Dr. Mária Oravcová. Rozhlasová hra. Režie dr. Ján Jamnický.
Osoby: továrník – Mariana, jeho dcera – Robert, její muž – William, bohatý přítel továrníkovy rodiny – Patrick, mladý a inteligentní sabotér – kapitán na lodi – námořníci. Účinkují členové SND.
Natočeno 1939. Premiéra 14. 3. 1939 (Bratislava – Banská Bystrica, 21:00 – 21:50 h.).
Mária Oravcová. Komedie. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Osoby: Frank, slavný spisovatel – podvodník – Lili, jeho milenka, která ho nenávidí – Moris, který se jí dvoří – Milan a Štefan, jeho přátelé – Berg, Halaš, Vrbniak, studenti.
Nastudovaly Košice v roce 1936. Premiéra 20. 4. 1936 (Košice, 21:00 – 21:30 h.) v cyklu Činohra zo štúdia.
Pozn.: Hra byla znovu uvedena v roce 2025.
Mária Oravcová. Rozhlasová komedie.
Natočeno 2025. Premiéra 27. 5. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 20:00 h.). Repríza 30. 5. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 21:00 h.).
Lit.: anonym: Rozhlasové hry | Mária Oravcová: Nenásytná mladosť/Autor. Rozhlasová tvorba. In web SRo 3 Rádio Devín, 23. 5. 2025 (článek). – Cit.: Doktorka Mária Oravcová, rodená Sehnálová, sa narodila 12.augusta 1893 vo Veľkých Bečvároch a zomrela 7. mája 1964 v Bratislave. Od roku 1927 spolupracovala s košickou odbočkou Rádiojournalu. Vo svojich príspevkoch hovorila o literárnych dielach a ich autoroch, o postavení žien v spoločnosti, o výchove mládeže. V dramatickej tvorbe čerpala zo slovenských dejín, písala pre bábkové divadlo i pre rozhlas.
Dve z jej rozhlasových hier boli odvysielané naživo v rokoch 1935 a 1936 v košickej odbočke Rádiojournalu. Ich rekonštrukciu sme pripravili pri príležitosti stého výročia pokusného vysielania z Hanisky pri Košiciach v roku 2025.
V hre Nenásytná mladosť pozorujeme dospievajúceho mladého muža, ktorý sa z nešťastnej lásky pokúsil o samovraždu. Autorka zároveň komentuje súdobé pomery v spoločnosti i rodine. V druhej hre, Autor, zas prehodnocuje etické problémy spojené autorstvom umeleckého diela. (…)
Mária Oravcová. Rozhlasová hra.
Natočeno 2025. Premiéra 27. 5. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 20:00 h.). Repríza 30. 5. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 21:00 h.).
Lit.: anonym: Rozhlasové hry | Mária Oravcová: Nenásytná mladosť/Autor. Rozhlasová tvorba. In web SRo 3 Rádio Devín, 23. 5. 2025 (článek). – Cit.: Doktorka Mária Oravcová, rodená Sehnálová, sa narodila 12.augusta 1893 vo Veľkých Bečvároch a zomrela 7. mája 1964 v Bratislave. Od roku 1927 spolupracovala s košickou odbočkou Rádiojournalu. Vo svojich príspevkoch hovorila o literárnych dielach a ich autoroch, o postavení žien v spoločnosti, o výchove mládeže. V dramatickej tvorbe čerpala zo slovenských dejín, písala pre bábkové divadlo i pre rozhlas.
Dve z jej rozhlasových hier boli odvysielané naživo v rokoch 1935 a 1936 v košickej odbočke Rádiojournalu. Ich rekonštrukciu sme pripravili pri príležitosti stého výročia pokusného vysielania z Hanisky pri Košiciach v roku 2025.
V hre Nenásytná mladosť pozorujeme dospievajúceho mladého muža, ktorý sa z nešťastnej lásky pokúsil o samovraždu. Autorka zároveň komentuje súdobé pomery v spoločnosti i rodine. V druhej hre, Autor, zas prehodnocuje etické problémy spojené autorstvom umeleckého diela. (…)
Sofia Klebanová. Rozhlasová hra. Režie Marek Lupták. Dramaturgie Zuzana Belková. Hudební dramaturg Marek Kundlák. Zvukový mistr Peter Pištek.
Účinkují Sára Polyáková, Alexandra Krausová, Maxim Chahal.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 5. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 22:00 – 22:16 h.) v cyklu Fórum mladých autorov.
Lit.: anonym: Fórum mladých autorov. Rozhlasová tvorba. In web SRo 3 Rádio Devín, 20. 5. 2025 (článek). – Cit.: Fórum mladých autorov je platforma, na ktorej si študenti a študentky vysokých škôl môžu vyskúšať celý proces vzniku rozhlasovej hry – od jej napísania, cez realizáciu až po postprodukciu.
Počas jedenástich ročníkov sa na Fóre mladých autorov podieľali výhradne študenti a študentky Vysokej školy múzických umení. Tento rok sa po prvý raz zapojili aj študentky Fakulty masmediálnej komunikácie Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave, a to pod pedagogickým a dramaturgickým vedením Zuzany Belkovej.
Ich účasť sa zamerala výlučne na autorskú tvorbu – realizáciu a postprodukciu zabezpečili profesionálni rozhlasoví tvorcovia. (…)
Sofia Klebanová: Len pre prípad, že naozaj existuješ
Študentka Fakulty masmediálnej komunikácie Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave Sofia Klebanová prispela do cyklu Fórum mladých autorov krátkou hrou s názvom Len pre prípad, že naozaj existuješ. Komorný príbeh trojice mladých ľudí Daniela, Laury a Daniela vťahuje poslucháča do citlivej vzťahovej sondy, v ktorej zohráva veľkú úlohu manipulácia, citové vydieranie, závislostné a toxické vzťahy a značná dávka narušenej komunikácie taká charakteristická pre súčasnosť. Z rôznych strán počúvame o mentálnom zdraví mladých ľudí, o tom, ako je čoraz ťažšie vstupovať do vzťahov a prekonávať úskalia sociálnej izolácie. Autorke pri analýze týchto fenoménov nechýba odstup a špecifický zmysel pre humor. (…)
Kristína Hušlová. Rozhlasová hra. Režie Marek Lupták. Dramaturgie Zuzana Belková. Hudební dramaturg Rudolf Pepucha. Zvukový mistr Stanislav Kaclík.
Účinkují Matúš Kvietik, Miroslava Durná, Filip Šebesta, Jana Valocká.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 5. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 21:30 h.) v cyklu Fórum mladých autorov.
Lit.: anonym: Fórum mladých autorov. Rozhlasová tvorba. In web SRo 3 Rádio Devín, 20. 5. 2025 (článek). – Cit.: Fórum mladých autorov je platforma, na ktorej si študenti a študentky vysokých škôl môžu vyskúšať celý proces vzniku rozhlasovej hry – od jej napísania, cez realizáciu až po postprodukciu.
Počas jedenástich ročníkov sa na Fóre mladých autorov podieľali výhradne študenti a študentky Vysokej školy múzických umení. Tento rok sa po prvý raz zapojili aj študentky Fakulty masmediálnej komunikácie Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave, a to pod pedagogickým a dramaturgickým vedením Zuzany Belkovej.
Ich účasť sa zamerala výlučne na autorskú tvorbu – realizáciu a postprodukciu zabezpečili profesionálni rozhlasoví tvorcovia.
Kristína Hušlová: Záleží na čísle?
Študentka Fakulty masmediálnej komunikácie Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave Kristína Hušlová pre cyklus Fórum mladých autorov vytvorila krátku hru s názvom Záleží na čísle? Do hľadáčika si vzala rôznorodosť mužsko-ženských vzťahov a univerzálne poznanie, že niet rovnice, ktorá by zaručovala vznik a udržanie úspešného vzťahu. Relativizuje vek, sociálne zázemie a všetky vonkajšie okolnosti, ktoré konvenčne považujeme za dôležité faktory v alchýmii dvojíc. S ironickým úsmevom kladie poslucháčovi otázku, či nie sme v istých chvíľach predsa len hračkou náhody a všetko je inak, ako by si nezaujatý pozorovateľ myslel. Pokiaľ ide o spracovanie, namiesto hlbokých intelektuálnych analýz uprednostňuje číročistý smiech a poslucháčsky pocit, že netreba brať veci privážne. (…)
Marek Hnila. Rozhlasová hra. Verše Ondřej Kunst. Režie Zuzana Dovalová.
Účinkují Štěpán Gajdoš, Tereza Munningh a další herci Švandova divadla.
Natočeno 2025 (v přípravě).
Lit.: anonym: Poslední zahrada pozemských rozkoší. In web Marek Hnila, b. d. (článek). – Cit.: Poslední zahrada pozemských rozkoší je hluboce poetická divadelní hra volně inspirovaná triptychem Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší.
Příběh se odehrává v postapokalyptické Olomouci, po událostech Boschova pekla, kde přežili pouze dvě umělecké osobnosti – Fotograf a Malířka. Prostřednictvím jejich konfliktů, introspektivních monologů a symbolických setkání hra zkoumá nadčasová témata lásky, umění, smrti, předurčení a lidské empatie.
Podobně jako v ikonickém triptychu se i zde objevují výrazné metafory a symboly, které kladou důraz na psychologii postav, přičemž stylizované a poetické dialogy ještě více umocňují jejich symbolický význam.
Dějová linie představuje vývoj vztahu mezi hlavními postavami. Je to cesta k tomu, co by v nastoleném světě mohlo dávat smysl – být spolu. (…)
Rozhlasová hra nabízí příběh Poslední zahrady pozemských rozkoší ve formě sugestivního zvukového dramatu. Hlavními hlasy audio adaptace jsou Štěpán Gajdoš a Tereza Munningh, režie se ujala Zuzana Dovalová. Díky precizní práci se zvukovými efekty, hudbou a hereckým přednesem dokáže rozhlasová adaptace vykreslit bohatý imaginativní svět i bez jediného obrazu. Posluchači jsou vtahováni do děje skrze svou představivost – intimní zážitek z poslechu stimuluje fantazii a umožňuje každému vytvořit si vlastní „vnitřní obraz“ poslední zahrady pozemských rozkoší. (…)
Lit.: Zuntych, Ondřej: Kniha, film i rozhlasová hra. Z Hané v nich bude útočiště posledních lidí na Zemi. In web IDnes, 11. 5. 2025 (článek). – Cit.: Po konci světa zůstali jen dva lidé, Malířka a Fotograf. Jakožto umělci probírají v rozhovorech těžká témata, jimiž k sobě hledají cestu. Mluví o lásce, smrti, předurčení i tvoření. Chystaný příběh inspirovaný obrazem nizozemského renesančního malíře Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší zasadil spisovatel Marek Hnila do Olomouce.
(more…)Rainer Werner Fassbinder. Komorní drama o křehkosti a touze. Přeložil Petr Štědroň. Hudba a zvukový design Jan Šikl. Rozhlasová úprava a dramaturgie Renata Venclová. Režie Tomáš Soldán.
Osoby a obsazení: Petra von Kant (Anita Krausová), Karin Thimm (Tereza Maxmilián Marečková), Sidonie von Grasenabb (Klára Suchá), Valerie von Kant (Olga Zimmermannová-Kaštická) a Gabi (Antonie Barešová).
Natočeno v roce 2025. Premiéra 27. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 51 min.) v cyklu Večerní drama u příležitosti nedožitých 80. narozenin autora.
Pozn.: Ironický ponor do nitra úspěšné módní návrhářky. Poté, co se Petra zklamala v mužích, nabídne svou lásku mladé dívce. Ale tentokrát je to ona, kdo určí pravidla a bude mít ve vztahu dominantní postavení. Nebo ne? (anotace)
Lit.: Venclová, Renata: Rainer Werner Fassbinder: Hořké slzy Petry von Kant. Ironický ponor do nitra úspěšné módní návrhářky. In web ČRo 3 Vltava, 27. květen 2025 (článek). – Cit.: Poté, co se Petra zklamala v mužích, nabídne svou lásku mladé dívce. Ale tentokrát je to ona, kdo určí pravidla a bude mít ve vztahu dominantní postavení. Nebo ne? Komorní drama o křehkosti a touze. Premiéru poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání. Vzhledem k prezentovaným situacím a charakterům postav obsahuje hra expresivní výrazy. (…)
U příležitosti nedožitých 80. narozenin jednoho z nejvýraznějších německých dramatiků a filmařů 20. století, Rainera Wernera Fassbindera (31. 5. 1945 – 10. června 1982), uvádí stanice Vltava rozhlasovou adaptaci jeho slavné divadelní hry Hořké slzy Petry von Kant. V hlavních rolích se představí Anita Krausová jako Petra a Tereza Maxmilián Marečková jako Karin.
Úspěšná módní návrhářka Petra von Kant se rozvádí s mužem, s nímž se hluboce odcizila. Nečekaně podlehne kouzlu mladé ženy Karin, která v ní probudí touhu formovat dívčinu ještě neukotvenou bytost. Nekontrolovatelná citová závislost na Karin postupně rozvrátí Petřinu psychiku i soukromý život. Ale jsou tu ještě její dcera a matka, vůči kterým má Petra závazky, takže bude muset slzy hořkosti rychle spolknout.
Nabízí se otázka, nakolik vychází hra z Fassbinderova vlastního života. Autobiografické motivy lze vysledovat napříč Fassbinderovým dílem a Hořké slzy Petry von Kant nejsou výjimkou. Samotná hra bývá čtena jako převrácený obraz autorových vlastních zkušeností s komplikovanými, někdy destruktivními vztahy, v nichž se role oběti a manipulátora často prolínají. Fassbinder do hry promítl zkušenost s jednostrannou vášní a emocionální závislostí. Změna pohlaví postav mu umožnila zkoumat dynamiku vztahu s větším odstupem — ale nikoliv menší intenzitou.
Rozhlasová verze vycházející z překladu Petra Štědroně zdůrazňuje nadčasovost autorovy výpovědi — zbavuje hru konkrétní dobové ukotvenosti, aniž by ji násilně posouvala do současnosti. Akustika hry pak posluchači nabídne průnik do citlivějších vrstev Petřina vnímání okolního světa. Hlavní hrdinka, unavená tíhou vazeb, jako by se jen ztěžka budila do banální a zčásti předstírané reality, která po ní chce naprostou účast, aniž by ji za to jakkoli odměňovala. Výsledkem jsou úhybné manévry, nadměrné pití ginu s tonikem, sebemrskačské poslouchání kapely The Cure.
Autor hudby a zvukového designu Jan Šikl, společně s režisérem Tomášem Soldánem tak příběh Petry von Kant vyprávějí dynamikou ne nepodobnou videoklipu k písni Smack My Bitch Up kapely The Prodigy. Potlačování a přimykání se střídají, postavy přicházejí, žádají, poučují, služka Marlene jako by neexistovala, jenže ona je.
Fassbinderův text, psaný s nemilosrdnou přesností a zároveň s porozuměním pro bolest, kterou postavy působí sobě i druhým, má šanci stát se působivým rozhlasovým zážitkem. Především díky velké vnitřní investici všech zúčastněných hereček Anity Krausové jako Petry von Kant, Terezy Maxmilián Marečkové jako její milenky Karin, Kláry Suché, která představuje Petřinu přítelkyni Sidonii, Antonie Barešové v roli Petřiny „náctileté“ dcery Gabi a Olgy Zimmermannové-Kaštické, která ztvárnila matku hlavní hrdinky.
Zajímavý realizační úkol pro režiséra Tomáše Soldána a zvukového designéra Jana Šikla byla němá postava služebné Marlene, kterou hra předepisuje. Zvuky konkrétní fyzické přítomnosti, s nimiž dál pracovali jako s nerealistickým znakem, jim pomohla v olomouckém studiu nashromáždit herečka Kristína Jurková.
František Velíšek. Lyrický příběh o lásce k životnímu povolání a lidské obětavosti. Hudební spolupráce Jan Rokyta. Dramaturg František Mareš. Režie Ivan Misař.
Účinkují Miloslav Holub a Miroslav Kudela.
Nastudovala Ostrava v roce 1984. Premiéra 13. 10. 1984 (Vltava, 22:30 – 23:15 h.).
Stano Radič. Rozhlasová hra. Režie Peter Jezný.
Účinkují Vladimír Černý, Marián Zednikovič, Július Vašek, Július Paluš a další.
Natočeno 1986. Repríza 7. – 11. 5. 2025 (SRo 8 Rádio Litera) k nedožitým 70. narozeninám autora.
Pozn.: Na Litere si dnes pripomíname nedožité 70. narodeniny scenáristu, satirika a rozhlasového autora Stana Radiča. Pri tejto príležitosti prinášame jeden z jeho menej známych, no o to zaujímavejších textov – pôvodnú rozhlasovú hru Viróza z roku 1986.
Príbeh nás zavedie do nemenovaného podniku, kde práve prebieha kontrola pracovného prostredia – a spolu s ňou aj zvláštne vyšetrovanie okolo muža menom Lopota, ktorý tvrdí, že je zamestnancom, no zároveň o ňom jeho kolegovia aj nadriadený tvrdia, že je už dávno mŕtvy. V absurdnej, miestami grotesknej atmosfére sa rozvíja pátranie po pôvode tejto zvláštnej „virózy“, v ktorej nechýba satira, spoločenská irónia ani typický Radičov humor. (anotace)
Powered by WordPress