Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Martin Štoll. Údaje o tvůrcích nezjištěny.

Účinkují Martin Štoll a Martin Nodl.

Připravil Český rozhlas v roce 2011 (60 min.). K poslechu k dispozici na webových stránkách ČRo.
Lit.: Tamchyna, Robert: Dekret kutnohorský. In web ČRo 9. 7. 2011 (anotace). – Cit.: Dekret kutnohorský byl pro mistry tří univerzitních národů i pro většinu mistrů českého národa zcela nečekaným aktem, jenž mohl být přičítán panovníkovu momentálnímu rozpoložení mysli, jež ostatně byla po celý jeho život neklidná a nevyzpytatelná. Němečtí mistři byli zaskočeni a jen klopotně hledali cesty ven ze situace, kterou neznali. Nikdo z nich však nepočítal, že by škrtnutím královského pera mohlo dojít ke změně hlasů na pražské univerzitě.

Dr. Martin Nodl se narodil v roce 1968. Zabývá se dějinami pozdního středověku, zejména jeho sociálními dějinami, problematikou tehdejší mentality a každodenního života; odborný zájem zaměřuje rovněž na dějiny historiografie a na vztahy Českých zemí a Polska. Napsal desítky studií do nejrůznějších sborníků, spolupracoval s Františkem Šmahelem na publikaci Člověk českého středověku (2002), s Danielou Tinkovou na sborníku Antropologické přístupy v historickém bádání (2007). Samostatně napsal publikace Tři studie o době Karla IV. a Dějepisectví mezi vědou a politikou. Jeho poslední knihou je práce Dekret kutnohorský.

Působí jako vědecký pracovník v Centru medievistických studií Akademie věd ČR v Praze. Je vedoucím redaktorem časopisu Dějiny – Teorie – Kritika a nedávno také uzavřel doktorské studium na Masarykově univerzitě v Brně, obor historie – české dějiny.

Je zájem o každodennost módním zájmem nebo zcela novým metodologickým přístupem? Jsou obyčejné události opravdu bezvýznamné, nebo mohou být i závažnější než události tzv. velké? K zamyšlení nad možnostmi historického zkoumání a nad stránkami nové knihy Martina Nodla zve Martin Štoll. A poslechněte si také starší Vstupte! s Martinem Nodlem.

Naďa Reviláková. Jak velký význam pro naše dějiny měl Václav jako kníže? Nakolik je ovlivnil jako světec a patron? Nakolik vnímáme jeho osobu jako etický symbol?

Účinkují Naďa Reviláková, prof. Josef Žemlička, doc. Jaroslav Šebek a dr. Viktor Velek.

Připravil Český rozhlas v roce 2010? (50 min.).

Lit.: Reviláková, Naďa: Svatováclavská tradice. In web ČRo 28. 9. 2011 (anotace). – Cit.: Hovoříme o významu svatováclavské tradice, jejím zneužití i reálném dějinném obraze. Dnešní Třetí dimenzi v repríze věnujeme tradici kultu svatého Václava. Tento v pořadí třetí historicky doložený přemyslovský kníže proslul jako šiřitel křesťanské víry, po staletí je považován za patrona naší země a také za symbol české státnosti. Nedočkal se za to však pouze vděku. Byl zneužit za nacistické okupace, kdy se stal symbolem oprávnění začlenit české země do velkoněmecké říše a argumentem mravnosti kolaborace. Na základě této diskreditace byl odsunut do pozadí v dobách pozdějších.

Jak velký význam pro naše dějiny měl Václav jako kníže? Nakolik je ovlivnil jako světec a patron? Nakolik vnímáme jeho osobu jako etický symbol? Nejen o tom bude hovořit Naďa Reviláková s historiky prof. Josefem Žemličkou, doc. Jaroslavem Šebkem a dr. Viktorem Velkem.

Eliška Závodná a doc. Pavla Vošahlíková. „Slavme slavně slávu“ … Čechů v Srbsku a Srbů v Čechách v průběhu „dlouhého“ 19. století. Příběhy a cesty zapomenutých – i zapomínaných.

Účinkují s doc. Pavla Vošahlíková a Eliška Závodná.

Připravil Český rozhlas v roce 2011 (30 min.).

Lit.: Závodná, Eliška: „Slavme slavně slávu“. In web ČRo 17. 3. 2010 (anotace). – Cit.: Nadšený panslavista František Alexander Zach (1.5.1807, Olomouc – 14.1.1892, Brno) poprvé navštívil Srbsko – konkrétně Bělehrad – v roce 1843. Do té doby stihnul vystudovat práva ve Vídni, kde se spřátelil s řadou českých a moravských studentů, zapálených vlastenců. Po dokončení studií se Zach vrací na Moravu, kde působí na různých místech jako magistrátní úředník. Když v roce 1830 propuká v Polsku protiruské povstání, rozhodne se ho aktivně zúčastnit. Tajně a bez dokladů odjíždí do Krakova, ale než tam dorazí, je po boji. Krakovská epizoda Zachovi způsobila potíže ze strany rakouských úřadů, jeho pokus o účast v národním odboji ho stojí místo. Zach se obává politického pronásledování, emigruje do Francie, kde dál pokračuje v organizování polského odboje. Domů se vrací až po pěti letech, ale snah o podporu slovanských národů – ať už v monarchii, nebo jinde v Evropě – se nevzdává. Když je společně s dalšími vlastenci v roce 1840 vyslýchán za protirakouské smýšlení, rozhodne se raději vrátit do Francie. Už ve Francii se začíná zabývat vojenskou teorií. Z Francie odjíždí na svou první návštěvu Srbska – pro jeho další život určitě osudovou. V Bělehradě vstupuje do tajných služeb, nejdřív jako propolský politický agent. (more…)

Petr Slinták. Tvůrci a účinkující nezjištěni.

Připravil Český rozhlas v roce 2001 (30 min.).

Pozn.: Pokusy o vojenské převraty proti komunistickému režimu v roce 1949 budou tématem dnešního pořadu Historie věčně živá. Příprav uvedených akcí se mimo jiné účastnily i skupiny českých skautů.

Robert Tamchyna. Tvůrci nezjištěni.

Účinkují Michal Stehlík a Robert Tamchyna.

Připravil Český rozhlas v roce 2011 (32 min.). K poslechu připraveno na webových stránkách ČRo.

Lit.: Tamchyna, Robert: Michal Stehlík: Únor 1948 a střední Evropa. In web ČRo 25. 2. 2011 (anotace). – Cit.: Únorové události roku 1948 vnímáme velmi výrazně přes hektiku komunistického převzetí moci v Československu. Jak ale vypadala situace v Polsku, Maďarsku, v rozděleném Německu či v Rakousku? Jaký byl středoevropský kontext únorových událostí? To bude tématem pořadu Vstupte! právě 25. 2. 2011.

Michal Stehlík se narodil v roce 1976 v Třebíči. V letech 1994 -1999 studoval nejprve na Filozofické fakultě UK v Praze obor historie – slovakistika a později také v Ústavu českých dějin FF UK samostatně české dějiny.

Od roku 2003 byl Michal Stehlík náměstkem generálního ředitele Národního muzea (podílel se zde mj. na vytvoření nové koncepce rozvoje Národního muzea, byl komisařem výstavy Fotbal 1934 – 2004 a koordinátorem první i druhé „Pražské muzejní noci“), později se stal děkanem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Byl spoluautorem a také editorem knihy Naše osmičky, která vyšla jako titul v edici Leonardo.

Karel Tejkal. Údaje o tvůrcích a interpretech nezjištěny.

Připravil Český rozhlas v roce 0211? (25 min.).

Pozn.: O vodáctví, o kamarádství, o reprezentaci a o špinavé politice. Karel Tejkal zachytil vyprávění vodáckých mušketýrů například při pašování exilové literatury do Československa v době normalizace.