Miloš Kopecký a Lubomír Lipský vyvolávají ducha Adolfa Eichmana. Komentovaný sestřih výpovědí nacistického zločince před izraelským soudem.
Natočeno 1963.
Ukázka v pořadu Archiv Plus – Hlásí se Polní pošta!
Alternativní verze názvu: Seance s Eichmannem
Ludvík Svoboda. Četba na pokračování. Připravil Karel Kyncl.
Natočeno 1959.
Ukázka v pořadu Archiv Plus – Hlásí se Polní pošta!
Ondřej Hanslian. Hra o výměně identit. Režie Ondřej Hanslian.
Osoby a obsazení: vypravěč (Radim Lacina), cizinec (Martin Ambroz), taxikář (Nikodém Zezula), milenka (Martina Reissnerová).
Natočeno leden 2015 (8 min.). K poslechu zde.
Pozn.: Amatérská nahrávka určená k příjimacím zkouškám na JAMU.
Beseda k aféře generála Jana Šejny o jeho kariéře, nebezpečnosti a okolnostech útěku za hranice hovoří redaktor Václav Klement, vedoucí redakce armádního rozhlasu Slavomil Vondrášek a vojenský prokurátor Ladislav Kozel.
Natočeno 8. 3. 1968. K poslechu zde.
Připravil David Hertl. Hlásí se Polní pošta! Slavná historie armádního rozhlasu, v němž poprvé zaznělo jméno Jára Cimrman.
V ukázkách hovoří Otomar Krejča, Zdeněk Svěrák, Jiří Šebánek, Miloň Čepelka, armádní generál Ludvík Svoboda a další.
Natočeno 2014 (?). Premiéra 23. 1. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.; 30 min.) v cyklu Archiv Plus.
Lit.: Hertl, David: Hlásí se Polní pošta! Slavná historie armádního rozhlasu, v němž poprvé zaznělo jméno Jára Cimrman. In web ČRo Plus, leden 2015 (článek + ukázky k poslechu). – Cit.: Letos uplyne už 70 let od ustavení armádního rozhlasu, pozoruhodné složky Československého rozhlasu. A i když rok 1989 byl pro vojenské vysílání přelomový, neznamenal jeho konec.
Nejdřív vojáci, potom Svobodná Evropa
Armádní rozhlas byl zajímavý už tím, že ve vedení této redakce nestáli šéfredaktoři, ale velitelé – postupně od hodnosti poručíka až po plukovníka. O velitelích této redakce nerozhodovalo vedení rozhlasu, ale Hlavní správa politické výchovy ministerstva národní obrany.
Vojáci také do vysílání dosazovali redaktory a hlasatele, a to v naprosté většině případů z řad mladých umělců a novinářů, povolaných k základní vojenské službě. A byla to jména, která měla později zvuk. V armádním rozhlasu si „své“ odsloužili například Miloň Čepelka, Pavel Kohout, Karel Kyncl, Harry Macourek, Jiří Šebánek, Karel Šiktanc nebo Zdeněk Svěrák. (more…)
Stanislav Motl. Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla. Zvuk Tomáš Gsöllhofer. Spolupracovali Libor Vacek, Jitka Borkovcová, Bronislava Janečková. Spolupráce na scénáři, režie Vlado Príkazský.
Účinkuje Stanislav Motl. Ze záznamu hovoří Karel Kramář (1930).
Natočeno 2015 (?). Premiéra 15. 2. 2015 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 222 (ČRo 2 Praha, 10.03 h.).
Pozn.: Píše se rok 1919. Před audienční místností na Pražském hradě čeká skoro 18letý mladík. Čeká na premiéra. Když ho spatří, beze slova vytahuje z kapsy pistoli a s klidem vystřelí. Československé republice bylo v té době něco přes dva měsíce. Jak lidé říkali, národní mučedník Karel Kramář přežil jen zázrakem. Byl zasažen přímo do hrudníku. Osud ale bývá často silnější než sebevětší vůle. Pokud by se atentátníkovi podařilo dokončit vše podle plánu, i pro něj by to znamenalo smrt. Pravděpodobně na šibenici. Osud se ale rozhodl jinak. Překvapivě byl mladík jménem Alois Šťastný odsouzen pouze k osmi letům vězení. Osud mu nabídl novou šanci. Jak s ní naložil? (anotace ČRo)
Jiří Marek. Četba na pokračování. Kriminální případy policejního rady Vacátka a jeho detektivů z pražské Čtyřky. Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.
Účinkuje Bronislav Kotiš.
Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2014. Premiéra 9. – 13. 2. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza 18. – 22. 7. 2016 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Obsah: 1. Arcivévoda. – 2. Arcivévoda II. – 3. Spravedlnost. – 4. Žhář – 5. Žhář II.
Lit.: anonym: Jiří Marek: Panoptikum starých kriminálních příběhů (1/5). In web ČRo 2 Praha, červenec 2016 (článek). – Cit.: Arcivévoda. Nezfilmovaný případ policejního rady Vacátka poslouchejte do pondělí 25. července 2016.
Panoptikum starých kriminálních případů je první knihou z trilogie Jiřího Marka. Už při prvním vydání (1968) zaujala originálními zápletkami, nostalgickou atmosférou první republiky, světa pánů inspektorů a jejich galérky, ale i osobitým humorem. Příběhy volně vycházejí ze skutečných případů. Autora k nim inspirovaly soudničky novináře Františka Gela.
V seriálu na pomezí rozhlasové hry a dokumentu Historie českého zločinu můžete slyšet i dva skutečné případy policejního rady Vaňáska, který byl filmovému Vacátkovi předobrazem. Konkrétně se jedná o případy Smrt oznámila kukačka a Bílý jed.
Lit.: Kočík, René: Mordparta ze Čtyřky na stopě zločinu. In Týdeník Rozhlas 7/2015 (článek). – Cit.: Že nevíte, kdo byl Josef Vaňásek? A co třeba policejní rada Vacátko? Ano, právě prvně zmiňovaný byl předobrazem slavné literární postavy v příbězích Jiřího Marka. Proslulé povídky se dočkaly seriálového i filmového zpracování, které patří k rotujícím stálicím programu všech televizních kanálů. Stanice Dvojka nyní přichází s verzí rozhlasovou – Panoptikum starých kriminálních příběhů odvysílá coby pětidílnou četbu na pokračování, kterou v plzeňském rozhlase s hercem Bronislavem Kotišem nastudoval režisér Miroslav Buriánek.
Soubor Panoptikum starých kriminálních příběhů je první knihou z třídílné série spisovatele Jiřího Marka. Doplňují ji Panoptikum hříšných lidí a Panoptikum Města pražského. Soubor obsahuje více či méně slavné případy vrchního policejního rady Knotka, jeho nástupce rady Vacátka a členů pražské mordparty. V každém příběhu díky jemnému humoru a jazykovému mistrovství autora ožívá především nostalgický svět prvorepublikové Prahy a jejích tehdejších periferií spolu s řadou osobitých postav, které prožívají všední dramata s nešťastnými, ale někdy i se šťastnými konci. Jiří Marek přiznával, že náměty k povídkám mu naservíroval tehdejší soudní reportér František Gel, který mu vyprávěl příběhy z pražského podsvětí a také o práci kriminalistů za první republiky.
Na televizní obrazovce policejního radu Vacátka nezapomenutelně ztvárnil Jaroslav Marvan. Komu však za tuto charismatickou postavu vděčíme ve skutečnosti? Josef Vaňásek (1877-1938) byl významný český kriminalista. K policii nastoupil v roce 1904, roku 1923 byl jmenován vrchním policejním radou a v této funkci působil až do své smrti v roce 1938. Stal se přednostou na takzvané Čtyřce, šéfoval tedy IV. bezpečnostnímu oddělení. Pod jeho pravomoc spadala veřejná bezpečnost, mravnostní policie, policejní věznice, ztráty a nálezy i Všeobecná kriminální ústředna. Mezi pražskou galerkou měl podle pamětníků velký respekt. I ti největší lumpové o něm prý s respektem mluvili jako o spravedlivém, neohroženém, ale lidském vyšetřovateli. Rada zkrátka znal své hříšníky dokonale a občas mezi ně zavítal i do legendární Jedové chýše. Ve dvacátých letech se Vaňásek stal československým zástupcem v tehdejším Interpolu. A byl jedním z mnoha, kteří už v té době tvrdě bojovali proti „kokainovému zlořádu“. Kdoví, možná si teď Dvojku naladí i plukovník Komorous…
Ivona Březinová. Kapitoly ze stejnojmenné knihy. Režie Vladimír Gromov.
Vypráví Josef Dvořák.
Natočeno v roce 1997. Repríza 9. – 13. 2. 2015 v rámci pořadu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha, 19:00 – 19:45 h.).
Stanislav Motl. Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla. Zvuk Tomáš Gsöllhofer. Spolupracovali Libor Vacek, Jitka Borkovcová, Bronislava Janečková. Spolupráce na scénáři, režie Vlado Príkazský.
Účinkují Stanislav Motl, Václav Schreiber, Františka Kyselá.
Natočeno 2015 (?). Premiéra 8. 2. 2015 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 221 (ČRo 2 Praha, 10:03 h.).
Pozn.: Příběh odvážné ženy, která se dokázala postavit německým vojákům. A to i přesto, že sama byla také Němka. Je to jeden z málo známých příběhů konce druhé světové války. Příběh malé moravské obce, které hrozil osud Lidic, Ležáků či Javoříčka. Je to rovněž příběh zdejších mužů, čekajících na popravu. Ale je to hlavně příběh jedné odvážné ženy a matky, která byla odhodlána své ohrožené spoluobčany zachránit. I když dobře věděla, že hraje i o svůj vlastní život, nic ji nezastavilo. Život není nikdy jednoznačně černý nebo zase naopak jednoznačně bílý. (anotace ČRo)
Několik pohledů do duchovních prostor západní kultury připravil Josef Hrdlička. Režie Vít Vencl.
Účinkují Alena Zemančíková, Klára Sedláčková-Oltová, Jaroslav Plesl, Jan Vlasák, Stanislav Oubram, Kamil Halbich a Martin Finger.
Natočeno 2015 (?). Premiéra 15. 2. 2015 (ČRo 3 Vltava, 20.00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.
Powered by WordPress