Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

8. 1. 2009

Půlnoční mše (1964)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 19:33

Peter Karvaš. Překlad Sergej Machonin. Rozhlasová úprava Dalibor Chalupa. Režie Vladimír Vozák.

Osoby a obsazení: Valentin (Karel Kabíček), Vilma, jeho žena (Jarmila Lázničková), Marián, jejich starší syn (Arnošt Navrátil), Ďurko, jejich mladší syn (Josef Husník), Angela, jejich dcera (Helena Kružíková), Palo, její muž (Rudolf Krátký), poručík Brecker (Josef Štefl), německý voják (Zdeněk Janč), partyzán (Jiří Štědroň).

Nastudovalo Brno v roce 1964. Premiéra 16. 8. 1964 (Praha, 20:00 – 21:35 h.).

Bez názvu (1964)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 19:31

Norman Corwin. Překlad Eva Outratová a Alex Suprem. Hudba Zdeněk Zouhar. Režie Vladimír Vozák.

Osoby a obsazení: hlas (Jiří Tomek), četař (Milan Moravec), desátník (Ladislav Lakomý), vojenský lékař (Bohumil Slezáček), porodník (Miloš Hájek), matka (Olga Hauková), učitel (Jaroslav Dušek), učitel hudby (Zlatomír Vacek), děvče (Božena Rýznarová), redaktor (Štěpán Zemánek), nacistický voják (Josef Brož), Ferriter Charlie (Jaroslav Dufek).

Nastudovalo Brno v roce 1964. Předpremiéra 21. 3. 1964 (Československo II, 21:00 – 21:35 h.). Repríza 3. 9: 1964 (Československo I, 19:55 h.).

Pozn.: Čs. rozhlas nastudoval tuto hru již v roce 1946.

Lit.: anonym: Norman Corwin – Bez názvu. In Čs. rozhlas a televize 12/1964 (10. 3. 1964), s. 15 (článek).

Norman Corwin - Bez názvu. In Čs. rozhlas a televize 12-1964 (10. 3. 1964), s. 15 (článek)Lit.: Coufal, Zdeněk: K problematice rozhlasové tvorby. In Blok 2/1948 (25. 11. 1948), s. 49-57.

Lit.: Nešvera, Karel: Klasická rozhlasová hra. In Večerní Praha, 21. 3. 1964, s. 5 (recenze).

Lit.: kn (= Nešvera, Karel): K premiérám her N. Corwina „Bez názvu“ a A. G. Eicha „Děvčata z Viterba“. In Rozhlasová prace 1964, č. 5,s . 80 (článek)

Hnilička, Přemysl: Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Triumfální akord bezejmenných hrdinů. In Týdeník Rozhlas 12/2016 (článek; také na Panáčkovi).

Vlci a ovce (1958)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 19:29

Alexander Nikolajevič Ostrovskij. Komedie v nastudování Státního divadla v Brně. Překlad Jan Kopecký. Rozhlasová úprava Karel Gissübel. Divadelní režie Miroslav Seeman. Režie Vladimír Vozák.

Osoby a obsazení: Meropie Davidovna Murzavecká (Jarmila Urbánková), Apollon Viktorovič Murzavecký (Boleslav Roček), Glafira Alexejevna (Jana Kalášková), Jevlampie Nikolajevna Kupavinová (Stanislava Strobachová), Anfusa Tichonovna (Jarmila Kurandová), Michail Borisovič Lyňajev (Karel Hospodský), Vasilij Ivanovič Berkutov (Arnošt Navrátil), Vukol Naumovič Čugunov (Josef Srch), Klaudius Gorecký (Josef Karlík), Pavlin Saveljič, správce (Rudolf Chromek), Vlas, lokaj u Murzavecké (Otakar Dadák), lokaj Kupavinové (Josef Štefl).

Nastudovalo Brno v roce 1958. Premiéra 2. 2. 1958.

Lit.: Ptáček, Jaromír (ed.): Nedělní divadelní večery. Cyklus slavných činoher a oper 1957-1958. Praha: Československý rozhlas, 189 s.

 

Opory společnosti (1956)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 19:25

Henrik Ibsen. Překlad Jaroslav Kvapil. Rozhlasová úprava Vladimír Müller. Hudba Ladislav Kozderka. Hraje Strouhalova sedmička. Inspice Olga Boriová. Mixáž Dagmar Kalendová. Dramaturg Dalibor Chalupa. Režie Vladimír Vozák.

Osoby a obsazení: Konsul Bernik (Štěpán Zemánek), paní Bernicková, jeho choť (Jarmila Lázničková), Olaf, jejich třináctiletý syn (Luboš Petřík), slečna Marta Bernicková, sestra konsula (Helena Trýbová), Jan Tönnesen, mladší bratr paní Bernickové (Otakar Dadák), slečna Lona Hesselová, její starší nevlastní sestra (Marie Waltrová), Hilmar Tönnesen, strýc paní Bernickové (Rudolf Walter), Rörlund, gymnasiijní učitel (Rudolf Jurda), velkoobchodník Rummel (Stanislav Hejný), kupec Sandstad (Arnošt Navrátil), Dina Dorfová, schovanka Bernickových (Jiřina Prokšová), Krap, prokurista (Karel Kabíček), Aune, loďař (Zlatomír Vacek), paní Rummlová (Helena Krtičková) a paní Lyngová (Marie Pavlíková). Dále účinkují Václav Novák, Jan Libus, Jan Neruda, Jaromír Pásek, Jiří Pillich, Ota Strejček, Jan Liška, Vilém Gabriel, Věra Soudková, Marie Strejčková, Jiřina Horáčková, Františka Venclů, Bohuš Ševčík a Flora Trávníčková.

Nastudovalo Brno v roce 1956. Repríza 19. 4. 1959 (Praha I, 20:00 h.) v cyklu Nedělní divadelní večery. Obnovená premiéra 21. 1. 2012  (122 min).

{Poesie Vítězslava Nezvala} (1937)

Filed under: Poezie — Přemek @ 18:06

Vítězslav Nezval. Recituje Josef Schwarz – Červinka. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1937, záznam neexistuje.

Pozn.: První rozhlasové vystoupení J. Červinky.

Život v manéži 1/6 (1965, 2014)

Karel Kludský. Vzpomínky. Připravil Václav Cibula. Režie František Juřička.

Čte Zdeněk Kryzánek.

Natočeno 1965. Premiéra 3. – 8. 1. 1966 (Československo II, 18:00 h.). Repríza 3. – 8. 2. 2025 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Vydal Radioservis – Radiotéka, květen 2014 (mp3).

Pozn.: Četba z knihy, která sugestivně zachycuje atmosféru velkého cirkusu a jeho osudů na počátku století. Je záznamem vyprávění ředitele nejslavnějšího českého cirkusu, svědectvím velké lásky artistů k jejich práci, svědectvím jejich houževnatosti, sebezapření a nezlomné vůle. Kludský si však pozorně všímal také života mimo cirkus. V jeho vyprávění je proto i celá řada závažných svědectví o společnosti jeho doby, zejména z let první světové války a krize.  (anotace)

Obsah: 1. Jak pošumavský loutkář k papouškovi přišel aneb legendární začátky největšího českého cirkusu. V první části příběhu o věhlasném cirkusu se protíná legenda se skutečností. Na samém počátku stojí adjutant, který zachránil Vídeň před Turky, trocha výmyslů a trocha pověr. Antonín Kludský získává koncesi na mikrlata a provazochodectví. Kupuje od námořníka opici s papouškem, základ budoucího cirkusu. Jedním z dvaceti synů Antonína Kludského je Karel, otec našeho vypravěče. Po nešťastné události se Karel dostává do vedení cirkusu. S koncem prvního dílu končí legenda a začíná něco docela jiného.

2. Historie s travičem aneb námět na detektivku z cirkusového prostředí. V cirkuse začnou záhadně umírat zvířata, někdo je otrávil arsenem. Principál propouští většinu zaměstnanců, zůstává pouze rodina Kludských a drezér Hauer. V Benešově cirkus zastihne zpráva, že se na vystoupení přijde podívat následník trůnu František Ferdinand d´Este. Jak dopadne setkání italských klaunů s následníkem trůnu rakouského mocnářství, které toho času nežilo s Itálií v přílišné shodě?

3. První světová válka aneb nejdřív děla, pak opice. Vypukla válka. Všichni muži z menažerie jsou odvedeni na vojnu. Zůstává jen pro vojnu příliš vyhublý Karel, jeho otec se strýcem a několik nezletilých chlapců. Karel sám cvičí obrovské množství zvířat. Představení ubývá, vyhladovělá zvířata nemohou vystupovat a umírají. Válka zasáhne i do vztahů v cirkuse, kde pracují lidé různých národností.

4. Třímanéžový cirkus čili sloní poplach v Turíně. Cirkus potřebuje druhou manéž. Karel s otcem a bratrem Rudolfem chystají nové vystoupení se lvem, tygrem a koňmi. Je k tomu potřeba mnoho vytrvalosti a hlavně štěstí. Co cirkusáci dělají, aby se jich drželo?

5. Na vrcholu slávy čili než vběhnou do klece. V roce 1922 se v cirkuse rodí první lvíčata a slůňata. Na co si musí drezér dávat pozor, aby z těch hravých koček nevychoval skupinu zabijáků? Mimo lvů a tygrů se v cirkuse začíná i s drezurou ledních medvědů, kterou má na starost bratr Rudolf. Medvědi umí jezdit na kolotoči a pít z lahve. Trik s lahvemi se ale jednoho večera, kdy se medvědům podaří utéct, vymstí.

Lit.: anonym: Hvězdy, nechte si okénko! In Čs. rozhlas a televize 2/1966 (26. 12. 1965), s. 16 (článek).

Vlajka na vrcholu (1979)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 18:04

Václav Cibula. Rozhlasová hra. Režie Jiřina Martínková.

Osoby a obsazení: Dušan (Milan Rybák), Cirda (Pavel Pavlovský), ujo (Pavel Pípal), doktor (Jaroslav Konečný), žena (Daša Neblechová),

Nastudovala Plzeň v roce 1979. Premiéra 8. 8. 1979 (Praha, 19:15 h.). Repríza 1. 12. 1979 (Vltava, 11:40-12:36 h.); 23. 8. 1980 (Vltava, 11:40 h.); 29. 8. 1985 (Vltava, 15:05 h.).

Cena města Plzeň na Prix Bohemia 1980 autorovi hry.

Ve hře byly použity autentické zvukové záběry československé výpravy do Himalájí.

Lit.: anonym: Vlajka na vrcholu. In Rozhlas 31/1979 (23. 7. 1979), s. 14 (článek). – Cit.: Jsou tam tři. Tři horolezci v malém stanu ve výšce sedm tisíc metrů, kousek od vrcholu, který chtějí zdolat. A o těch třech je celá hra.

Zdá se vám to málo? Stan, tři horolezci, rozhlasová vysílačka a mrazivá, vražedná pustina kolem dokola. A přece je ta hra velice napínavá: ti tři čekají ve stanu na zítřek, na zlepšení počasí, na rozhodnutí, zda půjdou nahoru, anebo zda se budou musel vrátit.

Všichni tři jsou samozřejmě zkušení horolezci, jinak by se nemohli vydat do Himálaje. Ale jeden z nich je přece zkušenější a asi o patnáct let starší než ti dva. Říkají mu Ujo. Ti dva mladší jsou Cirda a Dušan. Cirda, trochu drsný, snad i trochu ramenatý, ale jinak samozřejmě dobrý chlapík. A Dušan, který myslí na svou ženu, na dcerku — a také na druhé dílů, které je možná už na světě.

Vedou tedy rozepře, chvílemi se skoro hádají, například o věci, které Cirda nazývá sentimentálními hloupostmi. Dušan totiž s sebou nese hadříkovou panenku své dcerky, kterou chce nechat na vrcholu. Kromě naši státní vlajky, samozřejmě! A Ujo má starou, dávno vystřelenou nábojnici ze Slovenského národního povstání.

A když pak vypoví svým mladším druhům příběh té staré nábojnice, příběh, který prožil jeho otec jako slovenský partyzán, najednou se ukáže, že staré příběhy mohou být ještě po letech užitečné. Letitý příběh ze SNP zapůsobí na ty tři muže vysoko v himálajské divočině a dokáže, že zdaleka ještě není zaprášenou čítankovou historkou.

Hru Václava Cibuly Vlajka na vrcholu nastudovalo plzeňské rozhlasové studio a uslyšíte ji ve středu příští týden. A je v ní ještě něco moc pozoruhodného: všechny zvuky ve hře, počínaje hučením vichřice a konče lidovými nástroji Šerpů, jsou autentické zvukové nahrávky, které pořídila skutečná československá horolezecká expedice v Himálaji. Takže si při poslechu uděláte aspoň trochu představu o tom, co prožívují tihlo stateční chlapíci v nebetyčných výškách horských velikánů.

Lit.: iř: … a váš názor? In Rozhlas 35/1979 (20. 8. 1979), s. 2 (článek). – Cit.: Také ve druhém srpnovém týdnu (8.—14. 8.) pokračovala dalšími příspěvky Mezinárodní přehlídka her a pohádek OIRT 79, která byla odstartována v druhé polovině letošního července. Tentokrát byla na řadě původní hra, zastupující Československo, a příspěvek z repertoáru maďarského rozhlasu. Je více než potěšitelné, že naši rozhlasovou dramatickou tvorbu tentokrát zastupovala hra Václava Cibuly Vlajka na vrcholu, dílo skutečně zdařilé, myšlenkově i formálně podnětné, jež mezi dosud uvedenými příspěvky zmíněné přehlídky zaujalo skutečně čestné místo. V. Cibula koncipoval příběh tří horolezců, očekávajících v provizorním vysokohorském tábořišti, zda jim počasí umožní vystoupit na vrchol, jako drama lidí ve vypjaté, mezní situaci, rozehrát širokou škálu hodnotových stupnic všech protagonistů. Nešlo tedy o vnější dramatičnost, ta zde byla pouze působivým východiskem a rámcem k poměrně poutavému dramatu o normálních a etických hodnotách lidí naší doby a naší společnosti. Citlivá charakterová kresba, precizní propracování motivů, životné dialogy — to vše tvořilo základní znaky Cibulová textu. Snad pouze vlastní přerod (i když v tomto případě je výstižnější pouze určitá proměna) jednoho z hlavních hrdinů — Cirdy byl poněkud zjednodušený a dramaticky nevyzrálý, jako by autorovi svazovala ruce skutečnost, že hra je adresováno posluchačům z řad mládeže. Na úrovni textu bylo i vlastní nastudování, které připravila režisérka Jiřina Martínková s plzeňskými herci. Z nich si zaslouží ocenění především výkony představitelů tři horolezců (M. Rybáka, P. Pípala a P. Pavlovského) a lékaře výpravy (J. Konečný). (…)

Oranžová cesta (1977)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 18:03

Václav Cibula. Rozhlasová hra. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1977.

Setkání (1974)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 18:03

Václav Cibula. Rozhlasová hra. Režie Josef Hajdučík.

Osoby a obsazení: Štefan (Vladimír Šmeral), Ondra, jeho syn (Jan Vágner), doktor (Bohumil Křížek), Otek (Josef Mixa), Katka (Jarmila Krulišová), autor (Bohumil Švarc).

Natočeno 1974. Premiéra 28. 8. 1974 (Praha, 20:15 – 21:00 h.). Repríza 16. 9. 1974 (Vltava, 11:00 h.); 27. 8. 1978 (Praha, 19:15 h.).

Konec jednoho týdne (1975)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 18:00

Rozhlasová hra. Václav Cibula. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1975.

Pozn.: Slovník české literatury uvádí rok 1973.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress