Peter Sever. Rozhlasová hra o stárnoucí herečce. Režie Dušan Zimen.
Účinkují Mária Kráľovičová, Jela Lukešová, Ctibor Filčík, Marián Gallo, Dušan Jamrich, Táňa Hrivnáková, Leopold Haverl, Jozef Šimonovič, Branislav Koreň a další.
Připravil Československý rozhlas v roce 1977 (68 min.). Repríza 27. 7. 2016 (SRo Rádio Pyramída).
Pozn.: Scenár získal v súťaži pôvodnej rozhlasovej hry 1976 2. cenu.
Peter Sever. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1974.
Peter Sever. Rozhlasová publicistická hra. Další tvůrci nezjištěni.
Osoby a obsazení: Svetlík (Ivan Rajniak) a další.
Natočeno 1971 (?). Premiéra 14. 1. 1971 (20:00 – 21:40 h.).
Peter Sever. Rozhlasová hra. Režie Imrich Jenča.
Natočeno 1966. Premiéra (?) 24. 11. 1966 (Bratislava, 20:00 h.) v cyklu Festival slovenskej rozhlasovej hry. Repríza 5. 5. 1967 (Československo II, 9:30 h.); 7. 1. 1968 (Bratislava, 20:00 h.); 8. 5. 1969 (Československo, 16:05 – 17:08 h.); 26. 2. 1970 (Bratislava, 19:30 – 20:35 h.).
Text in: Divadlo bez kostýmov. Slovenské rozhlasové hry. Bratislava: Slovenské divadelné a literárne zastupiteľstvo, 1967 (102 s.).
Peter Sever. Rozhlasová hra. Hudba Miroslav Brož. Redaktor Ján Vdovjak. Režie Dušan Zimen.
Osoby a obsazení: Elena Lehotská (Jela Tučná-Lukešová), dr. Július Koráb, lékař (Viliam Záborský), dr. Aleš Mazivec (Eduard Bindas), Gita, Korábova manželka (Hana Sarvašová), Klára, sestra v nemocnici (Oľga Sýkorová), Juráš Gábor, šofér (Jozef Šimonovič), Ema Glázrová, pacientka (Zuzana Šimečková), Dušana Belská, pacientka (Mária Bancíková), ošetřovatel (Karol Skovay), vrátný (Alojz Kramár), telefonující (Arnošt Šebesta), příslušník SNB (Vlado Durdík), muž ze záchranky (Jozef Sodoma),
primář (Martin Gregor), sestra (Erika Markovičová-Bauerová), mladý muž (Emil Kopasz), druhý muž (Andrej Nemčok).
Natočeno 1959. Premiéra 29. 6. 1959.
Pozn.: Príbeh mladej dievčiny, ktorá sa ocitne v zúfalom psychickom rozpoložení a vbehne pod auto. Jej stav si vyžaduje operáciu, s ktorou nechce súhlasiť, pretože má dojem, že stratila zmysel života. Nakoniec poznáva cenu života. (anotace)
Kompozice o návratu z ústraní slovenské spisovatelky Hany Ponické. Pořad připravili slovenští tvůrci Viki Janoušková, Oleg Pastier a režisér Róbert Horňák. Hudební dramaturgie Roman Žiaran. Technická spolupráce Ĺubica Olšovská a Milan Greguš.
Účinkují Szidi Tóbias, Rebeka Poláková, Lucia Vráblicová, Peter Kolárik a Martin Zatovič.
V roce 2010 nastudoval Klub Rodinné striebro (58 min). Premiéra 4. 4. 2010. Repríza 19. 5. 2013 (ČRo 3 Vltava, 22:05 h.; Svět knihy); 29. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Schůzky s literaturou a ČeskoSlovenský rok; 5. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6:00 h).
Lit.: anonym: Dech Lukavických zápisků. In web ČRo 3 Vltava, 4. 4. 2010 (článek). – Cit.: Schůzky s literaturou v neděli 4. dubna věnujeme slovenské spisovatelce a překladatelce Haně Ponické (1922 – 2007). Hana Ponická byla v roce 1968 redaktorkou deníku Smena, odkud byla pro nesouhlas s okupací Československa v roce 1972 vyhozená. Žila pak v obci Lukavice, v roce 1977 vystoupila kriticky proti kulturní politice tehdejšího státu, jako jedna z mála slovenských spisovatelů podepsala Chartu 77 a byla i její mluvčí. Její Lukavické zápisky, v nichž jsou zachycena její setkání s pronásledovanými lidmi, vyšly nejprve v nakladatelství 68 Publishers v Torontu, v roce 1991 i u nás. V témže roce napsala i monografii o Milanu Rastislavu Štefánikovi Hrdina sa vracia.
Schůzky s literaturou pro stanici Vltava natočili kolegové ze slovenského rozhlasu, texty Hany Ponické uslyšíme v podání herečky divadla Astorka a šansoniérky Szidi Tobias.
Jan Werich. Mistr zvuku Jiří Furman. Záznam a střih Daniela Sochorová. Hudební spolupráce Pavla Schönová. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Hana Kofránková.
Čte Josef Somr.
Natočeno 2010. Premiéra 4. 4. 2010 (ČRo 2 Praha, 15 min.). K poslechu zde.
Lit.: Koníř, Lubomír: Jan Werich: Velikonoční povídka. In web ČRo České Budějovice, b. d. (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Povídka – či chcete-li pohádka – pochází z Werichovy knížky Deoduši, jejíž podtitul zní Dospělé pohádky. Sbírka obsahuje Werichovy bajky a pohádkové prózy převážně z let 1959-1972. Příběhy, napsané po oblíbeném a úspěšném Fimfáru, jsou stejně tak nápadité, poetické i humorné, navíc zde čtenář silně vnímá „duši“ moudrého klauna.
Úryvek z Velikonoční povídky:
…Věřili byste, že jsem znával nevysokého muže, který vážil mnoho kilogramů, přibližně dvakrát tolik liber, což jest jistě nemálo pudů, a ten muž nebyl řezník.
Pro břicho stěží obejmul mladou břízku, a přece jeho duše dovedla obejmout celý svět, hravě dosáhnul do kterékoli galaxie a posypal hvězdami svůj starý automobil.
A ta jeho zázračná vlastnost, někde tomu říkají duše, víte, kolik vážila? Sotva polovinu váhy jednoho lístku z květu čajové růže.
Když umíral, bylo mu teprve půl věčnosti, když umíral ve velké skleněné nemocnici, otevřeli okno, aby dušička měla kudy odletět. Takový byl starý zvyk.
Za malou chvíli poznali, že bude nutno otevřít více oken; pak otevřeli všechna okna, dva tisíce oken velikánské nemocnice, protože duše toho muže byla nekonečná…
Povídku si můžete poslechnout v neděli ve 13.45 na frekvencích Českého rozhlasu České Budějovice – 106,4 MHz pro jižní Čechy, 88,2 MHz pro Slavonicko a Dačicko a nebo živě na internetu.
Karel Šiktanc. Původní rozhlasová pohádka. Hudba Petr Mandel. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie ozvučení Petr Šplíchal. Asistentka režie Dana Reichová. Záznam a střih Jitka Kundrumová. Zvukový mistr Ing. Tomáš Gsöllhofer. Režie Karel Weinlich.
Osoby a obsazení: Bára (Lucie Vondráčková), panímáma (Miroslava Hozová), Šimon (Ondřej Vetchý), kuchařka (Ivana Chýlková), Vincek (Michal Novotný), žebrák (Pavel Rímský), myslivec (Stanislav Oubram), březinky jezinky (Zuzana Kajnarová, Klára Sedláčková-Oltová, Petra Páchová, Dana Satrapová) a pytláci (Petr Šplíchal, Antonín Hardt a Tomáš Gsöllhofer).
Natočeno v roce 2009. Premiéra 4. 4. 2010 (46 min.). Repríza 30. 6. 2020 (ČRo Rádio Junior, 13:00 h).
Lit.: Němec, Ivan: Hry o zlu, lásce i jaru. In Týdeník Rozhlas 17/2010 (recenze). – Cit.: Velikonoční neděli projasnila na stanici ČRo 2 – Praha premiéra původní rozhlasové pohádky Karla Šiktance Rubášek. Klasicky komponované báchorky dvaaosmdesátiletého básníka se ujal teprve osmdesátiletý režisér Karel Weinlich a oba zralí tvůrci, kteří tvorbě pro děti věnovali podstatnou část svých životů, připravili posluchačům svěží mladistvé dílko. V Šiktancově klasické kompozici, v níž se ozývají folklórní motivy a ožívají kouzelné bytosti i přírodní živly, se vypráví o mládenci Šimonovi, který se tajemně ztratí, když podivným způsobem přijde o milovaného pejska Rubáška. Naštěstí je tu nebojácná a chytrá hrdinka Bára – nová děvečka ze statku, jemuž vévodí Šimonova matka, zdroj veškerého zla – která s věčnou písničkou na rtech odhalí krok za krokem záhadné taje a pomocí kouzelné haleny-rubášky je rozlouskne; objeví pejska i jeho pána a hned je tu šťastný konec plný lásky a svěžího jarního povětří. Pravda, závěr je poněkud krkolomný, protože Šimon se zjeví málem jako deus ex machina, ale to se u pohádek stává. Naopak však pravidlem nebývá, aby z pohádky zazníval tak čistý básnický jazyk, jak to slyšíme u Šiktance, když se ocitneme na „sosnové hůrce“, cítíme „březovou vůni“, vnímáme, jak se les „durdí“ a pak zase „protahuje v kříži“ a je-li hrdince „modře a zeleně“, prožíváme s ní štěstí a krásu. Režisér Karel Weinlich stejně jako ve stovkách svých pohádkách předchozích znovu ukázal, jak umí čarovat se zvuky, z nichž se ve fantazii posluchačů rodí barevné a plastické obrazy scén, a jak dokáže přivést herce k vytvoření tak šťavnatých postav jako byla např. mile prostořeká a půvabná Bára, kterou s dívčím šarmem ztvárnila Lucie Vondráčková.
Antonín Sova. Impresionistická povídka klasika české básnické moderny. Připravila Alena Zemančíková. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Miloš Hlavica nebo Jaromír Meduna.
Natočeno 2010. Premiéra 4. 4. 2010 (30 min.). Repríza 17. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h) v cyklu Kabinet a na Velikonoční pondělí.
Powered by WordPress