Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

10. 4. 2014

O Tonkovi a srnečce a O statečném Matýskovi (2013)

Filed under: Povídky — Martin @ 18:02

Marie Šlahařová. Pohádka z knihy Pohádky pro koťata. Tvůrci nezjištěni.

Účinkují Adriana Růžičková, Dušan Baur a Dana Pilchová.

Připravilo Rádio Proglas v roce 2013 (31 min.). Premiéra 10. 11. 2013 v cyklu Nedělní pohádka (Rádio Proglas, 14:00-14:30).

Pozn.: Mládenec Tonek z první pohádky „O Tonkovi a srnečce“ bydlí se svým bratrem v lese jako uhlíř – kácí stromy a v milířích z něj pálí dřevěné uhlí. A když jednou shání v lese něco k večeři, potká pěknou srnku, která na něj promluví lidským hlasem. To víte, že Tonka hned napadne, že to není samo sebou. Ale kdo ta srnka doopravdy je a jak to Tonek zjistí, to už si musíte poslechnout sami.

Druhý hrdina z pohádky „O statečném Matýskovi“ je povoláním šikovný krejčík a má jednu potíž – navzdory tomu, jak se pohádka jmenuje, je učiněný strašpytel. Samotného jej to trápí a chtěl by být mnohem odvážnější. Když zkouší trénovat statečnost na hřbitově nebo v nočním lese, není mu to nic platné. Ale když se ztratí knížecí dcera, sebere zbytek odvahy a pustí se za ní. Myslíte, že mu špetka jeho statečnosti pomůže na cestě? Raději mu držte palce. (anotace Rádio Proglas)

Divotvorný meč (2004)

Filed under: Rozhlasové hry — Martin @ 17:53

Božena Němcová. Pohádka. Tvůrci nezjištěni.

Osoby a obsazení: vypravěč (Dušan Baur), mluvící kůň a čarodějná kněžna (Adriana Růžičková), chlapec Vojtěch (Igor Dostálek), zakletý princ a sluha (Milan Šoba) a hrdá princezna Milada (Ivana Horáková).

Připravilo Rádio Proglas v roce 2004 (35 min.). Premiéra 7. 11. 2004 v cyklu Nedělní pohádka (Rádio Proglas, 14:00-14:30). Repríza 17. 11. 2023 (Rádio Proglas, 14:00 h.).

Pozn.: Pohádka vypráví o mládenci Vojtěchovi, který díky poslušnosti velkého štěstí, slávy i bohatství došel. A to díky tomu, že dal na rady své zakleté matky – bílého koně, který jej provází světem. (anotace Rádia Proglas)

Lit.: Kánská, Eliška: Sváteční program 17. listopadu. In web Radio Proglas, 14. listopadu 2023 (článek). – Cit.: Prožijte svátek 17. listopadu s vysíláním Radia Proglas! Den boje za svobodu a demokracii nabídne na Proglasu několik tematických pořadů.

(…) Nebude chybět ani Sváteční pohádka. Tentokrát z pera Boženy Němcové s názvem Divotvorný meč. V té bílý kůň pomůže chudému mládenci Vojtěchovi získat nakonec i srdce princezny, ačkoliv to Vojtěch nebude mít vůbec lehké. (…)

Šaty pro jaro, Cvrček králem (2013)

Filed under: Povídky — Martin @ 17:35

Zdeněk Svoboda. Pohádka z knihy O princích Áránovi a Árámovi. Tvůrci nezjištěni.

Účinkuje Ivana Horáková.

Připravilo Rádio Proglas v roce 2013 (24 min.). Premiéra 1. 9. 2013 v cyklu Nedělní pohádka (Rádio Proglas, 14:00-14:30).

Pozn.: V první pohádce potkáme krejčího a švadlenku, kteří se sejdou u nevídané práce – mají šít několikery nejkrásnější šaty z nevídaných látek a krajek. Dostanou prý za odměnu cokoliv, co si budou přát. Jaké asi bude to jejich přání? Bohatství, sláva, uznání? A co podle názvu „Cvrček králem“ bude asi vyprávět druhá pohádka? Cvrček není jenom název pro brouka, může to být také příjmení nebo přezdívka. Jak tedy chudý mládeneček Honza ke své přezdívce „Cvrček“ přišel  a proč se stal díky ní i králem, to už si poslechněte sami. (anotace Rádia Proglas)

Jasnovidná paní Emílie (2013)

Filed under: Radiodokument — Martin @ 17:11

Stanislav Motl. Dávné příběhy a nová pátrání Stanislava Motla.

Účinkují Stanislav Motl, Jiří Kuchař. Ze záznamu hovoří František Běhounek.

Připravil Český rozhlas v roce 2013 (30 min.). Premiéra 3. 11. 2013 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 164 (ČRo 2 Praha, 10:30-11:00). Repríza 27. 7. 2014; 23. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.); 20. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.); 24. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.) v cyklu Stopy, fakta, tajemství…

Pozn. 1: Varianta názvu: Jasnovidná paní Emilie.

Pozn. 2: Příběh vzducholodi Italia, která v roce 1928 ztroskotala v Arktidě je všeobecně známý. Také proto, že členem expedice byl i Čech František Běhounek, který celý příběh popsal například v knize Trosečníci polárního moře. Víme o strádání, kterým byli vystaveni trosečníci na ledové kře, víme o obrovské mezinárodní solidaritě, kdy nejlepší muži tehdejšího světa byli ochotni pro záchranu trosečníků obětoval i své vlastní životy, víme o strhující akci ruského ledoborce Krasin, který nakonec trosečníky zachránil… O záchranu trosečníků, zejména v době, kdy s nimi nebylo žádné spojení, usilovalo mnoho lidí. Včetně radioamatérů. A včetně – věřte nebo ne – jasnovidců, spiritistů. Jasnovidců a spiritistů z tehdejšího Československa… (anotace ČRo)

Janko pomáha Martinkovi Klingáčovi (Janek pomáhá Martinkovi Klingáčovi, 20??)

Filed under: Povídky,Slovenské — Martin @ 16:56

Radek Bachratý. Pohádka. Dramaturgie Katarína Revallová. Režie Ria Paldiová.

Vypráví Zuzana Kronerová.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 20?? (9 min.).

Púštna líška (Pouštní liška, 2000)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 14:00

Šuang Zhua. Rozhlasová hra. Překlad Beáta Panáková. Mistr zvuku Ĺuboš Klásek. Technická spolupráce Emília Miháleková, Ján Backstuber. Hudební dramaturg Roman Žiaran. Dramaturgie Vanda Feriancová. Režie Jana Strnisková.

Osoby a obsazení: vypravěč (Jozef Šimonovič), starý Ša (Vladimír Minarovič), dcera (Zuzana Marošová), Juang (Peter Sklár), Bei (Vladimír Obšil), dítě (Martina Mikulášová).

Natočeno 2000. Premiéra 19. 10. 2000 (Slovensko 1, 20:05 h.). Repríza 15. 10. 2003,  9. 3. 2005 (34 min.).

Pozn.: Hra ponúka veľmi zaujímavý a poučný výlet do inej kultúry. Je to symbolická balada o boji dobra a zla, v ktorej síce zlo zvíťazí, ale dobro získa obrovskú morálnu prevahu s hlbokou výpovednou hodnotou. Starý osamelý muž Ša žije roky sám v púšti, kde vychováva svoju najväčšiu radosť, dcéru. Spolu pomaly a postupne pretvárajú nehostinnú púšť na ostrovčeky zelenej oázy. V boji proti myšiam, ktoré obhrýzajú zelené výhonky stromov, im pomáha vzácny druh líšky. Ĺudia, ktorí si prídu podrobiť púšť, nepochopia silné puto medzi človekom a prírodou a púštnu líšku zastrelia. Čínska balada je v rozhlasovej podobe mimoriadne citlivo spracovaná, plná jemných odtieňov, gest, náznakov a predovšetkým krásnej, originálnej hudby. (anotace)

 

 

Rekonštrukcia (Rekonstrukce, 1991)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 13:53

Miloslav Ščepka, Miloslav Volný. Rozhlasová sci-fi hra se satiricko-parodickým přesahem.  Dramaturg Štefan Šmihla. Hudební spolupráce Marián Cseky. Mistr zvuku Jaroslav Faksa. Záznam a střih Boris Dobiš. Režie Ján Fakla.

Osoby a obsazení: Marta (Katarína Zatovičová), Tena (Oľga Šulíková), Permárthy (František Výrostko), Elen (Jana Domková), Andrew (Ĺubo Holčík), inspektor (Jaroslav Vrzala), hlas (Anton Brčka), hradlář (Michal Gazdík), režisér (Ladislav Hyža), průvodce (Tibor Frlajs). Dále účinkují Ján Snopko, Michal Slama, Lýdia Faxová a děti Základní školy Ladislava Novomeského v Banskej Bystrici.

Nastudovala Banská Bystrica v roce 1991. Premiéra 2. 5. 1991 (Bratislava, 20:00 h.; 40 min.). Repríza 3. 5. 1991 (Bratislava, 9:00 h.); 7. 8. 2002 (40 min.).

Lit.: Šmihla, Štefan: Rekonštrukcia. In Rozhlas a televízia 18/1991 (článek). –  Cit.: Autorská dvojica Miroslav Ščepka a Miloslav Volný sa pred tromi rokmi prezentovala dramatickým rozhlasovým debutom Zem potrebuje hrdinov, ktorý možno zaradiť do oblasti sci-fi príbehov. Tomuto žánru ostali verní aj vo svojej ďalšej rozhlasovej hre REKONŠTRUKCIA. A nielen žánru, ale aj svojmu jedinečnému humoristicko-parodickému pohľadu na našu súčasnosť. Pre nich vedecká fantastika je iba rámcom, prostredníctvom ktorého sa autori vyjadrujú k problémom aktuálnym, najmä dnešným.

Tentoraz sa v ideálnom uhle ocitá manipulované človečenstvo (v hre ho zastupuje dvojica mladých naivných dievčat), ktoré sa dnes tak často ocitá v „spároch barnumskej reklamy. Veľká hra s človekom nadobúda absurdnú polohu, pretože ho v konečnom dôsledku ovplyvňuje, klame i vydiera – jednoducho premieňa na svoj obraz.

Nie náhodou nám táto hra pripomína dramatickosť i paradoxy našich dní, ktoré často prežívame obkľúčení a ovplyvňovaní pôsobením najrôznejších masmédií dnes a denne.

Tretie zakončenie (Třetí zakončení, 1988)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 13:47

Ján Uličiansky. Rozhlasová hra pro mládež. Dramaturgie Emília Drugová. Technická realizace Ĺubomír Dolinka, Jana Semíková. Hudba Katarína Cútová. Režie Viliam Sýkora.

Účinkují Pavol Topoľský, Oľga Šalagová, Nataša Kulíšková, Helena Geregová, Igor Kováč, Maroš Kramár, Michal Gučík, Roman Domský, Martin Már, Rastislav Rogel.

Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1988 (42 min.). Reprízy 20. 12. 1997, 21. 12. 1997 (Slovensko 1, 20:05 h.) ke 20. výročí vysílání her pro mládež; 9. 3. 2002, 9. 12. 2005.

Pozn.: Príbeh o skúšaní jedného divadelného predstavenia, ktoré malo niekoľko zakončení… (anotace)

Matkino pole (Matčino pole, 1978?)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 13:44

Čingiz Ajtmatov. Dramatizace. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudoval Československý rozhlas Košice v roce 1978 (?) (87 min.).

Čertove jabľčka (Čertova jablíčka, 1979)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 13:43

Anton Štrbák.  Rozhlasová hra / pohádka. Scénická hudba František Gomolčák. Odpovědný redaktor Karol Jančošek. Zvuk Jozef Hauliš. Technici Jozef Hauliš, Marica Pasnišinová. Produkce Heda Vavreková. Režie Hana Makovická.

Osoby a obsazení: Tomáš Šváby (Jozef Stražan), jeho otec (Anton Trón), fráter Cyprián (Eugen Balogh), hanušovský hrabě (Anton Baláž), Artúr, jeho syn (Peter Staník), Ignác, jeho sluha (Stanislav Kubiš), Palcmann, majitel dolů (Štefan Petrák), Alica, jeho dcera (Gabriela Ševčíková), Franc (Andrej Šilan), Jaš (Dušan Brandýs), Tadek (Ján Pelech), Jacek (Dušan Rakšány), kněz (Tibor Bodák), Žofa (Ĺudmila Mandžárová), selka (Želmíra Kačková), děda (Tibor Vadaš), krčmář (Cyril Ducko), župan (Štefan Servátka), dráb (Jozef Šabek).

Nastudoval Československý rozhlas Košice 12.1. 1979. Premiéra 15. 2. 1979 (60 min). Repríza 18. 12. 2018 (Devín, 21:25 h.)

Lit.: Jančošek, Karol: Čertove jabľčka. In Rozhlas 8/1979, str. 3 (anotace). – Cit.:  Chápeme, ak o nich nič neviete. Je to zvláštna odroda, ktorú má na svedomí, tak ako temer všetko ostatné na svete „pramatka“ Eva. Keď totiž v raji chcela ukryť svoj hriech, ukryla jabĺčko, do ktorého nedovolene zahryzla, do zeme. Lenže márne. Diabol to po čase akosi objavil a začal nimi nanovo pokúšať ľudí. Rafinovane. Najprv ich umoril neúrodným rokom, hladom, aby – keď už boli na konci svojich síl a na začiatku zúfania – mohol ich ponúkať svojimi jabĺčkami! Háčik bol však práve v tom, že kde sa dajakým spôsobom objavili, nikdy viac sa už nič neurodilo. Tak si, Spišiaci, vyberte…

Ach, pardon! Zabudli sme vás uviesť do prostredia kamsi pod Spišskú Maguru a zoznámiť vás – napr. s povestným frátrom Cypriánom, s pánmi, poddanými i zbojníkmi ako nevyhnutnými atribútmi tých čias a dejov. Predovšetkým však s Tomášom Švábym, synom nebohatého zemana, ktorý cestou na štúdiá sadol na nesprávny voz, a tak sa stalo, že nevyštudoval za kňaza v trnavskom seminári, ale za inžiniera v Banskej Štiavnici, ba dokonca sa všeličomu priučil aj v Paríži. Žiaľ, a práve on všetko spôsobil či zavinil, lebo priniesol odtiaľ domov okrem nevídaných vedomostí, nad ktorými trochu žasol sám fráter Cyprián, aj oné čertove jabĺčka, plodinu inakšie zemiakmi a na Spiši podnes aj švábkou zvanú!

Ĺahko si domyslieť, čo z toho vyplynulo, najmä keď si uvedomíme, že sa práve písalo iba 18. storočie. Lenže čokoľvek nové sa ľahko nepresadzuje nikdy a tobôž samo od seba. Musí prekonávať nielen nedôveru, ale doslova odpor, intrigy, zviesť súboj s vládnúcou relígiou – trpieť, prehrávať i víťaziť. Vždy, alebo temer vždy. Čiže je to svojím spôsobom dobrodružstvo … a taká je i pôvodná rozhlasová hra Čertove jabĺčka.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress