Ludvík Vaculík. Reportážní pásmo o mládeži z prostředí základních škol. Režie Karel Weinlich.
Účinkuje Josef Langmiler.
Natočeno duben 1962. Obnovená premiéra 24. 6. 2021 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.., 25 min) v cyklu Radiodokument, komentují Viola Ježková a Tomáš Černý.
Lit.: Faltýnek, Vilém: Objev pásku „Egona Ervína“ Vaculíka. In Týdeník Rozhlas 23/2010, s. 6 (článek).
Lit.: Ježková, Viola – Černý, Tomáš: Včera mi bylo patnáct. Archivní dokumenty Ludvíka Vaculíka z roku 1962 a 1963. In web ČRo 3 Vltava, 24. červen 2021 (článek). – Cit.: Z rozhlasové práce Ludvíka Vaculíka se toho mnoho nedochovalo. Většina analogových pásů byla smazána, existovaly pouze jeho psané scénáře. Avšak v roce 2010 objevil tehdejší redaktor Rádia Praha Vilém Faltýnek pásky s nadpisem Včera mi bylo patnáct. Při jejich poslechu odhalil, že se jedná o reportáže Ludvíka Vaculíka.
Do redakce Vysílání pro děti a mládež přišel Ludvík Vaculík v roce 1959. V cyklu Včera mi bylo patnáct se s výjimečnou autenticitou a upřímností vydává za žáky základních i středních škol, aby s nimi byl v jejich útrapách a životních údobích a zkoumal povahu jejich potíží. Je to právě opravdovost Vaculíkova zájmu a balancování na hraně ideologických a výchovných pravidel, co činí i dnešní poslech velmi zajímavý a aktuální. Jeho hloubka úsudku vede k takovému filosofickému zobecnění, že můžeme stejné otázky pokládat sobě i společnosti dnes. A co víc, i přesto, že Vaculík zastává ve svých reportážích roli toho, kdo vychovává, tato pozice mu nikterak nebrání vnímat nepochopení světa dospělých, kterému jsou tito mladí vystavováni.
Viola Ježková a Tomáš Černý uvádí do kontextu reportáž z prostředí základních škol Vašek je pašák aneb Jak si děláme pověst z roku 1962 a dokument Markéta touží po řece aneb Jak je život těžký z roku 1963.
Oba dokumenty vynikají nejen Vaculíkovou etikou a lidstvím se kterým přistupuje k tématu i svým protagonistům, ale i přímostí výpovědí, které Vaculík respektoval a ponechával bez dílčích režisérských direktiv. Spontaneita a otevřenost výpovědí i Vaculíkovo otevřené „přemýšlení nahlas“ je i po mnoha letech vynikajícím rozhlasovým zážitkem.
Autoři kompilace nezjištěni. Hrají Josef Páleníček (I – 9), Orchestr hl. m. Prahy v Karlíně, řídí Karel Vlach (I – 5), Ústřední hudba čs. armády, řídí K. Šťastný (I- 6), Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, řídí Václav Smetáček (II – 1), Slovenská filharmonie, řídí L. Slovák (II – 3), Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého, řídí Pavel Vondruška (I – 6; II – 4), Sbor (sbormistr V. Rubínek) a Orchestr Janáčkovy opery v Brně, řídí František Jílek (II – 6).