Připravil Stanislav Motl.

Natočeno 2016. Premiéra 21. 3. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 29 min) v cyklu Stopy, fakta, tajemství… (270).

Lit.: Motl, Stanislav: Žena na útěku. In web ČRo 2 Praha, březen 2016 (anotace). – Cit.: Byla mladá, byla krásná, byla také nebývale odvážná. Dokázala opakovaně utéci i z nejstřeženější věznice, z nejstřeženějšího koncentračního tábora. Řeč je o dívce, okolo které je stále hodně tajemství. Jistá ukrajinská studentka, která se zabývá jejím osudem, ji nazvala – ženským Jamesem Bondem. Jenomže Naďa, jak se ona tajemná dívka jmenovala, nebyla neprůstřelná, nezničitelná. Byla mimořádně statečná. Její odvaha byla, jak vzpomínali pamětníci, vpravdě až sebevražedná. Přesto jí bylo souzeno, aby její utrpení pokračovalo ještě i po skončení druhé světové války.

Jak se vybírají knihy k vydání, jak těžký je boj s autorskými právy a jak vzniká úspěšná edice? Redaktora Petra Onufera, který vede prestižní řadu AAA (Anglo-amerických autorů) v pražském nakladatelství Argo, pozvala do březnového vydání Slova o literatuře Milena M. Marešová.

Natočeno 2016. Premiéra 21. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min) v cyklu Americký rok.

Připravil Petr Veber.

Uvádí Martina Kolajová a Petr Veber.

Natočeno 2016. Premiéra 21. – 25. 3. 2016, 28. 3. – 1. 4. a 4. – 8. 4. 2016 (15 x 10 min) v cyklu Americký rok.

Obsah: 1. „Americký Beethoven“ Anthony Philip Heinrich, první skladatel USA. Kentucky, 1817. – 2. Filharmonické začátky, nejstarší orchestr USA na cestě na Olymp. New York, 1842. – 3. Koncertní kolbiště a místo kultu, hudba v Carnegie Hall. New York, 1891. – 4. Dvořákova americká, světová i česká symfonie. New York, 1893. – 5. Kazatel Charles Albert Tindley a jeho gospely. Philadelphia, 1901. – 6. Vizionář a budoucí klasik, soukromý skladatel Charles Ives. New York, 1902. – 7. Treemonisha, afroamerická opera ragtimového skladatele Scotta Joplina. New York, 1911 – 8. „V modrém“ mezi jazzem a symfoniemi, George Gershwin mezi světadíly, kulturami a žánry. New York, 1924. – 9. Noty v éteru, cesta od rozhlasových přenosů symfonií k operám v kině. San Francisco, 1926. – 10. Zpívající kovbojové, balet na ranči, melodie amerického venkova a Rodeo Aarona Coplanda. New York, 1942. – 11. Třiatřicet otáček aneb Co vše se vejde na černou desku. New York, 1948. – 12. Čtyři minuty ticha, avantgarda a hudební provokatér John Cage. Woodstock, 1952. – 13. Romeo a Julie, přistěhovalci a muzikálové rytmy v Bernsteinově West Side Story. New York, 1957. – 14. Čtyři tisíce sedadel, prestiž a báječná akustika půlstoleté Metropolitní opery. New York, 1966. – 15. Opera na pláži – pět hodin minimalismu Philipa Glasse. New York, 1976.

Lit.: Veber, Petr: Klasika v Novém světě: Patnáct pohledů na vybrané kapitoly klasické hudby ve Spojených státech. In web ČRo 3 Vltava, březen 2016 (anotace). – Cit.: Tématy jsou klíčové okamžiky, charakterizované určitým letopočtem, ale vždy v dalších souvislostech. Spektrum osobností, jejichž odkaz pořady připomenou, sahá od jednoho z prvních profesionálních skladatelů USA (který pocházel shodou okolností ze severu Čech a jmenoval se Anthony Philip Heinrich) přes George Gershwina, afroamerické autory Scotta Joplina a Charlese Alberta Tindleyho až po vizionáře Charlese Ivese, střídmého modernistu Aarona Coplanda, hvězdného Leonarda Bernsteina, provokatéra Johna Cage a minimalisty 20. století. Stranou nezůstane ani Antonín Dvořák, jeho Novosvětská symfonie a jeho podněty americké hudební scéně. Další pořady se budou zabývat orchestry, slavnou síní Carnegie Hall a Metropolitní operou i rozhlasovými přenosy a přenosy operních představení do kin. 

Napsal Ivan Němec. Osudy Železné lady. Režie Bela Schenková.

Účinkují Iva Janžurová a Jaroslav Plesl.

Natočeno 2016. Premiéra 21. – 25. 3. 2016 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min).

Díly: 1. K politice ji přivedl otec, 2. Nejmladší kandidátka Konzervativní strany, 3. Železná lady, 4. Premiérka, 5. Osamění vůdců.

Lit.: Luptáková, Věra – Němec, Ivan: „Jaké to je být žena-premiérka? Nevím. Nikdy jsem nezkusila tu druhou možnost.“ Příběhy slavných: Margaret Thatcherová. In web ČRo 2 Praha, březen 2016 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.:  Margaret Thatcherovou (13. října 1925 – 28. listopadu 1990) k politice přivedl otec Alfréd Roberts. Byl to obchodník, který se časem vypracoval na guvernéra školy, pak na člena zastupitelstva a krátce i na starostu. Vždycky byl nestraníkem, na rozdíl od budoucí šéfky Konzervativní strany.

Do politiky se zapojila už za studií chemie na Oxfordu. Začínala jako pokladní tamní konzervativní asociace a skončila jako její prezidentka. Ale chtěla víc. Ve svých prvních parlamentních volbách v roce 1947 (a pak i v mnoha dalších) byla sice poražena, ale už se o ní vědělo. V 25 totiž byla nejmladší kandidátkou konzervativců.  (more…)

Vzpomínky exilové redaktorky, s úvodním slovem autorky, na profesní zážitky z dlouholetého působení v redakcích významných rozhlasových stanic, na setkání se známými osobnostmi, ale i na peripetie osobního života. Připravil Petr Balajka. Režie Ivan Chrz.

Účinkuje Dana Černá.

Natočeno 2016. Premiéra 21. – 25. 3. a 28. 3. – 1. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 30 min). Repríza 1. dílu 11. 7. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Bezdíčková Vladimíra: Zuzana Fried-Preissová: Na vlnách BBC a Svobodné Evropy (1/10). In web ČRo 3 Vltava, březen 2016 (článek). – Cit.: Vzpomínky exilové redaktorky, s úvodním slovem autorky, na profesní zážitky z dlouholetého působení v redakcích významných rozhlasových stanic, na setkání se známými osobnostmi, ale i na peripetie osobního života. V úvodním a závěrečném dílu Zuzana Fried-Preissová hovoří.

„… o týden později jsem otevřela tlustou bílou obálku s hlavičkou BBC, v níž jsem našla oznámení, že jsem byla přijata na místo redaktorky československé redakce BBC s nástupem od prvního ledna 1966 na zkušební dobu šest měsíců, s možností prodloužení této doby a případně získání trvalépracovní smlouvy. Myslím, že jsem samým rozčilením a štěstím začala brečet. Určitě jsem brečela. V pravém smyslu slova teprve ten den začal pro mne nový život ve Velké Británii.“ Píše ve své knize Na vlnách BBC a Svobodné Evropy autorka.

Do slovenské redakce zahraničního vysílání BBC nastoupila nedlouho po své emigraci do Velké Británie. Narodila se ale za druhé světové války poblíž Žiliny, kde se její židovští rodiče ukrývali před Němci. Studium na pražské Filozofické fakultě nedokončila, v roce 1964 z politických důvodů emigrovala.

Paměti Zuzany Fried-Preissové jsou zajímavé z několika důvodů. Především jako dlouholetá redaktorka společnosti BBC a později i Rádia Svobodná Evropa nás seznamuje s organizací práce v BBC, ale i se vztahy v československé redakci, které nebyly vždy idylické. Třecí plochy byly jednak mezi Čechy a Slováky, ale zejména uvnitř slovenské části redakce mezi slovenskými nacionalisty a tzv. Čechoslováky. Při své práci se setkala s řadou osobností, např. lidmi, kteří se pracovně stýkali s prezidentem Benešem. Cenné je také svědectví o jejím působení v mnichovské redakci Svobodné Evropy, kam odešla v první polovině osmdesátých let, stejně jako její líčení tehdejšího Německa, zejména jeho rozporuplný obraz, pokud jde o vztah k minulosti.

Kniha nabízí také postřehy z autorčiných cest napříč světem. Srovnává život v Kanadě se životem v Evropě, prostřednictvím svého druhého manžela poznává Rakousko sedmdesátých let minulého století a také Izrael. Náročný byl i její život soukromý. Po emigraci spoléhala zejména na svého tehdejšího přítele, později manžela, který ji však po pár letech opustil. To už ovšem měla malou dceru, o kterou se musela postarat.

Své argumenty v kauze ukrajinské političky Naďi Savčenkové přednesli poslanec Stanislav Mackovík (KSČM) a poslankyně Kristýna Zelienková (ANO). Moderuje Renata Kalenská.

Natočeno 2016. Premiéra 21. 3. 2016 (ČRo Plus, 9:35 h.; 25 min.).

Pozn.: Ukrajinská pilotka Nadija Savčenková, souzená v Rusku za vraždu a nelegální překročení ruských hranic, se pravděpodobně už zítra dozví rozsudek. Jak významný je proces se Savčenkovou pro vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií? A proč lídři EU na víkendovém summitu odmítli výzvu českého premiéra Bohuslava Sobotky, aby se postavili za Savčenkovou a plnění minských dohod o výměně zajatců? Po půl desáté, v dnešním vydání pořadu Pro a proti se na to Renata Kalenská zeptá iniciátorky podobné výzvy na půdě českého parlamentu, poslankyně ANO Kristýny Zelienkové a poslance za KSČM Stanislava Mackovíka. (anotace)

Lit.: Kalenská, Renata – Čihák, Ondřej:  Komunista Mackovík: Fašistka Savčenková nemá co mluvit o porušování svých lidských práv. In web ČRo Plus, 21. 3. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nakolik je soudní proces ukrajinskou letkyní a poslankyní s Naďou Savčenkovou důležitý pro vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií? Proč lídři EU odmítli na víkendovém summitu výzvu Bohuslava Sobotky, aby se za Savčenkovou postavili? Proč ji svým podpisem podpořila jen necelá polovina českých poslanců?

„Všichni ti pravdoláskaři by si měli uvědomit, že na Západě je například kauza Edwarda Snowdena nebo šéfa WikiLeaks Juliana Assange, a o jejich lidská práva se nikdo nestará,“ uvedl v pořadu Pro a proti poslanec Stanislav Mackovík (KSČM).

Podle něj Savčenková stojí před soudem za zabití dvou novinářů, a kdyby se totéž stalo na druhé straně, a toto zabití způsobilo Rusko, tak by celý Západ křičel, jak jsou porušována lidská práva.

„Nemyslím si, že je Savčenková úplně tak bez viny, jak to některá média a politici účelově prezentují,“ upozornil komunista.

Ten označil Savčenkovou za fašistku, a dodal, že její výtky k tomu, jak je její proces veden, proto nemohou být předmětem diskuze.  (more…)

Připravil a moderuje Pavel Hlavatý. Použitá hudba Antonín Dvořák, Bedřich Smetana a Adam Michna z Otradovic. Technická spolupráce, Valérie Racmanová a Jitka Procházková. Režie Jan Sedmidubský.

Ukázky čtou Jan Sedmidubský, Ivan Štern, Petr Mančal, Josef Somr, Irena Hýsková a Juraj Bernat.

Natočeno 2010. Premiéra 30. 5. 2010 (ČRo 6, 20:10 h.). Repríza 26. 9. 2010 (ČRo 6, 20:10 h.). K poslechu zde.

Připravil Libor Dvořák. Politický dokument o údělu ruské novinářky.

Autor natáčel v Moskvě s dnes už dospělými potomky Anny Politkvoské, Věrou a Iljou. Dále v pořadu hovoří novináři Andrej Šaryj z ruské redakce RFE, novináři Petra Procházková a Jan Petránek, rusista Milan Dvořák, uslyšíte názory filozofa André Glucksmanna a také ukázky z deníků Anny Politkovské.

Natočeno 2010. Premiéra 19. 9. 2010 (ČRo 6, 20:10 h.) v cyklu Téma. K poslechu zde.

Lit.: Sedmidubský, Jan: Anna Politkovská a její děti. In web ČRo 6, září 2010 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Následující údaje pocházejí ze zprávy Mezinárodní federace novinářů a Svazu novinářů Ruska z loňského roku: v letech 1993-2009 při výkonu své profese přišlo o život 86 pracovníků médií a dalších 38 žurnalistů bylo nejspíš kvůli své práci zavražděno. Zmíněná zpráva ruským úřadům vyčítá, že drtivá většina těchto vražd zůstala nepotrestána.

Za „období naprosté beztrestnosti“ vrahů ruských novinářů označuje zpráva léta 1993 až 1996. Největší počet vražd novinářů – 20 – byl spáchán v roce 2002. Situaci posledních let studie charakterizuje jako „částečnou spravedlnost“. Pokud se už podaří před soud postavit pachatele, soud v polovině případů končí osvobozujícím rozsudkem a téměř nikdy nebývá odhalen a stíhán ten, kdo si vraždu objednal a zaplatil. Zpráva rovněž poukazuje na to, že na neklidném severním Kavkaze, včetně Čečenska, jakož i v Petrohradu nebyl až do roku 2007 ani jeden z vrahů postaven před soud. Mezi oběti přitom patří i lidé, kteří nejsou známi jen v Rusku, ale po celém světě.

Tato nesmlouvavá kritička čečenské války, šikany v armádě, celkové glajchšaltace společnosti, ale hlavně Putinova režimu a bývalého prezidenta a současného premiéra osobně, pocházela z rodiny významného sovětského diplomata, působícího na půdě OSN. Po skončení vysokoškolských studií působila v listu Izvestija, poté v podnikových novinách ruské letecké společnosti Aeroflot. Rozhodující z novinářského hlediska ale byly články, které psala až do své smrti pro jediné skutečně opoziční médium v Rusku: list Novaja gazeta. Byla to práce, která jí přinesla mezinárodní proslulost a uznání. (more…)