Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Marie Benešová. Rozhlasová historická hra pro mládež z let 1647-1648 o dvou mladých exulantech. Režie Bohuš Hradil.

Osoby a obsazení: Matouš, český exulant (Antonín Zíb), Hynci, jeho přítel (Jiří Horčička), exulant Diviš, pasíř, Hynciho otec (Artuš Kalous), Mařička, jeho dcera (Lída Otáhalová), Samuel Oesterling, švédský plukovník (Bedřich Bobek), Benchsen, švédský plukovník (Robert Ford), Karel Gustav, falckrabí (Jiří Vasmut), Königsmark, švédský generál (Josef Červinka), Wittenberg, švédský generál (Ludvík Veselý), primas města Jihlavy (Ludvík Řezníček), stařena (Dana Blahníková), Ludmila, vnučka (Drahomíra Hůrková), Vávra, český exulant (Václav Piskáček).

Natočeno 1948. Premiéra 23. 10. 1948 (Praha I, 14:30 h.). Repríza 14. 12. 1948 (Praha II, 20:00 h.) v cyklu Hra pro mládež.

Lit.: Tomášek, Dušan: Špatná veselohra. In Kulturní politika 58/1948, 29. 10. 1948, s. 8 (recenze). – Cit.: „(…) Dva mladí exulanti, kteří odešli z Čech s J. A. Komenským pro své náboženské přesvědčení, se vracejí s vítězným švédským vojskem, aby pomohli porazit císaře Ferdinanda a vymohli tím sobě i svým druhům návrat do vlasti. V rozhodné chvíli, když je vítězství na dosah ruky, sjednala švédská královna Kristýna s Ferdinandem mír. Přesto, že dala Komenskému slib, že vymůže návrat vyhnaných Čechů, zapomíná na dané slovo a čeští vojáci se musí vrátit do exilu.

Ačkoliv režie B. Hradila pokulhávala v některých místech za textem a nestačila posluchači, odkázanému pouze na sluch, dosti vějoratně vylíčit napětí rozhodujícího boje, je třeba hru pochválit. Dnes, kdy jsme vzpomínali desátého výročí Mnichova, je nutné naší mládeži připomínat i na historických příkladech, že to nebylo po prvé, kdy se náš národ spoléhal na neslovanskou pomoc a nakonec byl opuštěn. – Hry tohoto druhu plní roli kulturně politické výchovy dospívající mládeže. Získávají rozhlasu mladé, oddané a pozorné posluchače. A rozhlas je nesmí zklamat. Musí jim proto přinést takových her více!“

Palička. Pohádka o řemeslnících. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1948. Premiéra listopad 1948.

Lit.: Tomášek, Dušan: Rozhlas – Začněme od nejmenších. In Kulturní politika 62/1948, 26. 11. 1948, s 7 (recenze).

Julie Charvátová. Pohádka. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1948. Premiéra listopad 1948.

Lit.: Tomášek, Dušan: Rozhlas – Začněme od nejmenších. In Kulturní politika 62/1948, 26. 11. 1948, s 7 (recenze).

Marie Hrubá.  Pohádka. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovala Plzeň v roce 1948. Premiéra listopad 1948.

Lit.: Tomášek, Dušan: Rozhlas – Začněme od nejmenších. In Kulturní politika 62/1948, 26. 11. 1948, s 7 (recenze).

Howard Fast. Rozhlasová dramatizace románu. Překad Eva Würterlová. Hudba Vilém Prokop Mlejnek, orchestr řídí autor. Zpívají členové Pěveckého sboru Čs. rozhlasu. Režie Ludvík Pompe.

Osoby a obsazení: Tom Paine (Václav Voska), vypravěč (Antonín Zíb), Benton (Ludvík Řezníček), Perez (Oldřich Kubart), Harry (Bohumil Bezouška), hrabě (Zdeněk Wronský), Bell (Ludvík Veselý), Benjamin Franklin (Ladislav Kulhánek), kočí (Karel Sychra), farář (Josef Fryč), Zehe (Miloš Nývlt), Brackmayer (Václav Král), Dalquist (Miroslav Grác), Abraham (Arnošt Mirský), dr. Rash (Miroslav Doležal), Mac Macgrea (Bohuš Smutný), sedlák (Radovan Lukavský), Thomas Jefferson (Vladimír Čech I.), generál Washington (Erik Zámiš), Paine v chlapeckém věku (Jaroslav Jírů), Stewens, jeho přítel (Radislav Nikodém). V dalších úlohách a hlasech účinkují členové hereckého sboru, řídí Antonín Jedlička.

Natočeno 1948. Premiéra 24. 11. 1948 (Praha I – Brno I – České Budějovice, 20:30 h.). Repríza 3. 2. 1949 (Praha II, 20:30 h.).

Pozn.: Thomas Paine, účastník a teoretik revolučních bouří XVIII. století, je hlavní postavou historického románu amerického klasika Howarda Fasta. Autor nás provází nejen zákulisím vzniku Spojených států amerických, ale také nepodařenými revoltami té doby v Anglii a konečně i extrémními krutostmi Francouzské revoluce, kdy Tom Paine v lexingtonském vězení čeká na nelítostné ostří Madame Guillotiny plných deset měsíců.

Lit.: anonym: Tom Paine, americký revolucionář. In Náš rozhlas 20/1950 (14. 5. 1950), s. 15 (článek). – Cit.: Pokrokový americký spisovatel Howard Fast vyzdvihuje ve svém díle ty postavy a události severoamerických dějin, na nichž si dnešní čtenář nejlépe a nejnázorněji osvětlí, jak za svobodu, demokracii a všechny společenské vymoženosti je neustále třeba boj ovát,, hájit je proti těm, kteří chtějí týt z cizí práce a z poroby pracujících.

V historickém románu o Tomu Painovi mistrovsky oživil významnou postavu dějin Spojených států severoamerických. Tom Paine přišel do Ameriky z Anglie, ocenil demokratičnost poměrů, které vládly v této zemi a toužil americkou demokracii prohloubit a rozšířit. Jako novinář a spisovatel bouřil jménem zdravého rozumu proti utiskování, vykořisťování a především proti anglickému imperialismu. Bojoval jako řadový voják v armádě Washingtonově proti anglickému vojsku, ale daleko více dopomohl Američanům k vítézství svým spisem „Zdravý rozum“.

Fast sleduje svého hrdinu, „kmotra revoluce“ na jeho cestě do Anglie, ve francouzské revoluci a dovádí jeho životopis až k hořkému konci starce, kterého se společnost i staří přátelé a spolubojovníci zřékli, protože byl revolucionářem důsledným a nedovedl slevit nic svému zdravému rozumu. (…)