Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Zuzana Križková. Scénář Zuzana Križková. Hudba Petr Mandel. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Hana Kofránková.

Účinkují Jiří Köhler, Ivan Trojan, Alois Švehlík, Jaroslava Obermaierová, Miroslav Etzler, Vanda Hybnerová, Petr Halíček, Jaroslav Horák, Karel Vlček, Bohumila Dolejšová, Zdeněk Hess, Miloš Hlavica, Dalimil Klapka, Rudolf Pellar, Václav Balák, Jiří Knot a Libuše Šplíchalová.

Natočeno 2010. Premiéra 5. 4. 2010  (60min.). Repríza 7. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 13:04 h).

Lit.: Ledvinkova, Vaclava: Povídka o chlapci a divoké huse.In Týdeník Rozhlas, č. 14, 2010.

Pozn.: Původní slovenská inscenace byla natočena v roce 2006 a získala hlavní cenu v kategorii původních rozhlasových her na festivalu rozhlasové tvorby v roce 2007.

Lit.: Němec, Ivan: Hry o zlu, lásce i jaru. In Týdeník Rozhlas 17/2010 (recenze). – Cit.: Když o velikonočním pondělí oznámil hlasatel stanice Praha, že začíná nedělní pohádka pro děti a začala se odvíjet pozoruhodná Povídka o chlapci a divoké huse slovenské scenáristky Zuzany Križkové, zaujala její premiéra natolik, že člověk spolkl úvodní roztrpčení z poplety, jemuž je jedno, který je den, a neví, že pohádka není totéž co povídka. Příběh o sedmiletém Tomášovi, který se spřátelí s divokou husou, je velmi jednoduchý, ale z této prosté průzračnosti začnou postupně vyvstávat kontrasty, odrážející skutečný kus nelehkého života. Tomáše vychovává děda s babičkou; jeho máma si našla nového partnera a nemá na synka čas. Chování otce, zpočátku neznámého gaunera, zůstane pro Tomáše nevysvětlitelné, i když ho po čase pozná. Přepevné pouto spojuje kluka jen s divokou husou, neboť si svoji Agu „odkojil od vajíčka“. Bojí se o ni, protože ví, že po jaru přijde léto, po něm podzim a pak… – odmítá se smířit s tím, že se jeho Aga zachová jako jiná zvířata žijící podle svých instinktů. Stejně tak, jak Tomáš touží po tom, aby trvale k někomu patřil, dychtí po tom, aby také někdo navždy patřil jemu. Ze zdánlivě banálního příběhu vyrůstá posmutnělé svědectví o tesklivé touze po pevném vztahu, věrné a trvalé lásce a rodinném zázemí. Kompozice hry, která se od slovenského originálu liší dramaturgickou úpravou (dramaturgyně Václava Ledvinková), probíhá ve třech liniích. Do dramatu s klukovským hrdinou (výborný Jiří Köhler) vstupuje retrospektivní vzpomínková rovina dospělého Tomáše (Ivan Trojan), a tyto dva pohledy doplňují komentáře z knihy nositele Nobelovy ceny Konrada Lorenze, zakladatele etologie, nového vědního oboru o chování zvířat. Režisérka Hana Kofránková dokázala s touto trojí perspektivou skvěle pracovat, takže v některých pasážích dochází k působivému prolnutí současného děje se vzpomínkami, do nichž navíc vstupuje významuplná hudba Petra Mandela a řada zvuků, které mají svou symbolickou a metaforickou funkci. Obyčejný příběh, v němž se utkává zlo s dobrem, touhou a láskou, patřil k vrcholům dramatické produkce, kterou Český rozhlas nabídl o Velikonocích svým posluchačům.