Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

22. 5. 2022

Zrada grófa Mirabeua (Zrada hraběte Mirabeua, 1998)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 19:16

Mojmír Groll. Rozhlasová hra. Dramaturgie Vladimír Fišera. Zvuk Peter Daniška, Milan Greguš. Režie Pavel Gejdoš.

Osoby a obsazení: Mirabeau (Matej Landl), Ludvík XVI. (Ĺubo Roman), Cabanis (Milan Bahúl), Brézé (Ivan VOjtek), Marie Antoinetta (Ĺubica Očková), princ (Vladimír Bartoň), Emilie (Oľga Solárová), Ludvík Filip (Ján Tréger), La Marck (Ivan Laca), Júlia (Helena Geregová). Dále účinkují Daniela Danišková, Mária Paděrová, Ĺudmila Kochmová, Jozef Pražmári, Július Paluš, Soňa Ulická, Ján Valentík, Jozef Šimonovič.

Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava v roce 1998. Premiéra 26. 3. 1998 (Slovensko 1, 20:05 h.; 55 min).

Lit.: anonym: Zrada grófa Mirabeua. In Rozhlas a televízia, roč 72, číslo 12, str. 4 (článek).- Cit.: Pôvodná rozhlasová hra z obdobia Veľkej francúzskej revolúcie o ľuďoch, ktorí, ako gróf Mirabeaua, za oponou revolučného diania narábajú opratami dejín.

Veľká francúzka revolúcia je i po vyše 200 rokoch stále bohatým a obsažným objektom historických študií, no aj prameňom umeleckých námetov a tém všetkých druhov umenia. Zrejme hlbšie oslovila aj rozhlasového autora Mojmíra Grolla, ktorý po hre Návrat pána ministra (2. cena v autorskej súťaži) sa k téme francúzskej revolúcie znova vracia vo svojej hre Zrada grófa Mirabeaua. Groll si všíma nie rozvášnené revolučné davy v uliciach Paríža, nie revolučných tribúnov, ale viac tých, ktorí v revolučnom závetrí narábajú opratami revolučného diania. Gróf Mirabeaua, šľachtic, ktorého šľachta odmietla, stáva sa poslancom za tretí stav. Je to vzdelaný muž, vynikajúci rečník, ktorý ľahko získava nadšenie más, ale vnútri je nespokojný zo sústom, ktoré sa mu v revolúcii ušlo. Preto začne rozohrávať zákulisné hry na všetky strany. Hlavným prostriedkom týchto hier sa mu stáva zrada. Zrada za zradou roztáča kolesá intríg, až nakoniec sám hynie v ich súkolí. Nezmyselnosť revolučných opojení však najlepšie dokazuje tragédia doktora Canabisa. Hoci čestný a nepodplatiteľný, stáva sa nakoniec vražedným nástrojom v rukách intrigánov.

Sedliacka nevesta (Sedlácká nevěsta, 1998)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 19:09

Pavol Socháň. Rozhlasová hra. Dramaturgie Ladislav Staroň. Hudební improvizace Mirko Krajči, Jozef Petrík, Alexander Klebercz. Úprava Oľga Duhanová. Zvuk Ĺuboš Klásek. Technik Andrej Klimits. Režie Peter Jezný.

Osoby a obsazení: Adam Kalina (Marián Geišberg), Kata, jeho žena (Soňa Ulicka), Elena, jejich dcera (Natália Blahová), Rajník (Leopold Haverl), Terka, jeho žena (Anna Javorková), Martin Svoreň (Robert Roth), Berta Zelinay (Božidara Turzonovová), Imrich, její syn (Miroslav Trnavský), Absolón Motolický (Dušan Tarageľ), Margita (Helena Geregová), Zuzka (Zuzana Frenglová), Jakub Goldstein (Július Vašek), dr. Kremeň (Vladimír Minarovič), Rázvorka (Viera Topinková), Repetka (Ria Paldiová), portýr (Ján Valentík), 1. četník (Ivan Laca), 2. četník (Igor Čillík).

Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava 2. 4. 1998. Premiéra 11. 4. 1998 (SRo 2 Devín, 9:00 h.; 52 min.) v cyklu Slovenská dráma ako ju nepoznáme.

Lit.: anonym: Sedliacka nevesta. In Rozhlas a televízia, roč. 72, č. 15, s. 4 (článek) – Cit.: Rozhlasová úprava divadelnej hry z roku 1909 o ľudskej chamtivosti.

Hru v roku jej vzniku uviedol Slovenský spevokol v Martine a vo svojej druhej sezóne v roku 1921 aj Slovenské národné divadlo v réžii V. Táborského. Pavel Socháň bol na prelome storočí, ale najmä v prvej tretie 20. storočia výraznou osobnosťou slovenského národného života. Pre národné presvedčenie ho vylúčili zo všetkých škôl v Uhorsku. Odišiel do Prahy študovať maliarstvo a národopis a maliarstvo neskôr študoval aj v Mníchove. Svojim talentom sa presadil takmer vo všetkých oblastiach umeleckej činnosti. V Slovenskom spevokole v Martine bol hercom, režisérom i scénografom. Vo svojom fotografickom ateliéri pripravil množstvo snímkov etnografického a sociálneho charakteru a patrí tak k zakladateľom slovenskej dokumentárnej i umeleckej fotografie. Popri tom všetkom aj produktívnym dramatickým autorom i autorom etnografických prác.

V Sedliackej neveste zobrazil morálny rozklad maďarónskeho zemianstva, ktoré v úsili o záchranu svojho majetkového i stavovského postavenia obetuje nielen lásku, ale neštíti sa ani zločinu.

21. 5. 2022

Romeo, Julie a tma (2022)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 11:48

Jan Otčenášek. Příběh tragické lásky z temné atmosfére Prahy za heydrichiády. Dramatizace Matěj Samec. Hudba Kryštof Marek. Zvukový mistr Radek Veselý. Zvukový design Stanislav Abrahám. Dramaturgie Lenka Veverková. Produkce Jana Knappová. Režie Dimitrij Dudík.

Osoby a obsazení: Anežka Šťastná (Ester), Samuel Toman (Pavel), Jan Hartl (otec), Dana Černá (matka), Miroslav Táborský (Rejsek), Matouš Ruml (Čepek), Vojtěch Hrabák (Kamil), Simona Vrbická-Koptová (matka Ester), Martin Zahálka (otec Ester), Matěj Převrátil (Vojta), Alena (Štěpánka Fingerhutová), Philipp Kaspar Schenker a Justin Svoboda (vojáci SS), Ludmila Molínová (sousedka), Jan Battěk (soused), Jaroslav Vlach (soused), Tomáš Černý (rozhlas), Jan Přeučil (hlas Moravce z rozhlasu), Otakar Brousek II. (hlas z amplionu).

Natočeno v roce 2022. Premiéra 12. 6. 2022 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 57 min.) v cyklu Hra na neděli. Repríza 8. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.).

Lit.: anonym (Veverková, Lenka?): Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma. Příběh tragické lásky z temné atmosféry Prahy za heydrichiády. In web ČRo 2 Praha, 12. červen 2022 (článek). – Cit.: Maturant Pavel potká v parku mladičkou Židovku Ester, která nenastoupila do transportu do Terezína, a nabídne jí úkryt v komůrce vedle krejčovské dílny svého otce. Krátce nato je v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a nacistický teror se ještě zvyšuje…  (…)

Tragický příběh lásky z temných časů heydrichiády se shakespearovským názvem Romeo, Julie a tma napsal Jan Otčenášek v roce 1958. Autor v této intimní novele nahlíží téma holocaustu z pohledu lidí, kteří jím nebyli přímo zasaženi, ale i tak se jich intenzivně dotýká.

Klec je tam venku

Mladou, nevinnou lásku zde nerozděluje rodová nenávist, ale kruté okolnosti druhé světové války, kterou v názvu symbolizuje právě slovo „tma“. V kontrastu se světem plným krutosti a beznaděje je právě čistota, naivita a víra v lepší budoucnost. Snaha vidět „světlo“, vykouknout ven z temné komůrky.

Ona komůrka je místem bezpečí, světem snů a ideálů, kde si Pavel s Ester mohou plánovat svou budoucnost. Okolní svět je místem nebezpečí a strachu, v realitě se nežije, jen přežívá. Najednou je město nebezpečnou klecí a komůrka místem bezpečného rozletu.

Za dveřmi probíhá válka

Právě na kontrasty se zaměřil i autor dramatizace Matěj Samec. Soustřeďuje se na Ester zavřenou v malé místnosti vedle krejčovské dílny, v níž musí být co nejvíc potichu, a zároveň velmi dobře slyší, co se děje za dveřmi.

Posluchači mohou vnímat její strach a úzkost, vyděšený, přerývaný dech a slzy. Jen kousek od ní, za dveřmi, probíhá válka, o které se Ester více dozvídá skrze hádky, hlasité nervózní rozhovory, bouchání na dveře a vyhrožování.

Její dny jsou stále stejné, jediným zpestřením je návštěva Pavla. Nezbývá nic jiného, než si najít způsob, jak se v maličké místnosti nezbláznit. Pravidelně cvičit, něco si číst, snažit se nemyslet a raději spát. Jenže noc je plná nočních můr, v nichž ji rodiče a bratr Kamil medovými hlasy lákají do koncentračního tábora.

Herecké obsazení

Režisér Dimitrij Dudík do hlavních rolí obsadil Anežku Šťastnou a Samuela Tomana, kteří velmi přirozeně ztvárňují počáteční rozpaky, milostnou touhu, morální dilemata a strach o přežití. V komůrce oba konečně nemusí předstírat a lhát, mohou tam být sami sebou. (…) Rozhlasová hra Romeo, Julie a tma je apelem k lidství a lidskosti, který je bohužel v současné situaci stále aktuální.

Lidické ženy (2022)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 11:43

Jakub Čermák. Rozhlasová hra. Hudba Tomáš Vtípil. Zvuk Ladislav Reich. Dramaturgie Renata Venclová. Režie Jakub Čermák.

Osoby a obsazení: Milada (Elizaveta Maximová), Růžena Petříková (Klára Cibulková), Petříková starší (Johana Tesařová,) Anna Horníková (Andrea Elsnerová), Helena Leflerová (Dana Černá), Alžběta Doležalová (Klára Suchá), Eva Kubíková (Veronika Janků), Štěpánka Krásová (Marie Švestková), Marie Doležalová (Zuzana Hykyšová), Milada, starý hlas (Hana Frejková), hlasatel (Jan Vondráček), ministr (Petr Jeništa), Marie Uchytiliová (Jitka Smutná), generál (Jaromír Meduna), František Saidl (Miroslav Hanuš), Josefína Napravilová (Anežka Rusevová) a další.

Natočeno 2022. Premiéra 7. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 21:15 h.) v cyklu Večerní drama k 80. výročí lidické tragédie.

Lit.: Venclová, Renata: Tragédie po tragédii. Příběhy lidických žen v rozhlasové hře Jakuba Čermáka. In web Rozhlas, 30. květen 2022 (článek + rozhovor s autorem). – Cit.:  Desátého června si připomeneme 80. výročí vyhlazení Lidic. Běsnění, kterým se nacisté mstili českému národu za atentát na říšského protektora Heydricha, stálo životy 340 lidických obyvatel. Kromě několika dětí určených na převýchovu v německých rodinách se konce války dočkalo 143 lidických žen, které přežily internaci v koncentračním táboře v Ravensbrücku.  (…)

Jak jste se dostal k příběhu lidických žen a co vás na něm zaujalo?

Lidice pro mě byly dávným symbolem, o tragédii obce jsem měl spíš povšechné znalosti a příliš mě neoslovovala. Ale později jsem četl rozhovory s posledními lidickými ženami a v nich mě zaujalo několik konkrétních zmínek o návratu, ty mi zhmotnily emoce, které jsem předtím nedokázal vyčíst. Silně ve mně rezonoval například popis, kdy se lidické ženy vracejí do Československa a vítá je posádková hudba. Ony stále nevědí, že muži jsou mrtví a děti ztracené nebo zavražděné. Jedna z nich pozoruje tu připravenou slávu a řekne: „To se muselo stát něco strašného, že nás takhle vítají.“ Tenhle okamžik radosti, kterou náhle srazí žal, mnou otřásl. Když jsem se nořil do dalších pramenů, oslovil mě ještě jeden aspekt – téma oběti. Lidické ženy jsou jednoznačné oběti, ale přesto – nebo právě proto – později dělají rozhodnutí, která nám můžou připadat sporná. Jejich jedinečná zkušenost jim dává zvláštní citlivost, ale také přecitlivělost vůči řadě věcí.

Jaké jsou „hlavní příběhy“ lidických žen po návratu? Hledání dětí? Vyrovnávání se s přeživšími lidickými muži? Pokus o obnovení ztraceného domova?

Mám pocit, že se zpronevěřím všem dramaturgickým pravidlům, ale přiznám se, že si sám nejsem jistý, co je oním hlavním příběhem. Od začátku jsem to cítil tak, že hlavním hrdinou – nebo spíše hrdinkou – je samotná obec, ono ženské společenství. Výše uvedené linie se tu navzájem proplétají v podobě jednotlivých osudů. Samozřejmě linka ztráty dětí je nesmírně trýznivá a snad každého se musí emocionálně dotknout. Jiným způsobem oslovuje vztah lidických žen k přeživším mužům – celkem přežili tři a ani jeden nebyl do poválečného kolektivu přijat. Že se jedná o mimořádně živou událost, dokládají i spory, které se vedou o osazení pamětní desky dvou z nich – letců RAF – na pietním území. Vidím v nich potvrzení, že se tu střetávají různé postoje, že ani současným obyvatelům Lidic není jejich historie lhostejná a že i pro ně jde o komplikované rozhodnutí.

Váš text se po formální a jazykové stránce jeví jako antické drama, zároveň v něm zpracováváte množství dobových dokumentů a historických detailů. Jak spolu šly dohromady antické hledisko věčnosti a řeč historických dokumentů?

Když mě poprvé napadlo věnovat se lidickým ženám, začal jsem si chystaný tvar pojmenovávat jako „tragédii po tragédii“ a určitým předobrazem mi byly Eurípidovy Trójanky. Společné mají to, že jak příběh lidických žen, tak Trójanek se odehrává poté, co skončí ta velká událost. Zdá se, že je vše uzavřeno. Vyhlazení Lidic i pád Tróje. Ale pro přeživší ženy nic neskončilo, ony následky války trpí dál a budou se s nimi vyrovnávat celý život. Konkrétní forma vznikala dost intuitivně, teprve v průběhu psaní. Nicméně od začátku jsem věděl, že nechci usilovat o realismus. Zdálo se mi, že očištěná, stylizovaná forma lépe míří k jádru věci. A během zpracovávání pramenů jsem překvapivě zjistil, že například jazyk ze čtyřicátých let se v mnohém blíží mluvě, kterou jsem nakonec zvolil. Díky tomu bylo možné použít i nějaké téměř přesné citace, aniž by z poetiky celého textu vystupovaly, například projev Anny Hroníkové na první lidické tryzně.

Vztahujete se ke skutečným událostem a osudům reálně existujících postav? Jak moc pracujete s autorskou licencí? A do jaké míry jste cítil povinnost dostát historické pravdě?

Musím přiznat, že při zpracovávání tohoto tématu jsem cítil obrovskou zodpovědnost. A velká dilemata. Je samozřejmě zásadní rozdíl vytvářet nějaký vlastní fikční svět a vstupovat do reálné historie, která může být stále živá. I z toho důvodu jsem se snažil si příliš nevymýšlet. Do určité míry to nebylo třeba, poválečná historie Lidic je sama o sobě silná, vrstevnatá a bohatá na příběhy. Na druhou stranu dramatický tvar není historická studie a musí fungovat ve svém žánru, takže jsem třeba několik osudů různých lidických žen spojil do jedné postavy. Pozměnil jsem i většinu původních jmen. Nerad bych, aby rozhlasová hra někoho zranila. Ale také jsem si zakázal zamlčovat události ze života obce, které na ni vrhají nějaký stín. Nejde tu v žádném případě o nedostatečnou úctu, ale o pokus obsáhnout komplexnost celého tématu.

Při zpracování podobné látky se samozřejmě nabízí konzultovat text s odborníky z řad historiků. Koho jste využil vy?

Na začátku jsem oslovil svoji divadelní kolegyni Magdalénu Škerenčákovou, která mi výrazným způsobem pomohla s rešeršemi. Následně jsem požádal o konzultaci Nicolle Šťastnou z Památníku Lidice, poskytla mi zajímavé informace a upozornila na místa, kde naše verze není historicky zcela přesná. Výsledné rozhodnutí – jestli například zachovat dějovou zkratku nebo korigovat vyznění postavy vyznívající odlišně od jejího předobrazu – už zůstalo na mně.

20. 5. 2022

Pán Nápad zachraňuje svet 1/? (Pán Nápad zachraňuje svět, 2021)

Filed under: Hajaja,Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 19:55

Ján Uličiansky. Monologická pohádka. Mistr zvuku Stanislav Kaclík. Hudební spolupráce Marek Kundlák. Režie Jaroslav Rozsíval. Dramaturgie Beata Panáková.

Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 18. 10. 2021 (SRo Rádio Regina Západ, 18:00 h.).

1. cena dětské poroty festivalu Zázračný oriešok 2022 v kategorii Monologická rozprávka.

Lit.: anonym: Pán Nápad zachraňuje svet. In web SRo Rádio Regina Západ, 12. 10. 2021 (článek + ukázky k poslechu). – Cit.: Často sa zvykne vravieť, že svet zachráni krása alebo aj rozprávky. Znie to ako fantázia, ale je to pravda. Umenie všeobecne a rozprávky zvlášť majú nesmiernu moc zušľachťovať ľudské duše. A ušľachtilí ľudia sú nádejou pre budúcnosť sveta… (…)

Lit.: anonym:  12. ročník festivalu Zázračný oriešok pozná víťazov. Témy. In web SRo Rádio Devín, 19. 5. 2022  (článek). – Cit.:  Výsledky súťaže v rámci 12. ročníka festivalu Zázračný oriešok. Kniha v rozhlase, rozhlas v knihe vyhlásili vo štvrtok večer 19. mája v priamom prenose Rádia Regina Západ z piešťanského Kursalonu.

Odborná porota v zložení Ivica Franeková, Adam Hanuljak, Ĺubica Kepštová, Tomáš Končinský, Gabriela Magalová, Katarína Moláková, Ivana Papcunová, Zuzana Štelbaská, Vanda Rozenbergová, hodnotila osemnásť titulov z produkcie Odboru literárno-dramatickej výroby Slovenského rozhlasu v troch súťažných kategóriách: rozhlasová rozprávková hra, monologická rozprávka a hra pre rodinu. (…)

O víťazoch v jednotlivých kategóriách rozhodovali aj tri pätnásťčlenné detské poroty zložené zo žiakov základných škôl. V hodnotení detskej poroty v kategórii monologických rozprávok víťazstvo patrí titulu Jána Uličianskeho Pán Nápad zachraňuje svet. Reaguje na časté tvrdenie, že svet zachráni krása alebo aj rozprávky. Znie to ako fantázia, ale je to pravda. Umenie všeobecne a rozprávky zvlášť majú nesmiernu moc zušľachťovať ľudské duše. A ušľachtilí ľudia sú nádejou pre budúcnosť sveta. Vydavateľstvo literárnej predlohy: Trio Publishing (…)

Piata mušketierka (Pátá mušketýrka, 2021?)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 19:43

Marta Hlušíková. Pohádka. Zvuk Andrej Klimits. Hudební dramaturgie Ludmila Hodulíková. Režie Oľga Janíková.

Účinkuje Erik Koníček.

Natočeno 2021 (?).

Pozn.: 1. cena v soutěži Zlatý oriešok v kategorii Monologické rozprávky.

Lit.: anonym:  12. ročník festivalu Zázračný oriešok pozná víťazov. Témy. In web SRo Rádio Devín, 19. 5. 2022  (článek). – Cit.:  Výsledky súťaže v rámci 12. ročníka festivalu Zázračný oriešok. Kniha v rozhlase, rozhlas v knihe vyhlásili vo štvrtok večer 19. mája v priamom prenose Rádia Regina Západ z piešťanského Kursalonu.

Odborná porota v zložení Ivica Franeková, Adam Hanuljak, Ĺubica Kepštová, Tomáš Končinský, Gabriela Magalová, Katarína Moláková, Ivana Papcunová, Zuzana Štelbaská, Vanda Rozenbergová, hodnotila osemnásť titulov z produkcie Odboru literárno-dramatickej výroby Slovenského rozhlasu v troch súťažných kategóriách: rozhlasová rozprávková hra, monologická rozprávka a hra pre rodinu.

V kategórii Monologických rozprávok zvíťazil titul Piata mušketierka Marty Hlušíkovej, humorné rozprávanie o dvoch výmyselníkoch, bratoch Maťkovi a Braňovi, ktorí čelia novým životným skúškam a skúsenostiam v súvislosti s očakávaním narodenia sestry. Porota osobitne vyzdvihla herecký výkon Erika Koníčka, ktorý sa vyníma v konkurencii skúsených profesionálov. Piata mušketierka je súčasná, vytvorená autorkou, ktorá deťom rozumie a má pre ne veľký cit. Úsporná práca s hudbou bola odvážnou a výbornou voľbou. (….)

19. 5. 2022

Rychlík z Norimberka (1975, 2024)

Valja Stýblová. Rozhlasová hra podle stejnojmenné novely. Asistent režie Kateřina Hrdinová. Natáčecí technik Marcela Váňová. Zvukový mistr Václav Smitka. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Josef Melč.

Osoby a obsazení: taxikář (Ferdinand Krůta), paní Hahn (Ludmila Burešová), Truda (Ludmila Vostrčilová), Kment (Josef Chvalina), Kmentová (Drahomíra Fialková), Liduška (Alena Daňková), Koulová (Pavla Maršálková), první učedník (Jan Faltýnek), druhý učedník (Ladislav Potměšil) a Iren (Alexandra Hájková).

Natočeno v roce 1975. Obnovená premiéra 5. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 58 min.) k 100. výročí narození Valji Stýblové v cyklu Hra pro pamětníky.

Vydala Radiotéka, únor 2024 (MP3, CR.ES.2024.67).

Podle novely Valji Stýblové vznikl také film Sólo pro starou dámu (1978, režie Václav Matějka).

Lit.: Venclová, Renata: Valja Stýblová: Rychlík z Norimberka. Drama jedné podivné návštěvy v dobách normalizace. In web ČRo 3 Vltava, 5. červen 2022 (článek). – Cit.:  Před 100 lety se narodila lékařka a spisovatelka Valja Stýblová. Na Vltavě ji připomínáme obnovenou premiérou hry Rychlík z Norimberka s Ferdinandem Krůtou a Ludmilou Burešovou v hlavních rolích.  (..)

Rozhlasová hra Rychlík z Norimberka byla natočena v roce 1975, na svou premiéru si ovšem počkala až do roku 1990. Dobrosrdečný taxikář v ní vypráví příběh svého zahraničního „rita“, staré dámy, která přijela ze Západního Německa navštívit pražské příbuzné, ale jak se ukazuje, všem je na obtíž. Podobně jako vlastním dětem, od kterých z Německa přijíždí.

Poctivý socialismus, prohnilý kapitalismus. Nebo ne?

Scénář (vzniklý na základě povídky) pojednává tehdejším režimem spíš tabuizované téma emigrace a nepřináší vyznění, které by vzhledem k době vzniku hry překvapilo. Odyssea paní Hahn má posluchače utvrdit v přesvědčení, že v socialismu žije možná chudší, ale poctivější život než na kapitalistickém Západě, kde honba za penězi ničí mezilidské vztahy. Proto taky většina emigrantů nakonec svého odchodu na Západ lituje.

Tuhle černobílou tezi o poctivém socialismu a prohnilém kapitalismu ovšem dost nabourává chování českých příbuzných, které stará dáma v Praze vyhledá. Když na věc přijde, jsou, zdá se, stejně náchylní k neupřímnosti, sobectví a prospěchářství, jako ti v NSR. A ochotně využijí každou možnost, jak se dostat k západním valutám nebo v socialismu nedostatkovému zboží. Možná právě tahle hrozící relativizace nechala hru populární autorky ležet v archivu až do listopadu 89. (…)

17. 5. 2022

Ťažký prípad pre doktora Salomona (Těžký případ pro doktora Salomona, 1997)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 21:51

Peter Glocko. Původní rozhlasová hra. Dramaturgie Milan Frolo. Zvuk Ivan Mihál. Technik Erik Németh. Režie Vladimír Rusko.

Osoby a obsazení: Pirandello (František Kovár), Salomon Veri (Leopold Haverl), Tito Morena (Ĺubo Roman), Carlino Sanni (Alfréd Swan), Melina (Lucia Vrablicová), Maragrazia (Eva Rysová), sousedka (Jana Strnisková), drožkář (Gustáv Legéň).

Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava v roce 1997. Premiéra 26. 6. 1997 (53 min). Repríza 5. 6. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: Spisovateľ Luigi Pirandello v tejto rozhlasovej hre píše poviedku o Meline a dvoch priateľoch. Ich ľúbostný príbeh s touto ženou sa problematizuje, keď Melina zistí, že je tehotná. Ako skončí žena, jej dieťatko i milenci? (anotace)

Spartakus (1957)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 21:48

Vladimír Štróbl. Rozhlasová hra pro mládež. Dramaturgie Emil Fillo. Scénická hudba Ján Kende. Zvuk Július Loderer. Technik Anna Šebová. Režie Oto Varečka.

Osoby a obsazení: Spartakus (Vladimír Durdík), Krixos (Ján Gubala), Oknomaios (Elo Romančík), Catilina (Ĺudovít Ozábal), Caesar (Gustáv Legéň), Sulla (Martin Gregor), Verres (Bohuš Králik), Caesonius (Jozef Sodoma), Metrobius (Juraj Paška), špión (Juraj Šeboj), konzul (Marián Gallo), Marcus Porcius Cato (Eduard Bindas), Antonius Licinius Cassus (Daniel Michaeli), Antonius Caius (Igor Galanda), Cicero (Gustáv Maró).

Nastudoval Československý rozhlas Bratislava 29. 7. 1957. Premiéra 6. 10. 1957 (79 min). Obnovená premiéra 16. 3. 2025 (SRo 8 Rádio Litera, 22:00 h.). Repríza 17. – 20. 3. 2025 (SRo 8 Rádio Litera).

Cesta dlhého dňa do noci (Cesta dlouhým dnem do noci, 1995)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 21:45

Eugene O“Neill. Rozhlasová úprava divadelní hry. Dramaturgie Emília Drugová, Milan Frolo. Překlad Ján Trachta. Úprava Božena Čahojová-Bernátová. Zvuk Stanislav Kaclík. Technik Jozef Bezák. Režie Vladimír Rusko.

Osoby a obsazení: James Tyrone (Ladislav Chudík), Mary Cavan Tyrone, jeho žena (Zdena Grúberová), James Tyrone ml. (Marián Geišberg), Edmund Tyrone, mladší syn (Marián Gallovič), Cathleen, služka (Lucia Vráblicová).

Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava 21. 12. 1995 (100 min).

Pozn.:  Dej hry sa začína v obývačke letného domu rodiny Tyronských v auguste roku 1912. Príbeh hry sa odohráva ako keby „v zákulisí“. James Tyrone a jeho dvaja synovia, Edmung a Jamie, si všimli, že Mary, Jamesova žena, strávila noc v hosťovskej izbe, kde si predtým zvykla pichať morfium. Chlapci si mysleli, že ich matka skončila s týmto zlozvykom, ale podozrievajú ju, že môže byť opäť závislá. Čo sa týka jej synov, Jamie je doma, pretože nemá prácu a potrebuje miesto, kde by na nejaký čas ostal. Edmund sa naopak cíti veľmi chorý. V priebehu dňa sa problémy stupňujú.  Začína byť zrejmé, že Mary je znova závislá…  (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress