Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

15. 10. 2015

Bílá proti bílé (2015)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 18:29

Manfred Peter Hein. Pocit všudypřítomného exilu vyznačuje verše německého básníka. Rozhlasová úprava a režie Miroslav Buriánek.

Účinkují Jana Kubátová a Zdeněk Mucha.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2015. Premiéra 17. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.; 15 min) v cyklu Svět poezie.

Mládež světa – V zemi orlů (1954)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:29

Vyprávění a písně o Albanii. Připravil Iason Urban. Režie Jiří Hesoun.

Hovoří Milan Friedl.

Natočeno v roce 1954. Premiéra 24. 11. 1954 (Praha I – Praha III, 17:25 – 17:46 h.).

Úspěchy vědy a techniky (1954)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:24

Připravili dr. Zdeněk Knittl, prof. dr. Jan Navrátil, Jaroslav Doubek.

Hovoří Vlasta Fialová, Štěpán Zemánek, prof. dr. Jan Navrátil a Přemysl Matula.

Připravilo Brno v roce 1954. Premiéra 24. 11. 1954 (Praha I – Praha III, 16:55 – 17:22 h.; 27 min.).

Noční Čajovna – Hommage à Jiří Bulis (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:24

Od smrti Jiřího Bulise uplynulo 23 let. Jeho písně jsou však stále živé, což dokazuje nové „tribute“ album, které pod názvem Bulisovi připravili Lucie Bulisová a Martin Kyšperský. Skladby brněnského skladatele na něm po svém interpretují například skupiny Dva, Zrní, Hm…, ale také rapper Bonus. Připravil Radim Nejedlý.

Připravil ČRo Brno v roce 2015. Premiéra 17. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 23:15 h.; 45 min). Repríza 16. 7. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:15 h.; 45 min).

Lit.: Nejedlý, Radim: Bulisovi: Nadčasová romantika. In web ČRo 3 Vltava, říjen 2015 (článek + video ukázky). – Cit.: Napsat jímavou, upřímnou milostnou píseň neumí každý. Jedním z těch, kdo v tomto umění vynikali, byl bezesporu Jiří Bulis. Jeho tvorbu oživuje právě vycházející album Bulisovi s podtitulem Hommage à Jiří Bulis.

Chomutovský rodák Jiří Bulis patřil od 70. let minulého století k výrazným postavám brněnské kulturní scény. Skládal hudbu k divadelním inscenacím i filmovou hudbu, ale také písně, které jsou rozkročeny mezi kabaretem a hlubokou melancholií. Jeho rukopis byl nezaměnitelný. Když Jiří Bulis v roce 1993 zemřel při autonehodě, odešel tvůrce, který zdaleka neřekl vše. To, co říci stihl, oslovuje i současné umělce.

Dva, Bonus, Biorchestr, Bratři Orffové, Mucha, Zrní, OTK a další hudebníci se sešli na „tribute“ albu, kam přispěli svou verzí Bulisových skladeb. Projekt se zrodil ve hlavách dcery skladatele Lucie Bulisové a hudebníka Martina Kyšperského a výsledek ukazuje, že písně Jiřího Bulise za desetiletí nezkorodovaly a v moderním provedení mohou být velmi dobře přístupné i současnému posluchači. V lepším případě pak může album otevřít posluchačům cestu k originálním skladbám, které vlastně nejsou o nic méně působivé, než byly za Bulisova života.

Poslechněte si v Čajovně originální i nově pojaté skladby a rozhovor s Martinem Kyšperským a Lucií Bulisovou. „Když si ostatní děti zpívaly ve školce ty běžné lidové písně, já jsme si broukala ‚Zdá se mi miláčku, že jsme si souzeni‘,“ vzpomíná Lucie. 

Gránátový náhrdelník (2015)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 18:18

Monika Zgustová. Sledujte Boženu Němcovou! Konfidentský příběh z roku 1855, který se přesně takto mohl klidně kdysi odehrát. Připravila Eva Lenartová. Režie Simona Nyitrayová.

Účinkují Alena Sasínová – Polarczyk, Tereza Richtrová, Tomáš Jirman, Jan Fišar a Petr Panzenberger.

Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2015. Premiéra 17. 10. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 29 min). Repríza 8. 10. 2016 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Lit.: anonym: Monika Zgustová: Gránátový náhrdelník. In web ČRo 2 Praha, říjen 2015 (anotace). – Cit.: Sledujte Boženu Němcovou! Konfidentský příběh z roku 1855, který se přesně takto mohl klidně kdysi odehrát. Prahu, rozkročenou mezi biedermeierem a druhým rokokem, dusí Bachův absolutismus. Domů se z Brixenu vrací zlomený Karel Havlíček Borovský a v sešitovém vydání poprvé vychází Babička Boženy Němcové.  Na policejním komisařství sedí proti sobě zvláštní dvojice. C. k. policejní komisař baron Anton von Päumann a mladičká Vítězka Paulová, konfidentka nasazená na Boženu Němcovou…

Dobrá vůle – Co stojí integrace (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:15

Jakou cenu zaplatili za to, že se přizpůsobili a žijí tzv. spořádaným životem? O tom uslyšíte od dvou mladých Romů Jana Duždy a Oty Bundy, asistentů romského dětského pěveckého sboru Idy Kelarové. Připravil Tomáš Černý. Dramaturgie pořadu Lenka Svobodová.

Hovoří Jan Dužda a Ota Bunda.

Natočeno 2015. Premiéra 17. 10. 2015 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 29 min). Repríza 5. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.) v cyklu Příběhy našich Romů (moderuje Dan Moravec); 7. 9. 2019 (ČRo Plus, 21:30 h) v cyklu Dobrá vůle Plus.

Sladké je žít – Šlágr o lásce (2012)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 18:10

Jana Štroblová. Jazz doprovází poezii, poezie doprovází jazz.  Verše z knihy „Šlágr o lásce“ vybral Rudolf Matys. Hrají skupiny Stana Getze a Luboše Andršta, zpívá Eva Svobodová. Hudbu vybrali Daniel Dobiáš a Vladimír Truc.  Režie Markéta Jahodová.

Recitují Hana Kofránková a Jan Hartl.

Natočeno 2012. Premiéra 4. 2. 2012 (Český rozhlas 3 Vltava, 17:45 hod.; 42 min) v cyklu Jazzový podvečer. Repríza 17. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:45 h.) v cyklu Jazzový podvečer.

Výročí týdne – Viola Fischerová (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:08

Básnířka, překladatelka a rozhlasová redaktorka by se 18. října 2015 dožila osmdesáti let. Připravil Rudolf Matys. Režie Jaroslav Kodeš.

Natočeno 2015. Premiéra 17. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h.; 14 min).

14. 10. 2015

Pudlenka aneb Měl jsem psa a kočku (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 23:09

Karel Čapek. Audiokniha. Použitá hudba Bohuslav Martinů, klavír Zdeněk Jílek. Hraje Symfonický orchestr hl.m. Prahy (FOK).

Čte Marek Eben.

Nahrávka dokončena 8. 9. 2015 (studio MI 91). Vydal Supraphon 16. 10. 2015 (1 CD).

Obsah: 1. O nesmrtelné kočce 12:15 –  2.  Z názorů kočky 2:29 – 3. Kočka 7:22 – 4. Člověk a pes 5:02 – 5. Iris 9:53 – 6. Ben, Bijou, Blackie a Bibi     25:14  – 7. Pes a kočka 5:18

Pozn: Karel Čapek, velký milovník zvířat, lidí a rostlin, byl také velký pozorovatel a glosátor. Zvířata, která se stala nedílnou součástí jeho života, byla proto častým námětem jeho literárních črt. Psal o nich s pochopením, láskou, humorem a vtipem. Ve fejetonu Pes a kočka Čapek vystihuje povahu obou zvířátek obecně: „Kočka je trochu estét. Pes je jako obyčejný člověk. Nebo jako tvořivý člověk. Je v něm něco, co se obrací k někomu druhému, ke všem druhým; nežije jen sobě… Zkrátka pes potřebuje povzbuzujícího kontaktu s druhým, aby si hrál… Naproti tomu kočka si také zahraje, když jí k tomu dáte podnět, ale dovede si hrát, i když je sama. Hraje si jen pro sebe, samotářsky a nesdílně… Kočka se baví sama pro sebe. Pes chce jaksi bavit toho druhého… Kočka je z rodu ironiků… Pes je z rodu humoristů…“

V centru autorovy pozornosti je především kočička Pudlenka a její koťata, dále fenka Iris (maminka Čapkovy Dášeňky) a její štěňátka. Postřehy ze života zvířátek jsou všem chovatelům důvěrně známé, jen je nikdo před Čapkem tak dobře neformuloval.
Marek Eben čte text jedné z největších osobností české literatury dvacátého století v kongeniálním spojenectví. Souzní s jemným humorem Karla Čapka a dodává jeho nápadům pobavení člověka, který dobře ví, o čem autor píše.
Nahrávka je určena nejširší veřejnosti, dětem a dospělým, nejen pejskařům a chovatelům koček, kteří však zvláště ocení autorův humor, vtip a porozumění nejen zvířátkům, ale i lidem. (anotace)

Česká kniha – Zdeněk Rón (1943)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:11

Dr. František Kožík. Rozhovor s ing. Zdeňkem Rónem o strýčkovi Ondřejovi.

Natočeno 1943. Premiéra 13. 7. 1943 (16:40 – 16:55 h.).

Nahrávka k poslechu zde.

Lit.: Fügner, Milan: Archivní gramofonová deska. In Youtube, 27. 6. 2015 (zpráva o rekonstrukci dochované desky). – Cit.: Ve Vlastivědném muzeu pro Vysoké nad Jizerou, mne upoutala dosti těžká skleněná gramofonová deska se spoustou střípků nitrocelulosového laku v obálce. Bylo jasné, že se nitrocelulosový lak, nesoucí zvukový záznam, oloupal. To ovšem, za běžných podmínek, znamená nenávratný konec všech zaznamenaných událostí. Protože se již nedalo nic zkazit na již zkaženém záznamu, pokusil jsem se ty střípky nitrocelulosového laku na skleněný kotouč sekundovým lepidlem přilepit. Nebudu nic předstírat-byla to práce nesmírně piplavá a zdlouhavá. Nerad bych slyšel, že důchodci mají moře času. Naopak-v životě jsem neměl tak málo času, jako v důchodu. Bylo nutno co nejdříve desku přepsat do počítače-než střípky opět odpadnou. Vyvstaly další potíže-těžká skleněná deska promáčkla pružiny na kterých seděl talíř gramofonu a talíř dřel o chassis. Musela se celá mechanika gramofonu podložit. Motorek gramofonu nebyl schopen roztočit talíř s těžkou deskou-musel jsem pomoci prstem. Nicméně se záznam podařilo z desky sejmout a přepsat do počítače. Nemohu si odpustit rýpnout-toto by s digitálním záznamem určitě nešlo…

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress