Připravil Tomáš Sedláček. Vzpomínka ČRo Brno na zesnulého umělce. Pořad obsahuje úryvky z cyklu Osudy.
Hovoří Marcela Vandrová a ze záznamu Ladislav Lakomý.
Natočeno 2011. Premiéra 17. 4. 2011 (ČRo Brno).
K poslechu zde
Připravil Tomáš Sedláček. Vzpomínka ČRo Brno na zesnulého umělce. Pořad obsahuje úryvky z cyklu Osudy.
Hovoří Marcela Vandrová a ze záznamu Ladislav Lakomý.
Natočeno 2011. Premiéra 17. 4. 2011 (ČRo Brno).
K poslechu zde
Připravila Alena Blažejovská.
Nastudovalo Brno v roce 2011. Premiéra 14. 5. 2011 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).
Pozn.: Max Frisch (narozen 15. 5. 1911, zemřel 4. 4. 1991). V závěru Zelného rynku si připomeneme 100. výročí narození švýcarského spisovatele Maxe Frische – a pozveme vás k poslechu Pátečního večera na stanici Český rozhlas 3-Vltava. 20. května od 20 hodin zazní v premiéře rozhlasové pásmo Zkouším příběhy jako šaty. Jeho autorka Tereza Semotamová se věnuje raným Frischovým románům Stiller, Homo faber a Mé jméno budiž Gantenbein. Tyto tři romány mají společné problematické hledání identity a váhání mezi běžným měšťanským životem a životem umělce. Přemýšlivý kosmopolita Frisch se ve své prozaické tvorbě ukazuje jako nespolehlivý vypravěč, volící často deníkový způsob psaní. Zazní úryvky z těchto románů, ale také z Frischova Deníku 1946-1949. Po pásmu je v Pátečním večeru zařazena repríza Frischovy hry Pan Biedermann a žháři, která byla natočena v roce 2007 v překladu a rozhlasové úpravě Martina Stolbenka a v režii Hany Kofránkové. V Zelném rynku vám nabídneme malou ukázku z pásma Zkouším příběhy jako šaty, kterou jsme natočili zvlášť.
Reportáž. Připravila Alena Blažejovská.
Hovoří Zbyněk Hejda, Robert Krumphanzl a Pavel Petr.
Nastudovalo Brno v roce 2011. Premiéra 14. 5. 2011 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).
Pozn.: V pátek 6. května vystoupil v cyklu autorských čtení Básníci v Prostoru Zlín ve zlínském Domě umění Zbyněk Hejda. Básník narozený v roce 1930 vystudoval filozofii a historii v Praze a patřil do okruhu časopisu Tvář. V letech 1969-77 pracoval v antikvariátu, po podepsání Charty 77 se živil jako domovník. Po listopadu 1989 šest let přednášel kulturní antropologii na Univerzitě Karlově. V roce 1996 mu byla udělena Cena Jaroslava Seiferta. Ve Zlíně se na pozvání Pavla Petra střídal ve čtení svých básní s hercem Janem Vlasákem. Básník Pavel Petr totiž pracuje jako provozní zaměstnanec v Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně a je rovněž literárním redaktorem revue Prostor Zlín. Z toho titulu cyklus autorských čtení ve zlínském Domě umění organizuje. 6. května vystoupila mladá jazzová kapela Blue tone band, o Zbyňku Hejdovi promluvil jeho editor a vydavatel Robert Krumphanzl. Po čtení veršů následovala krátká beseda. V Zelném rynku uslyšíte dokumentární záběry z jednotlivých částí večera a rozhovor s Pavlem Petrem.
Pavel Řezníček. Fejeton. Připravila Alena Blažejovská.
Nastudovalo Brno v roce 2011. Premiéra 14. 5. 2011 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).
O autorovi: Narozen 30. ledna 1942 v Blansku (poblíž propasti Macocha – abyssus abyssum invocat!). Jeho otec se narodil ve vesničce Lažánky u Macochy, podobně jako otec Vítězslava Nezvala. Řezníčkova babička Marie M. chodila v minulém století se strýcem Vítězslava N., Gustavem. „Neber si ju, je chudá,“ řekli mu jeho příbuzní, a láska skončila. No Mystification! P. Ř. maturoval na střední jedenáctileté škole (1959) v Brně, dvouletou knihovnickou nástavbu (osvětová větev) nedokončil. Pak kráčel životem, jak to jen šlo. Nyní je poštovním podúředníkem. Od r. 1974 žije v Praze. Debutoval v r. 1967 v „Sešitech pro literaturu“. Surrealistické texty v antologiích v Bruselu (1973), Lisabonu (1977), Mnichově (1980), Paříži (1983), Bochumi (1985), Anglii (1994) atd. V nesurrealistických antologiích: „Na střeše volnosti“ (Mnichov 1989), dále „La poésie tchèque moderne“ (nakladatelství Belin, Paříž 1990), dále v USA, Kanadě, Španělsku, na Islandu atd. V nakladatelství Gallimard (Paříž) vydal v r. 1983 román Strop (s předmluvou Milana Kundery). Vyšel i italsky v nakl. E/O v Římě r. 1984, česky v samizdatové edici Ivana Havla Expedice r. 1989. Česky oficiálně v nakladatelství Mladá fronta r. 1991. Francouzsky vyšla r. 1986 sbírka groteskních povídek l“Imbécile (nakladatelství Arcane 17, St. Nazaire, Bretagne) – čteno ve francouzském rozhlase pověstným hercem. Kromě již uvedených knih patří k jeho nejznámějším a nejčtenějším titulům řada románů věnovaných brněnské bohémě. První z nich – Hvězdy kvelbu – byl vydán r. 1991 péčí brněnského Hosta, nyní zde vyšlo nové, doplněné vydání. Volným pokračováním Řezníčkova fantaskně-memoárového románového cyklu je jeho kniha Natrhneš nehtem hlavy jejich (Černý ancalagon), která vyšla v nakladatelství Petrov. (more…)
Jana Davidová-Kracíková. V pořadu jsou použity skladby Gustava Mahlera. Hudební skladatel, dirigent, jeden z největších světových symfoniků, se narodil na Vysočině a ve své práci se inspiroval i českou lidovou hudbou. Osudový vztah prožil v manželství s Rakušankou Almou Schindlerovou. A právě v dramatizaci dialogu Almy a Gustava nahlédneme do životních situací této významné postavy hudebního světa.
Osoby a obsazení: Gustav Mahler (Martin Mejzlík) a Alma Schindler (Martina Sikorová).
Připravil Český rozhlas Pardubice v roce 2011 (5 x 12 min.). Premiéra ve dnech 9.-13. 5. 2011 na regionálních stanicích ČRo v cyklu „Životopisy – příběhy slavných i neslavných“. Repríza 18. – 22. 5. 2015 (ČRo 2 Praha, 9:30 h.) v cyklu Příběhy slavných.
Pozn.: Jaký byl život Gustava Mahlera? Jako heslo ve slovníku snadno najdeme základní údaje o životě a díle tohoto světového hudebního skladatele a dirigenta. Narodil se v Čechách, dětství prožil mezi Kalištěm a Jihlavou. Cit a nadání k hudbě rodiče postřehli záhy. Osudový vztah prožil v manželství s Rakušankou Almou Schindlerovou. A právě v dramatizaci dialogu Almy a Gustava nahlédneme do životních situací této významné postavy hudebního světa.
Stanyslaw Dygata. Montáž krátkých povídek současného polského spisovatele. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudovala Bratislava v roce 1963 (?). Premiéra (?) 9. 6. 1963 (Praha, 20:30 – 21:00 h.).
Šedesát minut, ve kterých se dozvíte, co udělá dobrou náladu těm, které dobře znáte. Připravila Irena Večeřová.
Nastudovalo Brno v roce 1963. Premiéra 9. 6. 1963 (Praha, 18:30 – 19:30 h.).
Písmeno B připravil Darek Vostřel. Hudební improvizace Jan Kaláb (1). Režie Olga Valentová (1), Jiří Roll (2).
Spoluúčinkují Jaroslava Adamová (1), Jindra Holmanová (1), Karel Höger (1) a Jiří Pick (1).
Natočeno 1963. Premiéra 1. dílu 20. 1. 1963; 2. dílu 9. 6. 1963 (Praha, 15:00 – 15:30 h.).
Repríza 1. dílu série (písmeno A) 16. 1. 2016 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 29 min.) v rámci cyklu Studio Retro na téma Vzpomínka na Darka Vostřela. K poslechu zde.
Zdeněk Endris. Režie Jiří Josek.
Obsazení nezjištěno.
Natočeno 1963. Premiéra 9. 6. 1963 (Praha, 16:00 – 17:00 h.) v cyklu Nedělní hodinka.
Zdeněk Endris. Rozhlasová hra. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1939. Premiéra 23. 2. 1939 (Praha I, 20:40 – 22:00 h.).
Lit.: -rk-: Rozhlasová hra o Petru Vokovi z Rožmberka. In Národní listy, 21. 2. 1939, s. 3 (zpráva).
Powered by WordPress