Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

15. 1. 2016

Levičkářství a pověry (1950)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 18:12

Karel Beneš. Přednáška.

Natočeno 1950. Premiéra (?) 26. 2. 1950 (Praha II, 11:00 – 11:15 h.) v rámci cyklu Čtvrthodinka pro ženy.

Padesátka, nejlepší věk života (1950)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 18:10

Rudolf Böhm – Hrušínský nejstarší (1897-1956).

Natočeno 1950. Premiéra (?) 26. 2. 1950 (Praha I, 22:50 – 23:00 h.).

Listy v lahvích 1/7 (2015)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 18:07

Stanislav Komárek. Četba na pokračování. Připravila Jana Olivová. Režie Tomáš Vondrovic.

Čte Michal Pavlata.

Natočeno 2015. Premiéra 1. dílu 13. 1. 2016 (ČRo Plus, 23.33 h.; 1 díl cca 20 min.) v programové řadě „Radiokniha“.

Pozn.: Kniha biologa, filosofa a spisovatele Stanislava Komárka Listy v lahvích obsahuje sloupky z let 2007-2009, otištěné převážně v Lidových a Hospodářských novinách. Autor v předmluvě uvádí, že si je vědom krátkodechosti sloupku, útvaru, který se „v typickém případě druhého dne i s celým listem smačká a hodí do koše,“ ale zároveň dodává, že se vždy snažil o jistý dlouhodobější přesah. Témata textů (jednotlivých „listů v láhvi“) se rozmanitým způsobem dotýkají, překrývají a proplétají. (anotace)

Obsah:

– Výběr z I. oddílu knihy Lidské duše a jejich záhyby
1. díl četby: Hadr a mop. – Uvnitř a vně. – Umění stárnout.

– Výběr z II. oddílu knihy Civilizace v pozdní době
2. dil četby: Tunelování. – Na vějičku. – Co nás přesáhne. – Kdo nás vysává.
3. díl četby: Matka pokroku. – Od koňů k oslům. – Pandemie.
4. díl četby: Veverčí kolo. – Řev. – Půvab hendikepu.

– Výběr ze IV. oddílu knihy Společnost a politika:
5. díl četby: Vzhůru k modlitbě! Modlitba je lepší než spánek!. – Evoluční past. – Náhražkové hospodářství. – Dvacet let poté.

– Výběr z V. oddílu knihy Vzdělanost a nevzdělanost
6. díl četby: Povznesení lidu. – Chudí duchem. – Být intelektuálem.

– Výběr z VI. oddílu knihy Slova, média, komunikace
7. díl četby: Mít kanystr. – Do stáda. – Stěhování. – Tvářokniha aneb povaha Facebooku.

14. 1. 2016

Portréty – Hugo Vavrečka (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 19:10

Letos uplynulo už 135 let od narození novináře, diplomata a ekonoma Huga Vavrečky. Životní příběh jednoho z ředitelů Baťových závodů a také dědečka pozdějšího prezidenta Václava Havla vám v dnešních Portrétech přiblíží historik Jiří Janáč a David Hertl.

Natočeno 2015. Premiéra 27.8.2015 (ČRo Plus, 20:10 h) v cyklu Portréty. K poslechu zde.

 Lit.: Hertl, David: Hugo Vavrečka – podporoval partyzány, přispívat musel i nacistům. In web ČRo Plus, srpen 2015 (článek + nahrávka k poslechu + úryvky z nedokončeného životopisu Život je spíš román + ukázka projevu ministra Huga Vavrečky k Mnichovu ve vysílání rozhlasu 30. září 1938). – Cit.:  Bylo možné z jedné kapsy dávat peníze nacistům a zároveň partyzánům? Bylo. Složitá léta 2. světové války se odrazila v životě člověka, který snil sen o Evropě bez hranic: Hugo Vavrečka, dědeček pozdějšího prezidenta Václava Havla.

Od Lelíčka přes Lidovky do války

Hugo Vavrečka (1880 až 1952) vděčil za veškerý úspěch své pracovitosti. Narodil se ve Slezské Ostravě v rodině úředníka a po maturitě na reálce vystudoval elektrotechniku na německém Vysokém učení technickém v Brně.

Odsloužil si rok na vojně jako jednoroční dobrovolník u rakousko-uherského námořnictva v Pule a po návratu z jihu se stal odborným asistentem na české technice. Vavrečku lákalo nejen bádat, ale i publikovat.  (more…)

Portréty – Zdeněk Matěj Kuděj (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 19:05

Zdeněk Matěj Kuděj patří k bohémským postavám české literatury: Kumpán Jaroslava Haška, tulák, který prošel české země i Ameriku a nakonec zakotvil na Vysočině. Host pořadu Miloš Doležal říká, že to byl první český beatník. Připravil Jan Sedmidubský.

Natočeno 2015. Premiéra 3. 9. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.; 30 min.) v cyklu Portréty. K poslechu zde.

 

Portréty – Jiří Guth-Jarkovský (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:17

Jiří Guth-Jarkovský – na Pražském hradě dostal po převratu roku 1918 zvláštní úkol – vytvořit nový ceremoniální řád pro prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Propagátora českého olympijského hnutí přibližuje Jan Sedmidubský.

Natočeno 2015. Premiéra 10. 9. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.; 30 min) v cyklu Portréty. K poslechu zde.

Lit.: Sedmidubský, Jan: Jiří Guth-Jarkovský – ceremoniář, obřadník, nebo „obřadnosta“? In web ČRo Plus, září 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  V polovině března 1919 přišla do domácnosti středoškolského profesora a propagátora olympismu Jiřího Gutha obálka z Pražského hradu, z prezidentské kanceláře, a v ní list tohoto znění:

„Podepsaná kancelář klade si za čest sděliti, že z rozhodnutí pana presidenta republiky byl jste oficiálně pověřen vypracováním návrhu ceremonielu, a za tím účelem prosí, abyste si sjednal potřebné informace.“

Profesor Guth byl v té době v českých zemích znám jako vynikající odborník na společenské chování, takže asi volba prezidentské kanceláře nepostrádala logiku.

Byl ovšem postaven před obtížný úkol – měl založit nová ceremoniální pravidla pro hlavu státu, svým způsobem navazující na monarchii, a přitom se od monarchie formálně distancující. Jak později vzpomínal ve svých pamětech, moc to dohromady nešlo. (more…)

Portréty – František Kovárna (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:10

Přesně před sto deseti lety, 17. září 1905 se narodil jeden z našich nejvýznamnějších výtvarných kritiků František Kovárna. Příběh muže, kterého zlomily dvě totality dvacátého století, přiblížil Pavel Hlavatý.

Natočeno 2015. Premiéra 17. 9. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.; 30 min.) v cyklu Portréty. K poslechu zde.

Lit.: Hlavatý, Pavel: František Kovárna – „mohl jsem něčím být…“. In web ČRo Plus, září 2015 (článek + nahrávka k poslechu + ukázka z rozhlasové hry Půlnoc nad Prahou, dialog Klementa Gottwalda s Václavem Kopeckým o popravě Slánského + ukázka z rozhlasové hry Půlnoc nad Prahou, dialog Klementa Gottwalda s Václavem Kopeckým o důvěře a nedůvěře + František Kovárna: Poznámky o dialogu, 1952).  – Cit.: „Znám tvoje skutečné vrahy, Františku Kovárno!“ napsal do svých pamětí Václav Černý. Předčasná smrt Františka Kovárny nebyla jen infarktem.

Daleko víc jeho srdce nevydrželo těžké období dvou totalit, které omezily jeho tvůrčí činnost, sebraly mu čtenáře a nakonec vypudily z vlasti. (more…)

Portréty – František Lederer (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:57

Na podzim roku 1945 se v Norimberku schylovalo k zahájení rozsáhlého procesu s představiteli nacistického Německa. Podklady pro obžalobu hledal česko-německý novinář František Lederer. Jeho životní příběh přiblížuje historik Eduard Burget. Připravil David Hertl.

Natočeno 2015. Premiéra 24. 9. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.; ) v cyklu Portréty. K poslechu zde.

Lit.: Hertl, David: František Lederer – muž, který toho věděl příliš mnoho. In web ČRo Plus, září 2015 (článek + nahrávka k poslechu + nahrávka oznámení ministerstva zahraničních věcí o smrti Františka Lederera). – Cit.:  Psal proti nacismu v Praze i v exilu v Londýně a podílel se na jeho odsouzení v Norimberku. Zemřel za záhadných okolností nedlouho poté, co se moci v Československu chopili komunisté: František Lederer, jedna z významných novinářských osobností první republiky.

Cesta do pražských novin

Narodil se 19. května 1893 v Lokti nad Ohří do židovské, německy mluvící rodiny. Jeho otec Mořic Lederer pracoval v pojišťovně.

Studoval na gymnáziích v Děčíně a v Praze a právě k době jeho středoškolských studií se váže léta v rodině předávaný příběh, že v době gymnaziálních studií doučoval jednoho ze svých spolužáků, který do Lokte zajížděl – Karla Hermanna Franka.  (more…)

Portréty – Emanuel Frynta (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:47

Před čtyřiceti lety, 11. října 1975, zemřel v Praze básník a překladatel Emanuel Frynta. Pohnutý životní osud spisovatele, který se rozhodl pro ústraní svobodné volby bez kompromisů, vám připomene historik Eduard Burget. Pomáhal mu David Hertl.

Natočeno 2015. Premiéra 15.10.2015 20:10 h.; 30 min) v cyklu Portréty. K poslechu zde.

Lit.: Hertl, David: Emanuel Frynta – spisovatel, který se nepodbízel. In web ČRo Plus, říjen 2015 (článek + nahrávka k poslechu + Ivan Vyskočil recituje báseň Emanuela Frynty Pět myšů + Ivan Vyskočil hovoří o tom, jak s Emanuelem Fryntou připravovali pořady z cyklu Jen tak… + ukázka z pořadu Jen tak … o jazzovém zpěvu. Emanuel Frynta v rozhovoru s Evou Ošmerovou. Československý rozhlas, 26. dubna 1969). – Cit.: Spisovatel, který se raději v těžkých letech po roce 1948 rozhodl pro ústraní s možností svobodné volby bez kompromisů. Takový byl Emanuel Frynta.

Svoboda od samého začátku

Česká literatura 2. poloviny 20. století, to nejsou jen režimem vyzdvihovaní autoři angažovaných děl na straně jedné – a zakázaní nebo exiloví spisovatelé na straně druhé. Někde uprostřed mezi těmito dvěma krajnostmi je pomyslná šedá zóna.

Není příliš velká, podle aktuální politické situace se dokonce někdy zužuje tak, že není skoro vidět, ale přesto existuje.

V ní jsou všichni ti, kteří psát mohou, státem ovládaná nakladatelství jim občas něco vydají, většinou ale ne. Přežívání autorů ze šedé zóny bylo složité a uživit rodinu často velmi nesnadné.  (more…)

Portréty – László Rajk (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:42

Symbolem komunistického teroru v Maďarsku v minulém století se stala poprava ministra zahraničních věcí László Rajka. Jeden z prvních a největších politických monstrprocesů za hranicemi SSSR připomene historik Jan Adamec. Připravil David Hertl.

Natočeno 2015. Premiéra 1.10.2015 (ČRo Plus, 20:10 h.; 30 min.) v cyklu Portréty. K poslechu zde.

Lit.: Hertl, David: László Rajk – jak se roztáčela kola procesů. In web ČRo Plus, říjen 2015 (článek + nahrávka k poslechu + ukázka z článku Jana Adamce o dozvucích Rajkova procesu). – Cit.: Symbolem komunistického teroru v Maďarsku se stala poprava 40letého ministra zahraničních věcí Lásló Rajka. Šlo o jeden z prvních politických monstrprocesů za hranicemi Sovětského svazu.

Těžký život revolucionáře

Rodák (8. května 1909) z města Odorheiu Secuiesc v dnešním Rumunsku pocházel z chudých poměrů – otec byl švec, dětí bylo jedenáct. Přesto se mu podařilo dostat v roce 1929 na vysokou školu na studium francouzštiny.

Už v roce 1930 se stal spolupracovníkem ilegálního komunistického hnutí a roku 1931 do komunistické strany vstoupil. Byl několikrát zatčen a v roce 1933 z univerzity vyloučen.

Živil se jako stavební dělník, roku 1935 měl být jedním z organizátorů velké stávky maďarských stavebních dělníků. O rok později po vypuknutí španělské občanské války odešel přes Prahu na Pyrenejský poloostrov bojovat na stranu Interbrigád coby komunistický politický komisař.  (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress