Daniel Hevier. Miniromán. Hudební dramaturgie Katarína Bielčíková. Zvuk Imrich Adamko. Redakce Patrik Oriešek.
Účinkuje Zuzana Dančiaková.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2008 (5 min.).
Daniel Hevier. Miniromán. Hudební dramaturgie Katarína Bielčíková. Zvuk Imrich Adamko. Redakce Patrik Oriešek.
Účinkuje Zuzana Dančiaková.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2008 (5 min.).
Marek Mittaš. Miniromán. Hudební dramaturgie Miroslav Nemec. Zvuk Eva Irmanová. Redakce Patrik Oriešek.
Účinkuje Miroslav Trnavský.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2008 (7 min.).
Silvester Lavrík. Miniromán. Hudební dramaturgie Oldo Fiala. Zvuk Imrich Adamko. Redakce Patrik Oriešek.
Účinkuje Ján Gallovič.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2008 (4 min.).
Jakub Námešný. Minipovídka. Redakce Ján Zaťko. Technická realizace Marián Cibuľa. Režie Vladimír Kivader.
Účinkuje Ján Haruštiak.
Připravil Slovenský rozhlas Banská Bystrica v roce 2009 (5 min.).
Matej Thomka. Povídka. Redakce Ján Zaťko. Technická realizace Peter Janák. Režie Vladimír Kivader.
Účinkuje Radoslav Kuric.
Připravil Slovenský rozhlas Banská Bystrica v roce 2008 (5 min.).
Jozef Miloslav Hurban. Úryvek z eseje. Redakce Nata Hosťovecká. Hudební spolupráce Ĺuboš Kovačech. Technická realizace Peter Janák. Režie Daniela Ilavská.
Čte Peter Vilhan.
Připravil Slovenský rozhlas Banská Bystrica v roce 2002 (18 min.).
Matej Thomka. Krátká povídka. Redakce Egon Tomajko. Technická realizace Peter Janák. Režie Vladimír Kivader.
Čte Radoslav Kuric.
Připravil Slovenský rozhlas Banská Bystrica v roce 2009 (5 min.).
Edmund Hleba. Esej. Redakce Ján Zaťko. Hudbu vybral Ĺuboš Kovačech. Technická realizace Peter Gazarek. Režie Michal Náhlik.
Účinkuje Miroslav Kráľ.
Připravil Slovenský rozhlas Banská Bystrica v roce 2005 (15 min.).
Ivan Němec. Příběh kněze, národního buditele, učitele, překladatele a sběratele lidových písní. Technická spolupráce Radomil Štěpánek. Režie Lukáš Kopecký.
Účinkují Vladimír Krátký a Erika Stárková.
Připravil Český rozhlas Brno v roce 2013 (5 x 12 min.). Premiéra ve dnech 27.-31. 5. 2013 na regionálních stanicích ČRo v cyklu „Životopisy – příběhy slavných i neslavných“.
Pozn.: Narodil se 14. června 1804 v Novém Rousínově a zemřel před 145 lety 31. května 1868 v Bystřici pod Hostýnem ve věku 63 let. František Sušil vydal sbírku téměř 2 400 lidových písní pod názvem Moravské národní písně s nápěvy do textů vřazenými. Moravské národní písně vyšly v první menší sbírce poprvé v roce 1835, velké vydání pak roku 1860. František Sušil za svůj život shromáždil neuvěřitelných 2361 skladeb. František Sušil se stal čelným představitelem obrozeneckých snah v prosazování všeslovanské cyrilometodějské ideje. Aktivně se podílel na přípravách jubilea (1863) příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu. Podílel se na vzniku časopisu Cyril a Metod v Olomouci (1849) a v Brně roku 1850 podpořil založení Dědictví sv. Cyrila a Metoděje jako centra pro šíření vzdělanosti, mravnosti a vlastenectví mezi širokými lidovými vrstvami. (anotace ČRo)
Milan Dus. Legendární bojovník od Tobrúku a z Dukelského průsmyku, hrdina, co nesměl do čítanek, generál Karel Klapálek. Hudební spolupráce Jiří Štusák. Technická spolupráce Jiří Václavíček. Režie Pavel Krejčí.
Účinkují Romana Chvalová a Jiří Kalužný. Ze záznamu hovoří Karel Klapálek.
Připravil Český rozhlas Hradec Králové v roce 2013 (5 x 12 min.). Premiéra ve dnech 20.-24. 5. 2013 na regionálních stanicích ČRo v cyklu „Životopisy – příběhy slavných i neslavných“.
Pozn.: Prošel téměř všemi frontami, na kterých v minulém století bojovali českoslovenští vojáci. Patřil k nejlepším velitelům, jaké kdy naše armáda měla. Přesto i na něho čekal v padesátých letech totalitní žalář. Legendární bojovník od Tobruku a z dukelského průsmyku, generál Karel Klapálek. Hrdina co nesměl do čítanek. I to by se dalo říct o legendárním veliteli od Tobruku a na Dukle generálu Karlu Klapálkovi. O jeho krátkém působení na ministerstvu národní obrany po komunistickém puči v únoru 1948 historici dodnes diskutují, ale na tom, že byl když ne nejlepším, tak jedním z našich nejlepších frontových velitelů všech dob, se shodnou snad všichni. Karel Klapálek byl z rodu těch vojáků, kteří chtějí bojovat za svou vlast. Po mnichovském diktátu nesouhlasil s dobrovolným vydáním našich pohraničních území nacistickému Německu, po nasazení v Africe jako vysoký činitel londýnského ministerstva obrany netrpělivě očekával další příležitost zasáhnout do bojů s nenáviděnými okupanty. I v době meziválečné pomáhal budovat armádu tak, aby byla vlasti k užitku a nepochybně s něčím podobným počítal i po osvobození v roce 1945. V letech 1945-1950 vojenský velitel v Praze, poté jako politicky nespolehlivý propuštěn z armády, odsouzen ve vykonstruovaném procesu a vězněn. Později byl rehabilitován a 24. května 1968 dostal státní vyznamenání Hrdina ČSSR. Vydal knihu vzpomínek Ozvěny bojů. (anotace ČRo)
Powered by WordPress