Radmila Hrdinová. Fejeton.
Čte autorka.
Natočeno 2014. Premiéra 20. 9. 2014 v rámci pořadu Kolotoč (ČRo 2 Praha, 17:45 h.). K poslechu zde.
17. 7. 2015
Ivan Medek – rytíř hudby a slov (2015)
Jan Sedmidubský vám připomeneme nedožité 90. narozeniny hudebního publicisty, externího redaktora Hlasu Ameriky a také prezidentova kanceléře Ivana Medka – narodil se 13. července 1925.
Natočeno 2015. Premiéra 10. 7. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.; 30 min) v cyklu Archiv Plus.
Slovo o historii – Sním o městě na Vltavě… (2015)
Praha očima zahraničních návštěvníků. Jak vnímali město a jeho obyvatele, jak bydleli, co obdivovali, co kritizovali. Připravila a uvádí Eliška Závodná.
Hovoří historička všedního dne Pavla Vošahlíková.
Natočeno 2015. Premiéra 10. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min).
Hus a osudy husitství (1935)
Josef Pekař. Přednáška.
Čte autor.
Natočeno 1935. Premiéra 5. 7. 1935. Repríza únor 1939. Obnovená premiéra 4. 11. 2015 v rámci pořadu Rádio Retro – příběh vědy.
Pozn.: Text byl znovu natočen v roce 2015.
Alternativní název: O Husovi a husitství
Lit.: anonym: Josef Pekař: O Husovi a husitství. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2015 (anotace). – Cit.: Text s názvem O Husovi a husitství byl otištěn poprvé v knize Josefa Pekaře Z duchovních dějin českých (Dílo – Svazek první. Melantrich, Praha 1941.), a to podle Pekařova rukopisu, nalezeného v pozůstalosti. Rukopis obsahuje tužkou psanou poznámku: „Do rozhlasu 1935?“
Jde o rozhlasový projev, přednesený vskutku 5. července 1935; Pekař jej přednesl však pouze do desky, z níž byl pak odvysílán. Z desky byla přednáška znovu vysílána v únoru 1939, tedy už po Pekařově smrti. Tato studie je zároveň poslední formulací Pekařových názorů na husitství.
Josef Pekař, významný český historik (1870-1937) neupírá době husitské její klady, ani se nepokouší zastřít stinné stránky pozdější protireformace.)
O Husovi a husitství (2015)
Josef Pekař. Rozhlasová přednáška českého historika z roku 1935 o velké osobnosti českých dějin. Připravil Petr Turek. Režie Lukáš Hlavica.
Účinkuje Jan Vlasák.
Natočeno 2015. Premiéra 10. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.; 15 min.) v cyklu Hrdina.cz a Psáno kurzívou k 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. Repríza 6. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h) v cyklu Esej; 6. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.) v cyklu Víkendová příloha a Esej.
Lit.: anonym: Josef Pekař: O Husovi a husitství. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2015 (anotace). – Cit.: Text s názvem O Husovi a husitství byl otištěn poprvé v knize Josefa Pekaře Z duchovních dějin českých (Dílo – Svazek první. Melantrich, Praha 1941.), a to podle Pekařova rukopisu, nalezeného v pozůstalosti. Rukopis obsahuje tužkou psanou poznámku: „Do rozhlasu 1935?“
Jde o rozhlasový projev, přednesený vskutku 5. července 1935; Pekař jej přednesl však pouze do desky, z níž byl pak odvysílán. Z desky byla přednáška znovu vysílána v únoru 1939, tedy už po Pekařově smrti. Tato studie je zároveň poslední formulací Pekařových názorů na husitství.
Josef Pekař, významný český historik (1870-1937) neupírá době husitské její klady, ani se nepokouší zastřít stinné stránky pozdější protireformace.)
Fosílny svet 1/26? (Fosilní svět, 2012-2014)
Cyklus dokumentárních pásem o paleontologii, paleoantropologii, paleobotanice, paleozoologii a geologii tematicky svázaných s územím Slovenska. Hudební dramaturgie Miroslav Nemec, Matej Haász. Zvuk Ĺubica Olšovská, Stanislav Kaclík, Peter Pištek, Andrej Klimits, Milan Greguš, Peter Hájek, Táňa Horváthová, Mária Kotčíková. Redakce a realizace Patrik Oriešek.
Účinkují Martin Kaprálik (5, 9, 15), Michal Halon (5), Miroslav Trnavský (9-13, 16-17), Přemysl Boublík (10-13, 15-26).
Připravoval Slovenský rozhlas pro RTVS v letch 2012-2014 (26? x 30 min.). Premiéra 1. dílu 10. 2. 2012 (SRo 3 Rádio Devín).
Díly: (2013) – 1. Vladimír Šimo – Skamenelé stopy sú skutočné (10. 2. 2012, 11. 1. 2013), 2. Alena Šefčáková – Príbeh človeka (9. 3. 2012, 5. 10. 2012), 3. Andrej Bendík – Za lovcami jaskynných medveďov (11. 5. 2012, 7. 9. 2012), 4. Barbara Zahradníková – Príbehy a legendy ukryté v skamenelinách (8. 6. 2012, 6. 7. 2012), 5. Dušan Valent – Zeleň dávnych čias. Vývoj prarastlinstva (3. 8. 2012, 6. 9. 2013), 6. Matúš Hyžný – Kambrická explózia života (10. 8. 2012, 9. 11. 2012), 7. Barbara Zahradníková – Skamenelý príbeh rýb a žralokov (premiéra 7. 12. 2012); (2013) – 9. Andrej Bendík – Z hlbín morí po vrcholy sopiek (8. 2. 2013, 2. 8. 2013, 25. 9. 2014), 10. Vladimír Šimo – Morská pláž „Piesočného kopca“ (8. 3. 2013, 6. 12. 2013), 11. Silvia Ozdínová – Tajomstvo jaskyne Čertova pec (5. 4. 2013, 28. 8. 2014), 12. Vladimír Šimo – Evolúcia: Skryté cestičky života (10. 5. 2013, 31. 7. 2014), 13. Barbara Záhradníková – Otvorená cesta – Cicavce (7. 6. 2013), 14. (?) Andrej Bendík – Kamenná kronika travertínov Slovenska (9. 8. 2013), 15. Marián Golej – Tajomstvo oceánu Tétys (premiéra 4. 10. 2013), 16. Matúš Hyžný – Dobytie súše (premiéra 8. 11. 2013); (2014) – 17. (?) Matúš Hyžný – Obludy druhohorných morí (16. 1. 2014), 18. Dušan Starek – Pátranie po veku Zeme (16. 2. 2014, 14. 12. 2014), 19. (?) Dušan Starek – Mýty a geológia. Záhada sicílskych kyklopov (13. 3. 2014), 20. (?) Ivana Koubová – Mikropaleontológia (10. 4. 2014), 21. (?) Vladimír Šimo – Miliónročná včela (5. 6. 2014), 22. (?) Barbara Zahradníková – Skamenelé mäkkýše (3. 7. 2014), 23. (?) Ivana Koubová – Človek vs. ekosystém – 1:0? (20. 11. 2014), 24. Barbara Záhradníková – Podivuhodné tvory v histórii vývoja života na Zemi (14. 12. 2014), 25. Vladimír Šimo – Dionýz Štúr (18. 12. 2014), 26. Vladimír Šimo – Ján Pettko (18. 12. 2014).
Ranní úvaha Petra Wagnera – Můj punkový Mistr Jan (2015)
Petr Wagner. Esej.
Natočeno 2015. Premiéra 10. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 6:50 h.; 5 min) v cyklu Hrdina.cz k 600. výročí úmrtí Mistra Jana Husa.
Putování s Václavem Vokolkem za odkazem Jana Husa 1/12 (2015)
Václav Vokolek. Esejistické procházky po místech spjatých se jménem Jana Husa. Připravila Alena Zemančíková.
Natočeno 2015. Premiéra 1. dílu 9. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:20 h.; 10 min.) v cyklu Hrdina.cz a k 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. K poslechu zde.
Obsah: 1. Husinec (10 min) – 2. Prachatice. – 3. Holý vrch aneb Burkovák. – 4. Tábor – 5. Husův pomník od Františka Bílka. – 6. Betlémská kaple a svatý Martin ve zdi. – 8. Husův Žižkov. – 9. Oslavy roku 1915. – 10. Jan Hus a TGM. – 11. Kostel sv. Jana Husa v Hradci Králové. – 12. Kaple Jana Husa v Klokočí.
Husova pouť (2015)
Josef Topol. Studie českého básníka, dramatika a překladatele. Připravil Jiří Vondráček. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkuje Ivan Řezáč.
Natočeno 2015. Premiéra 9. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.; 15 min.) v cyklu Hrdina.cz a Psáno kurzívou; k 600. výročí upálení Mistra Jana Husa.
Nejdražší ve střední Evropě (2014)
Ota Pavel. Povídka českého autora. Připravila Alena Zemančíková. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Zdeněk Svěrák.
Natočeno 2014 pro CD Rybí povídky. Rozhlasová premiéra 9. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 17 min) v cyklu Kabinet . Repríza 7. 10. 2016 (ČRo 2 Praha, 20:04 h) v cyklu Čtení pro celou rodinu; 30. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
Lit.: anonym: Ota Pavel: Nejdražší ve střední Evropě. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2015 (článek). – Cit.: Ota Pavel, původně Popper, se narodil roku 1930 rodičům, které známe z jeho povídek: otec Leo byl obchodní cestující a maminka Hermína zajímavá a silná žena. Pro osud Oty Pavla a jeho bratří Jiřího a Huga je důležité, že po otci byli židé, otec a oba starší synové strávili dobu protektorátu v Terezíně, odkud se jako zázrakem vrátili živí.
Ota, nejmladší syn, začal už ve třinácti letech pracovat v kladenských dolech. Po válce nastoupil na doporučení Arnošta Lustiga do Československého rozhlasu jako sportovní redaktor. To už se Popperovi jmenovali Pavlovi. Povídky s tématy z rodinné historie začal Ota Pavel psát až poté, co byl stižen na olympiádě v Innsbrucku záchvatem maniodepresivní psychózy. Tehdy musel zanechat svého novinářského povolání a v příbězích o směšnohrdinském tatínkovi a lidech kolem řeky Berounky nacházel útěchu.
V každé jeho povídce dojde k nějaké prohře, ale za ní vystupuje něco mnohem důležitějšího než ryba, která uplave nebo ji někdo ukradne nebo tatínek přesolí či krásná hostinská odmítne. Za každým průšvihem, ponížením, zklamáním či ztroskotáním je sdělení, že člověk v životě za pýchu a marné touhy platí, ale má-li divoké srdce a velkou duši, získává něco mnohem důležitějšího, totiž sebeúctu a životní radost.
Ota Pavel zemřel předčasně v roce 1973 a jeho prózy patří k tomu nejlepšímu z česky psané literatury 20. století.