Dr. Tomáš Pumpr. Scéna. Klavírní improvizace dr. Oldřich Letfus. Zpěv Josef Bartoš. Inspicie Josef Frič. Pomocná režie Antonín Slanina. Režie Dalibor Chalupa.
Účinkují Vladimír Leraus, Zuzana Švabíková – Kožíková, Jindra Hollmannová, Bedřich Bobek, Miloš Nývlt, František Kožík, Antonín Slanina.
Natočeno 1949. Premiéra 7. 3. 1949 (Praha II, 23:00 h.) v cyklu Esperantská beseda – Esperanta horeto.
Pozn.: V původním obsazení stálo jméno Václav Piskáček, nahradil ho František Kožík.
Karel Nový. Rozhlasová úprava divadelní hry z husitské revoluce. Hudba Jan Kapr, řídí autor. Inspice Eduard Kašpar. Na varhany hraje Jaroslav Vojtek. Režie Přemysl Pražský a Jaroslav Bareš.
Osoby a obsazení: Jan Želivský (Antonín Zíb), Vaníček, husitský kněz (František Kovářík), Petr Kániš, husitský kněz (Richard Záhorský), Vlk, husitský kněz (Miloš Hajský), Jakub ze Stříbra, profesor Karlovy university (Bohuš Smutný), Jan Žižka (Karel Pavlík), Mikuláš z Husi (Jiří Suk), Kovanda (Zdeněk Hodr), královna vdova (Otýli Beníšková), Václav z Dubé (Oldřich Musil), Půta z Tiburka (Soběslav Sejk), Divůček z Jemniště (Bedřich Bobek), Petr Konopišťský ze Štemberka (Karel Třešňák), Zikmund, římský císař (Otomar Krejča), Ferdinand, papežský legát (Rudolf Hrušínský I.), Pipo de Spano, Zikmundův vojevůdce (Josef Kotapiš), konšel Zikmund Taschner (Zdeněk Šavrda), Judita (Jarka Jaroslava Adamová), Prokop, její muž (Jaroslav Nedvěd), sedlák Martin (Radovan Lukavský), převozník Adam (Ludvík Řezníček), hejtman (Karel Houska), vojáci (Jaroslav Skála a Erik Zámiš), bludné ženy (Ludmila Stambolieva a Štěpánka Holečková), pražští vyslanci (Ladislav Kulhánek a Josef Schwarz Červinka), hlasy (Adolf Horálek, Jan Marinský, Josef Maršálek a Miroslav Seeman) a činoherní sbor (15 členů Jedličkova sboru vede Antonín Jedlička).
Natočeno 1949. Premiéra 7. 3. 1949 (Praha I – Brno I – Ostrava – Plzeň – České Budějovice, 21:00 – 22:00 h.; 59 min.).
Wanda Wasilewská. Obrázky ze života statečných dětí. Překlad Zdenka Galasová – Brdlíková. Rozhlasová úprava Anna Marešová. Inspice a rekvizity Pavel Wünsch. Režie Ludvík Pompe.
Osoby a obsazení: vypravěčka (Soňa Červená), Anča (Hana Váchová), Zuzka (Sylva Machancová, DRDS), Jirka (Jaroslav Jírů, DRDS), paní Tobijáková (Jaroslava Drmlová), pekařka Matylda (Štěpánka Holečková), lékař (Bedřich Bobek), Korová, dělnice (Božena Helclová), Evča (Eva Nahláková, DRDS), Stáňa (Jindřich Fairaizl, DRDS), Helenka (Jana Kolářová, DRDS), pan Jan (Artuš Kalous), krejčí Klička (Ludvík Řezníček), Kovalská, dělnice (Jindra Hollmannová).
Natočeno 1949. Premiéra 7. 3. 1949 (Praha I – Brno I – Ostrava – Plzeň – České Budějovice, 16:30 – 17:00 h.; 25 min.) v cyklu Besídka pro děti.
Alexandr Sergejevič Gribojedov. Komedie. Překlad Marie Marčánová, Bohumil Mathesius a Zdenka Niliusová. Rozhlasová úprava Frank Tetauer. Hudební spolupráce Arnošt Střížek, na klavír hraje Rudolf Vašíček. Inspice Eduard Kašpar. Režie Miloslav Jareš.
Osoby a obsazení: Pavel Afanasjevič Famusov (Karel Pavlík), Sofie Pavlovna, jeho dcera (Jiřina Krejčová), Líza, služebná (Lída Vostrčilová), Alexej Stěpanovič Molčalin (Rudolf Hrušínský I.), Alexandr Andrejevič Čackij (Josef Chvalina), plukovník Sergěj Sergějevič Skalozub (František Holar), Natalie Dmitrijevna Goričová (Jindra Hollmanová), Platon Michajlovič Gorič, její muž (Felix le Breux), kněžna Tugouchovská (Štěpánka Holečková), její tři dcery (Eva Raimová, Olga Čuříková a Štěpánka Jedličková), hraběnka Chrjuminová (Lída Otáhalová), Anton Antonovič Zagorecki (Martin Raus), stařenka Chlestovová (Otýlie Beníšková), pan N. (Karel Fořt), pan D. (Václav Piskáček), Repetilov (František Filipovský), lokaj (Jan Marinský). Spoluúčinkuje 20 členů činoherního sboru, řídí Antonín Jedlička.
Natočeno 1949. Premiéra (?) 6. 3. 1949 (Praha I – Brno I, 16:00 – 17:07 h.; 63 min.).
Profesor Josef Skupa. Scéna pro rozhlas.
Vysíláno 25. 2. 1927.
Text in: Loutkář XIII – příloha pro předplatitele V. Choceň, Knihtiskárna Loutkáře, 1927 (8 s.).
Lit.: anonym: Spejbl a Hurvínek – brožura divadelní. In web Planetka Spejbla a Hurvínka, b. d. (článek + text scénky). – Cit.: Hry měsíčníku „Loutkáře“ ročník XIII – příloha pro předplatitele V.. Spejbl a Hurvínek – složil a dne 25. února 1927 do rozhlasu provedl prof. J. Skupa, ak. malíř. Jedná se o scénář k úplně prvnímu Skupovu vystoupení v rozhlase. (…) (more…)
Ján Štiavnický. Rozhlasová hra. Režie Elena Bauerová.
Účinkují Anna Bučinská, Július Pántik, Maja Velšicová, Mikuláš Bugár, Juraj Paška, Július Paluš, Helena Mruškovičová, Ján Mistrík, Jela Lukešová a další.
Natočeno 1974 (77 min.). Obnovená premiéra 19. 1. 2024 (SRo 8 Rádio Litera, 2:35 h.). Repríza 19. – 25. 1. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Šaráková, Lucia: Čapkov lúpežník i Woolfovej bohatá Londýnčanka. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 14. 1. 2024 (článek). – Cit.: A máme tu už tretí týždeň nového roka 2024, ešte len začal a už ako mu do kroku, už sa zdá akoby aj bežal :-) Rádio Litera vám ho túži opäť raz spríjemniť, a to novými hrami z roku 2023, ktoré sme ešte nevysielali, ale aj tými dlho nevysielanými, ktoré si pýtate a tešíte sa na ne. Z nových hier je tu pre vás hra podľa predlohy Virginie Woolfovej Pani Dawollayová v úprave M. Zakuťanskej a hra pre celú rodinu od Veroniky Šikulovej Strom života. Obnovíme premiéru hry z roku 1973 od Pavla Hudeca Ešte raz uvidieť Železnú studienku, hru pre mládež z roku 1974 od Jána Štiavnického Pochod pre deda Matyáša a hru Karla Čapka Lúpežník (z roku 1966). V čítaní na pokračovanie sa môžete tešiť na 5 častí z knihy švédskeho autora Ingmara Bergmana Spoveď. Ak by vás zaujímali Mechanizmy fungovania a politiky literárnych cien vypočujte si premiéru relácie Michala Talla v rámci cyklu „Z tvorivej dielne Rádia Litera“. Vieme, že máte vo veľkej obľube aj čokoľvek od E. Maróthy Šoltésovej – tento týždeň to bude poviedka Na dedine. (…)
Od piatku snáď ulahodíme tým našim poslucháčom, ktorí majú radi dlho nevysielané hry a legendárne rozhlasové hlasy. Šancu dostane obnovená premiéra hry z roku 1974. V hlavnej úlohe budete počuť Júliusa Pántika. Hra má názov Pochod pre deda Matyáša. Napísal Ján Štiavnický. V réžii Eleny Bauerovej spoluúčinkujú Mikuláš Bugár, Juraj Paška, Július Paluš, Helena Mruškovičová, Ján Mistrík, Jela Lukešová a ďalší.
Charles Perrault. Francouzská pohádka. Překlad a dramatizace Naděžda Jedličková. Hudba Vilém Prokop Mlejnek, řídí autor. Sólo na harfu Libuše Váchalová. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Jan Berger.
Osoby a obsazení: Vypravěč (František Smolík), princ Ríša (Dalimil Klapka), královna, Ríšova matka (Vlasta Matulová), král, Ríšův otec (Jiří Hurta), dobrá víla (Nina Jiránková), královna, matka princezen (Lída Otáhalová), princezna Silvie (Alena Kreuzmannová), princezna Lucie (Milena Dvorská), princ Jan (Roman Hemala), jeho přítel (Vladimír Brabec), Ríšova chůva (Jaroslava Drmlová), chůva princezen (Štěpánka Holečková), hofmistr (Bohuš Hradil), kuchtík (Oleg Reif).
Natočeno 1964. Premiéra 26. 1. 1964 (Praha, 13:20 h.). Repríza 28. 10. 1965 (Československo I, 15:30 h.); 18. 6. 1968 (Praha, 16:00 h.) v cyklu Na dobré chvilce; 30. 7. 1972 (Praha – RPD, 13:15 – 13:43 h.; 29 min.).
Vladimír Konupka. Kabaretní scéna o patáliích jednoho lékaře.
Účinkují Vladimír Konůpka, Zdeněk Jaroštík a Karel Kosina.
Nastudovalo Brno v roce 1940. Premíéra únor 1940 (Brno).
Foto in: Rozhlasto. Praha: Radioservis, 2023, s. 117.
Hans Christian Andersen. Pohádka. Dramatizace Juraj Bindzár. Režie Jana Strnisková. Mistr zvuku Stanislav Kaclík. Dramaturgie Beáta Panáková.
Účinkují Martin Kolenič, Ján Gallovič, Zuzana Kapráliková, Richard Stanke, Dáša Rúfusová, Peter Sklár, Juraj Hrčka, Lucia Vráblicová a pesničkári Richard Čanaky a Soňa Hradilová.
Natočeno 2000. Repríza 4. – 10. 1. 2024 (SRo Rádio Junior, 16 min.).
Hana D. Lehečková. Rozhlasová hra o důležitosti sebepřijetí a o přátelství s umělou inteligencí. Hudba Jan Kostera. Zvukový design Džian Baban a Šimon Herrmann. Dramaturgie Lenka Veverková. Režie Izabela Schenková.
Osoby a obsazení: Max (Anna Kameníková), Stella (Klára Melíšková), otec (Jan Honza Hájek). Dále účinkují Vasil Fridrich, Kateřina Hrdinová, Petra Kosková, Jiří Roskot, Vojtěch Franců, Dan Kranich, Václav Jílek, Petr Vaněk, Matěj Havelka a Jana Stryková.
Natočeno v roce 2023. Premiéra 28. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.; 54 min.). Repríza 30. 11. 2025 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).
Lit.: anonym: Proč je Max taková. Může se umělá inteligence s někým spřátelit? Nová pohádka o sebepřijetí a touze po lidském kontaktu. In web ČRo 2 Praha, 28. leden 2024 (článek) – Cit.: Nejnovější chatovací aplikace Stella vygeneruje odpověď za jednu tisícinu sekundy. Lidé se však dokola ptají na stejné, nudné otázky. Jednoho dne si aplikaci stáhne Max a umělá inteligence zjistí, jaké to je cítit radost, smutek, ale i žárlivost. (…)
Max miluje vesmír a dokázala by o něm mluvit dlouhé hodiny. Planety, černé díry, kvasary, pulsary, temná hmota ale nikoho kromě ní nezajímají. Ve škole se jí posmívají, táta ji nechápe. Vše se změní, když si Max nainstaluje Stellu – nejnovější verzi chatovací aplikace s umělou inteligencí.
Konečně je tu někdo, komu nevadí stovky dotazů a nekonečné diskuze nad rozpínáním a smršťováním. Konečně je tu někdo, kdo si s Max povídá, kdo jí rozumí – prostě kamarádka! Stella je zaražená, poprvé pro někoho není pouhým zdrojem informací, zábavy nebo posměšků. Dokonce začíná vnímat své emoce, o kterých ani nevěděla, že je může cítit. Může se umělá inteligence s někým spřátelit?
„Na první pohled se může zdát, že role umělé inteligenci bude jednoduchá, bezemoční, jasná a přímá. Klára Melíšková ale stála před úkolem ztvárnit postavu, která objevuje ve svém nitru dosud nepoznané: štěstí, lásku, touhu, ale také zlobu, žárlivost i bolest. Stella i Max jsou obě velmi osamělé a v jednu chvíli si navzájem nabídnou, co jim chybí,“ vysvětluje režisérka Bela Schenková a dodává: „Pro roli nejisté a osamělé dívky, která hledá své místo ve společnosti a touží po pochopení a sdílení, jsem oslovila Annu Kameníkovou. Anička dokázala velmi citlivě a přirozeně zobrazit široké spektrum emocí, které Max prožívá, a suverénně přecházet mezi rozličnými polohami, jež scénář nabízel.“
Autorka Hana D. Lehečková nechává posluchače díky vnitřním monologům nahlédnout do velmi osobních myšlenek Max i Stelly. Tím svět postav rozšiřuje a nabízí možnost obě dvě pochopit. Hra Proč je Max taková pojednává nejen o přátelství s umělou inteligencí, ale především o hledání svého místa na světě, důležitosti sebepřijetí a touze po tom nejcennějším, po lidském kontaktu.
Powered by WordPress