Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Dagmar Blümlová. Ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu, představitel ruského romantismu s velmi silnými prvky kritického realismu, za jehož zakladatele je v ruské literatuře považován. Jeho ideálem byla mravně dokonalá společnost. Působil jako ministerský úředník a univerzitní profesor v Petrohradě. Technická spolupráce Jiří Volf. Režie Luboš Koníř.

Osoby a obsazení: Nikolaj Vasiljevič Gogol (Martin Hruška), paní Historie (Jaroslava Červenková) a nadšený čtenář (Tomáš Drápela).

Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2014. Premiéra 31. 3. – 4. 4. 2014 v cyku Příběhy slavných (ČRo 2 Praha, 9:30 h.; 5 x 12 min).

Připravila Petruška Šustrová.

Natočeno 2010. Premiéra 25. 10. 2010 (ČRo 6). K poslechu zde.

Pozn.: Budeme si číst z knihy antropologa Filipa Pospíšila historika Petra Blažka, která se jmenuje Vraťte nám vlasy a pojednává o prvních máničkách, vlasatcích a hippies v komunistickém Českolovensku a zároveň si ukážeme, že ta zlatá šedesátá, zas úplně zlatá nebyla. (anotace)

O současné Kunderově tvorbě, kterou český čtenář téměř nezná. Proč jeden z největších českých autorů zanevřel na Česko?Připravila a uvádí Renata Kalenská. Hovoří nakladatel a překladatel Alexander Tomský a publicista Jiří Peňás.

Natočeno 2014. Premiéra 1. 4. 2014 (ČRo Plus, 9:30 h.). K poslechu zde.

Pozn.: Spisovatel Milan Kundera se dnes dožívá 85 let. Renata Kalenská proto bude mluvit s nakladatelem a překladatelem Alexandrem Tomským a publicistou Jiřím Peňásem o tom, jaká je současná Kunderova tvorba, kterou český čtenář téměř nezná. A proč jeden z největších českých autorů zanevřel na Česko, měla by česká společnost pro jeho genialitu tolerovat Kunderovo podivínství? A v neposlední řadě, jestli by si čeští novináři kvůli kauze Kunderova údajného udavačství zasloužili titul Totálního osla. (anotace)

Lit.: Kalenská, Renata: Já letos na apríla opět za blba. In Facebook, 1. 4. 2014 (status). – Cit.: Na recepci ČRo potkávám Jiřího Peňáse, s nímž mám za deset minut točit o Kunderovi.
„Tak jdeme rovnou do studia.“
„No počkej, já jdu teď mluvit o plavání.“
„Co?? V půl devátý máme točit o Kunderovi!“
„Renato, já jdu analyzovat nový styly plavání. Mám to od půl osmý.“
„Ne, to nejde, už je čtvrt na devět! Musíme jít mluvit o Kunderovi. Ve studiu už na tebe čeká Tomský!“
„Ne, já jdu mluvit o tom plavání. No je prvního dubna, ne?“
„No je, ale v půl devátý máš být u mě! To plavání stejně nestihneš!“
Jiří už řve: „Je prvního dubna!!!“
Aha.

Připravil Adam Drda.

Natočeno 2014. Premiéra 30. 3. 2014 (ČRo Plus, 20:10 h.; 50 min.). Repríza 18. 2. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.) k úmrtí E. Merové.

Pozn.: Evelina Merová se narodila jako Landová roku 1930 v Praze do asimilované židovské rodiny (otcovo původní příjmení znělo Löwy). V červnu 1942 byla deportována spolu s rodiči do Terezína a v prosinci 1943 do Osvětimi – přežila tu pobyt v rodinném táboře, její otec však ne. V červenci 1944 ji spolu s dalšími ženami a dívkami odvezli na práci do Stutthofu, dále do Dörbecku (dnes Próchnik), kde ženy hloubily zákopy, a nakonec do Guttau (nynější Gutowo), kde byly podmínky tak kruté, že zde zahynula Evelínina matka Ilsa Landová. Po osvobození se už Evelina do Prahy nevrátila – zjistila, že po smrti je i její sestra, švagr a jejich malé dítě, a že se tedy nemá za kým vracet. Lékař Mojsej Ionovič Mer, v té době sloužící u Rudé armády, jí tehdy nabídl, že ji adoptuje. Evelina přijala, sama se vydala do Leningradu (dnešní Petrohrad), kde v roce 1946 zaklepala u cizích dveří. V Rusku pak vystudovala germanistiku, vdala se, narodily se jí děti – žila tam padesát let.

Abstraktní vnitřní krajiny malíře Patrika Hábla často slouží jako zrcadlo, ve kterém se odráží charakteristické spirituální hledání dnešní doby. Připravila Teresie Bečková.

Natočeno 2014. Premiéra 30. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 30 min).

Christian Morgenstern (+ 31. 3. 1914) Pořad připravili a ukázky přeložili Josef Hiršal a Bohumila Grögerová.  Režie Jan Tůma.

Účinkují Radim Vašinka a Miroslav Středa.

Natočeno 2014. Premiéra 30. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.; 15 min).

Stanislav Motl. Dávné příběhy a nová pátrání Stanislava Motla. Zvuk Tomáš Gsöllhofer. Režie Vlado Príkazský.

Účinkují Stanislav Motl a Deny Mackerle.

Připravil Český rozhlas v roce 2014 (30 min.). Premiéra 30. 3. 2014 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 186 (ČRo 2 Praha, 10:30-11:00 h.). Repríza 23. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.) v cyklu Stopy, fakta, tajemství…

Pozn.: Vzpomínáte na filmovou komedii Adéla ještě nevečeřela? Pak si určitě vybavíte scénu, kdy Adéla, tedy masožravá rostlina, kterou vypěstoval padouch v podání Miloše Kopeckého, se už už chystá svými chapadly ovinout spící Naďu Konvalinkovou. Leckoho může napadnout: je možné, že by nějaká podobná rostlina přece jen někde v hluboké džungli existovala? Pátrání po údajných lidožroutských rostlinách a stromech vzrušuje badatele po celém světě. Strom smrti má prý růst i na africkém ostrově Madagaskar. Před časem se tam kvůli této legendě vypravila skupina českých dobrodruhů pod vedením inženýra Ivana Mackerleho. (anotace ČRo)