Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

4. 7. 2009

Techtle mechtle a další scénky (2003)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 9:24

Remastering Roman Cejnar. Cover design Dan Vlachynský.

Účinkují Laďka Kozderková, Jiří Lír, Stella Zázvorková, Vladimír Menšík, Nelly Gajerová, Miriam Kantorková, Josef Bek, Alena Vránová, Luděk Sobota, Josef Větrovec, Dana Medřická, Miloš Kopecký, Eduard Dubský, Darek Vostřel a Jiří Šašek.

Vydal František Rychtařík v roce 2003 (1 CD, FR 0047-2, 59:12). (more…)

Pane Wimmer, kde máte Černocha? (1994)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 9:06

Jiří Wimmer, Karel Černoch.

Vydalo vydavatelství Omega Art Agency v roce 1994 (1 MC, OAA001-2, 62:37)

Obsah: 1. Škola základ života (píseň), 2. Triangl (scénka), 3. Ču-čú-č“Boggie (píseň), 4. Ty černej bělochu (scénka), 5. Just a gigolo (píseň), 6. Five months, two weeks, two days (píseň), 7. Jé, pane Wimmer, co vy tady děláte (scénka), 8. Šaltrpáka (píseň), 9. Sexuolog (scénka), 10. Znám jeden šenk (píseň).

Karle, styďte se! (2001)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 8:53

Jiří Wimmer, Karel Černoch. Scénky, skeče, písničky. Spoluautorem scénky č. 3, 8, 11 je František Polák. Hudba Traditional (6, 12), Casucci / Leonello (9). Text písně Luděk Nekuda (6), Olga Černohorská (9) a Eduard Krečmar (12). Hraje Traditional orchestr a Jiří Nemarole (Jiří Wimmer, 6); TOČR, řídí Vladimír Popelka (9); Country Beat Jiřího Brabce, řídí Jiří Brabec (12). Vybral a sestavil, poznámka Karel Černoch. Projekt Vladan Drvota. Producent Naďa Dvorská. Zvuková režie, střih mix, úpravy a mastering Martin Kusák. Design David Sobotka.

Účinkují Jiří Wimmer, Karel Černoch, Miroslav Horníček (4), Oldřich Kaiser a Jiří Lábus (3, 11).

Nahrávky České televize z let 1981-2000. Průvodní slovo nahráno 7. 9. 2001 ve studiu Supraphon – Radlice. Vydal Supraphon ve spolupráci s Českou televizí v roce 2001 (1 CD, SU 5327-2 811, 1 MC, SU 5327-4 811, 71:34).

Obsah: 1. Báseň o humoru (ČT, 18. 5. 1995, 1:01), 2. Přiznám se vám (1:17), 3. Maďarština (píseň Matylda, ČT 19. 2. 1983, 13:56), 4. Není malých rolí (ČT 18. 5. 1995, 5:02), 5. Perníková chaloupka (ČT 31. 12. 1981), 6. Říkaj mi Charlie (píseň, 2:46), 7. Jirka byl velmi nadanej (1:11), 8. Děvkař (ČT 12. 6. 1993, 7:40), 9. Jsem tvůj gigolo (I am just a gigolo, píseň,ČT 4. 8. 1993, 4:07), 10. Ostrava (28. 8. 1989, 4:06), 11. Mobilní telefony (ČT 31. 12. 2000, 8:31), 12. Ve dvou se to lépe táhne (píseň, ČT 3. 8. 1994, 3:26), 13. Jezdili jsme spolu (0:14), 14. Monolog o hlouposti (ČT 18. 5. 1995, 0:33).

Legendární scénky 1 (2008)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 8:34

Baviči století. Jiří Wimmer. Autoři Jiří Wimmer a František Polák. Režie Alexej Nosek, František Polák, Zdeněk Podskalský.

Účinkují Jiří Wimmer (1-9), Karel Černoch (1, 2, 4-6, 8), Bořík Procházka (7) a Miroslav Horníček (9).

Nahrávky Československé televize z let 1982-1989 (pořad Možná přijde i kouzelník ) a České televize z let 1994 a 2000 (pořad Proměny Jiřího Wimmera). Vydal Popron Music v roce 2008 (1 CD, 54974-2).

Obsah: 1. Matyldeyi, 2. Housle, 3. Ostrava, 4. Divoch, 5. Karle, styďte se, 6. Jak správně zacházet s mobilem, 7. Doktor, 8. Učitel tance, 9. Není malých rolí.

Zlato českého humoru (2004)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 8:21

Remastering Martin Kusák. Hudební improvizace Jaromír Klempíř. Výběr a sestava Jiří Šrámek a Naďa Dvorská. Producent Naďa Dvorská. Grafická úprava Luděk Turek.

Účinkují Vladimír Menšík, Jiřina Bohdalová, Vlasta Burian, Miroslav Válek, Karel Šíp, Jaroslav Uhlíř, Jiří Grossmann, Miloslav Šimek, Milan Šteindler, David Vávra, Jiří Krampol, Luděk Sobota, Uršula Kluková, Jiří Vimmer, Felix Holzmann a Viktor Maurer.

Nahrávky z archivu Supraphonu, archivu České televize (8, 10) a ze soukromého archivu Bohumila Palečka (5). Vydal Supraphon v roce 2004 (1 CD, SU 5557-2 811, 66:40).

Obsah: 1. Jaromír Čermák: Moje žena pije (Vladimír Menšík a Jiřina Bohdalová, 1977, 10:31), 2. Jindřich Mošna: zamotané příbuzenstvo (Vlasta Burian, 1952, 5:28), 3. Miroslav Válek: Anekdoty smutného muže (Miroslav Válek, 1964, 5:44), 4. Karel Šíp, Jaroslav Uhlíř: Rozhovor se sexuologem (Karel Šíp a Jaroslav Uhlíř, 1985, 2:49), 5. Jiří Grossmann, Miloslav Šimek: Můj první mejdan (Jiří Grossmann, 1971, 8:32), 6. Milan Šteindler, David Vávra: Alles Gute – Karl a Egon na výletě (David Vávra a Milan Šteindler, 2002, 2:43), 7. Jiří Krampol, Miloslav Šimek: Reportáž z plesu n. p. Špuntana (Jiří Krampol a Miloslav Šimek, 1987, 7:32), 8. Miloslav Šimek, Luděk Sobota: Dovolená u moře (Luděk Sobota, Miloslav Šimek a Uršula Kluková, 1982, 5:31), 9. Jiří Wimmer: Maďarsština (Jiří Vimmer a Luděk Sobota, 1989, 6:36), 10. Felix Holzmann: Skleróza (Felix Holzmann a Viktor Maurer, 1978, 7:09), 11. Smích (Vlasta Burian, 1952, 4:01).

3. 7. 2009

Slavný rod Přemyslovců (2009)

Filed under: Radiodokument — Martin @ 19:16

Naďa Reviláková.

Účinkují Naďa Reviláková, prof. Josef Žemlička a prof. Petr Sommer.

Připravil Český rozhlas Leonardo pro cyklus Zrcadlo (13:25).

Nikdy nesplynul žádný rod vládnoucí v českých zemích se svým státem tak dokonale jako potomci legendárního Přemysla Oráče. Od něj také získali své jméno – i když stačilo málo a mohli jsme dnes namísto o Přemyslovcích mluvit kupříkladu o Bořivojovcích – podle prvního historicky doloženého knížete Bořivoje. To je jedno z mnoha témat, které nastiňuje nová kniha Přemyslovci – Budování českého státu, na které se podílely desítky vědců a institucí. Hovořit o ní budeme s autory a editory prof. Petrem Sommerem a prof. Josefem Žemličkou. (anotace)

Ružový obušok (Růžový pendrek, 2001)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Slovenské — Martin @ 18:47

Zdeno Luknár. Veselé rozprávanie pupuša Imriška s polišom žabkou zelenou. Kuplety aranžoval a nahrál Pavel Šindler. Texty Daniel Mikletič. Producent Marián Brezáni. Výběr a sestava Tamara Chlebová. Technická úprava Ĺuboš Klásek, Emília Miháleková. Výtvarné řešení a grafická úprava Viktor Kubal.

Účinkují Ján Mistrík a Dušan Tarageľ.

Vydavateľstvo Rádio Bratislava v roce 2001 (1 MC, RB 0246-4 811).

Obsah: Strana A – 1. Vodičský preukáštek, 2. Skúštička na alkoholík, 3. Trestnučké oznámenôčko, 4. Zlý sníček, Strana B – 1. Predpisôčky cestnej premávôčky, 2. Kľúčik od trezorčeka, 3. Svedok dopravnej nehodičky, 4. Technická kontrolôčka.

Tanec nad plačom (Tanec nad pláčem, 1957)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 18:17

Peter Zvon. Rozhlasová adaptace divadelní komedie (1940). Záznam divadelní inscenace Slovenského národného divadla. Rozhlasová adaptace Ján Vdovják. Scénická hudba Milan Novák. Zvuk Ján Backstuber. Technická realizace Anna Šebová. Režie Tibor Rakovský.

Osoby a obsazení: hrabě Richard ze Sv. Amálie (Viliam Záborský), hraběnka Anna, jeho žena (Vilma Jamnická), hrabě Alfréd, jeho syn (Gustáv Valach), markýza Silvia z Rudého Oklimonu (Oľga Sýkorová), rytíř Gejza z Orešian (František Zvarík), Aristid Kráľ, generální ředitel (Martin Gregor), Rozália, jeho žena (Hana Meličková), Adéla, jejich dcera (Eva Krížiková), Peter, jejich syn (František Dibarbora), dr. Pysk, tajemník (Jozef Šimonovič), Trdlík, detektivní inspektor (Gejza Slameň), básník (Ctibor Filčík), Jeroným, sluha u generálního ředitele (Jozef Šándor) a Barnabáš, sluha u hraběte Richarda (Karol L. Zachar).

Připravil Československý rozhlas v roce 1957.  Premiéra 8. 1. 1958 (97 min.). Repríza 25. 7. 1958 (Praha II, 10:00 h.); 2. 8. 2015 v cyklu Hra na nedeľu (SRo 3 Rádio Devín); 21. – 27. 4. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: Veselohra bola napísaná v roku 1940. Záznam divadelnej inscenácie Slovenského národného Divadla. V tejto veselohre na princípe 2 časových rovín konfrontoval minulosť s prítomnosťou, svet rytierskej noblesy so súvekou zbohatlíckou prázdnotou a v monológoch 2 postáv – Barnabáša a Básnika – odsúdil neľudskosť a cynizmus vládnucej spoločnosti. Jedným zo základných zdrojov účinku hry sa stal protiklad medzi veršom postáv starého sveta a groteskným účinkom „telegraficky“ úsečného a „ozvenového“ dialógu súčasných postáv. Hra je kritikou vtedajšej spoločnosti – kultúry, politiky i spoločenského života.

Básnická dráma /1942/ namierená proti mocným vtedajšieho sveta, stavia sa na stranu utláčaných. Súčasne je podobenstvom – zdanlivo ide o konfrontáciu uhľadeného rokokového feudálneho prostredia s drsnou bezohľadnosťou kapitalistickej dravosti, plodiacej vojnu a fašizmus. Záverečné slová sluhu Barnabáša sú trpkou obžalobou neľudskosti. (anotace)

Pozn. 2: Rok 2023 sa nesie v rozhlasovom a literárnom svete aj v znamení 110. výročia narodenia dramatika Petra Zvona. Hoci zomrel mladý, 29-ročný, jeho meno je živé v divadelnej kritike a aj vy naši poslucháči si neraz spomeniete na jeho hru Tanec nad plačom a prosíte o jej zaradenie do vysielania. My na to pamätáme a ponúkame jej rozhlasové spracovanie z roku 1957, ktoré je plné dnes už legendárnych rozhlasových hlasov. (anotace)

Zámka škripí (Zámek skřípá, 1997)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 18:09

Vladimír Vladimirov Hurban. Rozhlasová úprava Zuzana Zelinová a Štefan Korenči. Hudba Róbert Mankovecký. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Zvuk Imrich Adamko a Stanislava Ďurišová. Dramaturgie Vanda Feriancová. Režie Štefan Korenči.

Účinkujú Ján Kožuch, Martin Horňák, Ĺubomíra Krkošková, Jindřich Obšil, Michal Gazdík a Ĺubomír Bukový.

Nastudoval Slovenský rozhlas v roce 1997 (51 min.). Repríza  3. 3. 2019 (SRo Rádio Devín, 21:00 hod.).

Pozn.: Hra byla napsána v roce 1941. Uvedeno v cyklu „História rozprávaná slovenskou drámou“.

Pozn. 2: Moderné prerozprávanie príbehu boja dvoch mužov o jednu ženu patrí už ku klenotom slovenskej dramatickej literatúry. Po úprave textu tentokrát Štefan Korenči, ktorý ju aj režijne a dramaturgicky pripravil. Láska a vina sú pocity, emócie a vášne, ktoré idú niekedy priateľsky ruka v ruke vo vzťahu dvoch, či troch ľudí, inokedy sú to znepriatelené strany, ktoré navzájom urputne bojujú vopred prehraný boj. V pozadí milostného trojuholníka manžela, manželky a milenca stojí mystická postava, akýsi symbol kolektívneho svedomia, ktorý svojou účasťou v hre podporuje aj jediná „čistá“ a nedotknutá postava malého dieťaťa. Hra dáva poslucháčovi možnosť ponoriť sa do hlboko ľudského príbehu a tým zaručuje výrazný umelecký zážitok. Kto zvíťazí a kto ponesie zodpovednosť za naše činy? (anotace)

Škvrny na slnku (Skvrny na slunci, 1993)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 18:03

Leopold Lahola. Rozhlasová úprava Vladimír Holar. Dramaturg Vladimír Fišer. Režie Viktor Lukáč.

Osoby a obsazení: Tomy (Boris Farkaš), Gogo (Róbert Roth), Tereza (Helena Geregová) a strážník (Igor Čillík).

Natočil Slovenský rozhlas v roce 1993 (87 min.). Uvedeno v cyklu „História rozprávaná slovenskou drámou“.

Pozn.: Hra bola napísaná v roku 1955.  – Dej sa odohráva v daždivý večer medzi jedenástou a jednou po polnoci.
Celá Tomyho rodina trpela cez vojnu pre udavača, ktorý býval v susedstve. Tomy neskôr z pomsty za prekonané príkorie vychoval z udavačovho syna Goga zločinca, ktorý poslušne plní jeho rozkazy. Teraz však už má toho dosť a chce sa Goga zbaviť. Robí to aj preto, že chystá svadbu s Terezou, ktorá o ničom nevie. Tereza odchádza do mesta, kde žije Tomy a hneď na stanici jej ktosi ukradne kufre. Zhodou okolnosti je to práve Gogo, ktorý ich dovlečie svojmu pánovi. Tomy sa obáva komplikácie, a preto Tereze zatajuje skutočnosť a usiluje sa zbaviť polície, ktorá po kufroch začne pátrať. Tereza postupne začína poznávať pravdu, na slnku jej šťastia sa zjavujú škvrny. Je jej ľúto Goga, zastáva sa ho a chce mu nejako pomôcť, ale obáva sa aj o Tomyho. Preto napokon súhlasí s plánom, aby sa Tomy Goga zbavil tým, že ho navedie na lúpež a pritom naňho upozorní políciu. Tomy s Terezou narýchlo balia veci a chcú odcestovať, keď sa zjaví zranený Gogo, ktorá len-len ušiel prenasledovateľom. Pochopil, že jeho pán, ktorému bol dovtedy oddaný, ho zradil. Za to môže byť len jeden trest – smrť Tomyho. Polícia, ktorá ešte stále hľadá stratené kufre, prichádza už neskoro.
Zločin plodí zločin a tento rad môže byť nekonečný, ak ho ľudia svojou ľudskosťou nedokážu pretrhnúť.
Lahola dobre vie, že obetí ako Tomy boli milióny, a predsa chápe reálnu nemožnosť potrestať zločincov, ktorí ich utrpenie zapríčinili. Prípadné tresty, akokoľvek rafinované a oprávnené, sú len ďalšími v rade nenávisti postihujúcej všetkých. Humánne stanovisko, na ktorom stojí autor hry, najbližšie vyjadruje postava Terezy. Jej pohľad nie je globálny, ale vcítený do ľudských osudov, do trpiacej psychiky každého jednotlivca. Humanistické posolstvo hry ukazuje cestu k prekonaniu následkov vojnových zločincov. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress