Michelangelo Buonarotti. Báseň. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1968 (?). Premiéra (?) 11. 7. 1968 (Praha. 20:30 – 20:45 h.).
13. 2. 2011
O ptáku Nohovi (1963)
Bratři Grimmové. Německá pohádka. Režie Jan Berger.
Čte Olga Scheinpflugová.
Natočeno v roce 1963. Repríza 11. 7. 1968 (Praha, 14:45 – 15:10 h.; 23 min.) v cyklu Besídka pro nejmenší.
12. 2. 2011
Povídky z prvního a druhého poločasu (2011)
Ota Pavel a Petr Feldstein. Povídky o Josefu Masopustovi. Výběr, úprava a režie Jan Jiráň. Hudba Dominik Renč. Zvuk, střih a mastering Ladislav Reich. Obálka a design Ondřej Fučík.
Čtou Ivan Trojan, Michal Pavlata, David Novotný a Vladimír Brabec.
Natočeno 2011. Vydal Klub přátel Josefa Masopusta – Jiří Hora, Petr Procházka a Tympanum, 4. 2. 2011 (1 CD, 78 min.). Audiokniha vychází u příležitosti 80. narozenin Josefa Masopusta.
Obsah: 1. Úvod – 2. Motto / Ota Pavel / čte Ivan Trojan – 3. Začalo to na střimických pláccích / Petr Feldstein / čte Vladimír Brabec – 4. Jdeme na to! / Ota Pavel / čte Ivan Trojan – 5. Se Španěly strčko-brčko a šoule-moule / Ota Pavel / čte David Novotný – 6. Řekli o Masopustovi / čte Ivan Trojan – 7. ÚDA – Dukla – ra – ra – ra! / Petr Feldstein / čte Michal Pavlata – 8. Epilog / Ota Pavel / čte Ivan Trojan.
Pozn.: Nahrávka vznikla výběrem povídky a úryvků Oty Pavla z knihy Dukla mezi mrakodrapy a podle povídek Petra Feldsteina z knihy Fotbal jménem Masopust.
Dopis Gagarinovi (2011)
Pavel Řehořík z nakladatelství Větrné mlýny promluví v Zelném rynku o revui Rozrazil a také československé literární soutěži Dopis Gagarinovi, kterou vyhlásili. Připravila Alena Blažejovská.
Nastudovalo Brno v roce 2011. Premiéra 12. 2. 2011 (ČRo Brno, 17:00 h.) v pořadu Zelný rynk.
Pozn.: Česko-slovenská literární soutěž nakladatelství Větrné mlýny s uzávěrkou 1. 3. 2011. Vyhlašujeme soutěž o nejkrásnější dopis, a protože každý dopis je psán někomu, navrhujeme kosmonauta, pilota a slévače Jurije Alexejeviče Gagarina. Text by neměl přesáhnout čtyři strany, jeho obsah je však zcela na vůli a chuti jednotlivých autorů.
Text by neměl přesáhnout čtyři strany, jeho obsah je však zcela na vůli a chuti jednotlivých autorů. Jazykové znalosti porotců připouštějí, aby byl dopis psán v jednom ze dvou hlavních jazyků někdejšího Československa. Soutěž však není federalistická, dokonce ani kosmonautická, naopak přivítáme psaní o lásce, všedních trápeních a radostech, jakož i pestrost ve formě, vyloučeny nebudou dopisy ve verších či dialozích dramatu. Vítěze slavnostně oznámíme 12. dubna 2011, tedy 50 let od vzletu prvního člověka do vesmíru. Laureát obdrží 10 000 Kč, gramofonovou desku a nejlepší dopisy vyšleme na oběžnou dráhu, anebo přetiskneme v revui RozRazil.
Dopisy v rozsahu do čtyř stran prosím zasílejte na adresu Větrné mlýny (DG), Radlas 5, 602 00 Brno. Autoři dopisů přihlášením do soutěže udělují organizátorům svolení texty publikovat. (viz stránky nakladatelství Větrné Mlýny).
Adolf Kroupa – překladatel (2011)
Zbyněk Fišer. Esej. Připravila Alena Blažejovská.
Nastudovalo Brno v roce 2011. Premiéra 12. 2. 2011 (ČRo Brno, 17:00 h.) v pořadu Zelný rynk.
Pozn.: PhDr. Zbyněk Fišer, Dr. se narodil roku 1959, na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně vystudoval obory čeština – němčina. V 80. letech učil na středních odborných učilištích v Divákách u Brna a Českém Těšíně, v letech 1990-92 byl redaktorem brněnského nakladatelství Atlantis. V letech 1992-3 pracoval na Universität Greifswald v Německu, roku 1994 absolvoval kurs pro germanisty-vysokoškolské pedagogy na Universität Potsdam. V období 1998-2001 byl lektorem češtiny na Ruhr- Universität v Bochumi. V současné době vyučuje na brněnské filozofické fakultě tvůrčí psaní a českou literaturu 2. poloviny 20. století, vede také překladatelský seminář. Kromě odborných prací vydal básnickou sbírku Lesbický sen. Zbyněk Fišer je synem Egona Bondyho. (more…)
Popelka a další pohádky (1997)
Charles Perrault (Kocour v botách, Popelka aneb Skleněný střevíček, Modrovous), Karel Jaromír Erben (Král Tchoř, Rozum a štěstí), Božena Němcová (Jak se Honzík učil latinsky). Hudba Jiří Doubek. Dramaturg Pavel Kácha. Režie Ivan Holeček.
Hrají Otakar Brousek, Radoslav Brzobohatý, Michal Dlouhý, Karel Hábl, Oldřich Kaiser, Jiří Klem, Sabina Laurinová, Miroslav Moravec, Ladislav Mrkvička, Inka Šecová, Oldřich Vlach, Simona Vrbická a Viola Zinková.
Vydal PolyGram (537 054-2, 537 054-4) a Venkow (070083-2, 070083-4) v roce 1997 v edici Evropské pohádky (1 CD, 1 MC)
Obsah: 1. Popelka, 2. Rozum a štěstí, 3. Jak se Honzík učil latinsky, 4. Kocour v botách, 5. Král tchoř, 6. Modrovous.
O Sněhurce. Paleček. Křesadlo (1996)
František Hrubín (O Sněhurce), Charles Perrault (Paleček), Andersen, Hans Christian (Křesadlo). Dramaturg Pavel Kácha. Hudba Jiří Doubek. Režie Ivan Holeček.
Hrají Miroslav Moravec, Sabina Laurinová, Marie Drahokoupilová, Walerie Zavadská, Inka Šecová, Michal Dlouhý, Oldřich Vlach, Oldřich Kaiser, Karel Hábl, Vítězslav Jirsák, Jan Přeučil, Alois Švehlík, Radoslav Brzobohatý, Jiří Klem, Viola Zinková, Pavel Kácha a další.
Vydal PolyGram (537044-2, 070086-4) a Venkow (070086-2, 537044-4) v roce 1996 v edici Evropské pohádky (1 CD, 1 MC, 67:27).
Matčina slza (2005)
Martina Drijverová. Tuniská pohádka. Údaje o tvůrcích nezjištěny.
Vypráví Valérie Zawadská.
Připravil Český rozhlas v roce 2005 pro pořad Hajaja (10 min.).
Černé dny Jiřího Voskovce (2011)
Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla. Všichni ho známe jako nerozlučitelné dvojče Jana Wericha. Ovšem na rozdíl právě od Jana Wericha, opustil Jiří Voskovec po únoru 1948 Československo, aby se do své rodné země už nikdy nevrátil…
Účinkují Stanislav Motl, Arnošt Lustig, Meda Mládková, dr. František Cinger, prof. Vladimír Nálevka, Norbert Auerbach. Ze záznamu hovoří Jiří Voskovec a Jan Werich.
Natočeno 2011. Premiéra 27. 2. 2011 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 51 (30 min.). Repríza 16. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h); 22. 4. 2018 (ČRo Plus, 7:33 h); 29. 10. 2022 (ČRo Pohoda, 10:00 h.).
Lit.: Motl, Stanislav: Černé dny Jiřího Voskovce. In web ČRo 27. 2. 2011 (anotace). – Cit.: Všichni ho známe jako nerozlučitelné dvojče Jana Wericha. Ovšem na rozdíl právě od Jana Wericha, opustil Jiří Voskovec po únoru 1948 Československo, aby se do své rodné země už nikdy nevrátil…
O Jiřím Voskovcovi jsme pak už dlouhá desetiletí takřka nic nevěděli. Zaznamenali jsme pouze jeho skvělý výkon v hollywoodském filmu Dvanáct rozhněvaných mužů. Jiří, tentokrát už Georg, Voskovec tu sehrál, po boku hvězdného Henryho Fondy a dalších tehdejších hvězd, vskutku jedinečný herecký part.Od roku 1952 stihl Jiří Voskovec hrát ve více než 70 filmech. Mimořádné úspěchy slavil rovněž v divadle, také na Brodwayi.Velmi málo však dodnes víme o jeho jednom velkém tajemství. Toto tajemství se stalo Voskovcovým celoživotním traumatem. Výrazně ovlivnilo i jeho další život. Psal se rok 1950. Jiří Voskovec právě přiletěl z Paříže do Spojených států amerických. Tady ho však čekal nepříjemný šok…
Strašlivá Inge (2011)
Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla. Co měly společného dozorkyně SS, zoufalá vězeňkyně, účastnice pochodu smrti a jedno vyděšené německé děvčátko?
Účinkují Stanislav Motl, Renata Dyndová, Waltraude (Traudi) Elnfeldová (?), Renate Silbigerová-Dyndová, Frank Berger, Gudrun Himmler-Burwitz.
Natočeno 2011. Premiéra 20. 2. 2011 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 50 (28 min.). Repríza 12. 12. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Lit.: Motl, Stanislav: Strašlivá Inge. In web ČRo 20. 2. 2011 (anotace). – Cit.: Co měly společného dozorkyně SS, zoufalá vězeňkyně, účastnice pochodu smrti a jedno vyděšené německé děvčátko? Všechny tři se ocitly v jeden čas na jednom místě. Bylo to na jaře pětačtyřicátého roku a bylo to v jižních Čechách. Ve Volarech…
Od konce roku 1944 do května 1945 se smrtící cestou vydaly stovky pochodů smrti. Odhaduje se, že jenom na území České republiky je dodnes několik desítek neodhalených hromadných hrobů obětí pochodů smrti, ve kterých by měly být ostatky mnoha set vězňů.
Pochod do Volar byl v mnohém výjimečný. Například tím, že se v jednu chvíli protknul s desítkami dětí. Německých dětí, kterým bylo souzeno, aby se právě tady přesvědčily o tom, jaké hrůzy generace jejich otců způsobila.
Stanislav Motl v té souvislosti rovněž pátrá po organizaci Stille-Hilfe (Tichá pomoc), jejímž cílem je pomáhat bývalým nacistickým válečným zločincům.