Původní pohádku pro rozhlas napsal Jindřich Balík. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Karel Weinlich.
Vypráví František Němec.
Natočeno v roce 1993 (8min.).
16. 7. 2009
Jak vzpomínám 1/3 (1966, 2019)
Olga Scheinpflugová. Vybrané kapitoly z pamětí v autorčině přednesu. Režie Jiří Roll.
Natočeno 1966. Obnovená premiéra 1. – 3. 7. 2009 v cyklu Osudy. Repríza 3. dílu 9. 12. 2022 (ČRo Pohoda, 12:00 h.).
Vydala Radiotéka, duben 2019 (MP3).
Obsah: 1. Rodné hnízdo (28 min.) – 2. Mistři. – 3. Nejbližší, blízcí a kolemjdoucí.
Pozn.: „Obnovená premiéra“ pouze 2. a 3. dílu této série byla zřejmě už 25. 6. a 2. 7. 1999 v cyklu „Život – osudy – osobnosti“ 10.00, ČRo 3 Vltava. (zdroj: tištěný program TR z r. 1999)
Chvála převrácené životosprávy (2004)
Karl Kraus. Úvaha rakouského žurnalisty, spisovatele a dramatika. Přeložil Aloys Skoumal. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Miloš Hlavica.
Natočeno 2004. Repríza 1. 7. 2009 (15min.); 1. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h) v cyklu Psáno kurzívou.
Lit.: Vondráček, Jiří: Karl Kraus: Chvála převrácené životosprávy. In web ČRo 3 Vltava, 1. září 2017 (článek). – Cit.: Obdivoval ho Karel Čapek i F. X. Šalda, jeho aforismy a eseje jsou populární dodnes. Úvaha rakouského žurnalisty, spisovatele a dramatika z knihy Soudím živé i mrtvé on-line k poslechu do čtvrtka 7. září 2017.
Motivy jídla a stravování se propojují s vydáváním novin a střídáním událostí. Tématem autorova zájmu je rytmus a běh života.
Karl Kraus se narodil 28. 4. 1874 v Jičíně v rodině majitele papírny. V roce 1877 se s rodiči odstěhoval do Vídně. Studoval několik semestrů práva a filozofii, pokoušel se také o dráhu hereckou. Posléze se věnoval literatuře a žurnalistice. V roce 1899 založil časopis Die Fackel (Pochodeň), který pak vycházel až do roku 1936. Tento časopis byl od svého vzniku v opozici vůči veškerému měšťanskému tisku.
Kraus byl od počátku své literární a novinářské dráhy nemilosrdným dějepiscem a glosátorem éry úpadku měšťanstva a jeho idejí, éry, jež vyvrcholila poprvé v první světové válce a o čtvrt století později nástupem nacismu; Kraus jej přežil jen o tři roky.
Karl Kraus ovlivnil celé německé písemnictví především svým břitkým jazykem, balancujícím sršatými slovními hříčkami a vtipy na pokraji jazykové ekvilibristiky; v některých žánrech – aforismu, eseji – zůstává pro literaturu německého jazyka dodnes nedostižným vzorem.
Vášnivý milovník cudného jazyka, nic nezalhávajícího líčidlem odvozené papírové fráze, jazyka proudného a neustydlého v hotovém klišé je Kraus, pokračovatel v tradici schopenhauerovské a nietzschovské, vzteklý bořitel lepenkových hradů a zámků. F. X. Šalda
Zemi krásnou, zemi milovanou (1977)
Údaje o tvůrcích nezjištěny.
Recituje Julie Charvátová.
Vydal Supraphon v roce 1977 (1 LP, stereo).
Obsah: Strana A – 1. Noc (Karel Hynek Mácha), 2. Kytice (Karel Jaromír Erben), 3. Romance o černém jezeře (Jan Neruda), 4. Hudba v duši (Jaroslav Vrchlický), 5. Znělky VI, VII, VIII (Josef Václav Sládek), 6. Jedna melodie (Petr Bezruč), 7. Měl něhu jejich kroků (Karel Hlaváček), 8. Ještě jednou se vrátíme (Antonín Sova), 9. Příroda (Otokar Březina); Strana B – 1. Ocúny (Stanislav Kostka Neumann), 2. Dělnická madona (Josef Hora), 3. Hudba na náměstí (Jindřich Hořejší), 4. Sloky (Jiří Wolker), 5. Já byl jsem smutný (Viktor Dyk), 6. Láska (Karel Toman), 7. Píseň o rodné zemi (Jaroslav Seifert), 8. Praze (František Halas), 9. Anděl posledního soudu (Vilém Závada), 10. Černý obraz (Jiří Orten), 11. Na břehu řeky Svratky (Vítězslav Nezval), 12. Jednou po západu slunce (František Hrubín), 13. Na postupu (Vladimír Holan).
Moji milí básníci (2007)
Gabriela Vránová se svými hosty pro vás objevuje království poezie. Výběr z rozhlasového seriálu. Hudba Emil Viklický. Kytara Miroslav Klaus. Scénář a výběr Gabriela Vránová. Režie Ondřej Kepka.
Recitují Gabriela Vránová, Jiří Chlebníček, Karel Höger, Otakar Brousek, Viktor Preiss a Miroslav Moravec.
Vydal Radioservis v roce 2007 (2 CD, CR0382-2, 152:12).
Obsah: CD1 – 1. Zpěvánky a krásná smutná paní (František Halas), 2. Pospíchám (Jaroslav Verián), 3. Zlatý máj (Josef Václav Sládek), 4. Otevři, neotvírej (Josef Hora), 5. Taťána (Aleksandr Sergejevič Puškin), 6. Láska (Jan Neruda), 7. O Rusku a revoluci (Sergej Aleksandr Jesenin), 8. Edison (Vítězslav Nezval), 9. Snídaně v trávě (Vítězslav Nezval), 10. Cesta domů (Jan Skácel); CD 2 – 1. Polka jede (Jan Neruda), 2. Moji přátelé (Jakub Deml), 3. Napříč generacemi (Fráňa Šrámek), 4. Dialogy, 5. Neopatrný (Fráňa Šrámek),6. Skaut, katolík a proletář (Jiří Wolker), 7. Pocestný – Obrozenci (František Ladislav Čelakovský), 8. Král Honza (Josef Václav Sládek), 9. Nepřemožitelni rostem (Otokar Březina).
Moderní české básnické sbírky X (1979)
Hudební režie Jan Vrána (Radost i žal). Zvuková režie a mixáž Jiří Bartoš. Střih Ivan Mikota. Cover Miloslav Disman, 1979. Odpovědná redaktorka obalu Jana Řehořová. Sleeve-note Milan Blahynka a Vladimír Justl, 1979.
Nahráno 4. ledna – 9. března 1978 v pražském studiu Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1979 (2 LP, supralong 1218 0441-42).
1. strana
Radost i žal. Marie Pujmanová. Hudba Otmar Mácha. Dvořákovo kvarteto (Jiří Hynk, Jaroslav Foltýn, Jaroslav Ruis, František Pišinger). Režie Alena Adamcová.
Recitují Dana Medřická (1, 3, 6-8, 10, 12, 16, 18, 20, 23, 25), Jana Andresíková (2, 5, 11, 13, 15, 17, 21, 24), Miroslav Moravec (4, 9, 14, 19, 22).
Básně: 1. Godesberg, 2. Povzdechy, 3. Modlitba v zatemnění, 4. Popravení studenti, 5. Dívčina v podjaří, 6. Z kytice růží, 7. Dívčina Nečasová, 8. Milena Jesenská, 9. Vlak v zatemnění, 10. Dítě rozkrajuje na Štědrý den jablko, 11. Lití olova na Tři krále, 12. Už za to jen, 13. Padají hvězdy, 14. Partyzánská noc, 15. Povstání, 16. Radosti, 17. Zdravice Rudé armádě, 18. Vůně dobytého města, 19. St. K. Neumannovi k sedmdesátce, 20. Vzývání, 21. Výstraha, 22. Antikristův doslov, 23. Až, 24. Praha svítí, 25. Mateřská řeč.
2. strana
Veliký orloj. Život básníka. Vítězslav Nezval. Režie Jiří Šrámek.
Recituje Jiří Adamíra.
3. strana
Terezka Planetová. Vladimír Holan. Části ze Sonáty pro housle a klavír Leoše Janáčka vybral Miroslav Doležal. Housle Josef Suk, klavír Jan Panenka. Úvod čte Dagmar Sedláčková. Režie Vladimír Justl.
Recituje Miroslav Doležal.
4. strana
Až do konce poezie. František Hrubín. Hudba Zdeněk Šikola. Hoboj d“amour František Kimel, violoncello Vladimír Manoušek, bicí Václav Mazáček. Režie Vladimír Justl.
Recitují Otakar Brousek (1-3), Luděk Munzar (4).
Básně: 1. Variace na loňskou romanci, 2. Syrinx, 3. Každou vteřinu, 4. Černá denice.
Herecký portrét Vladimíra Šmerala (1972)
Výběr Josef Cincibus. Hudba Zdeněk Zahradník (3), Jaroslav Ježek (1). Překlad Valter Feldstein (5), Bohumil Mathesius (8), V. Horáček (9).
Účinkují Vladimír Šmeral, Zdeněk Řehoř, Vladimír Hlavatý, Vlastimil Fišar, Jiřina Jirásková, Jaroslav Kepka, Světla Amortová, Blanka Bohdanová a Orchestr Jaroslava Ježka.
Natočeno 1970 – 1971. Vydal Supraphon v roce 1972 (1 LP; Su 0 18 1219, mono).
Obsah: Strana A – 1. Nebe na zemi (Jaroslav Ježek). Orchestr Jaroslava Ježka řídí Marco Baben. Natočeno 5. 11. 1936 – 2. Jednou (Vítězslav Nezval). Natočeno 7. 12. 1970 – 3. Máj (Karel Hynek Mácha). Natočeno 30. 9. 1970 – 4. Krysař (Viktor Dyk). Osoby a obsazení: Krysař (Vladimír Šmeral), Agnes (Jiřina Jirásková). Natočeno 30. 9. 1970 – 5. Don Carlos (Friedrich von Schiller). 3. dějství, 10. výstup. Osoby a obsazení: markýz Poza (Vladimír Šmeral), král (Vlastimil Fišar). Natočeno 27. 11. 1971. – 6. Manon Lescaut (Vítězslav Nezval). Úryvky ze 7. a 9. scény. Osoby a obsazení: des Grieux (Vladimír Šmeral), Manon (Blanka Bohdanová). Natočeno 5. 5. 1970 – Strana B – 1. Jan Hus (Alois Jirásek). Závěr 5. dějství. Osoby a obsazení: Jan Hus (Vladimír Šmeral), Chlum (Zdeněk Řehoř), Páleč (Vladimír Hlavatý), kardinál D“Ailly Zabarella (Vlastimil Fišar). 16. 2. 1971 – 2. Hoře z rozumu (Alexander Sergejev Gribojedov). Závěr hry. Osoby a obsazení: Čadskij (Vladimír Šmeral). Natočeno 27. 11. 1970 – 3. Měšťáci (Maxim Gorkij). Scéna z 2. dějství. Osoby a obsazení: Bessemenov (Vladimír Šmeral), Taťána (Jiřina Jirásková), Petr (Jaroslav Kepka), Akulina (Světla Amortová). Natočeno 7. 12. 1970.
Česká poezie I (1959)
Údaje o tvůrcích a interpretech nezjištěny.
Vydal Supraphon v roce 1959 (1 LP, stereo).
Obsah: 1. Máj (Karel Hynek Mácha, výňatky ze 3. zpěvu), 2. Kytice (Karel Jaromír Erben), 3. Vodník (Karel Jaromír Erben), 4. Jen dál (Jan Neruda), 5. Písně otroka (Svatopluk Čech, XVI. zpěv), 6. Lid (Josef Václav Sládek), 7. Balada vánoční (Jaroslav Vrchlický), 8. Maryčka Magdonova (Petr Bezruč), 9. Podaná ruka (Petr Bezruč), 10. Čest rudé vlajce (Petr Bezruč), 11. U rentgenu (Jiří Wolker), 12. Zpěv míru (Vítězslav Nezval).
Anička skřítek a Slaměný Hubert (1977, 1978, 2013)
Vítězslav Nezval. Gramofonová úprava a režie Věra Kovaříčková. Improvizace na xylofon František Čech ml.
Osoby a obsazení: Anička skřítek (Bohumila Dolejšová), Slaměný Hubert (Vladimír Matějček) a další.
Nahráno 5. – 7. dubna 1977 v pražském studiu Lucerna. Z repertoáru Lyry pragensis. Vydal Supraphon v roce 1978 (1 LP). Reedice duben 2013 na Supraphonline.
Rytmus páry (1990)
Autorství, režie a asistence nahrávek Zdeněk Bauer, Bohumil Skála, Jiří Spal, Antonín Tuzar, Karel Zeithammer, Johannes C. Klossek. Fotografie Karel Zeithammer a Zdeněk Bauer. Text a titulní fotografie vlaku s lokomotivou Zdeněk Bauer. Grafický návrh obálky Bohumil Golda.
Všechny nahrávky byly pořízeny v letech 1975 a 1976. Vydal SVAZARM ZO 552, železniční modeláři ve spolupráci s vydavatelstvím Vilém Šmidt v roce 1990 (1 LP, VS 0001-1 911, 51 min.).
Obsah: 1. Na začátku cesty (4:39), 2. První zastavení u trati (6:04), 3. Pojeďte s námi (5:28), 4. Schůzka na zastávce (5:31), 5. Noční postrk (3:08), 6. Druhé zastavení u trati (4:59), 7. Ve dvou se to lépe táhne (6:10), 8. V šestiosminovém taktu (4:34), 9. Variace komínů (5:18), 10. Trio kotlů pod Jedlovou (2:57), 11. … a cesta končí (2:03).