Po stopách pražských kin provází a o své knize hovoří bratři Jaroslav a Miroslav Čvančara. Připravil Jan Sedmidubský.
Natočeno 2012. Premiéra 1. 3. 2012 (ČRo 6). Ke stažení zde.
26. 5. 2012
Hovory o hledání – Příběhy normalizace (2012)
Co je normalizace? Byla to cesta k tzv. normálnosti anebo nenormálnosti? Odpovědí může být soubor textů Příběhy Normalizace, které zpracovala nevládní organizace Člověk a v tísni. Host: publicista Adam Drda. Moderuje Ivana Denčevová.
Natočeno 2012. Premiéra 9. 12. 2012 (ČRo 6).
Šťastná rodina (1979)
Hans Christian Andersen. Pohádka o šťastné šnečí rodině. Režie Helena Philippová.
Čte Václav Voska.
Připravil Československý rozhlas v roce 1979 pro cyklus Hajaja (9 min.). Repríza 14. 1. 2011 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.); 30. 5. 2015 (ČRo 2 Praha, 19:15 h.) v cyklu Dny Hanse Christiana Andersena pod záštitou velvyslance Dánského království Jörgena Böjera.
Dva proti Říši 1/10 (2012)
Jiří Šulc. Četba na pokračování pojednávající o atentátu na Reinharda Heydricha, od kterého letos uplynulo 70 let. Rozhlasová úprava Martin Groman. Dramaturgie Zuzana Vojtíšková. Režie Vlado Rusko.
Čte Aleš Procházka.
Natočeno 2012. Premiéra 1. dílu 28. 5. 2012 (26 min). Repríza 1. dílu 23. 5. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Obsah: 1. Předehra – 2. Návrat – 3. První kroky. – 4. Leon. – 5. O krok vpřed. – 6. Hledání. – 7. Květnová rána. – 8. Čas umírání. – 9. Máma. – 10. Letní sen.
Malé Zálesí 1/7 (2012)
Původní pohádkový seriál o čtyřech kamarádech z Malého Zálesí a hlídací babičce Šrámkové pro rozhlas napsal Pavel Kácha. Režie Dimitrij Dudík.
Vypráví Michal Zelenka.
Natočeno v roce 2012. Premiéra 28. 5. – 3. 6. 2012.
Obsah: 1. Strašlivý Hrůza. (10 min) – 2. Sob Svenson. – 3. Veverka. – 4. Princezna. – 5. Létání. – 6. Cirkus. – 7. Loutky.
Pozn.: Za velkým hlubokým lesem leží vesnička Malé Zálesí. Bydlí tam několik rodin a několik dětí. Ty větší dojíždějí do školy ve Velkém Zálesí. Ovšem čtyři kamarádi, předškoláci Alenka, Jirka a Veronika s mladším bráškou Matějem, do školy ještě nechodí. Když rodiče odjedou do práce, je s nimi paní Šrámková, hlídací babička. A protože v Malém Zálesí dost často vypadává elektřina, dějí se tam podivuhodné věci. (anotace)
Kritický klub – Rybí krev (2012)
Pavel Janáček debatuje se svými hosty o událostech ve světě literatury, které vyvolaly rozporuplný ohlas, tentokrát o románu Jiřího Hájíčka Rybí krev.
Natočeno 2012. Premiéra 28. 5. 2012 (30 min).
Pozn.: Svým novým románem pokračuje Jiří Hájíček v linii venkovských próz (povídkový soubor Dřevěný nůž, romány Zloději zelených koní a Selský baroko). Čtenáře tentokrát zavádí na jihočeský venkov přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. (anotace)
Severský rok – Severské hudební rezonance 1/15 (2012)
Připravila Wanda Dobrovská.
Natočeno 2012. Premiéra 1. dílu 28. 5. 2012 (10 min).
Obsah: 1. Švédsko klasicky. Země bez hudby? – 2. Finsko klasicky. Země Jeana Sibelia. – 3. Dánsko klasicky. Země Carla Nielsena. – 4. Norsko klasicky. Země Edvarda Griega. – 5. Island klasicky. Země Jóna Leifse. – 6. Švédsko etnicky. Balady a halekačky. – 7. Finsko etnicky. Runy. – 9. Norsko etnicky. Joik. – 10. Island etnicky. Edda. – 11. Švédsko soudobě. – 12. Finsko soudobě. – 13. Dánsko soudobě. – 14. Norsko soudobě. – 15. Island soudobě.
Osudy – František Janouch 1/10 (2012)
Rozhlasové vzpomínky česko-švédského jaderného fyzika, publicisty a zakladatele Nadace Charty 77. Připravila Jana Olivová. Technická spolupráce Miloš Kot.
Natočeno 2012. Premiéra 1. dílu 28. 5. 2012 (ČRo 3 Vltava, 30 min). Repríza 1. dílu 20. 8. 2017 (ČRo Plus, 23.33 h.), programový cyklus Radiokniha.
Lit.: Olivová, Jana: František Janouch: Rozhlasové paměti. In web ČRo Plus, 20. 8. 2017 (článek). – Cit.: V Radioknize tentokrát představíme barvitou životní pouť profesora Františka Janoucha, který vystudoval jadernou fyziku v Sovětském svazu, poté pracoval v Československé Akademii věd. Po pražském jaru a okupaci Československa v srpnu 1968 ztratil zaměstnání a poté odešel do Dánska a Švédska. Tam založil Nadaci Charty 77. Po pádu komunistického režimu se začal opět silně angažovat v Československu, později Česku.
Když se 22. září 1931 v Lysé nad Labem narodil František Janouch, sotva kdo tušil, jak přepestrý bude jeho osud. Jaderného fyzika jeho studia a zaměstnání zavedly do Sovětského svazu, později se však znelíbil komunistickému režimu a na dlouhá léta opustil svou vlast, aby našel druhý domov ve Skandinávii.
V pořadu Radioknize vylíčí František Janouch své životní peripetie, úspěchy i složitá období. Představí se nám za dob svých studií, kdy se začal hluboce zajímat o jadernou fyziku – a rozhodl se tento obor studovat. Jelikož se však tehdy na Karlově univerzitě jaderná fyzika prakticky neučila, šel za jejím studiem do Leningradu a pak pokračoval do Moskvy.
Po studiích se zapojil do nového jaderného výzkumu doma v Československu. Pracoval v Ústavu jaderného výzkumu ČSAV, kde začal budovat a vedl oddělení teoretické jaderné fyziky, také byl docentem na Univerzitě Karlově. Současně se však zajímal o politiku a aktivně se angažoval koncem 60. let v procesu pražského jara i v protestech proti okupaci Československa v srpnu 1968.
V důsledku toho byl roce 1970 vyhozen ze zaměstnání, nesměl přednášet na Univerzitě Karlově, s manželkou se živili tlumočením. Mezitím se však již stal známým mezi evropskými fyziky, angažoval se při zakládání Evropské fyzikální společnosti, která posléze v jeho dalším životě sehrála významnou úlohu. František Janouch se nakonec – i díky podpoře zahraničních vědců – rozhodl na Vánoce 1973 opustit Československo.
První rok strávil s rodinou v Ústavu Nielse Bohra v Kodani, pak našel na řadu let druhý domov ve Švédsku. Působil jako hostující profesor Švédské královské akademie věd jako vědecký pracovník ve Stockholmu, přednášel v řadě zemí světa. Ve Švédsku také v roce 1978 založil Nadaci Charty 77, která pomáhala rodinám lidí pronásledovaných za komunistického režimu v Československu.
Po pádu komunistického režimu mu bylo znovu navráceno československé občanství a František Janouch se začal silně angažovat přímo v Československu, později Česku. Podle svých vlastních slov je stále pevně zakotven v politice: dodnes je předsedou Nadace Charty 77, byl velvyslancem, poradcem prezidenta Havla, členem vládních komisí, komentuje veřejné i politické dění, ale také popularizuje vědu a zejména jadernou energetiku. Je autorem mnoha vědeckých prací i knih.
Malíř mořských útesů (2012)
Josef Kroutvor. Zamyšlení básníka, esejisty a historika umění nad dílem a životními osudy malíře Wolse, německého umělce usazeného ve Francii. Připravil Miloš Doležal. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Jiří Hromada.
Natočeno 2012. Premiéra 28. 5. 2012 (15 min) v cyklu Psáno kurzívou.
Svatá země a československý odboj (1992)
Připravila Jindra Jirešová. Dokument ze života muže, jehož jméno, ale i činy měly být zapomenuty. Listování dobovými depešemi, nótami, memorandy, šiframi a další písemnou dokumentací týkající se vyslance první Československé republiky v Palestině Josefa Miloslava Kadlece.
Hovoří Setty Kadlec, syn J. M. Kadlece.
Natočeno 1992 (rozhlasová armádní redakce). Premiéra 1992 (Československo).
Pozn.: Dochováno pouze na soukromé magnetofonové kazetě v nevysílatelné kvalitě. V roce 2012 došlo k rekonstrukci pod vedením Tomáše Černého.