Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila Alena Blažejovská.

Připravil ČRo Brno v roce 2014. Premiéra 20. 9. 2014 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena:  Literární výroč: Ivan Martin Jirous. In web ČRo Brno, září 2014 (anotace). – Cit.: V Zelném rynku si připomeneme nedožité 70. výročí narození básníka, výtvarného kritika, teoretika a publicisty Ivana Martina Jirouse (23. 9. 1944 – 9. 11. 2011).

V upomínku jeho osobnosti a tvorby si poslechneme archivní nahrávku jeho autorského čtení – konkrétně báseň věnovanou Petru Uhlovi z 26. září 1981.  Radi bychom ale upozornili také na to, že Ivanu Martinu Jirousovi je věnována čerstvá kniha Edice Revolver Revue Magorova konference. 

Terezie Pokorná, která je vedle Edity Onuferové jednou z editorek svazku, ke knize říká: „Základem se staly příspěvky z konference, kterou Revolver Revue uspořádala – jako historicky první sympózium věnované Jirousovu dílu – na podzim loňského roku. Východiskem konference, potažmo knihy bylo mimo jiné zjištění, že když Jirous v listopadu 2011 zemřel, vzbudila sice tato skutečnost mimořádný zájem a ohlas, ale to, co se o něm po smrti napsalo, veřejně řeklo či natočilo, jeho obraz paradoxně spíš rozostřovalo a banalizovalo, než zvýrazňovalo a prohlubovalo – převažující vzpomínání na epizody ze života jakési svérázné hospodské figury či nespoutaného, avšak v jádru dobráckého bracha začalo rychle zastírat význam Jirousova básnického, kritického a teoretického díla, neodmyslitelně provázaného s ostrým, mimořádně statečným a důsledným občanským postojem, tedy odkaz, jakých v české kultuře a společnosti není mnoho.“ 

Kniha Magorova konference tedy chce „obrátit pozornost od povrchního a zjednodušujícího vnímání zpět k Jirousovu dílu a působení, a to kriticky a bez sentimentu, v duchu jeho výroku ,Na poklepávání po ramenou by zahynula jakákoli kultura…‘“ Autory jednotlivých příspěvků jsou literární kritici a teoretici, historikové umění, sociologové, filosofové i další osobnosti, které mají dle názoru editorek „předpoklady pro to, aby o Jirousově díle přemýšlely nejen na základě jeho znalosti, ale také analyticky a kriticky, nikoli předpojatě a sentimentálně“.

Iveta Novotná. Portrét Jiřího Honzírka. Dramaturgie Alena Blažejovská.

V dokumentu zazní ukázky z představení Kupci hvězd, účinkují Lukáš Černoch a Miroslav Sýkora.

Připravil ČRo Brno v roce 2014. Premiéra 20. 9. 2014 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Dokument: Mezi divadlem a politickou angažovaností. In web ČRo Brno, září 2014 (článek). – Cit.: Znáte to… Už to tady bylo několikrát. Pár spolužáků z brněnské Janáčkovy akademie múzických umění cítí, že je ve společnosti něco v nepořádku a mají potřebu se k tomu vyjádřit. Jsou to umělci – divadelníci – a tak je napadne založit si divadlo. Jejich vlastní divadlo. Takové, které bude reflektovat jejich názory a snažit se o změnu všeobecného vnímání pomocí inscenace. 

Mezi taková divadla se řadí i Divadlo Feste. Toto nezávislé a politicky angažované divadlo se nebojí otevírat témata, která jsou překroucená nebo jsou nějakým způsobem pro jiná média a divadla tabu. Na jejich repertoáru můžeme nebo jsme ještě nedávno mohli najít inscenace pojednávající o náboženství, domácím násilí anebo síle moci. 

Jedním ze zakládajících členů je i režisér a dramaturg Jiří Honzírek, jehož pohled na svět se stal nedílnou součástí jeho inscenací v Divadle Feste. Co ho na takových tématech zajímá? Má vůbec takové divadlo smysl? A lze jej vůbec skloubit s rodinou? I na takové otázky hledá Jiří Honzírek v dokumentu odpověď. 

V dokumentu jsou použity ukázky z představení Kupci hvězd, které bylo inspirováno knihou Intelektuál ve veřejném prostoru – souborem esejů tuzemských filozofů, sociologů, ekologů a jiných odborníků na téma: Kdo je intelektuál a proč by ho společnost mohla potřebovat. Ukázky reflektují Honzírkovy názory a zároveň jsou vtipným kontrapunktem. 

O lidech s upřímnou snahou učinit svět lepším.  Parta ostravských intelektuálů – publicisté, básníci, spisovatelé, režiséři, literární historikové, ale i antikvářka nebo historik umění se nebojí vzít do rukou motyku, hrábě, lopatu, kbelík a hadr. Před více než rokem založili spolek, kterému záleží na kulturním dědictví města. Ostravu okrašluje nejen materiálně, ale také otevírá diskuzi o kulturním dění a pečuje o její pozitivní image. Připravila Dagmar Misařová. Mistr zvuku Pavel Antoniazi.
Dramaturgie Lenka Svobodová.

Natočeno 2014. Premiéra 20. 9. 2014 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 29 min). Repríza 17. 6. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h); 24. 6. 2017 (ČRo Plus, 22:06 h) v cyklu Dobrá vůle Plus; 6. 7. 2019 (ČRo Plus, 21:30 h.) v cyklu Dobrá vůle Plus; 17. 6. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Misařová, Dagmar – Horsáková, Monika: Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu. In web ČRo 2 Praha, září 2014 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Parta ostravských intelektuálů se nebojí vzít do rukou motyku, hrábě, lopatu, kbelík nebo hadr. Jejich spolek Ostravu nejen okrašluje, ale také otevírá diskusi o kulturním dění a pečuje o její pozitivní image.

Kolikrát denně se člověk rozčílí, že něco někde nefunguje, že se na ulici jen tak tak vyhnul pohozené banánové slupce (nebo něčemu horšímu), že by si sprejeři mohli ke své tvorbě najít jiná místa než nové fasády domů, že je lavička na zastávce rozlámaná…

Lidé z Okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu už před víc než rokem přestali nadávat. A začali okrašlovat.

Je jich 40. Mezi nimi například básník Petr Hruška, režisér Radovan Lipus, historik Martin Jemelka, historik architektury Martin Strakoš, básník a publicista Ivan Motýl, animátorka Ilona Rozehnalová nebo kolegyně z rozhlasu Renáta Spisarová. A okrašlují pravidelně.

Mají už za sebou třeba okrášlení pamětní desky mlýna na Mlýnské ulici v centru města. A bývalé výletní restaurace na Landeku. Nebo přívozského podchodu – tzv. „myší díry“. A také míst po Přívozské a Vítkovické synagoze, Kunčickém zámku či ostravském vydavatelství Buchsbaum.

Okrášlit duše-vně

Rozsvítili ostravského Světlonoše výtvarníka Marka Pražáka. Očistili sochu Miroslava Chlupáče či plastiku Václava Uruby. Organizují architektonické procházky, poetické atentáty a vydávají čtvrtletní bulletin s názvem Krásná Ostrava, kterým okrašlují město duševně…

Bulletin obsahuje fotoreportáže z okrašlovacích akcí, autorské články, humorné sloupky, kritické glosy, komiksy nebo texty o zajímavých místech a lidech.

Nezávisle na dotacích

Spolek přitom funguje nezávisle na dotacích i peněžních darech. Všechny aktivity stojí pouze na dobrovolnických aktivitách.

Ivan Martin Jirous, přáteli nazývaný Magor, básník a výtvarný kritik, spiritus agens českého undergroundu a politický vězeň husákovské normalizace, by se 23. září dožil sedmdesáti let. Na básníka a jeho humpolecké dozrávání vzpomínají jeho spolužáci a přátelé Milan Adamec, Jarmila Neomytková, Libuše Adamcová, Václav Bareš, Jiří Hájek, Přemysl Pech, Hana Komrsová a Zbyšek Sion. Připravil Miloš Doležal.

Natočeno 2014. Premiéra 20. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h.; 14 min).

Kapitoly z historie významné hudební instituce připravil a slovem provází Ludvík Kašpárek.

Natočeno 2014. Premiéra 1. dílu 6. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.).

Obsah: 1. Založení spolku a klíčová role Českého kvarteta.  – 2. Mezi dvěma válkami.  Premiéra 13. 9. 2014. – 3. Smetanovo kvarteto a léta 1945 – 1989. Premiéra 20. 9. 2014 (59 min) –