Události a pohyby v českém výtvarném umění za poslední čtvrt století ve vysílání Mozaiky stanice Vltava, pro které redaktor Karel Oujezdský připravil na tři tisíce příspěvků. Z dvaceti pěti střípků autor pořadu Jiří Hůla složí alespoň část obrovské, pestrobarevné mozaiky našeho současného výtvarného umění.
Natočeno 2014. Premiéra 28. 11. 2014 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 120 min).
Winston Leonard Spencer Churchill, vizionář, státník, dobrodruh, historik a spisovatel. Životní cesta „legendy“ 20. století. K výročí narození (30. 11. 1874) připravila Eliška Závodná.
Natočeno 2014. Premiéra 28. 11. 2014 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min).
Vít Vencl. Rozhlasový kabaret Společnosti pro novou estrádu. Hudba Marko Ivanovič (píseň Nožky, nožky nožičky). Zvuková spolupráce Tomáš Mikyška a Jan Trojan. Dramaturgie Renata Venclová. Režie Vít Vencl.
Osoby a obsazení: Asistent / Vrána (Luboš Veselý), Ředitel / redaktor (Jan Vondráček), Kopist / egyptolog (Miroslav Táborský), Reportér / hlasatel / moderátor (Vasil Fridrich), Tkadlec / první volající / Lejsek (Pavel Tesař), Vypravěč / automat / mumie / Heda (Lucie Polišenská) a Posluchač (Hanuš Bor).
Natočeno v roce 2014. Premiéra 27. 11. 2014 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 55 min). Repríza 26. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h).
Lit.: Venclová, Renata: Vít Vencl: Až na vrchol. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2014 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Kde jsou meze humoru? A kam až sahají možnosti rozhlasu? To se pokouší zjistit kabaret Až na vrchol Společnosti pro novou estrádu. Autor a režisér kabaretu Vít Vencl shromáždil skupinu umělců, kteří spolu s ním oživují neprávem opomíjený vysílací formát – totiž rozhlasovou estrádu.
V pořadu hrají a zpívají herci Jan Vondráček, Miroslav Táborský, Luboš Veselý, Pavel Tesař, Hanuš Bor a Lucie Polišenská, ústřední hit hudebně-zábavného večera, s názvem Nožky, nožky nožičky zhudebnil skladatel a dirigent Marko Ivanovič. Na zvukové podobě dále spolupracovali Tomáš Mikyška a Jan Trojan.
Společnost pro novou estrádu byla založena na konci minulého tisíciletí, ale duchem se již zcela orientovala na tisíciletí příští. První roky její existence byly obtížné, protože staré umělecké žánry si stále nárokovaly místo na život. Naštěstí se v prvních deseti letech nového tisíciletí zhroutily pod tíhou své vyprázdněnosti a uvolnily tak místo modernímu žánru: estrádě. (more…)
Kamill Resler. Advokát, bibliofil a autor literárněhistorických prací přibližuje atmosféru jedné z nejslavnějších pražských kaváren. Připravil Vratislav Färber. Režie Martina Schlegelová.
Účinkuje Michal Pavlata.
Natočeno 2014. Premiéra 26. – 27. 11. 2014 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 10. – 11. 5. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
Původní pohádku pro rozhlas napsal Vratislav Šťovíček. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Jaroslav Kodeš.
Vypráví Viktor Preiss.
Natočeno v roce 2000. Repríza 26. 11. 2014 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.; 10 min).
Vyprávění zasloužilého mistra zvuku Pavla Schobera o sametovém listopadovém týdnu, o tom jak jej prožívalo jihočeské rozhlasové studio. Cesta od strategie mrtvého brouka k revolučnímu prohlášení technických pracovníků a přímému přenosu ze stávky na českobudějovickém náměstí. Spoluúčinkují mistr zvuku Michal Kolář a správkyně rozhlasového archivu Katarína Křepelková. Pořad připravil Ivan Studený.
Připravil ČRo České Budějovice v roce 2013. Premiéra 20. 11. 2014 (ČRo České Budějovice, 13:59 h.; 26 min.).
Lit.: Studený, Ivan: Revoluci v budějovickém rádiu dělali technici. In web ČRo České Budějovice, listopad 2014 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejvíce odvahy a chuti po svobodě ukázali v jihočeském rozhlasovém studiu lidé z techniky, kteří vystoupili v prohlášení na podporu stávkujících a studentů. Jádrem týmu redaktorů totiž byla asi desítka mladších žurnalistů, kteří v době normalizace nahradili kolegy vyšoupnuté po roce 1968, a celé vedení bylo naprosto loajální vládnoucí komunistické straně. „Co nahoře stanovil ústřední výbor komunistické strany, to rozhlas co by převodová páka jen trochu polidštil a odvysílal,“ vzpomíná na atmosféru v roce 1989 tehdejší mistr zvuku Pavel Schober. Dokument Ivana Studeného přináší detailní pohled na to, jak rozhlas postupně po 17. listopadu přecházel od strategie mrtvého brouka přes výzvy k distancování se od reakčních akcí až po odvysílání revolučního prohlášení svých technických pracovníků a přímému přenosu ze stávky na českobudějovickém náměstí.
Ladislav Ballek. Četba na pokračování z románu moderního klasika slovenské literatury. Překlad Gustav Hajčík. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Ivan Chrz.
Účinkují Svatopluk Skopal a Ivan Řezáč.
Natočeno 2014. Premiéra 1. dílu 26. 11. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min) v rámci cyklu Dny slovenské kultury.
Lit.: anonym: Ladislav Ballek: Pomocník (1/12). In web ČRo 3 Vltava, listopad 2014 (článek). – Cit.: Ladislav Ballek se stal významným slovenským romanopiscem jaksi nenápadně, avšak jeho literární obraz poválečného Slovenska je s přibývajícím časem stále zajímavější. Narodil se roku 1941 a dětství a mládí prožil v jihoslovenském městě Šahy, které se stalo inspirací a prostředím jeho románu Pomocník. Události, v něm vylíčené, se odehrávají těsně po 2. světové válce, v roce 1945 a 1946, v tom zvláštním kraji při maďarské hranici, kam přijede řezník Štefan Riečan převzít jako válečný poškozenec řeznickou živnost po Maďarovi – a s ní převezme i Valentina Lančariče, pomocníka.
Sledujeme společenství slušného Riečana a dravého Lančariče, který se spřáhne s chtivou řezníkovou ženou, a přitom víme, že všechna ta šmelina a touha po bohatství, která se podobá pohádce o rybáři a jeho ženě, je sama marnost, že přijde rok 1948 a všechno bude jinak. Pod tímto úhlem, který jako by zostřoval vidění, o to víc vynikají vlastnosti, které vystupují na povrch v přelomových dobách, kdy se mění hranice, poměry, politické uspořádání. V takových dobách se vždy najdou takoví, kteří dokáží vytěžit maximum zisku na úkor druhých. Při dnešním čtení Ballekova románu nacházíme paralely i s nedávnou dobou po listopadu 1989, a vlastně i se současnou slovenskou a maďarskou realitou.
Ladislav Ballek byl několik let slovenským velvyslancem v České republice. Zemřel v dubnu 2014.
Rozhovor s respektovaným ruským režisérem o jeho novince Majdan, dokumentárních filmech i hraných titulech Moje štěstí a V mlze. Připravil a uvádí Pavel Sladký.
Natočeno 2014. Premiéra 26. 11. 2014 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min).
Kateřina Malečová Suková. Minutová hra. Stát se malířem vyžaduje nečekané předpoklady. Mistr zvuku Josef Daněk. Produkce Marcela Peňásová. Dramaturgie Hana Hložková. Režie Alexandra Bauerová.
Osoby a obsazení: Muž 1 (Michal Isteník), Muž 2 (Jiří Bartoň).
Nastudovalo Brno v roce 2014. Rozhlasová premiéra 26. 11. 2014. Repríza 6. 12. 2014. K poslechu zde. (more…)
Ádám Bodor. Povídka současného maďarského spisovatele. Překlad Tomáš Vašut. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Martina Schlegelová.
Účinkuje Petr Stach.
Natočeno 2014. Premiéra 26. 11. 2014 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 19 min) v cyklu Kabinet. Repríza 13. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 19 min) v cyklu Kabinet.
Lit.: anonym: Ádám Bodor: Noc na Tarnici. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2014 (článek). – Cit.: Ádám Bodor se narodil 22. února 1936 v sedmihradské Kluži (maďarsky Kolozsvár), kde také v roce 1960 absolvoval Reformovanou teologickou vysokou školu. Od roku 1969 působil jako spisovatel ve svobodném povolání a v roce 1982 přesídlil do Maďarska.
První sbírku novel s názvem Svědek vydal v roce 1969. V roce 1992 vyšel Bodorův první román Pásmo Sinistra. Kapitoly jednoho románu. Souhrnný výběr z jeho povídkové tvorby vyšel v roce 1997 pod názvem Zpátky k sově ušaté, o dva roky později přidal spisovatel další román s názvem Návštěva arcibiskupa.
Bodorovo vysoce ceněné dílo bylo přeloženo do mnoha evropských jazyků, v roce 2003 získal autor nejvyšší maďarské státní vyznamenání na poli kultury Kossuthovu cenu.
Bodorovy prózy jsou charakteristické nádechem tajemna a tísnivou atmosférou. Děj je zpravidla situován do horského prostředí sedmihradských Karpat, krajiny, ve které se stejným dílem zračí panenská krása i krutá nehostinnost.
Povídkou Noc na Tarnici, pro autora typickou, tohoto významného maďarského spisovatele představujeme posluchačům poprvé.
Powered by WordPress