Návštěva v ateliéru významných tvůrců současné české tapiserie Jenny a Jana Hladíkových. Připravil Rudolf Matys.
Natočeno 2010. Premiéra 26. 6. 2010 v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava. Repríza 9. 3. 2013 k výročí Umělecké besedy.
22. 6. 2010
O mravnosti (????)
Josef Suk. Připravil Václav Cibula. Režie Jan Tůma.
Účinkuje Josef Somr.
Repríza 1. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 6:35 h.; 15 min) v cyklu Etická knihovna.
RANCIO (2010)
Lukáš Jiřička – Robert Piotrowicz. Zvukově-dramatický projekt je sarkastickým hudebním šklebem na pomezí elektronického hluku, metalu a westernu. Připravil a slovem provází Michal Rataj.
Natočeno v roce 2010. Premiéra 26. 6. 2010 v cyklu PremEdice (30 min.).
Fonogramy – Náš host v archívu – dr. Vladimír Justl (1999?)
Návraty po stopách zvuku. Připravil a uvádí Václav Cibula.
Natočeno 1999?. Repríza 25. 6. 2010 při příležitosti úmrtí dr. Justla (47 min.).
Umění – touha po ideálu 1/4 (2010)
Andrej Tarkovskij. Esej ruského filmového režiséra. Překlad Michal Petříček. Připravil Petr Turek. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkuje Jiří Hromada.
Natočeno 2010. Premiéra 22. – 25. 6. 2010 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 4 x 15 min.) v cyklu Psáno kurzívou . Repríza 7. – 10. 10. 2014 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.) v cyklu Psáno kurzívou; 25. – 28. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h.) v cyklu Esej.
Lit.: Turek, Petr: Andrej Tarkovskij: Umění – touha po ideálu. In web ČRo 3 Vltava, 7. říjen 2014 (článek). – Cit.: Esej ruského filmového režiséra. V textu zkoumá Andrej Tarkovskij samu podstatu umění a tvorby.
Ruský filmový režisér Andrej Tarkovskij vytvořil kromě ojedinělého filmového díla i pozoruhodnou řádku textů, v nichž se zabýval teorií i praxí filmu, podstatou umění, vztahem umělce ke světu, k tvorbě, etikou umělecké tvorby.
V textu s názvem Umění – touha po ideálu Tarkovskij zkoumá samu podstatu umění a tvorby. Klade si zásadní otázky jako např. Proč umění existuje? a Kdo umění potřebuje? Lidstvo je podle Tarkovského odsouzeno k nekonečnému úsilí dosáhnout pravdy a umění i věda jsou způsoby, jak získat svět a představují prostředky jeho poznávání na cestě člověka k takzvané „absolutní pravdě“.
Umění si podle Tarkovského eseje na rozdíl od vědeckých koncepcí neklade za úkol žádné praktické cíle v materiálním smyslu. Jedna z nejsmutnějších věcí, která se v současnosti odehrává, je definitivní rozpad všeho, co je ve vědomí člověka spojeno s chápáním a vnímáním skutečné krásy. Současná masová kultura, zaměřená na „konzumenta“, mrzačí duše.
Navzdory básník zpívá 1/15 (2009)
Jarmila Loukotková. Pro rozhlas upravila Hana Soukupová. Režie Luboš Koníř.
Účinkuje Hana Kofránková.
Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2009. Premiéra prvního dílu 21. 6. 2010 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 26 min.). Repríza 1. dílu 17. 4. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Pozn.: Poutavý historický román Jarmily Loukotkové Navzdory básník zpívá vyšel poprvé v roce 1957. V příběhu, který se odehrává v 15. století, autorka sleduje životní osudy Françoise Villona, a dává nám nahlédnout do života středověké Paříže. (anotace)
Lit.: anonym: Četba na pokračování: Jarmila Loukotková: Navzdory básník zpívá (6/15) – 28.6. In web ČRo 2 Praha, 28. 6. 2010 (anotace). – Cit.: Historický román Jarmily Loukotkové Navzdory básník zpívá vyšel poprvé v roce 1957. Autorka v příběhu, který se odehrává se v 15. století, sleduje životní osudy Françoise Villona, a dává nám nahlédnout do života středověké Paříže. 15dílnou četbu na pokračování z tohoto románu připravila Hana Soukupová. V režii Luboše Koníře účinkuje Hana Kofránková. Četba vznikla v loňském roce v českobudějovickém rozhlasovém studiu.
Kalman (2010)
Rozhlasové haiku ze života ostravské romské kapely Kolomana Mirgy. Připravil Jiří Slavičínský.
Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2010. Premiéra 21. 6. 2010 (ČRo 2 Praha, 21:05 – 21:30 h.; 23 min.).
Lit.: Slavičínský, Jiří: S Kalmanem na romském pohřbu. In web ČRo, červen 2010 (anotace). – Cit.: Jmenuje se Koloman Mirga, ale kdo ho zná, neřekne mu jinak než Kalman. Jeho kapela nesmí chybět na žádném velkém romském pohřbu v Ostravě a okolí. Muzika je pro Kalmana vším. Nejraději má staré romské písně, které dnes podle něj už mezi lidmi upadají v zapomnění. Kalman pomalu stárne a nemá zatím nikoho, kdo by v jeho muzice pokračoval, komu by svou kapelu předal. Rozhlasový dokument s názvem Kalman připravil v ostravském studiu pro stanici Praha za zvukové spolupráce Hany Kovalové autor článku. (more…)
Dědeček z višně 1/7 (1987)
Původní pohádkový seriál napsal Ludvík Středa. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Jiřina Martínková.
Vypráví Pavel Zedníček.
Natočeno v roce 1987. Repríza 5. – 11. 12. 2016 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.); 19. – 25. 6. 2023 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.).
Obsah: 1. Pan Kuk. – 2. Tajná řeč. – 3. Na zdravém vzduchu. – 4. Ohromná zvláštnost. – 5. Oslava. – 6. Modrý karafiát. – 7. Ahoj, dědečku. (7 x 8 min.)
Lit.: anonym: Ludvík Středa: Dědeček z višně (1/7). In web ČRo 2 Praha, prosinec 2016 (anotace). – Cit.: O přátelství pana Kuka s malou Kateřinou, bábi Hamáčkovou a autorem, který příběh vypráví ústy Pavla Zedníčka, se dozvíte z Hajajova pohádkového seriálu.
Rozhlasový skřítek Hajaja zve všechny děti k návštěvě pana Kuka. Je toroztomilý stařík s hlavou plnou nápadů, který se stal z dlouhé chvíle vynálezcem! Ale to na něm není to nejzvláštnější. Ráno ho potkáte hladce oholeného a odpoledne? To už má černý plnovous! Jak to ten pan Kuk dělá? Co všechno vynalezl?
Dědeček z višně, alias pan Kuk, je zpočátku trochu záhadný a podezřelý muž. Záhy se něj ale vyklube roztomilý stařík s hlavou plnou nápadů. Z dlouhé chvíle se totiž stal vynálezcem!
Kniha zkušeností arabského bojovníka s křižáky 1/7 (2010)
Usáma ibn Munkiz. Četba na pokračování z knihy vzpomínek arabského středověkého válečníka a spisovatele. Překlad Rudolf Veselý. Připravil Petr Turek. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Otakar Brousek I.
Natočeno 2010. Premiéra 21.-27. 6. 2010 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min.). Repríza 23. 2. – 1. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Lit.: Turek, Petr: Paměti bojovníka s křižáky. In web ČRo, červen 2010 (anotace) – Cit.: Autorem spisu je arabský emír ze severní Sýrie, válečník, politik, dvořan a spisovatel Usáma ibn Munkiz (1096 – 1188). Na svět přišel dva rok předtím, než do Sýrie vpadli první křižáci, zemřel rok po bitvě u Hittínu, kde křižákům zasadil smrtelný úder Saladin. Usáma ibn Munkiz žil na dvorech a v armádách seldžuckých a fátimovských vládců, v Káhiře a v Damašku i mezi křižáky v Jeruzalémě. Od svých patnácti let se účastnil bojů. Když byly po roce 1139 navázány spojenecké svazky s jeruzalémským králem Fulkem, seznámil se blíže také s Franky. Při různých diplomatických posláních procestoval v letech 1140 až 1143 celé jeruzalémské království a navázal mnoho osobních přátelství s křižáckými rytíři.
V roce 1160 vykonal Usáma ibn Munkiz pouť do Mekky a před Bagdád se vrátil zpět do Damašku. S přibývajícími lety se vyžíval v lovu a literární činnosti. Vědomí blížícího se konce (dožil se třiadevadesáti let) jej přivádělo k zamyšlení nad vlastním životem a nad podstatou lidského bytí. To, co zažil, viděl a slyšel, vypráví v Knize zkušeností arabského bojovníka s křižáky z pohledu stárnoucího muže, který se rozhodl zanechat potomkům obrazy křehkosti a osudovosti lidského života. Zachytil osobní zážitky, válečné události, boje s Franky, kulturní poměry i lovecká dobrodružství. Jeho kniha je v arabské literatuře jedinečná tím, že se v ní autor snaží vytěžit hlubší smysl z vlastních zážitků a přitom nastavuje – zpola bezděčně – zrcadlo sobě i své době. Přes své poměrně dobré přátelské styky s křižáky jimi Usáma ibn Munkiz vlastně pohrdá.Ač plně uznává jejich statečnost, postrádá u nich smysl pro čest.
Kniha je cenná i tím, že autor neidealizuje své arabské spolubojovníky a jejich vládce ani šmahem nezatracuje křižácké protivníky. Její význam tkví hlavně v ojedinělé bezprostřednosti, která jí dává charakter autentického svědectví o době.
Lit.: tur (= Turek, Petr): Usáma ibn Munkiz: Kniha zkušeností arabského bojovníka s křižáky. In web ČRo 3 Vltava, 1. 3. 2019 (článek) – Cit: (…) Arabský emír ze severní Sýrie, válečník, dvořan a spisovatel Usáma ibn Munkiz (1096 Šajzar – 1188 Damašek) se narodil dva roky předtím, než do Sýrie vpadli první křižáci. Od svých patnácti let se účastnil bojů. Když byly po roce 1139 navázány spojenecké svazky s jeruzalémským králem Fulkem, Usáma se mohl blíže seznámit s Franky. S přibývajícími lety se vyžíval v lovu a literární činnosti.
Ve své Knize zkušeností arabského bojovníka s křižáky vypráví z pohledu stárnoucího muže, který se rozhodl zanechat potomkům obrazy křehkosti a osudovosti lidského života, osobní zážitky, válečné události, boje s Franky, kulturní poměry a lovecká dobrodružství. Autor neidealizuje své arabské spolubojovníky a jejich vládce, ani šmahem nezatracuje křižácké protivníky. Na jeho knihu nelze pohlížet jako na historiografické dílo, její význam tkví hlavně ojedinělé bezprostřednosti, která jí dává charakter autentického svědectví o době. (…)
Osudy – Karel Reiner 1/5 (2010)
Četba na pokračování z rukopisného Komentáře k životopisu skladatele, klavíristy a publicisty. Připravila Eva Ocisková. Účinkuje Hanuš Bor. Režie Markéta Jahodová.
Natočeno 2010. Premiéra 21. – 25. 6. 2010 (1 díl cca 30 min.).