Natočeno ???? (55 min.).
Pozn.: Rozhlasová stereofonická podoba novely Levočský príbeh tovariša Krištofa Vlacha – O živote majstra Pavla z Levoče. Na postave pomocníka Krištofa demonštroval Zúbek duchovné konflikty ranného novoveku – prirodzenú ľudskú túžbu po aktivite, po všestrannom harmonickom živote, po maximálnom uplatnení vlastnej osobnosti. (anotace)
Jan Čep. Povídka o hledání domova. Připravil Jan Sulovský. Mistr zvuku Jiří Pochvalovský. Použitá hudba John Charles Fiddy, Chris Taylor, Otto Sieben a Gregor F. Narholz. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.
Čte Ladislav Lakomý.
Nastudoval ČRo Olomouc 29. 8. 2010 (9:00 – 16:00/R1). Premiéra 7. 11. 2010 (ČRo 3 Vltava, 11:30 – 11:54 h.). Repríza 5. 7. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 31. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu Klasická povídka; 11. 4. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 21. 4. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Pozn.: Vysíláno 17. 4. 2011 (ČRo 3 Vltava, 11:30 – 12:00 h.) jako zvláštní program k hercově úmrtí.
Lit.: anonym: Změna programu – Jan Čep: Vigilie. In web ČRo 3 Vltava, duben 2011 (článek). – Cit.: Vzhledem k úmrtí významného brněnského herce Ladislava Lakomého zařazujeme na nedělní dopoledne povídku Jana Čepa Vigilie, kterou v Českém rozhlase Olomouc natočil Ladislav Lakomý v srpnu loňského roku.
Po dlouhé nemoci zemřel v pondělí 11. dubna 2011 významný český herec Ladislav Lakomý. Dlouholetý člen činohry Národního divadla v Brně patřil k silné generaci brněnských herců jako byli Josef Karlík, Vlasta Fialová, Helena Trýbová …
Ladislav Lakomý se narodil se v roce 1931 v Náměšti na Hané, vystudoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně a s městem vysokoškolských studií svázal svůj profesní i osobní život. Po devítiletém angažmá v Divadle bratří Mrštíků (dnes Městském divadle Brno), kde hrál postavy mladých hrdinů (Des Grieux v Nezvalově Manon Lescaut, doktora Astrova v Čechovově Strýčku Váňovi) a krátkém působení v čele divadla v Uherském Hradišti zakotvil ve Státním divadle Brno (dnes brněnské Národní divadlo), kterému zůstal věrný 30 let.
Na jevišti Mahenovy činohry Státního divadla v Brně odehrál víc než stovku postav ve hrách domácího i světového repertoáru, jmenujme alespoň Knížete Myškina v Dostojevského Idiotovi, titulní postavu v Caru Fjodorovi A. K. Tolstého, Marlowa v populárním Hubačově Králi Krysovi, titulní roli v Ivanovovi A. P. Čechova, či Vávru v Maryši bří Mrštíků. Po příchodu do Státního divadla ještě zachytil významnou éru, kterou brněnská činohra zažívala v 60. letech pod vedením dramaturga Bořivoje Srby, režiséřů Miloše Hynšta a Evžena Sokolovského. Legendární se stala inscenace Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, která dosáhla více než 150 repríz a v níž hrál Ladislav Lakomý postavu Ježíše Krista.
Přestože těžiště jeho herecké práce spočívá v divadle, natočil i několik filmů. Často a rád spolupracoval s rozhlasem, byl vyhledávaným recitátorem. Přátelil se s brněnskými básníky Janem Skácelem a Oldřichem Mikuláškem. Svůj výjimečný cit pro smysl básnického slova uplatnil také při četných hostováních v Divadle U stolu pod vedením a ve spolupráci s někdejším hereckým kolegou z Mahenovy činohry Františkem Derflerem.
Povídku Jana Čepa o hledání domova s názvem Vigilie pro rozhlas vybral a upravil Jan Sulovský, Ladislav Lakomý ji s režisérem Michalem Burešem natočil v roce 2010.
Lit.: Sulovský, Jan: Jan Čep: Vigilie. In web ČRo 3 Vltava, 31. březen 2018 (článek). – Cit.: O nedobrovolném opuštění rodného hnízda a o tom, co všechno přineslo. (…)
Povídka Vigilie ze stejnojmenné sbírky z roku 1928 nese v sobě pro Jana Čepa zásadní téma bolestného hledání domova. S tímto tématem se významný český prozaik, překladatel a esejista, rodák z Myslechovic u Litovle, setkával po celý život. Značnou část života prožil spisovatel ve francouzském exilu a z jeho tvorby lze vycítit stesk po domově.
Vigilie je vroucím vyznáním lásky rodnému kraji. V předjarním čase vrací se do něj tulák, zamýšlí se nad svým osudem a opět v údivu se sklání před drsnou krásou krajiny a své rodné vsi.
Jan Čep (narozen 31. 12. 1902 v Myslechovicích u Litovle, zemřel 25. 1. 1974 v Paříži)
Český prozaik, esejista a překladatel Jan Čep patří mezi spisovatele katolické orientace. Je autorem několika povídkových sbírek (Dvojí domov, Vigilie, Zeměžluč, Letnice, Děravý plášť, Modrá a zlatá, Tvář pod pavučinou, Polní tráva), románu Hranice stínu a také esejistických spisů náboženského a filozofického charakteru (Rozptýlené paprsky, Sestra úzkost).
Po maturitě na gymnáziu v Litovli vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (češtinu, angličtinu a francouzštinu). Po komunistickém puči v roce 1948 odešel v srpnu téhož roku do pařížského exilu, z něhož se už nevrátil. V letech 1951-1954 byl redaktorem českého vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa v Mnichově. Pak se vrátil do Paříže a pro Svobodnou Evropu pracoval dále jako zpravodaj. Je znám rovněž jako překladatel z francouzštiny, angličtiny, němčiny, španělštiny a italštiny.
Ondřej Přikryl. Hanácká humoreska z pera Ondřeje Přikryla (26. 11. 1862 – 21. 12. 1936) o málem nevydařených námluvách. Připravila Ludmila Bařinková. Redakce Jan Sulovský. Hudba Richard Mlynář. Hrají Jan Charfreitag (klarinet), Vojtěch Pospíšil (klarinet). Mistr zvuku Jiří Pochvalovský. Režie Michal Bureš.
Čte Ladislav Lakomý.
Nastudoval ČRo Olomouc 27. 8. 2010 (14:00 – 18:00/R1). Premiéra 28. 10. 2010 (ČRo Olomouc, 8:30 – 8:46 h.).
Igor Malijevský. Humoristická povídka z jedné zapadlé knajpy. Rozhlasová úprava Michal Bureš. Připravil Petr Hanuška. Redaktor Jan Sulovský. Technická spolupráce Jiří Pochvalovský. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.
Osoby a obsazení: vypravěč (Dušan Urban), Kašpar (Jiří Suchý z Tábora), Melichar (Petr Kubes), Baltazar (Jiří Nebenführ).
Nastudoval ČRo Olomouc 25. 8. 2010 (9:00 – 17:00/R1). Premiéra 24. 10. 2010 (ČRo Olomouc, 20:30 – 20:51 h.) v cyklu Setkání s literaturou, programová řada Současná česká literatura (184). Repríza 31. 12. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:30 h.); 8. 10. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Mačas, Dominik: Černý pop, Kino, Cesta na Měsíc, Měsíc nad řekou Tejo a další povídky Igora Malijevského. In web ČRo 3 Vltava, 7. říjen 2024 (článek). – Cit.: Igora Malijevského mohou znát posluchači Vltavy z vysílání Čajovny, z literárních večerů EKG, které řadu let pořádal s Jaroslavem Rudišem v pražském divadle Archa, ale také z řady básnických a prozaických knih a fotografických publikací. Právě focení je totiž jeho další vášní. Do vltavské Povídky jsme vybrali Malijevského osm krátkých próz, tři z nich uvádíme v rozhlasové premiéře. (…)
Igor Malijevský (1970) vystudoval teoretickou fyziku na MFF UK a absolvoval na téže univerzitě několik ročníků filozofie. Pracoval ovšem jako umývač nádobí v hotelu Forum, hlídač čerpadla, správce počítačové sítě, učitel fyziky na základní škole, redaktor Literárních novin, učitel tvůrčí fotografie na základní umělecké škole… Od roku 2003 je na volné noze, věnuje se literatuře a umělecké fotografii. (…)
I muži chtějí být milováni, chtějí milovat, rádi by žili jinak, naplno, ale většinou se objeví něco (nebo někdo), co jim v tom brání, připomíná vydavatel antologie Povídky o mužích, ze které jsme povídku Buj čim vybrali. Humorná povídka se odehrává v jedné zapadlé knajpě. (…)
Michal Viewegh. Úryvek z rukopisu románu, který vyjde v říjnu 2010 v nakladatelství Druhé město. Příběh Hedviky a Mojmíra. Připravil Petr Hanuška. Redaktor Jan Sulovský. Technická spolupráce Jiří Pochvalovský.
Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.
Čte Tereza Novotná-Mikšíková.
Nastudoval ČRo Olomouc 22. 8. 2010 (10:00 – 16:00/R1). Premiéra 17. 10. 2010 (ČRo Olomouc, 20:30-20:53 h.) v cyklu Setkání s literaturou, programová řada Současná česká literatura (183).
Jaroslav Rudiš. Povídka o tom, jak čtyřiatřicátníkům chutná melounové bols. Připravil Petr Hanuška. Redaktor Jan Sulovský. Zvuk, záznam a střih Mirka Sychrová. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.
Čte Jiří Vyorálek.
Nastudoval ČRo Olomouc 21. 8. 2010 (10:00 – 14:00/R1). Premiéra 10. 10. 2010 (ČRo Olomouc, 20:30 – 20:46 h.) v cyklu Setkání s literaturou, programová řada Současná česká literatura (182). Repríza 13. 10. 2010 (ČRo Olomouc, 19:02 h); 10. 9. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka.
Lit.: anonym: Jaroslav Rudiš: MISTŘI SVĚTA. In web ČRo Olomouc, říjen 2010 (anotace). – Cit.: Jméno Jaroslava Rudiše je v současné české literatuře dostatečně známé. Prozaik, autor komiksů, divadelních či rozhlasových her je turnovským rodákem. Vystudoval pražskou pedagogickou fakultu, kde zvláště obor německý jazyk se pro něj stál velmi důležitý. Je častým hostem a vlastně obyvatelem německé metropole Berlín, z čehož se zrodila i jeho Ortenovou cenou ověnčená kniha Nebe pod Berlínem. Nelítostným, nikterak neidealizovaným pohledem na život a zaměřením na postavy, které se nesmiřují s podmínkami diktovanými panujícím establishmentem, zaujal natolik, že se jeho jméno z české literární scény již neztratilo.
Svědčí o tom i další romány Grandhotel, jenž se dočkal i filmové podoby, či Potichu. Výrazně se prosadil i na poli obrozeného českého komiksu, a to trilogií Bílý potok, Hlavní nádraží a Zlaté Hory. Vyzkoušel se i možnosti svého divadelního vnímání, a to hrou Léto v Laponsku. Podle posledních zpráv pracuje na románu nazvaném Dějiny punku v Helsinkách. Že si poradí i s textem do souboru Povídky o mužích, nikdo nepochyboval. I tady je dobrý. Posuďte sami…
Ladislav Pecháček. Hořkosladká povídka. Připravil Petr Hanuška. Redaktor Jan Sulovský. Technická spolupráce Jaromíra Sychrová. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.
Čte Miroslav Hruška.
Nastudoval ČRo Olomouc 21. 8. 2010 (14:00 – 18:00/R1). Premiéra 3. 10. 2010 (ČRo Olomouc, 20:30 – 20:48 h.) v cyklu Setkání s literaturou, programová řada Současná česká literatura (181).
Igor Chaun. Povídka. Mystický příběh, který jako by vypadl z našeho světa. Připravil Petr Hanuška. Redaktor Jan Sulovský. Technická spolupráce Jaromíra Sychrová. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.
Čte Pavel Juřica.
Nastudoval ČRo Olomouc 22. 8. 2010 (10:00 – 16:00 h./R1). Premiéra 7. 11. 2010 (ČRo Olomouc, 20:30 – 20:53 h.) v cyklu Setkání s literaturou, programová řada Současná česká literatura (186). Repríza 21. 10. 2017 ( ČRo Olomouc, 18.04 h.) v cyklu Setkání s literaturou.
Vladimír Körner. Četba z historického románu. Rozhlasová úprava Eva Dvořáková. Hudebně-zvuková koláž Jiří Pochvalovský. Režie Miroslav Buriánek.
Účinkují Igor Bareš, Simona Peková a Lukáš Král.
Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2010. Premiéra 20. 2. – 3. 4. 2011 (ČRo Olomouc, 15:05 h.) v cyklu Počteníčko.
Lit.: {Bureš, Michal}: Vladimír Körner – Písečná kosa. In web ČRo Olomouc, únor 2011 (článek). – Cit.: V Českém rozhlase Olomouc natočil vloni na podzim plzeňský režisér Miroslav Buriánek adaptaci románu originálního českého spisovatele Vladimíra Körnera nazvaného Písečná kosa.
Do rozhlasového tvaru je převeden temný příběh mladého adepta křižáckého řádu Alwina ze Sovince, odehrávající se ve 13. století na pozadí válek mezi křižáky a Prusy. Děj je nahlížen prizmatem autorovy pronikavé skepse vůči člověku. Alwin vystupuje jako osamělý jedinec neschopný sblížit se s druhými. Alwin je mužem hledajícím ženu a zároveň se jí děsící. Poznává na dobitém pruském území pohanskou živočišnost a přirozenost.
Oscilace mezi pohanským erosem a křesťanským Thanatem je důležitým leitmotivem celého vyprávění. Pohan nedojde k spasení, neboť dokáže žít bez Boha, ale je šťastnější než křesťan, svázaný sadami zákazů a tvrdými omezeními církevních dogmat. Pohan je svobodný v živelně radostném prožitku vitální pohlavnosti.
Hédonostický sex s pohankou Lonou vzdaluje Alwina sobě samému. Žena mu bere duši. Alwin je váben pudem zmaru a smrti, miluje ticho a potácivě tmou života dere se k spasení věčnému. Noc je slunce v rubáši tmy. Jak vlny moře smutek se přes Alwina přelévá. Vyprávění je postaveno na autorově velkém slovním bohatství a hutných větách.
Do příběhu je vtělena bytostná spisovatelova skepse vůči člověku. Není naděje pro lidstvo, je jen mechanismus stálého opakování lidského osudu, marnost nad marnost, beznaděj, nihilismus, zmar. Člověk je manipulován příkazy a stává se jejich poslušným vykonavatelem. V mezní situaci není proto schopen cokoliv ovlivnit. (…)
Citace úryvku z režisérova glosáře určeného hercům: „Musíte text sdělovat s vydrápanýma očima, jít až na jeho dřeň, hmatat jej, střemhlav se spustit do jeho hloubek. Nemudrovat, padat ke dnu významů. V mezní situaci vyjadřovat hapticky emoce makavými výchrsty slov v přesně dávkovaných syrových výrazových polohách a kontrastně k nim nasadit rovný neúčastný vypravěčský tón.“
Rovnocenným výrazovým i významovým ekvivalentem k textu je expresivně laděná hudebně zvuková ambaláž, vytvořená z reálných ruchů a hudby.
Rozhlasová kompozice věnovaná knížeti Václavovi (* asi 907 až †28. září 935) a pozdějšímu českému světci, který je považován za hlavního patrona Země České. Z děl Vladislava Vančury a Františka Langera pro rozhlas připravila Lenka Brodecká. Technická spolupráce Jiří Vavrda. Režie Pavel Krejčí.
Osoby a obsazení: vypravěč (Vladimír Krátký), Václav (Petr Kubes), Boleslav (Lukáš Král), Drahomíra (Helena Čermáková), dívka (Tereza Richterová), hlas (Jiří Klepl).
Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2010. Premiéra 28. 9. 2010 (ČRo Olomouc, 16:02 h.).
Powered by WordPress