Christine Nöstlinger (Nöstlingerová). Překlad Oľga Krejčová. Dramatizace Kveta Slobodníková. Zvuk Peter Daniška. Technická spolupráce Milan Greguš. Dramaturgie Kveta Slobodníková. Režie Viera Weidlerová (?) a Táňa Tadlánková (?).
Účinkují Zdena Grúberová, Andrea Žitná, Táňa Pauhofová, Soňa Ulická, Juraj Predmerský, Anna Okapcová, Viera Weidlerová, Erika Bauerová, Eva Galandová, Táňa Tadlánková, Ivan Laca a Miroslav Trnavský.
Natočeno 200? (49 min.). Repríza 10. 11. 2011 (SRo 9 Rádio Junior).
Pozn.: Strašidlo Róza se zjevuje bázlivé a osamocené holčičce, která touží po svém andělovi. Paradoxní vyplnění přání má svůj hlubší smysl v nenásilném propojení současnosti s válečnou minulostí: dobromyslná Róza je obětí války – zachytila ji tramvaj při marné pomoci židovskému hodináři. Jeji absurdní, fantaskní příhody jsou okořeněny humorným podtextem, který prozrazuje autorčinu schopnost reflektovat každodenní život v Rakousku. Neobvyklá postava se postupně seznamuje se školním prostředím a vstupuje smírně do vztahů mezi žáky a učiteli jako školní strážné strašidlo. Zdá se, že vyznění příběhů Nöstlingerové je idylické, fantazijní postavy posunují kolizi vztahů k dobrému konci. V současném čtenářském očekávání, ve kterém jsou stále žánry jako autorská pohádka tradičně určovány dětským adresátem, rozrušují zažitou normu a stávají se četbou „rodinnou“. Tato díla překvapivě vstupují do světa pohádkové fantazie a zároveň jsou světem lidí a esencí životních zkušeností.