Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

22. 9. 2025

„Czy Pan istnieje, Mr. Johns?“ („A existujete vlastně vůbec, pane Johnsi?“, 1955)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 14:38

Stanisław Lem. Rozhlasová hra. Režie Michał Melina. Zvukový mistr Andrzej Pruski. Rozhlasová úprava Maria Komorowska.

Osoby a obsazení: pan Johns, automobilový závodník (Tadeusz Fijewski), soudce (Andrzej Łapicki), Donovan, ředitel Cybernetics Company (Stefan Witas), advokát (Tadeusz Olsza), Johnsův bratr (Rudolf Gołębiowski).

Natočeno 1955. Premiéra 18. 12. 1955 (25 min.).

Lit.: Marcinik, Barbara: „Czy Pan istnieje, Mr. Johns?“ na STT. In web Polskie Radio Trójka, 17. 6. 2021 (článek) – Cit.: W sytuacji, w której 29 maja odbyły się w Polsce podobno 44 premiery, czyli rozpoczął się miesiąc nadrabiający zaległości z całego sezonu 2020/2021 (jak zauważył prof. Dariusz Kosiński w artykule dla e-teatru) zapraszanie na słuchowisko sprzed 66 lat wydaje się co najmniej ekscentryczne.

A jednak to właśnie archiwa podtrzymywały misję przez miesiące „zamknięcia“. Pomagały choć „na chwilę“ zapomnieć, że „coś jest nie tak“. Pozostawały sobą. Czerpiąc z owych archiwów Teatru Polskiego Radia i Telewizji Polskiej, mogliśmy byli obcować z teatrem, nie powtarzając: „tak, ale online“.

Od marca ubiegłego roku, dzięki Archiwum Polskiego Radia, istniejemy, odpowiedzialni za misję, jaką media publiczne zobowiązane są pełnić.

(more…)

20. 9. 2025

Старуха Изергиль (Starucha Izergil, 2006)

Maxim Gorkij. Dramatizace Natalija Šolochova. Hudba Michail Antal. Zvuk Andrej Konovalov.
Asistent režie Michail Rozenberg. Režie Arkadij Abakumov.

Osoby a obsazení: autor (Vasilij Bočkarev), starucha Izergil (Tatjana Pankova), Danko (Anton Morozov), Mudrec (Mark Gejchman), Larra (Vjačeslav Šolochov) a další.

Natočilo Radio Rosiji (Радио РОССИИ). Vydalo Radio Rosiji, VOX Records, 1C-Publishing (1С-Паблишинг) v roce 2006 (celkem 67 min.).

Pozn.: Летним вечером на морском берегу Бессарабии мудрая, повидавшая на своем веку много горя и радости, старуха Изергиль рассказывает историю своей жизни. В рассказ вплетаются две легенды – о гордом и надменном сыне орла Ларре, и смелом, самоотверженном красавце Данко.

Доп. информация: Свой знаменитый рассказ «Старуха Изергиль» Максим Горький написал в 1894 году. В него вошли две замечательные легенды: легенда о Ларре и легенда о Данко. Тема свободного человека – главная тема всего произведения, но в легенде о Данко она рассматривается в неожиданном ракурсе. Для писателя понятие «свобода» связано с понятием «правда» и «подвиг». Горького интересует не «свобода» «от чего-либо», а свобода «во имя». Горький использует жанр литературной легенды, потому что он, как нельзя лучше, подходил для его замысла: кратко, взволнованно, ярко воспеть все лучшее, что может быть в человеке. Более всего писатель негодовал против эгоизма, корыстолюбия, самолюбования и гордыни. В своем любимом романтическом герое Данко он подчеркивает, прежде всего, человеколюбие, доброту, желание пожертвовать собой ради счастья своего народа. (anotace)

19. 9. 2025

Káva o čtvrté – Jablka, základní pilíř českého ovocnářství (2025)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 13:04

Vaše každodenní inspirace: Jablka – základní pilíř českého ovocnářství. Host: ing. Lukáš Zíka, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2025. Premiéra 19. 9. 2025 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Zlato (1971)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 0:46

Veselin Chančev. Bulharská rozhlasová hra. Překlad Petr Panev. Režie Vladimír Vozák.

Osoby a obsazení: hlas (Karel Kabíček), Vladimír Dodov (F. Strejček), Demir Dodev (Arnošt Navrátil), neznámá (Zdena Herfortová).

Nastudovalo Brno v roce 1971. Premiéra 11. 5. 1971 (Třetí program, 19:00 h.).

Lit.: jh: Zlato. Bulharská rozhlasová hra. In Rozhlas 20/1971 (3. 5. 1971), s. 22 (článek).

Dubnový deník (1961?)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 0:39

Veselin Chančev. Rozhlasová hra. Překlad Lydie Vernerová. Režie Bohdan Denk.

Osoby a obsazení: vypravěč (Zdeněk Ornest), námořník (O. Vážanský), Nemluva (B. Koukal), Kalina (S. Sázavská), Žeko (Radoslav Brzobohatý), Zdravko (Bohumil Čáp), řidič (F. Brož) a další.

Nastudovala Ostrava. Premiéra (?) 9. 9. 1961 (Československo, 11:10 h.) ke státnímu svátku Bulharské lidové republiky. Repríza 16. 5. 1962 (Československo I, 19:00 – 20:00 h.); 27. 9. 1962 (Československo I, 10:00 h.).

18. 9. 2025

Taková maličkost (1967)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 11:34

Miroslav Pihrt. Rozhlasová detektivní hra. Režie Josef Korbel.

Osoby a obsazení: docent Havlena (Jaroslav Kníže), doktor Gelert (Maxmilián Hornyš), doktorka Malíková (Eva Miláčková), paní Brudrová (Mária Pospíšilová-Secová), magistr Vohradský (Stanislav Zindulka), Vohradská (Dagmar Felixová), Marcel Hrováček (M. Zouhar), zřízenec Kroutil (Jaroslav Kotrba), ošetřovatelka Balcarová (Blanka Blahníková), kapitán Marek (Rudolf Šimara), Málek (Vladislav Dražďák), Adam, praporčík VB (Stanislav Junek).

Nastudoval Hradec Králové v roce 1967. Premiéra 26. 8. 1967 (Československo I, 19:30 – 20:50 h.).

Lit.: anonym: Miroslav Pihrt: Taková maličkost. In Čs. rozhlas a televize 35/1967 (15. 8. 1967), s. 16 (článek).

17. 9. 2025

Robert Macaire (1981)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 17:41

Georges Neveux. Rozhlasová hra. Překlad a rozhlasová úprava Milena Tomášková. Hudba Vladimír Truc. Dramaturgie Jiřina Vavřinová. Režie Vladimír Gromov.

Osoby a obsazení: Robert Macaire (Miloš Kopecký), Pierre (Václav Sloup), Victor (Michal Pavlata), Bertrand (Jaroslav Moučka), Elíza (Marie Drahokoupilová), pan Gogo (Zdeněk Řehoř), Roufflard (Čestmír Řanda), Luisa (Helga Čočková), Teodor (Bohuslav Kalva), baron (Karel Houska), strážmistr (Jan Kotva), prodavačka z tržnice (Stanislava Bartošová), komisař (Jan Schánilec), strážník (Radan Rusev) a policista (Miroslav Saic).

Natočeno v roce 1981. Premiéra 28. 3. 1982 (Praha, 19:15 – 20:23 h.). Repríza 20. 8. 1984 (Vltava, 22:15 h.); 17. 5. 1987 (Praha, 19:15 h.) v cyklu Nedělní divadelní večery. Obnovená premiéra 5. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 15:00 – 16:09 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.

Lit.: anonym: Georges Neveux: Robert Macaire. In Rozhlas 13/1982 (15. 3. 1982), s. 4 (článek).

Lit.: Velíšek, Martin: Georges Neveux: Robert Macaire. Miloš Kopecký v šarmantní francouzské komedii, kde nejvýnosnější je obchod s lidskou důvěřivostí. In web ČRo 3 Vltava, 5. 10. 2025 (článek). – Cit.: Ve venkovském hostinci se jedné noci objeví muž. Majiteli sdělí, že je jeho otec a že právě uprchl z galejí. Od syna získá něco peněz pro své velké plány a díky známosti, kterou v hostinci naváže, odstartuje svou novou kariéru. Už nekrade, ale prodává cokoliv, co lze slíbit. (…)

Že vše dopadne trochu jinak, je nasnadě, nicméně se ocitneme na burze, v dámském budoáru a prchat budeme i balónem. A závěrečná scéna připomene finále slavného českého filmu, ve kterém jde především o skvrnu velikosti mexického dolaru.

Georges Neveux se narodil v Poltavě (Rusko), zemřel v Paříži. Jeho otec byl Francouz, matka Ruska. Po studiu práv působil jako advokát v Nice a v Paříži. Sblížil se se surrealisty, psal surrealistické básně, později též dramata ovlivněná Giraudouxem, ve kterých hrají důležitou roli snové obrazy. V pozdějších dílech často zpracovává téma absurdnosti života.

Je autorem mnoha překladů a adaptací děl jiných autorů, zejména Shakespeara. Působil jako tajemník v divadle v Champs-Élysées. U nás jsou známy především hry Julie čili Snář (1927) a Londýnská zlodějka.

Hra Julie čili Snář byla uvedena na scénu v roce 1930. Stala se základem melodramatu Theodora Schaefera z roku 1934 Julie aneb Snář pro klavír, jazzové nástroje, a malý orchestr. Bohuslav Martinů složil v roce 1937 operu Julietta, a v roce 1951 natočil režisér Marcel Carné film Julie čili snář (Juliette ou la Clé des songe), ve kterém hráli hlavní role herci Gérard Philipe, Suzanne Cloutier a Gabrielle Fonta.

16. 9. 2025

Země duní (1956)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:09

Vojtěch Martínek. Podle třetí části románové trilogie Černá země pro rozhlas zdramatizoval Miloš Hynšt. Režie Miloslav Doležel.

Osoby a obsazení: Madlena Vahalová, vdova po dělníku (Anna Kratochvílová), Jakub Sršáň, její nejstarší nemanželský syn (Lubor Tokoš), Frantina Vahalová a Maryča Vahalová, jeho nevlastní sestry (Ljuba Benešová a Jiřina Froňková), Heinrich Vahala, jeho nevlastní bratr (Pavel Nebeda), Poldek Vahala, školák, jeho nevlastní bratr (Petr Ruiber), žena Heinrichova (Naďa Letenská), Josef Šugár, bednář, t. č. na vojně (Jaroslav Šára), Šugárová, jeho žena (Jindra Froňková), Lída Šugárová, jeho dcera (Božena Böhmová), oberlajtnant Wiener (Jiří Holý I.), oberlajtnant Vikulil (Jaroslav Kníže), detektiv (Osvald Albín), dozorce věznice (Josef Langmiller), strážník (Otto Ota Šimánek), Žid, obchodník (Oldřich Štětka), Marynčák, vrátný (Antonín Brož), Kavenda, dělník (Miroslav Olejníček), sedlák Bernat (Jiří Zvěřina), Francek (Jan Matýsek) a další.

Nastudovala Ostrava v roce 1956. Premiéra 23. 8. 1956 (Praha I, 20:30 – 22:30 h.).

Plameny (1956)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 13:55

Vojtěch Martínek. Podle druhé části románové trilogie Černá země pro rozhlas zdramatizoval František Čečetka. Režie Miloslav Doležel.

Osoby a obsazení: Kuba Sršáň (Lubor Tokoš), Vahalová, jeho matka (Naděžda Letenská), Vahala, Kubův nevlastní otec (Jaroslav Šára), Kunicki, dělník (Jiří Holý I.), Fanka (Ljuba Benešová), strojvůdce (Miloslav Doležel), Obervová (Dagmar Veselá), Kubíček Oberva (Jaroslav Nedvěd), Bernát (Jiří Zvěřina), lékaři (Jan Matýsek a Miloš Pavlín), Míla (Vlasta Vlasáková), Pipan, obchodník (Antonín Brož), děvucha (Milena Langrová), sousedka (Karla Gentnerová).

Nastudovala Ostrava v roce 1956. Premiéra 16. 8. 1956 (Praha I, 20:30 – 22:30 h.).

Jakub Oberva (1956)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 13:25

Vojtěch Martínek. První díl románové trilogie Černá země. Dramatizace Jan Havlásek. Režie Miloslav Doležel.

Osoby a obsazení: Jakub Oberva (Miloslav Holub), Zuzana Obervová (Táňa Hodanová), Sršánka (Jindra Froňková), Madlena, její dcera (Naděžda Letenská), Bernát (Jiří Zvěřina), Albína (Dagmar Veselá), Vojtěch Turek (Miroslav Olejníček), Václav Valenta (Otto Ota Šimánek), Josef Mikula (Jaroslav Šára), František Mohyla (František Benoni), František Horut (Osvald Albín), Janek (Miroslav Polách), Mařena (Ljuba Benešová), Hedva (Milena Langrová), inženýr (Miloš Pavlín), soudce (Oldřich Štětka), obhájce (Radim Koval), krajan (Lubor Tokoš), doktor (Jiří Duras).

Nastudovala Ostrava v roce 1956. Premiéra 9. 8. 1956 (Praha I, 20:30 – 22:00 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress