Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla. Připravil Stanislav Motl.

Účinkují Stanislav Motl, Růžena Andělová, Dietmar Peters, Václav Strnad, Karel Havlíček, Irena Balínová, Ing. Karel Stein, Petr Horák, Jiří Čunát.

Připravil Český rozhlas v roce 2011. Premiéra 22. 1. 2012 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … (30 min.). Repríza 12. 9. 2025 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Stanislav Motl vybírá nejúspěšnější reprízy ku příležitosti 15. výročí pořadu.

Lit.: Motl, Stanislav: Bienertovi aneb Dlouhá cesta spravedlnosti. In web ČRo 22. 1. 2012 (anotace). – Cit.: Ten případ tehdy otřásl veřejností. Obětí brutální vraždy se tehdy stali dva staří lidé. Jednomu z nich bylo 81 let a druhému o dva roky méně.

Smrt bratrů Františka a Eduarda Bienertových, sudetských Němců, kteří se narodili a žili v severočeském Šluknově, byla v 90. letech vděčným námětem novinářů. Mnozí tušili senzaci: psali a hovořili o spiknutí tajných služeb, o blíže nespecifikované pomstě. Hypotéz byla spousta. Pak ale zájem médií vychladl.

A právě v této době se Stanislav Motl rozhodl pátrat na vlastní pěst dál. Případ zavražděných bratří Bienertů mu nedal spát a posléze se stal součástí nejenom jeho profesního, ale také osobního života. Cesta za spravedlností mu totiž trvala více než 10 let.

Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla. Připravil Stanislav Motl.

Účinkují Stanislav Motl, Miroslav Orel, doc. Ing. Vlastimil Pech, CSc.

Připravil Český rozhlas v roce 2011. Premiéra 15. 1. 2012 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … (30 min.).

Lit.: Motl, Stanislav: Hra o Tamaru. In web ČRo 15. 1. 2012 (anotace). – Cit.: Ramona, Tamara. Ne, nejde o krásné ženy. Pod těmito jmény se totiž ukrývají unikátní špionážní zařízení, která svého času, v době studené války, strašila americké generály v centrále Severoatlantické aliance.

Ramona a Tamara jsou sledovací technologie pro řízení letového provozu. Jejich hlavní využití je však v armádě. Například Tamara dokáže vysledovat až 72 letounů najednou. Říká se, že pokud by Američané měli tato zařízení v roce 2001, nemuselo by dojít k teroristickému útoku na New York.

Stanislava Motla zajímalo, jak tyto unikátní systémy vznikaly. Kdo je vymyslel. Proč se strategická výroba těchto zařízení ocitla na dlouhou dobu v rukou ne moc důvěryhodných lidí? Klást si bude také otázku, zda některá tato zařízení nebyla po roce 1990 tajně vyvezena např. i do oblastí, ve kterých se odehrávají nové a nové válečné konflikty.

Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla. Připravil Stanislav Motl.

Připravil Český rozhlas v roce 2011. Premiéra 8. 1. 2012 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … (30 min.). Repríza 16. 9. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.); 21. 9. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Lit.: Motl, Stanislav: Smrt přišla po půlnoci aneb Život a tajemná smrt Antonína Sochora. In web ČRo 8. 1. 2012 (anotace). – Cit.: Dlouhé roky nám do omrzení opakovali: statečný samopalník, hrdina Sovětského svazu. V roce 1950 zahynul při autohavárii.

O tom, jaký opravdu byl, se spíše mlčelo. Mlčení obestřelo jeho působení v Izraeli. V době první izraelsko – arabské války. Tehdy, v letech 1948 až 1949, si mladý židovský stát uhájil svobodu. Mimo jiné zásluhou československých zbraní. Antonín Sochor se vrátil domů. Zanedlouho zde našel smrt. Náhoda? A nebo úkladná vražda?

Stanislav Motl sleduje stopy statečného života a záhadné smrti Antonína Sochora již více než 20 let. Hovořil na toto téma s řadou Sochorových spolubojovníků a jiných pamětníků. Pátral rovněž v Izraeli. Celý příběh je však stále obestřen celou řadou nevysvětlitelných záhad.

Lit.: Pavlovský, Petr: Kontext 3/2012 – Fragmenty rozhlasu. In web Divadelní noviny 3/2012; 6. 2. 2012 (recenze). – Cit.: Každý, kdo se byť i jen letmo orientuje v evropských dějinách XX. století, ví, kdo to byli interbrigadisté, ti erudovanější mají i povědomost o českých „Španělácích“ a jejich dalších osudech: smutný ve Francii, ostudný ve Velké Británii (pokud jde o komunisty) a často tragický v poúnorovém Československu.

Každý, kdo chodil do školy před Listopadem, ba každý, kdo tu vůbec před Listopadem žil, zná jméno podplukovníka Sochora, hrdiny Sovětského svazu (1943), důstojníka Svobodovy armády. Konečně v Praze, na rozhraní Letné a Holešovic je po něm pojmenována ulice, která symbolicky ústí do třídy Dukelských hrdinů (dříve Bělského), mezi které patřil i on. (Na štěstí se nestal jednou z tisíců mučednických obětí vojensky zcela nesmyslné a stalinsky zlovolné Dukelské operace.)

Prakticky nikdo ale neví, že Antonín Sochor (1914-1950), tento nesmírně statečný muž, byl také interbrigadistou sui generis a že byl za to pravděpodobně zavražděn.

V pravidelném historicko-investigativním pořadu Českého rozhlasu – Dvojka – Praha Stopy, fakta, tajemství byli posluchači 10. 1. půl hodiny seznamováni s výsledky pátrání Stanislava Motla, pátrání po poválečném životě známého, ale vlastně neznámého hrdiny.

A. S. se vyznamenal poprvé v bitvě u Sokolova, kde po jeho boku, společně s mnoha dalšími českými Židy, bojoval i bratranec budoucí ministryně zahraničí USA M. Albrightové. (V obou našich zahraničních armádách, v SSSR i v Británii, bylo neuvěřitelně vysoké procento Židů, některé prameny udávají až 40 %. Následovala bitva o Kyjev (1943) a pak krvavá kóta 531 na Dukle.

A. S. zůstal po válce v armádě, z roku 1947 je jeho absolutorium vysoké vojenské školy. To je ale také jeden z mála ověřitelných faktů, protože jeho poválečný život probíhal v hlubokém utajení.

Z dokumentárního pořadu Stanislava Motla Smrt přišla po půlnoci jsme se dozvěděli, že A. S. působil ve vojenském výcvikovém středisku ve Stráži pod Ralskem. Koho to ve Stráži cvičil, se s jistotou neví, stát Izrael měl vzniknout až 14. 5. 1948. Zdá se však, že ve skrytu před Inteligence Service, západními diplomaty i novináři vojensky připravoval „občany“ britské mandátní Palestiny. Žijící člen rodiny ukázal S. Motlovi pohlednici, poslanou A. S. domů v roce 1946 z Jeruzaléma.

Jisté je, že byl v Palestině nejméně ještě jednou, a to v letech 1948-1949, a že tam připravil plán dobytí Gazy, která byla po roce 1948 součástí Předjordánska.

V roce 1949 dopadly první izraelské demokratické volby jinak, než si to malovali moskevští soudruzi, takže A. S. byl odvolán domů. Jeho letadlo se nad středozemním mořem stalo terčem neúspěšného pokusu o sestřel neznámou stíhačkou – poškozený stroj přistál na Krétě.

A pak už je tu jenom svědectví o tom, že A. S. se jednou vrátil domů ze služební cesty nesmírně rozrušen a od té doby si bral na cestu mimo obligátní pistole vždycky i svůj samopal. Absolvoval několik silničních karambolů a při tom posledním, kdy do jeho vozu najel náklaďák, přišel o život. Havárie nebyla nikdy vysvětlena.

Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla. Připravil Stanislav Motl.

Účinkují Stanislav Motl a Viktor Malina.

Připravil Český rozhlas v roce 2011. Premiéra 1. 1. 2012 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … (30 min.).

Lit.: Motl, Stanislav: 1. ledna budeme putovat hvězdnou oblohou. In web ČRo 1. 1. 2012 (anotace). – Cit.: V tomto roce, přesně 8. června 2012, nás čeká neobyčejně vzrušující okamžik. Odehraje se mezi hvězdami. A my budeme moci spatřit jeden z unikátních kosmických jevů.

Planeta Venuše projde mezi Sluncem a Zemí. V této chvíli zakryje Venuše malou část slunečního kotouče. Jde o jev, který je mnohem vzácnější než například zatmění Slunce či Měsíce. Vždyť od roku 1639 byl pozorován pouze šestkrát. A co je podstatné: další takový okamžik se opět odehraje až za více než 100 let. Máme tedy poslední šanci.

V cyklu Stopy, fakta, tajemství… budeme hledat, prostřednictvím příběhu filmaře a amatérského astronoma Viktora Maliny, onu tajemnou sílu, která některé lidi nutí, aby kvůli tomuto úkazu podnikali často vyčerpávající a někdy i životně nebezpečné cesty, prožívali dny plné odříkání. A to vše jen proto, aby se znovu a znovu pokoušeli odhalovat tajemství vesmírné oblohy.

Vltavský speciál k úmrtí dramatika, disidenta a presidenta Václava Havla. Připravila a moderuje Kateřina Rathouská.

Hovoří Lenka Jungmannová a Vladimír Hulec, na telefonu Vladimír Just, Ivan Rajmont.

Natočeno 2011. Premiéra 18. 12. 2011 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.).

Pozn.: Původně byl jako host na telefonu anoncován také režisér Vladimír Morávek.

Lit.: anonym: Vzpomínání na Václava Havla. In web ČRo, prosinec 2011 (anotace + záznam pořadu). – Cit.: V neděli 18. prosince uvedl ČRo 3 – Vltava od 20 hod. živě vysílaný hodinový pořad, ve kterém divadelní publicisté a další osobnosti připomněli význam dramatického díla Václava Havla. Moderátorka Kateřina Rathouská ve studiu přivítala teoretičku Lenku Jungmannovou z Ústavu české literatury Akademie věd ČR, redaktora Divadelních novin Vladimíra Hulce a Jitku Sloupovou ze společnosti Aura-Pont. Na telefonu byl publicista a pedagog FF UK Vladimír Just a režiséři Ivan Rajmont a Vladimír Morávek.

Lit.: Hnilička, Přemysl:  Vánoční radost i žal. In Týdeník Rozhlas 3/2012 (recenze). – Cit.: Na Vánoce i na vánoční rozhlasový program se odjakživa těší všichni – hlavně ale děti, protože jako vánoční dárek dostanou většinou nějakou novou rozhlasovou pohádku. Nyní již loňské Vánoce byly bohužel poznamenány snad tušenou, leč přesto neočekávanou smrtí prezidenta Václava Havla. Lze konstatovat, že stanice Českého rozhlasu na tuto zprávu zareagovaly tak, jak měly: zařazením jak archivních rozhlasových her i dokumentů, tak aktuálních rozhovorů, esejů či fejetonů.
Z množství pořadů, kterými si ČRo připomnělo Havlovo úmrtí, lze vyzdvihnout především pořad Kateřiny Rathouské, „vltavský speciál“ o dramatické tvorbě Václava Havla, který šel živě do vysílání již v den dramatikova úmrtí. Kromě jiných hovořili o Havlově uměleckém odkazu Lenka Jungmannová, Vladimír Hulec nebo Vladimír Just. Redaktor Tomáš Černý zareagoval také a v předvečer Štědrého dne zařadil do pořadu Fonogramy kompletní novoroční projev Václava Havla z roku 1990, a tak nám připomněl celé znění textu, z něhož většinou známe jen onu větu „Naše země nevzkvétá“.
Nebyla to však jen Vltava, která presidentovo úmrtí uctila: Český rozhlas 6 připravil hned několik fejetonů na aktuální téma (Havlův politický odkaz od Ivana Šterna, Havlova knihovna na Letné? autora Ondřeje Konráda), Radiožurnál profesionálně a citlivě provedl posluchače zádušní mší za Václava Havla v předvečer Štědrého dne. (…)