Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 7. 2013

Sterilisovaný kanovník (2010)

Filed under: Povídky — Přemek @ 13:34

Vladimír Raffel. Povídka. Rozverná taškařice s dadaistickou zápletkou inspirovaná prostředím klatovských katakomb.  Z knihy Patetické povídky. Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Bronislav Kotiš.

Připravila Plzeň v roce 2010. Repríza 5. 7. 2013 (ČRo 3 Vltava, 1:30 h.; 30 min) v cyklu Noční bibliotéka; 15. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 29. 5. 2021 (ČRo Plzeň, 18:04 h.) v cyklu Povídkové čtení na víkend.

Pozn.: Sterilizovaný kanovník

Pozn.: Vladimír Raffel (1898-1967) patří především svým povídkovým tematickým cyklem k originálním zjevům české literatury první poloviny dvacátého století. Zahájil ho soubor nazvaný Elektrické povídky (1927), námětově zaměřený na aktuální problematiku strojové civilizace. Bystrý autor ji vidí ve všech symptomech – od typických znaků technického rozvoje až k mechanizujícím se lidským vztahům – a nemíjí ani její metaforizaci. V souladu se svým záměrem odvrhuje ve stylové sféře lineární vypravěčství a nahrazuje ho postupy montáže, ostrých střihů a prostorového prolínání.

Jim zůstává věrný i v dalším svazku Tělové povídky (1928), soustředěném tentokrát na oblast proměn citových. V centru pozornosti jsou například otázky chápání fyzické lásky, mateřství, věrnosti . I zde se Raffel citlivě dotkl některých palčivých bodů moderní společnosti. Ačkoli má třetí část cyklu název Patetické povídky (1928) slušelo by se dát přívlastek do uvozovek. Moderní společnost je tu viděna spíš odpatetizovaně – je zajata rychlostí, pohybem, stálou energii, ale i odvratem od tradičních hodnot. Navíc je domácí prostředí konfrontováno s jinými civilizačními okruhy. Do jisté míry oslavou a uchvácením bezeslovné hry těla jsou Taneční povídky (1928). Raffel tu oceňuje ctnost náznaku, vizuálního vyjadřování, které se obejde bez vysvětlujících komentářů. Napětí mezi mlčenlivostí a umluveností tvoří rovněž dynamiku probíhajících událostí. Za uzavření cyklu je do jisté míry možno pokládat „návratné“ prózy nazvané Prapovídky (1930). Analytik moderní civilizace, kterou vymezoval i charakteristickou znakovostí, se zde vrací k elementárním a věčným vlastnostem člověka, k nimž patří pudovost, živočišnost, otevřenost. Kruh se uzavírá. Raffel nevšedním prozaickým projektem s promyšlenou návazností vytvořil polemické dílo trvalé hodnoty, které obohacuje kontext české literatury dvacátého století.

Příběhy 20. století – Gestapák dostal před synagogou strach (2013)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 13:12

Připravil Mikuláš Kroupa.

Natočeno 2013. Premiéra 23. 6. 2013 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Kroupa, Mikuláš: Gestapák dostal před synagogou strach. In web ČRo Plus, červen 2013 (článek + nahrávka). – Cit.: Stalo se to někdy na začátku 50. let minulého století. František Wretzl, kterého gestapo v roce 1944 mučilo šviháním přes varlata, se procházel po Starém městě pražském a zastavil se v Pařížské ulici u židovské synagogy. V davu německých turistů obdivující židovskou památku ke svému údivu spatřil důvěrně známou tvář: „Byl to ten gestapák s krycím jménem Gall, který se mě tak důrazně podepsal na zadek i jinam. Nebylo pochyb, že je to on,“ vypráví skaut s přezdívkou Baron.

František Wretzl se rozhlížel, jestli není na blízku esenbák. Měl strach, že nacista uteče. Celá scéna připomíná vynikající americký film Maratónec.

Židovka na ulici pozná válečného zločince, který týral a vraždil vězně v koncentračním táboru. Pronásleduje ho, volá o pomoc, lidé se srocují a vraha nakonec zadrží. Film vznikl asi o dvacet let později.

„Ono bohatě, bohatě stačilo, že i on mě poznal. Temně zrudl ve tváři, začal se všelijak motat, bezradně se otáčet a snažil se zmizet. Trvalo to chvíli, viděl, že ho stále sleduji a potom se ztratil někde v davu. To bylo pro mne dostatečné zadostiučinění – měl strach, velký, opravdový strach,“ popisuje Wretzl, který přežil koncentráky Terezín a Flossenbürg.

Poslouchejte druhou část strhujícího vyprávění Františka Wretzla na Českém rozhlasu PLUS v neděli 23. června od 20 hodin nebo v repríze v sobotu 29. června 2013 na Radiožurnálu od 21 hodin.

Příběhy 20. století – Židovská odbojářka Štefánia Lorándová (2013)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 13:09

Připravil Adam Drda.

Natočeno 2013. Premiéra 7. 7. 2013 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: -adr- (= Drda, Adam): Židovská odbojářka Štefánia Lorándová. In web ČRo Plus, červenec 2013 (článek). – Cit.: Hrdinka nedělních Příběhů 20. století Štefánia Lorándová alias Margita Demeterová v sobě dokázala skloubit v nevídané míře odvahu, inteligenci a vytrvalost, využila všech talentů a předností, kterými ji Bůh obdařil – a nevyužila jich jen pro sebe. Jako členka levicového sionistického hnutí Hašomer Hacair (Mladý strážce) působila za války ilegálně v Maďarsku a přispěla k záchraně mnoha životů.

Narodila se 22. listopadu 1919 v židovské rodině v Michalovcích, její otec byl ředitel elektrárny. Roku 1928 náhle zemřel a maminka se s dvěma dcerami odstěhovala do Žiliny. Když na konci 30. let začali mít kvůli nacistické rozpínavosti vážné potíže Židé v celé Evropě, byla už Štefánia dospělá dívka a aktivistka levicového sionistického hnutí. Mladí sionisté z Hašomer Hacair se tehdy připravovali na přestěhování do Palestiny, ale brzy bylo zřejmé, že se to za války může podařit jen jednotlivcům. Začali se tedy soustředit na záchranu svých bližních a rozhodli se, že se pokusí dostat co nejvíc Židů do Maďarska, kde byla snesitelnější situace než na Slovensku.

Štefánia byla vyslána do Budapešti, aby tam pro uprchlíky „připravovala půdu“. Hranice překročila tajně v doprovodu pašeráků 9. března 1942. V Maďarsku (v Budapešti) pak žila pod jménem Margita Demeterová a musela plnit tři hlavní úkoly: zajišťovat pro uprchlíky doklady, ubytování a peníze. Měla výhodu: uměla perfektně několik jazyků a nevypadala židovsky. Podařilo se jí tedy oklamat maďarské úředníky a získávat od nich rodné listy se jmény skutečných osob, které posléze (spolu s policejními přihláškami) padělala a desítkám lidí tak zajistila novou identitu. (more…)

2. 7. 2013

Pan Lučavka aneb Kapitola z kroniky předpenicilinového věku 1/3 (2013)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 20:24

Norbert Frýd. Třídílná četba na pokračování. Úsměvný příběh o jasnovidci, který v době nastupujícího fašismu přijede do malého jihočeského městečka. Zde se stává intimním zpovědníkem řady místních obyvatel, ale je stržen proudem intrik a pomluv. Připravila Tamara Salcmanová. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Pavel Soukup.

Připravil Český rozhlas Plzeň v roce 2013 (3 x 25 min.). Premiéra 8.-10. 6. 2013 (ČRo 3 Vltava).

Rozmlouvání – Libor Pešek 1/6 (2002)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:04

Libor Pešek sám a bez taktovky, s útržky vzpomínek a myšlenek. U rozhlasového mikrofonu, ke kterému ho pozvala Jana Vašatová, dirigenta doprovázely jen jeho hudební lásky.

Natočeno 2002. Premiéra 6. 7., 3. 8., 31. 8., 5. 10., 2. 11., 30. 11.2002. Repríza 4. a 11. 7. 2013 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min).

Obsah:

1. … U rozhlasového mikrofonu ho doprovázely jen jeho hudební lásky – Billy Strayhorn a Duke Ellington.

2. … U rozhlasového mikrofonu dirigenta doprovázely jen jeho hudební lásky – Josef Suk, Artie Shaw, Duke Ellington a Claude Debussy.

3. … – tentokrát o zen buddhismu. U rozhlasového mikrofonu dirigenta doprovázely jen jeho hudební lásky – Edith Piaf, Udo Lemper a Marlene Dietrich.

4. … Jeho vyprávění o Anglii provází stařičká nahrávka muzikálu My Fair Lady s Audrey Hepburn a Rexem Harrisonem.

5. …(myšlenek)tentokrát poněkud podzimních. U rozhlasového mikrofonu dirigenta doprovázela jen nahrávka Debussyho Pelléa a Mélisandy.

6. … Pořad provází nahrávka Dvořákovy Suity pro velký orchestr A dur op. 98 v podání Královské liverpoolské filharmonie, kterou dirigoval Libor Pešek.

Zámek (1994)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 14:57

Jaroslav Kříž. Esej na téma románu Zámek (Franz Kafka).

Účinkuje Petr Adler.

Natočeno 1994. Obnovená premiéra 4. 7. 2013 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 15 min). Repríza 4. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.) v cyklu Esej.

Vraťte se zdraví a krásní (2013)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:56

Sedmý dokument z cyklu 90. let s vámi je věnován historii dovolených v Československu a v České republice. Připravil Petr Hladík. Režie Petr Mančal.

Natočeno 2013. Premiéra 3. 7. 2013 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.; 28 min). Repríza 27. 5. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.); 9. 7. 2021 (ČRo Plus, 11:10 h.); 5. 7. 2022 (ČRo Plus, 9:10 – 9:34 h.); 6. 7. 2023 (ČRo Plus, 8:34 – 9:00 h.); 5. 7. 2024 (ČRo Plus, 15:10 h.).

Lit.: Hladík, Petr: Vraťte se zdraví a krásní. In Týdeník Rozhlas 27/2013 (článek). – Cit.: „Ideální dovolená je ta, na které dostaneme se do nové krajiny, do nového příjemného prostředí, na které děláme věci, které ve městě neděláme, ale přitom máme pohodlí a stravu, na něž jsme zvyklí.“ Tato slova pronesl ve třicátých letech v jedné ze svých rozhlasových přednášek na téma dovolená přední český psychiatr Vladimír Vondráček. Fenomému dovolených a rekreací se bude věnovat červencový díl rozhlasového cyklu 90 let společně, který postupně zazní na stanicích Vltava (3. července, 21.45), Plus (13. července, 21.00) a Dvojka (16. července, 18.05).
V době, kdy profesor Vondráček psal svou přednášku, jsme se teprve učili, jak nakládat se svým volným časem. Důležitým impulzem bylo uzákonění osmihodinové pracovní doby v prosinci roku 1918 a pak zákonné úpravy podmínek pro čerpání dovolené, přijaté o dva roky později. Volný čas také významně ovlivnil fakt, že mnoho lidí začalo místo v zemědělství pracovat v průmyslu. V meziválečném období začaly vznikat první cestovní kanceláře, které se zaměřovaly hlavně na Jugoslávii, ale v jejich nabídce byla i exotičtější místa jako Egypt. Podstatná část lidí ale trávila své volno v tuzemsku. (more…)

Akademie – Rozhlasák Karel Ančerl. Odchody a návraty (2013)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:49

Dlouholetý šéfdirigent České filharmonie měl ve svém životě červenou rozhlasovou nit. Ve 30. letech působil v rozhlase jako rozhlasový režisér a kapelník, ale v březnu 1939 dostal okamžitý vyhazov kvůli rasovým zákonům. Po válce se vrátil jako šéf rozhlasového orchestru. Z pozice uměleckého ředitele České filharmonie byl pak hlavně v 60. letech hostem Ivana Medka v pořadech o hudbě… Z archivních materiálů připravil a uvádí Petr Kadlec.

Natočeno 2013. Premiéra 3. 7. 2013 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 105 min).

Čajovna – Přestřelka Speciál I. (2013)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:47

Kulatý stůl o překážkách vývozu současné české nemainstreamové hudby do zahraničí. Hosté: Josef Sedloň, Michal Máka, David Urban, Petra Ludvíková, Michal Brenner a Lucia Udvardyová. Moderují Ajva – Pedro – Stano.

Natočeno 2013. Premiéra 3. 4. 2013 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.; 60 min).

Naschválníčci 1/10 (1980?)

Filed under: Hajaja — Přemek @ 14:45

Napsal František Nepil. Četba z pohádkové knížky. Připravil Miroslav Šváb. Hudba Stanislav Chudoba, řídí Libor Mathauser. Režie Miroslav Šváb.

Vypráví Vlastimil Brodský.

Natočeno 1980? (10 x 15 min.). Repríza 8. dílu 13. 5. 1984 (Praha, 8:00 – 8:15 h).; repríza 10.-14., 17.-21. 8. 2015 v rámci pořadu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha, 19:00 h), 30. 6. – 9. 7. 2018 (ČRo Rádio Junior).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress