Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

30. 9. 2015

Slovo o historii – „Čas“ neodnesl čas (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:49

Jan Herben, historik, spisovatel a novinář. Zakladatel časopisu, ale také objevitel: Jana Karafiáta a Petra Bezruče. K výročí vydání prvního čísla (2.října 1866) připravila a uvádí Eliška Závodná.

Natočeno 2015. Premiéra 2. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min).

Uvízlé věty Karla Hvížďaly – Německo, Evropa a stát (2015)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 17:48

Karel Hvížďala. Esej v autorské interpretaci. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2015. Premiéra 2. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.; 15 min) v cyklu Psáno kurzívou.

Telefonotéka – Jiří Heřman (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:45

Jiří Heřman, šéf opery Národního divadla Brno. Setkání s posluchači, se zajímavými nahrávkami a soutěžním hlavolamem moderuje Zuzana Ledererová.

Připravil ČRo Brno v roce 2015. Premiéra 2. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:53 h.; 94 min).

„Chování si lidé předávají navzájem jako nemoci“ (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:36

Galantnost, etiketa, bontón aneb Jak se proměňovaly a mění „dobré mravy“ u nás i jinde ve světě. Připravila a uvádí Eliška Závodná.

Natočeno 2015. Premiéra 3. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.; 29 min).

Svátek zvířat (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:33

Ve čtvrtek prvního října si v Klubu Rádia Junior připomeneme svátek zvířat, který se slaví na Františka. Víte proč? František z Assisi byl mnich a pomáhal nejen chudákům, ale i zvířatům a ochraňoval je před surovostí lidí. Proto dnes slavíme svátek zvířat 4. října na památku tohoto muže, který založil řád žebravých mnichů františkánů a byl později prohlášen za svatého. Připravila a moderuje Veronika Hájková.

Natočeno 2015. Premiéra 1. 10. 2015 (ČRo 2 Praha, 19:00 – 19:45 h.) v rámci pořadu Klub Rádia Junior.

Blankytné jeskyně plné eurytmických andělů aneb Stvořitelé nadčlověka, umělci a proroci (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:30

Komponované pásmo, ve kterém navštívíme Goetheanum, antroposofické středisko ve švýcarském Dornachu a pražskou výstavu ve Veletržním paláci NG nazvanou Umělci a proroci. Poznámky na téma Oblouk proti pravému úhlu k architektonickým návrhům a stavbám těchto tvůrců paralelních a nových světů. Připravil Jiří Kamen.

Natočeno 2015. Premiéra 3. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:20 h.; 100 min) v rámci pořadu Víkendová příloha stanice Vltava. Repríza 15. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 9:15 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Lit.: -jk- (= Kamen, Jiří): Mystická avantgarda ve Víkendové příloze. In web ČRo 3 Vltava, říjen 2015 (článek). – Cit.: V hlavní části sobotního dopoledne uslyšíme na Vltavě komponované pásmo, ve kterém navštívíme Goetheanum, antroposofické středisko ve švýcarském Dornachu a pražskou výstavu ve Veletržním paláci NG nazvanou Umělci a proroci.(…)

V dvouhodinovém pořadu Blankytné jeskyně plné eurytmických andělů aneb Stvořitelé nadčlověka, umělci a proroci nejdříve navštívíme místo, vzhledem k titulu našeho pořadu zvláštní, totiž galvanickou zinkovnu v Olomouci. Založil ji na začátku devadesátých let minulého století otec básníka, historika umění, kurátora Davida Vody. Ten se po smrti svého otce ujal řízení podniku.  

V zinkovně jsem se Davida Vody, kurátora letošní výstavy v Olomouci Aenigma, s podtitulem Sto let antroposofického umění, vyptával, jak poznáme antroposofické umění, na souvislosti české architektonického kubismu právě s antroposofickým uměním. Po tomto takříkajíc vstupu do antroposofické problematiky se vypravíme do švýcarského Dornachu, kde ve dvacátých letech dvacátého století vzniklo zvláštní, ojedinělé architektonické dílo, monumentální antroposofický chrám z betonu, Goetheanum. Někteří historici umění mu přiřazují nálepku: expresionistická stavba.

„Antroposofie promlouvá k našim duchovním rozměrům,“ prohlásil Hans Hasler. „Naším současným cílem je znovunalezení duchovna, spirituality. Někomu se může zdát, že tím, co chceme nalézt, se antroposofie trochu blíží k církvi. Ale právě to antroposofie nechce. Nehodlá být náboženstvím. Chce ale přijít na stopu duchovnímu světonázoru a duchovnímu vývoji křesťanství. Protože, samozřejmě, duchovní vývoj – především v Evropě je svázán s vývojem křesťanství…“

Východiskem pro architekty byl model stavby Rudolfa Steinera reflektující ideál souborného díla – Gesamtkunstwerku. V době, kdy Rudolf Steiner začal se stavbou Goetheana, měl už zformulované základy svého antroposofického učení. Navazoval na romantické tradice a dílo J. W. Goetha, s nímž ho spojovalo hledání estetických zákonitostí umění ve studiu přírody. Podobně jako německý básník chtěl v umění rozvíjet metamorfózy zákonitostí organického světa, napsal Ake Fant ve studii Impuls Rudolfa Steinera v dějinách moderní architektury.

Architektonický koncept Goetheana se také inspiroval teorií organické architektury Miese van der Rohe, jež představovala typ funkční architektury, u níž vnějšek a struktura budovy jsou podmíněny způsobem využití jejích vnitřních prostorů. Steinerova osobnost fascinovala Franze Kafku nebo básníka Christiana Morgensterna, k jejím vyznavačům patřil i fotograf František Drtikol.

Průvodcem autorů pořadu byl v Goetheanu Hans Hasler, vedoucí poslední přestavby Goetheana. O této fascinující stavbě v širších souvislostech moderního a avantgardního umění dále pohovoří olomoucký historik umění David Voda.

V další části Víkendové přílohy se ve společnosti historičky umění Markéty Ježkové vypravíme do Veletržního paláce NG v Praze na výstavu Umělci a proroci. Schiele, Hundertwasser, Kupka, Beuys a další. Tato výstava svým způsobem navazuje na předešlou část Přílohy, znovu se objeví například téma Gesamtkunstwerku.
 
V literární části pořadu se zaměříme především na vztah malíře Františka Kupky k excentrickému filozofovi, předchůdci alternativních forem života – německému malíři Karlu Wilhelmu Diefenbachovi.

Průvodce protektorátní Prahou 1/8 (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:27

S Jiřím Padevětem, autorem stejnojmenné knihy oceněné Magnesia Litera, v pražských ulicích, domech a parcích natočil Miroslav Buriánek.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2015. Premiéra 1. dílu 3. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 8:50 h.; 30 min) v rámci pořadu Víkendová příloha stanice Vltava; 2. dílu 14. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 8:50 h.; 30 min) v rámci pořadu Víkendová příloha stanice Vltava; 3. dílu 12. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 8:45 h.; 30 min) v rámci pořadu Víkendová příloha stanice Vltava; 4. dílu 23. 1. 2016 (ČRo 3 Vltava, 8:50 h.; 26 min) v rámci pořadu Víkendová příloha stanice Vltava;  5. dílu 20. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 8:45 h.; 30 min) v rámci pořadu Víkendová příloha stanice Vltava; 6. dílu 19. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 8:45 h.; 30 min) v rámci pořadu Víkendová příloha stanice Vltava; 7. dílu 30. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 8:45 h.; 30 min) v rámci pořadu Víkendová příloha stanice Vltava; 8. dílu 28. 5. 2016 (ČRo 3 Vltava, 8:45 h.; 30 min) v rámci pořadu Víkendová příloha stanice Vltava.

Repríza 8. dílu 8. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 17:00 – 18:00 h.!!!).

Obsah: 1. Osud židů v protektorátu. – 2. Jaroslav Nachtmann, horlivý udavač a příslušník gestapa. – 3. Pražské povstání. – 4. Boj v kostele sv. Cyrila a Metoděje. V pražské Resslově ulici, 18. června 1942 v podzemí pravoslavného kostela se bránilo sedm československých parašutistů téměř osmi stům nacistických vojáků. Byli to výsadkáři v čele s Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem, kteří provedli 27. května atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. – 5. Spojenecký nálet na Prahu letadly USAAF 14. února 1945. Bombardéry, které startovaly ze základny v anglickém Nuthampsteadu, svrhly během Popeleční středy (14. února) roku 1945 přes padesát tun bomb na obydlené části Prahy. – 6. Černínský palác. – 7. Hlavní nádraží, Hauptbahnhof. Předposlední část seriálu je věnovaná významným historickým událostem, které se na Hlavním nádraží v době protektorátu odehrály. – 8. Budova Českého rozhlasu. Poslední část seriálu je věnovaná historickým událostem, které se v budově na Vinohradské (Schwerinově) 12 během války a především na jejím konci odehrály.

Lit.: Buriánek, Miroslav: Procházky protektorátní Prahou. In Týdeník Rozhlas 40/2015 (článek). – Cit.: V roce 2014 nakladatelství Academia a Archiv hlavního města Prahy vydaly knihu Jiřího Padevěta Průvodce protektorátní Prahou. Publikace je obsáhlá (osm set stran) s velkým množstvím autentické obrazové materie: jsou zde fotografie lokalit, osob, interiérů, faksimile dokumentů, adresy, medailony, propagační tiskoviny, vyhlášky… Jsou to holá, věcná fakta o místech a událostech, které se na nich staly během německé okupace. Výpověď o brutalitě a zvěrstvech, páchaných na obyvatelích protektorátní Prahy německými okupanty, o hrdinství i zradě.

Průvodce protektorátní Prahou se stal základem pro natočení rozhlasového publicistického seriálu, který od října jednou měsíčně zařazuje do svého programu Víkendová příloha stanice Vltava (poprvé v sobotu 3. října v 8.50). Rozhlasové zpracování tématu je založeno na konfrontaci popisu míst a událostí z Průvodce protektorátní Prahou se současnou realitou. Návštěva konkrétního místa je spojena s vyprávěním o tom, co se zde za protektorátu událo. (more…)

Káva u Kische – Jiří Grygar (1991)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:25

Ota Nutz a Jiří Vejvoda. Hovory o lidech, věcech a událostech poslouchané s odstupem čtvrt století. Hostem byl astrofyzik a popularizátor vědy dr. Jiří Grygar.

Natočeno 1991. Repríza 3. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 6:30 h.; 59 min).

Keramika (2015)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 17:25

Adolf Loos. Článek z roku 1904, zahrnutý do svazku Navzdory. Z němčiny přeložil Zdeněk Dan. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkuje Pavel Soukup.

Natočeno 2015. Premiéra 1. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.; 15 min) v cyklu Psáno kurzívou.

Lit.: anonym: Adolf Loos: Keramika. In web ČRo 3 Vltava, září 2015 (anotace). – Cit.: Adolf Loos je jednou ze podstatných osobností moderní architektury. Od počátku své kariéry byl zastáncem ryzích a čistých forem, které prosazoval nejen u budov, ale i v interiérech. Dodnes jsou poznávacím znamením jeho prací funkčnost, jednoduchost a minimalismus. 

Spisovatel Karl Kraus ho charakterizoval jako „…zjevného filosofa, pro něhož znešvařování architektury ozdůbkami představuje marnivou ohavnost, zamotané klubko, a on je bezohledně rozmotává…“ 

V řadě svých článků a esejů formuloval Loos kritiku vídeňského historismu a secese. Nejznámější z nich je Ornament a zločin, dosud považovaný za jeden ze zásadních architektonických textů minulého století. Jednalo se o kritiku ornamentu v doslovném, ale i v přeneseném slova smyslu. Loos chtěl, aby se lidé častěji obraceli do svého nitra, aby přemýšleli o vlastních potřebách – z těch by potom mělo vycházet prostředí a kultura, které člověka obklopují. Svými názory budil (zvláště ve Vídni)velké pozdvižení a dokonce pobouření. Článek Keramika byl poprvé uveřejněn v roce 1904. Knihu Navzdory/Ornament je zločin vydalo letos nakladatelství Pragma. 

Dívka ve vlaku (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 17:20

Paula Hawkins. Audiokniha. Režie Jitka Škápíková.

Čte Petra Špalková, Lucie Pernetová a Tereza Bebarová.

Natočeno 2015. Vydal OneHotBook v roce 2015 (1 CD MP3, AK078; EAN: 8594169480787).

Vydáno 9. – 11. 10. 2015 u příležitosti akce Audioknihy nahlas!

Pozn.: Román, který si podmanil všechny žebříčky bestsellerů na obou stranách Atlantiku a trhá rekordy v rychlosti prodeje, vychází česky v audiu o 14 dní dříve než tištěná kniha! Vypráví příběh Rachel, která dojíždí ranním vlakem do Londýna. Den co den vlak na chvíli zastaví u návěstidla a umožňuje jí letmý pohled do soukromí mladého páru. Postupem času začíná mít pasažérka pocit, jako by ty dva znala – dá jim dokonce jména: Jason a Jess. Jednou však zahlédne něco, co ji šokuje, a krátce nato se dozví, že „její Jess“ se pohřešuje. Má se obrátit na policii? Problém totiž je, že Rachel není zrovna věrohodná svědkyně. Občas si události nepamatuje moc přesně. Navíc, tohle není tak docela její příběh. Je to i příběh Megan a Anny. A je docela dost zamotaný. (anotace)

Paula Hawkins  (* 1972)

Narodila a vyrůstala v Zimbabwe, než se v roce 1989 přestěhovala do Londýna, kde žije dodnes. Studovala filozofii, politologii a ekonomii na univerzitě v Oxfordu a 15 let pracovala jako novinářka (např. pro londýnský deník Times). V roce 2009 začala pod pseudonymem Amy Silver psát humoristické romance, v současnosti se ale začala věnovat temnějším stránkám lidské duše. Její první román z tohoto ranku Dívka ve vlaku je přirovnáván k dílům Alfreda Hitchcocka nebo ke Zmizelé od Gillian Flynn a záhy se stal literární senzací roku 2015. Práva na jeho vydání byla prodána do více než 35 zemí. Ve Velké Británii se román ihned po vydání vyhoupl na 1. místo v žebříčku bestsellerů, aby se zde udržel následujících 20 týdnů, což se doposud žádné jiné knize nepovedlo, a stal se nejrychleji se prodávajícím debutem v Británii všech dob. V Americe, kde deník USA Today román vyhlásil za „Nejočekávanější knihu roku 2015“, se situace opakovala, když se kniha na 13 týdnů usadila na 1. místě nejprestižnějšího žebříčku The New York Times Bestsellers a je také nejrychleji se prodávajícím románem v historii. Na příští rok připravuje společnost Dreamworks filmovou adaptaci s Emily Bluntovou v hlavní roli. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress