jan Evangelista: Slova víru v étheru. Přednášky v Českém rozhlase v roce 1939. Pelhřimov 1940, s. 17-20.
Dr. Jan Evangelista Urban O. Fr. M. Přednáška.
Čte autor.
Natočeno 1939.
Text in: Urban, Jan Evangelista: Slova víru v étheru. Přednášky v Českém rozhlase v roce 1939. Pelhřimov 1940, s. 13 – 16.
Dr. Jan Evangelista Urban O. Fr. M. Přednáška.
Čte autor.
Natočeno 1939.
Text in: Urban, Jan Evangelista: Slova víru v étheru. Přednášky v Českém rozhlase v roce 1939. Pelhřimov 1940, s. 9 – 12.
Připravila Jaroslava Haladová. O projektu Fresh Eye, cyklu přednášek o fenoménech vizuální kultury. Jak dnešní doba zobrazuje smrt, luxus nebo třeba národní identitu?
Natočeno 2016. Premiéra 13. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:15 h.; 45 min).
Martin C. Putna. Četba vysvětluje hlavní body ruských kulturních a duchovních dějin, jež by měl znát každý Čech, který chce rozumět tomu, co se děje v Rusku dnes. Režie Luboš Koníř. Dramaturgie Hana Soukupová.
Čte autor.
Natočeno 2016. Premiéra 10. – 14. 3. 2016 (ČRo Plus, 23:33 h.; 5x cca 20 min) v programové řadě Radiokniha. Repríza 1. dílu 4. 7. 2020 (ČRo Plus, 23:33 h.) v programové řadě Radiokniha.
Obsah: 1. Rus Vikingská a Kyjevská. – 2. Rus Tatarská a Moskevská. – 3. Rus jurodivá. – 4. Rus Ukrajina. – 5. Nové zápasy starých Rusí.
Pozn.: Kniha vysvětluje hlavní body ruských kulturních a duchovních dějin, jež by měl znát každý Čech, který chce rozumět tomu, co se děje v Rusku dnes. Výklad, dokumentovaný na vybraných literárních a uměleckých dílech, je veden od „předdějin“ na řeckém Krymu po současnost: od svatého Vladimíra k Vladimiru Putinovi a od jurodivých k Pussy Riot. Na rozdíl od většiny rusistických prací tato kniha vykládá Rusko „postkoloniálně“. Ne jako jednotné dějiny ruské říše a ruské spirituality, ale jako komplex národních a náboženských tradic, které spoluutvářely prostor východní Evropy, včetně ruských „kontrakultur“ a vlivů německých, mongolských, židovských, katolických či polskolitevských. Zvláštní pozornost je věnována Ukrajině, dědici „toho druhého Ruska“. Kniha se hlásí k tradici, kterou vyznačují Havlíčkovy Obrazy z Rus, Masarykovo Rusko a Evropa a Černého Vývoj a zločiny panslavismu.
Martin Putna. Cyklus v autorské interpretaci. Režie Luboš Koníř. Dramaturgie Hana Soukupová.
Natočeno 2016 (?). Premiéra 1. dílu 5. 3. 2016 (ČRo Plus, 23.33 h.; 5 x cca 20 min.) v programové řadě Radiokniha.
Pozn.: Jiný výběr textu než v nahrávce pro ČRo 3 Vltava.
Pozn.: Výsledkem ročního pobytu Martina Putny na amerických univerzitách, který umožnila Fulbrightova nadace, byla mimo jiné i kniha nazvaná Obrazy z kulturních dějin americké religiozity. Autor v ní nejen představuje náboženskou scénu Spojených států, ale také se zabývá jejím vlivem na kulturní, společenský a politický život této země. Dnes uslyšíte první část četby v úpravě a interpretaci Martina Putny. (anotace)
Obsah: 1. Amerika puritánská – 2. Amerika židovská – 3. Amerika černošská – 4. Amerika zednářská – 5: Amerika buddhistická.
Lit.: Bartoněk, Jan – Putna, Martin C.: Premiéra Radioknihy: Martin C. Putna, Obrazy z dějin americké religiozity. In web ČRo Plus, březen 2016 (článek). – Cit.: Pokud jste příznivci Radioknihy, máme pro vás zajímavou zprávu. V premiéře uvádíme rozhlasovou knihu Martina C. Putny, literárního historika, kritika a pedagoga.
Co je například pravdy na tom, že první kolonisté Ameriky slavili s původními obyvateli svátek Den díkůvzdání?
„Na podzim roku 1621 puritáni společně s indiány slavili ono první Díkůvzdání. Za to, že přežili. Tři dny a tři noci jedli a veselili se. Že se oslava konala, je známo díky dopisu, který jeden z kolonistů poslal do Anglie. Slovo Thanskgiving ještě v dopise nepadlo, vedla však k němu závěrečná formulace: Díky dobrotě Boží jsme z nouze natolik venku, že si občas přejeme, abyste se na naší hojnosti mohli podílet,“ čte Martin C. Putna v prvním díle Radioknihy.
A jak souvisí krůta nebo dýňový koláč s dnešním, možná poněkud pokřiveným náboženským poselstvím, kdy se Američané během svátku věnují především sledování televize a nakupování? I to se dozvíte při poslechu prvního dílu s názvem:
Obrazy z dějin americké religiozity (Martin C. Putna), Amerika puritánská (…)
V dalších dílech Radioknihy ve vysílání uslyšíte pokračování četby Martina C. Putny – tentokrát je tématem Rusko. První díl s názvem Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity vysíláme ve čtvrtek 10. 3. 2016 od 23:33 a následujících pět dílů každý večer do 14. 3. 2016. Hezký poslech přeje Český rozhlas Plus.
Elizabeth Bishopová. Krátké povídky americké básnířky a spisovatelky. Drobná pozorování postav zasazených do neovladatelného života, vzpomínky na dětství v Nové Anglii i na cesty po brazilském venkově. Překlad Mariana Machová. Režie Tomáš Soldán.
Účinkuje Anna Cónová.
Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2016. Premiéra 1. dílu 13. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min) v cyklu Stránky na dobrou noc a Americký rok.
Dozvíme se, jak důležité je srdce i jak vypadá, za srdcem se vypravíme taky do dávného Egypta a zjistíme jestli existuje rostlina, která má srdce ve svém názvu. Uslyšíte nejen minutovou hru Pět prstů, ale i pohádku od Hajaji s názvem Andělka. Těší se na vás Romana Růžičková.
Natočeno 2016. Premiéra 13. 3. 2016 (ČRo 2 Praha, 19:00 – 19:45 h) v cyklu Klub Rádia Junior.
„Mozarte, jsi Bůh, ale sám o tom nevíš. Já to ale vím…“ Zpívá Antonio Salieri v opeře Nikolaje Rimského Korsakova Mozart a Salieri, na jejímž konci Mozart vypije otrávené víno a umírá. V Plzni ji v minulé sezóně uvedli spolu s jednoaktovkou Sergia Rendineho Veledůležité tajemství, v níž Wolfgang Amadeus vstane z mrtvých, prožije dlouhý život, a tajně komponuje opery za Gioacchina Rossiniho. Reportáž z premiéry připravil Vojtěch Babka.
Natočeno 2016. Premiéra 13. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 17:15 h.; 29 min) v cyklu Ad libitum.
Pořad věnovaný americké poezii od Walta Whitmana po Beat Generation, od písní z občanské války po blues a jazz. Jedinečná kompozice Josefa Jařaba představí vývoj zacházení s obrazem a slovem v dílech nejvýraznějších amerických básníků, tak, jak se poezie s lidmi šířila po severoamerickém kontinentu. Kromě autora v pořadu účinkují Ivana Plíhalová a Petr Kubes. Režie Tomáš Soldán.
Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2016. Premiéra 13. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.;59 min) v cyklu Americký rok a Souzvuk.
Lit.: anonym: Amerika ve verších a tónech 1 – Od Východu na Západ. In web ČRo 3 Vltava, březen 2016 (článek). – Cit.: Pořad věnovaný americké poezii od Walta Whitmana po Beat Generation, od písní z občanské války po blues a jazz. Jedinečná kompozice Josefa Jařaba představí vývoj zacházení s obrazem a slovem v dílech nejvýraznějších amerických básníků, tak, jak se poezie s lidmi šířila po severoamerickém kontinentu.
„Vezmi má stébla, Ameriko, vezmi je, Jihu, vezmi je, Severe, přivítej je všude, neboť jsou to tvoje vlastní děti…“ Těmito verši Walta Whitmana začíná jedna z prvních básní pořadu Souzvuk, který jsme věnovali růstu a šíření americké poezie tak, jak postupně obepnula celou rozlehlou zemi od Východu na Západ.
Pořad nazvaný Amerika ve verších a tónech je přitom teprve prvním z celkem tří velkorysých pohledů na severoamerické básnictví. Jejich autor – amerikanista a překladatel Josef Jařab se rozhodl posluchačům předložit ucelenou kompozici textů a skladeb, které často z poezie, nebo alespoň jejich příčin vycházely.
Kromě zmíněného Walta Whitmana, inovátora a v jistém smyslu podněcovatele americké sounáležitosti, se posluchači tohoto Souzvuku mohou těšit na básně Henryho Wadswortha Longfellowa, Emily Dickinsonové, ze současnějších básníků pak Roberta Frosta, Carla Sandburga či Edgara Lee Masterse. Celá tato antologie končí nástupem Beat Generation, tedy básněmi Lawrence Ferlinghettiho, Garyho Snydera či Allena Ginsberga, jehož báseň Father Death Blues uslyšíme v autorově interpretaci.
Ostatní básně pak zazní v překladech nejlepších českých básníků a překladatelů. Kromě Josefa Jařaba, který nás po krajinách básnictví bude provázet, se v pořadu představí také herci Ivana Plíhalová a Petr Kubes. Režisérem pořadu je Tomáš Soldán, což značí, že tento Souzvuk vznikal v olomouckém studiu Českého rozhlasu za spolupráce Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Powered by WordPress