Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hrabal, Bohumil. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravil Karel Dostál. Režie Petr Adler.

Čte Zdenka Hadrbolcová.

Nastudovaly Karlovy Vary v roce 1992 (13 x 30 min.). Repríza 1. dílu 30. 7. 2022 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: 1. Ve vlhkém dvoře jednoho libeňského nájemního domu se setkávají ústřední postavy Svateb v domě. Vypravěčka Pipsi přichází za dávnými přáteli. Čekání na ně jí zkrátí nejen čistotná blondýna, paní Beranová, ale hlavně „doktor“, jak mu dívka začne říkat. Ten je mezi sousedy znám četnými bujarými oslavami, oslavami svateb v domě.

2. Během nemilého setkání s dávnými známými Lizaj a Wullim Pipsi poodhaluje více o svém válkou poznamenaném osudu. Více než původně zamýšlel. Zbědované dívce ovšem v závěru přichází dopis, který má potenciál změnit situaci.

3. Mezi lidmi lze narazit nejen na neochotné bývalé přátele, ale také na dobré duše se srdcem na dlani. Jednou takovou duší je i pan vrchní v hotelu Paříž. Tento muž, s dcerkou připomínající Pipsi její radostné dětství, mhouří oči nad doklady, které si Pipsi stále nevyřídila. S tou se setkáváme právě zde, v práci, odkud ji provázíme na překvapivě přímé cestě za znovunabytým sebevědomím a za doktorem, kterýžto jí učaroval již během prvního setkání.

4. Mokro, horko, zápach hotelové zabijačky, záplava růží. V této poněkud neobvyklé atmosféře zastihneme Pipsi, která je toho času opět v práci. Domů dívka přichází pozdě, večeře jí stydne na stole, zatímco ona vede až groteskní rozhovor se svou „druhou maminkou“. Maminkou jazzového kytaristy, který jí před svatbou utekl s jinou.  (anotace)

5. Poté co jsme se setkali s doktorem holdujícím pití, milujícím cikánky a balicí papír, provázíme nově vznikající pár ke slepému rameni řeky Vltavy, kam se rozhodl jít koupat. Při této příležitosti se doktor, tedy sám autor, hlouběji představuje. Předkládá prostřednictvím Pipsi posluchačům svou tvář smutného klauna, tvář pierota. Smutný klaun se stává Pipsiiným žolíkem.

6. Pipsi je u příležitosti rozloučení s hostinskými doktorova oblíbeného podniku uvedena do společnosti řezníků. Doktor jímavě hovoří o svém vztahu k alkoholu a tančí. Všichni tančí. I Pipsi, provádí ji po parketu nejen její doprovod, ale i pan Ludva, „doktorův“ přítel, kterého doposud známe jen z vyprávění.

7. Nervózní Pipsi jde navštívit svého milého do sběrných surovin, v nichž pracuje.  Následujeme ji mezi další krasosmutné postavy, mezi pábitele obklopené hromadami třepotajícího se papíru. Před námi se rozevírá příliš hlučná samota.

8. Lizaj s Wullim odjíždějí na víkend z Prahy, takže Pipsi dostává na starost jejich bulteriéra spolu s možností nocovat Na Hrázi. Celá situace zavání jakousi habaďůrou. Pipsi nicméně na hru přistupuje a jelikož krásné počasí znovu láká k vodě, ocitají se dvě hrdličky v přeplněném vlaku jedoucím kamsi k Labi.

9. Poté co během poněkud dekadentní záchodové scény nabídl doktor Pipsi společné bydlení, vystupuje pár z vlaku. Zde se prostřednictvím staniční pomocnice dozvídáme další střípky z doktorovy košaté minulosti, abychom se následně mohli plně oddat sluncem prozářené přítomnosti.

10. Doktora s Pipsi jsme opustili po noci plné něžností. Nyní se k nim vracíme ve chvíli, kdy jsou již v očích všech okolo skutečným párem. Není také divu, když bok po boku tráví parné léto, a to nejen u vody, ale i v chládku doktorovy cimry.

11. O svatbě Pipsi a doktora je rozhodnuto. Ohlášky ale neznamenají jen konec problémů s doklady. Pipsi se musí seznámit s novou (a poněkud svéráznou) rodinou. A chybět nebude dokonce ani strýc Pepin.

Lit.: Blažejovská, Alena: Bohumil Hrabal: Svatby v domě. Autobiografická próza pohledem Hrabalovy budoucí manželky. In web ČRo Plus, 30. 7. 2022 (článek). – Cit.: Typicky hrabalovská próza zachycená z netypické perspektivy autorovy manželky Elišky, zvané Pipsi, to jsou Svatby v domě. Hrabalova autobiografie zachycuje období, kdy se autor již jakožto zralý muž, doktor práv, který nemůže svou práci vykonávat, seznamuje s mladou českou Němkou, Eliškou Plévovou, až po den jejich svatby.

Příběh začínáme sledovat v domě číslo 24 v libeňské ulici Na Hrázi. Tam se s Hrabalem scházejí jeho přátelé Egon Bondy a Vladimír Boudník, aby co dva týdny oslavili něčí svatbu. (…)

Genialita této četby spočívá v autorově naprosto nezaměnitelném projevu, který však nelze vnímat jinak než jako skutečné vyprávění mladé dívky, která zůstala na světě tak trochu sama. Jde o důkaz, že ženský, autobiografický i pábitelský román lze velice elegantně skloubit. (…)