Viktor Dyk. Povídka. Rozhlasová úprava a režie Vlado Rusko.
Účinkuje Bořivoj Navrátil.
Natočeno v roce 1997 (20 min.). Repríza 9. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
26. 11. 2010
Kameny chrámu (2010)
Antoine de Saint-Exupéry. Překlad a úprava Věra Dvořáková. Hudební improvizace Jaromír Klempíř. Zvuk a mastering Ladislav Reich. Režie Jindřiška Nováková.
Čtou Josef Somr, Lukáš Hlavica.
Vydal Vyšehrad s.r.o. v koprodukci s AudioStory © 2010. Natočeno ve zvukovém studiu DAMU v Praze 2010 (1 CD).
Pozn.: Citadela, poslední a životní dílo Antoina de Saint-Exupéryho, bývá obdivována pro hlubokou moudrost i vroucnost duchovního vyznání vpravdě lidského srdce.
Výběr překladatelky Věry Dvořákové, nazvaný Kameny chrámu, si všímá nejznámějších pasáží z Citadely. Kameny chrámu ovšem působí jako sevřený a svébytný celek.
S osobním zaujetím k dílu přistoupili herci Josef Somr a Lukáš Hlavica. Nahrávka je protkána živými hudebními improvizacemi Jaromíra Klempíře. Knižní podoba Kamenů chrámu tak získala vedle ilustrací Jaroslava Róny další přidanou uměleckou hodnotu.
Žloutnou stráně (200?)
Josef Knap. Povídka ze stejnojmenné sbírky z roku 1929. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.
Účinkuje Kristýna Hlaváčková.
Nastudoval ČRo Plzeň v roce 200? (19 min.).
Pozn.: Povídka z díla Josefa Knapa, jednoho z předních autorů českého ruralismu. Ve vztahu k západočeskému regionu je zajímavé připomenout, že Josef Knap debutoval ve 20. letech v plzeňském nakladatelství Karla Beníška. Jeho prvotinou byla sbírka esejů o české literatuře „Alej srdcí“. Povídka, kterou uslyšíte v neděli večer , má také vazbu na Plzeň, vyšla totiž v bibliofilské edici Proměna, kterou zde vydával malíř a grafik Josef Hodek. Nese název Žloutnou stráně s podtitulem „povídka z pobřeží“. Spolu s vypravěčem se vydáme do nejmenovaného přímořského letoviska, kde v pozdním létě dochází k nečekanému a osudovému setkání. Povídku Josefa Knapa čte herečka plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla Kristýna Hlaváčková.
Cedrová střecha (1997)
Horacio Quiroga. Povídka ze sbírky Návrat Anakondy. Překlad Jiří Rausch. Pro rozhlas připravila Blanka Stárková. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Jiří Schwarz.
Natočil Český rozhlas v roce 1997 (28 min.). Repríza 29. 5. 2010 (ČRo Plzeň) v cyklu Víkendové čtení; 26. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.).
Pozn.: Pro sobotní Víkendové čtení jsme připravili povídku Cedrová střecha spisovatele Horacia Quirogy. Život tohoto uruguayského autora poznamenala řada tragédií. Jeho otec se zastřelil, krátce po Horaciově narození, pak spisovatel nešťastně zastřelil vlastního přítele, žena se mu otrávila kyanidem a nakonec i on sám si, poté, co mu byla diagnostikována rakovina, vzal život. Nicméně přes tyto strastiplné osudy, je dílo Horacia Quirogy naplněné odkazy na Edgara Allana Poea a je předzvěstí magického realismu.
Horacio Quiroga (31. prosince 1879 Salto, Uruguay – 19. února 1937 Buenos Aires, Argentina) byl uruguayský povídkář.
Uruguayský básník, prozaik a dramatik Horacio Quiroga je znám jako zakladatel moderní hispanoamerické povídky. Muž mnoha zaměstnání zažil v r. 1903 rozhodující událost pro svůj další život: jako fotograf vědecké expedice tehdy navštívil zříceniny jezuitské redukce San Ignacio na sv. Argentiny. Tento první kontakt s divokou přírodou na rozhraní pampy a pralesa ho silně ovlivnil.
Ve svých dílech se vracel k literálním postupům Edgara Allana Poea, ale také v nich lze najít předzvěst magického realismu.
Jarní proměny (1979)
Jan Vrba. Povídka z knihy Dražinovská hora. Režie Vítezslav Bartoš.
Účinkuje Jaroslav Konečný.
Nastudoval ČsRo Plzeň v roce 1979 (28 min.). Repríza 12. 12. 1989 (Vltava, 11:30 – 12:00 h); 20. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h).
Pozn.: „Básník lesa, stromů a zvěře“ – tak bývá označován regionální spisovatel Jan Vrba. Z našeho rozhlasového archivu vybíráme povídku nazvanou „Jarní proměny“, kterou v plzeňském studiu Českého rozhlasu natočili v roce 1979 naši kolegové režisér Vítězslav Bartoš a herec Jaroslav Konečný. Ten nám bude číst z potulek Dražinovskou horou Jana Vrby. (anotace)
Všechny vůně vánoc – Vánoce a Silvestr na ČRo Olomouc
Píše nám Michal Bureš:
Šternberská rodačka, jedna z nejpopulárnějších hereček současnosti Hana Maciuchová říká: „Neexistuje Štědrý den, abych jej neprožívala doma, ve svém rodném kraji.“ Letošním olomouckým rozhlasovým Štědrým večerem provede posluchače právě ona, zazní její vzpomínky i básně, které k ní promlouvají. Poté se vydáme napříč krajem od Pradědu na Hanou: na hradě Sovinci se potkáme s fotografem Jindřichem Štreitem, v Příkazích na nás počká bodrý hanácký stréc Josef Vaca a mnozí další poutníci nocí štědrovečerní. Znít budou koledy i vybrané barokní lahůdky, zalistujeme díly Jana Nerudy, Aloise Jiráska i Otakara Bystřiny. Jeho „Hanácká legenda“ v mistrném podání Ladislava Lakomého patří už ke stálicím božíhodového odpoledne ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc. Dotkneme se životního příběhu mistra slova Radovana Lukavského, osamělé herečky Grety Garbo i svérázného režiséra Elii Kazana, nabídneme sváteční koncert Moravské filharmonie a nebudou chybět ani pohádky, hanácké plkačky, rozhlasové dokumenty ani hovory o víře. Chystáme pro vás podrobné anonce na každý sváteční den. (more…)
Parlag (2010)
Ondřej Vaculík. Povídka ze sbírky Jablko přešlé mrazem. Režie Miroslav Buriánek.
Čte autor.
Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2010. Premiéra 25. 4. 2010 (ČRo 5 Plzeň, 29 min.) v cyklu Víkendové čtení.
Pozn.: Kniha Jablko přešlé mrazem originálně reflektuje léta kolem převratu v listopadu 1989, marné iluze o vlastních schopnostech i společenských podmínkách pro jejich uplatnění. Kniha obdržela Cenu Bohumila Polana udělilovanou porotou Obce spisovatelů.
Lit.: Štolba, Jan: Když oku břevno kraluje (Od „nepatřičných“ Vaculíků ke křeči doby). In web A2 4O/2007 (článek). – Cit.: Parlag, ves na jihu Slovenska, kam hrdina (ovšemže „Ondrik“) jede se svou ženou – mají před rozvodem – na tchánův pohřeb. Už ani ne povídka, spíš zápis jednoho životního meandru. Sdělení, jemuž věřím na slovo, ba čím víc je tu slov, jež neznám, tím víc přitakávám, závidím tu krásnou reálnou věcnost: „Studánka je až pod pustým domkem starkého Ostrihoňa. Už několik let ho – vždy jen několik dnů v roce – opravuju. Předloni jsem pospravoval střechu a znovu přezdil celý komín, páteř každého obydlí. Přezdil jsem i krajní pilířek podepírající konzolovitý vazný trám gánku…“ Moment nejtklivější, nejmužnější, nejcudnější: hrdina opravuje opuštěný dům, jenž nepatří ani jemu, ani nikomu jinému. Opravuje ho snad pro samu jeho opuštěnost, z věrnosti k lidskému sídlu a výtvoru. „Mám tupanskou zásadu, že věci se mají dál dělat bez ohledu na výsledek.“ Úcta vtělená do všední „marné“ práce pro nikoho. Žádný div, že Ondřejovy povídky svým duchem působí až starosvětsky, ovšem bez starosvětské měšťanskosti, ale naopak hranatě plebejsky, slovem: nepatřičně. Snaží se o našem času až dychtivě vypovídat, ale z tohoto času vlastně nejsou; stojí nad ním.
25. 11. 2010
Zahradník (1992)
Eva Petrová. Povídka z knihy Jablko nesmrtelnosti (Rudolfinské legendy a evokace). Režie Vladimír Tomeš.
Účinkuje Vladimír Brabec.
Natočil Československý rozhlas v roce 1992 (28 min.).
Hrající revolver (1992)
Jakub Deml. Povídka z knihy Tanec smrti. Vybrala Dagmar Oravová. Rozhlasová úprava a režie Jan Tůma.
Účinkuje Jiří Adamíra.
Natočil Československý rozhlas v roce 1992 (26 min.). Repríza 3. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 7. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
V hlavní roli Oldřich Nový (1983)
Vyprávění s písničkami o českém herci a režisérovi. Reportáže a rozhovory připravil redaktor Karel Mastný. Průvodní slovo Josef Bek. Pořad připravil a režii má Jiří Aplt.
Vzpomínají Hana Vítová, Zita Kabátová, Nataša Gollová a Ljuba Hermanová.
Natočeno v roce 1983 (40 min.).